Kabátice komentáře u knih
Tahle kniha mě velmi bavila. Hlavně ta fantazie, jako třeba ty názvy kapel, kterého napadaly :-) Hlavního hrdinu ztotožňuji s jedním známým, který také vaří pivo v hrncích a myslím, že ho kniha pobaví, ještě víc než mě. Hodně mi ho to připomnělo :-)
Líbila se mi zápletka, ke konci to bylo i napínavé, ale čekala jsem víc.
Spíš úsměvné, než vtipné, ale veselé rozhodně ne. A Eliška mi lezla na nervy neskutečným způsobem. Ještě že ta kniha rychle utekla a nikde se to nevleklo.
Pěkné čtení o nepěkných věcech. Autor, dle mého názoru, naprosto perfektně zachytil duševní rozpoložení výsadkářů jedné německé jednotky.
Napsané krásným vzletným stylem, že se to čte samo. Příběhy jsou roztomile praštěné, ale povedlo se vystihnout pocity nešťastně zamilovaných.
Moc pěkná a propracovaná detektivka. Těším se na další díl.
Tohle dětské řádění na ostrově mi přišlo dost smutné a moc mě neoslovilo.
Četla jsem kdysi a do teď vzpomínám, jak mě kniha dobře pobavila.
Moc zajímavá kniha. Hlavně vystavění celého příběhu, kde se protnou životní příběhy čtyř generací. Zpočátku je ve všech těch postavách, myšlenkách a útržků příběhů trošku chaos, ale postupně se střípky pokládají v jeden smysluplný celek.
Začíst se dá trochu práce. Mnoho postav, mezi kterými autor přeskakuje, jednou je nazývá jménem, pak příjmením, přeskakuje z myšlenek a pocitů z jednoho na druhého. Trvalo mi, než jsem se zorientovala v tom, kdo ke komu patří, kdo s kým pracuje, kdo má jaký problém apod. Nakonec jsem byla mile překvapená, jak zajímavé čtení se z toho vyklubalo. Všechna témata se týkají běžného života a překvapilo mě, jak přesvědčivě se do nich autor dokázal vcítit.
Musím říct, že za mě nic moc. Myslela jsem, že si přečtu něco vtipného, ale po pár stránkách mě to přestalo bavit. Hlavní postava mě naprosto otrávila. Jak už tady někdo přede mnou napsal, asi jsem na takové čtení stará. Ale upřímně musím říct, že jestli tohle přijde vtipné té mladší generaci, tak by mě zajímalo, kam ten svět spěje. Jednu hvězdu dávám za ten supr ostravský dialekt, který mě jediný bavil.
Propracovaný příběh, který mě citově dostal. Ani nevím co přesně napsat. Ta kniha je prostě neskutečně smutná, ale naprosto senzační!
Moc pěkné. Na pomalé tempo si u této autorky zvykám a vůbec mi to nevadí. Myslím, že díky tomu dokáže popsat detailně prostředí a dokonale vystihnout psychologickou charakteristiku jednotlivých postav.
Taková dojemná pohodovka, u které jsem si zavzpomínala na svou babičku a dění na mé oblíbené chalupě. I když se takové knihy nesetkávají vždy s pochopením, já si u ní odpočala, zavzpomínala, zapremýšlela nad přáteli a rodinou. Jo, i takové knihy jsou potřeba. Člověk čte pohádky rád.
Miluji Norsko a moc se mi líbí, jak autorka vystihla místní krajinu. Zápletka byla výborná, i když děj ubíhal někdy trošku pomaleji... Ale severské národy mají vždy na všechno dost času, tak to prostě celé sedlo :-)
Od začátku jsem byla trošku v šoku, že se děje to, co se děje, ale nemohla jsem se od knihy odtrhnout, dokud jsem nezjitila, jak to dopadne. Trochu rychlý konec mě mile překvapil tím, co znám ze života - vždy se najde někdo, kdo má oči otevřené.