Kaduri komentáře u knih
Tak celkom vtipne mi vyšlo, že ako prvú knižku v roku 2023 som prečítala "Hrobníka". A zrejme ako poslednú jej pokračovanie - "Hrobník a dívka".
Podobne ako v prvom dieli, znovu vyšetrujeme viacero prípadov naraz. Záhadu mumifikovaného egyptológa, prípad beštiálneho vraha prostitútov a ako bonus - smrť ošetrovateľa v ZOO roztrhaného levom. Že to celé znie smiešne a neuveriteľne?
Inšpektorovi Herzfeldtovi to zrovna smiešne nepripadá. Ešte že má po ruke Juliu, partičku viac-menej schopných kolegov a v neposlednom rade hrobára Augustina Rothmayera...
Vskutku napínavé čítanie.
Prišlo mi, že autor použil podobný vzorec ako v predchádzajúcom dieli a páchateľa som si tipla správne.
Celkový pôžitok z knižky mi to však nezkazilo.
Teším sa na pokračovanie:).
„Ale teď se radši pojďme podívat, co holky provádějí u šachtových hrobů. Ještě aby tak s kostmi a lebkami hrály kuželky. Annu jsem u toho už jednou nachytal.“
Pobaveně se zašklebil. „Ale musím říct, že měla dobrou trefu.“
Po predchádzajúcej knižke som potrebovala niečo vtipné, nenáročné. A to spĺňajú príbehy Sophie Kinselly dokonale.
Naviac knižku "Bohyně v domácnosti" som si plánovala prečítať už dlhšiu dobu.
Takže ako presne naloží Samanta so spackanou kariérou právničky? Rozhodne kreatívne, to Vám poviem:).
Bolo to milé, miestami vtipné čítanie. Až na ten useknutý záver, epilóg by bol čerešničkou na torte.
Ako oddychové čítanie doporučujem.
Knižka "V rytmu charlestonu" od tejto autorky sa mi však páčila viac.
"Vždycky jsem vás měla ráda," pokračuje Melissa umíněně.
"Ale no tak, Melisso," podívám se na ni co nejpřísněji a ke své velké radosti zahlédnu kolem jejích uší malinké zapýření. Ale na jejím výraze se nezmění nic.
Neříká se mi to snadno - ale tahle holka je pro právnickou kariéru přímo zrozená.
Od knižky som nemala žiadne veľké očakávania. O to väčšmi ma prekvapilo, ako ma príbeh pohltil.
Páčil sa mi autorov štýl písania. Aj zvolená téma.
Ako by to vyzeralo, keby sme mohli žiť storočia?
Tom Hazard to vie. Hral so Shakespearom, klábosil s Fitzgeraldovcami, plavil sa s kapitánom Cookom...
Ale už je unavený. Unavený prežitými storočiami.
A vtedy sa na obzore objaví nová láska...
Krásna knižka. Je v nej niečo dojemné, sladkobôľne, ľudské...
Ako autor uviedol - bavilo ho túto knižku písať. A mňa ju zase bavilo čítať:).
"Historie není něco, co je nutné oživovat. Historie je živá sama o sobě. My jsme historie. Historie nejsou politici, králové a královny. Historie je všechno. Tahle káva. Většinu z dějin kapitalismu, císařství a otroctví byste mohla vysvětlit jen tak, že byste mluvila o kávě. Je neuvěřitelné, kolik krve a utrpení bylo třeba, abychom tady mohli být a pít kávu z papírových kelímků."
"Hned jsem na ni ztratila chuť."
"Minulost si můžete jenom nést s sebou, vnímat, jak její tíha pomalu narůstá, a modlit se, aby vás nikdy úplně nerozdrtila."
"To je ten problém s časem. Není pořád stejný. Některé dny - některé roky - některá desetiletí - jsou prázdné. Nic v nich není. Je to jen klidná voda. A jindy můžeš prožít rok, den, nebo dokonce jenom odpoledne. A je v něm všechno. V tom to celé je."
Silné, sugestívne čítanie.
Súmrak divokého západu, ranč, kovboji, dvaja muži, jedna žena. Bezcitný tyran Phil, dobrácky George, neistá Rose. Toto je ich príbeh...
Autor odhalí napriamo len máločo. Celý príbeh si skladáme len z náznakov. P. Savage sa spolieha na inteligenciu, pozorné vnímanie čitateľa, aby si poskladal všetky čriepky dokopy. Každé slovo, každá veta má svoj význam.
Rozuzlenie príbehu v poslednej vete knižky predstavovalo pomyselnú čerešničku na torte.
Proste skvelé to bolo.
Tak toto mi nesadlo.
Na knižku som sa moc tešila, že zapojím mozgové závity a budem riešiť vraždu zo siedmich uhlov pohľadu.
No autorovo poňatie vyšetrovania á la "zdieľanie duše" bolo pre mňa sklamaním. A vlastne som sa z neho nespamätala do konca knižky.
Príbeh na mňa pôsobil neúprimne, prekombinovane a chaoticky.
Autor si musel dať strašne veľa práce, kým vyladil všetky detaily tejto motanice. Na druhej strane, ja som sa v časových slučkách stratila už niekde v prvej polovici a ani ma nejako nezaujímalo, ako príbeh skončí. Dočítala som z čírej tvrdohlavosti.
Tri hviezdičky s prižmúrenymi očami.
Ďalšie diela tohto autora už čítať nebudem.
Táto knižka ma tak nejako dostala.
Chcela som si ju prečítať už dlhšiu dobu, ale vlastním len český preklad. Prišlo mi divné, aby Slovenka čítala knižku slovenskej autorky v preklade. No nakoniec nevadí:).
Dramatický príbeh rodiny Halajových, odohrávajúci sa na slovenskej dedine v 19. storočí, Vás rýchlo vtiahne do deja. Matej, Zuna, Julka, Imro, Róza, Ida... všetky hlavné postavy si ma hneď od začiatku získali a s napätím som čakala, čo im osud nadelí. Príbehom sa vinú jemné prvky magického realizmu, ktoré knižke pridali dodatočné kúzlo.
Záver bol trošku nečakaný, márne som otáčala poslednú stránku, či je naozaj koniec...
Celkovo, som autorkou a jej prvotinou nadšená. Bolo to krásne, naozajstné, naše...
"Od té chvíle se stal vším. Vánkem v jejích vlasech, kapkou deště na jejích rtech, horkostí, která jí vyháněla z těla nádhernou ženskou vůni. Byl třískou v jejím prstu, vodou, kterou se myla. Byl příměsí slin jiného muže, když se líbala. Chladem, který jí působil husí kůži a rýsoval bradavky. Pírkem, které ji lechtalo tak, že musela reagovat. Pohrával si s jejím tělem a měl pocit, že ji poznal. Jak velmi se mýlil. Nepochopil, že věnoval pozornost jejímu tělu, a skrytý svět, který ho na počátku tak upoutal, zůstal kdesi uvnitř. Zatím se ho ani nedotkl."
"Jak je povídání zdravých lidí povrchní a hrubé. Nejsou v něm lehké vlnky naléhavosti, touhy, stesku, zklamání, odmítání… Všechno umí vyjádřit slovy. Každá věc má svůj název. Ze suchých slov se skládají suché věty.
Suché věty říkají vyprahlí lidé, kteří už dávno zapomněli, kolik odstínů může mít radost, toužení, důležitost, laskavost či žal. Musela se naučit poslouchat duší, ne ušima. Duše umí promluvit k duši. Chvěla se štěstím, když na to přišla."
Ľutujem, že som Šepot včel čítala tak rozkúskovane. Ubralo mi to pôžitok z čítania, čo si táto krásna knižka nezaslúži.
Je to príbeh plný magického realizmu odohrávajúci sa v Mexiku začiatkom 20. storočia.
Príbeh tajomného chlapca Simonopia, ktorý načúva včelám.
Príbeh rodiny Moralesovcov, ktorá sa snaží zachrániť svoju existenciu v búrlivom toku dejín.
Príbeh leva a kojota, kde v konečnom zúčtovaní môže byť víťaz iba jeden...
Dočítanie knižky vo mne zanechalo pachuť smútku a melanchólie. Ale tiež túžbu po hlbokom pute a láske, ktoré zdieľajú medzi sebou, k pôde, ku komunite, hrdinovia knižky.
Dychberúci príbeh Chrissie Ritter o jednom roku prežitom v chate na pobreží západných Špicberg.
Autorka píše moderným, civilným jazykom. Až je ťažko uveriteľné, že od vydania knižky uplynulo viac ako 80 rokov.
A tie opisy... nekonečné svetlo počas leta, nekonečná tma počas zimy, polárne noci, ľadové medvede, polárne líšky, ...
Znovuobjavenie vlastného ja v boji s temnotou a nehostinnou prírodou.
Úžasný čitateľský zážitok.
Tma:
Na téhle krajině už není nic pozemského. Zdá se, že ve své odtrženosti vede jakýsi do sebe uzavřený život. Připomíná sen o světě, který se zjeví ještě předtím, než sám ze sebe vytvoří skutečnost.
Polárna noc:
Neznám krásnější vysvětlení pro původ tohoto tajuplně se vlnícího světla než to, které mu přisoudili Inuité. Věří, že v předivu světla lze spatřit duchy jejich zemřelých. Tato projasněná zář v sobě má cosi, co touží po návratu na zem, cosi, co by nás chtělo obklopit, v její odloučenosti od upachtěného světa je něco útěšného, vědoucího, a přece nepopsatelně němého.
Cestující si nás nechápavě prohlížejí a nedokážou pochopit, proč tu zemi, která je černá, pustá a leží uprostřed mlhy, ledu a vody, tolik milujeme.
Kdepak, Arktida přece nevydá své tajemství jen za cenu lodního lístku. Musíte přežít dlouhou polární noc, sněhové bouře a zapomenout na lidské sobectví. Musíte nahlédnout smrtelnost všech věcí, abyste dokázali prožít jejich život. Tajemství Arktidy a nezkrotná nádhera jejích krajů se skrývá v opětném návratu světla, v kráse ledu, v životním rytmu zvířat, která pozorujeme v divočině, ve všech zákonitostech veškerého bytí, které tu jsou tak zřetelné.
Mno, tak toto bolo super čítanie.
Román je písaný formou nepretržitého dialógu dvoch hlavných postáv, čo nepôsobí nijako rušivo, naopak, má to správny švih a spád.
V úvode knižky sledujeme zoznámenie hlavných hrdinov prostredníctvom omylu v mailovej konverzácii. Ich slovné prestrelky plné sarkastického humoru mi prišli fakt vtipné.
Postupne vývoj ich virtuálneho vzťahu nadobúda tragikomický podtón, ktorý speje k absurdnému koncu.
Autor sa musel pri písaní tohto dielka dobre baviť:).
A moc sa mi páčil koment, ktorý napísal pripitý Leo Emmi:
"Psát je jako líbat, jenom bez rtů. Psát je jako líbat v hlavě."
Knižka si vysoké hodnotenie oprávnene zaslúži. Výborné ukončenie série. Cca od polovice knihy som začala tušiť, kam to celé smeruje, a isté prepojenie medzi postavami, ale na čitateľskom zážitku mi to neubralo. Rozhodne odporúčam:)
Táto kniha je o Nore, o Charliem, o Libby, o knihách, o rodine, o plánoch, o túžbach a o šťastných koncoch. A o pravom zmysle života, aby som nezabudla:).
Stereotypné role romantickej komédie sú tu prevrátené naopak a mňa to bavilo.
A ako teda vyzerá "šťastný koniec" zvyčajne zápornej hrdinky príbehu? Citujem samotnú autorku: "Zamotane, komplikovane a naprosto neodolateľne."
A to sa jej podarilo.
"Jednou jsem viděl kurýra na kole, jak ho srazilo auto, a on vstal, zařval z plných plic "Stal se ze mě Bůh" a odjel na opačnou stranu.“
„A co je na tom záhadného?“ podivím se. „Vyzkoušel si hranice své smrtelnosti a zjistil, že neexistují.“
Charlieho rty se stáhnou do polovičního úsměvu. „To je přesně to, co na New Yorku miluju.“
„Že je tam tolik kurýrů na kole s božským komplexem?“
„Že nikdy nejsi ten největší úchyl.“
„Jasně, vždycky je tam ještě ten týpek pomatlaný stříbrnou tělkou,“ kývnu na souhlas, „který tě poprosí o pár drobných na opravu svýho lítacího talíře.“
„Toho mám na trase podzemky Q taky nejradši,“ usměje se Charlie.
"Existují knihy, které ani tak nečtete, jako je spíš žijete, a když nějakou podobnou dočtu, vždycky si připadám, jako bych se právě vynořila při potápění z hloubky. Když se na povrch vynoříte moc brzy, můžete dostat dekompresní nemoc."
Krásny príbeh z viktoriánskeho Anglicka.
Tak kľudne, ako plynie rieka, plynie i dej tejto knižky.
Rieka je hlavným motívom i spojivom príbehov jednotlivých postáv.
Je to trošku spoločenský román, trošku detektívka, trošku magický realizmus a je to tak dobre:).
Štýl prerozprávania mierne staromilský v tom najlepšom slova zmysle. V duchu som sa usmievala a hovorila si: "Kto dnes ešte takto píše?"
Odporúčam.
"Po měsících vyprávění a převypravování příběh dosud nenabyl konečného smyslu. Právě naopak, historka o utopené dívence, která zase ožila, byla záhadná, neukončená, vymykala se tomu, jak má vypadat příběh."
"... na konci vět a mezi slovy, když hlasy doznívaly a rozhovor umlkal, v bytostném poklidu, který se tají pod každým vyprávěním, tam připlouvala sama dívenka. Do téhle místnosti, do tohoto hostince, viděli ji mrtvou a viděli ji živou. Bylo to nepoznatelné, neuchopitelné, nevysvětlitelné, jedno bylo přesto jasné: byl to jejich příběh."
Anotácia v tomto prípade plne vystihuje dej knižky. Detektívka pre náročného čitateľa.
Pátranie po "dedičstve" zahalenom rúškom tajomstva. Príbeh presahujúci generácie, 1. i 2. svetovú vojnu.
Konanie postáv pre mňa občas nebolo úplne hodnoverné (preto jedna hviezdička dole), ale príbeh ako celok sa mi páčil moc.
Aspoň ja som to takto pri čítaní cítila.
Kto hľadá "čistokrvnú" detektívku, bude sklamaný.
Kto hľadá príbeh, nad ktorým musí uvažovať, ktorý mu nič nedá zadarmo, práve ho našiel.
"Pozoroval jsem ji, jak vesluje k místu, kde vtékala řeka do jezera, řídila loď precizně, jako by krasopisně psala na vodě, ještě nebylo sedm hodin a já si přál, abychom takhle zůstali my dva, abychom začali znovu, bez předchozí historie, bez rodiny, narozeni každý sám za sebe."
Od Lindy Howard som v minulosti prečítala takmer všetko. Jej najnovšiu knižku som si teda nemohla nechať ujsť. Post-apokalyptický román z pera tejto autorky bol premiérou.
Najprv neduhy.
Fakt sa mi nepáčilo, ako dopadla Európa:).
A čo sa týka Wears Valley, život po solárnej búrke mi pripadal mierumilovný, až priam idylický. Takto by to v realite neprebiehalo.
Klady.
Knižka ma bavila. Vzťah medzi Selou a Benom bol vykreslený veľmi pútavo. A jedná sa o romantickú knižku pre ženy, preto to všetky čítame, však áno?
Zhrnuté a podčiarknuté, nejde tu o žiadnu vrcholovú literatúru, ale knižku som prečítala jedným dychom.
V rámci žánru hodnotím 4 hviezdičkami.
Znova som stála pred dilemou, čo čítať ďalej. Prelistovala som pár kníh a vzápätí ich odložila. Až som doputovala k "Podpisu všech věcí", a po prečítaní prvých 2 strán som vedela, že túto neodložím.
Sledujeme príbeh Almy Whittakerovej. Detstvo prežité v netradičnej rodine v USA na začiatku 19. storočia, prvé kroky na poli vedy, citové vzplanutia, detailný výskum machorastov, cestovateľské eskapády, ...
Jediné slovo, ktoré charakterizuje túto knihu, je rôznorodosť. Každá časť je iná a všetky sú skvelé.
Nie som žiadna biologička, ale Almin výskum je popísaný natoľko pútavo, že sa od knižky nedalo odtrhnúť.
Dávno má nič tak nebavilo.
Odporúčam.
Len čo čítať teraz ďalej ... :)
"Odborník na chemickou symetrii jednou prohlásil: „Mluvit s tebou je jako mluvit s malou chytrou knihou!“ – kompliment, který Alma nikdy nezapomněla. Ale ukázalo se, že většina vědců není zvyklá na to, že jim otázky pokládá čtyřletá holčička.
Henry poukazoval na to, že pokud nejsou schopni své teorie obhájit před čtyřletým dítětem, pak si zaslouží být odhaleni jako podvodníci."
„Jsi kometa!“ zavolal dolů na Almu, zatímco neustále předstíral, že jednou mávající rukou řídí celý vesmír.
„A co dělá kometa, prosím?“
„Létá všemi směry!“ nařídil Ital.
Alma neváhala a poslechla. Vmísila se mezi planety, proplétala se mezi nimi a křížila dráhy všech ostatních, cupitala a točila se, až se jí z vlasů uvolnila mašle. Kdykoli se přiblížila k otci, křičel na ni: „Ne tak blízko, Bobulko, ať tě nespálím na škvarek!“ a odstrkoval ji od svého ohnivého a výbušného nového já, aby se vydala jiným směrem.
"Proč se jejich životy vyvinuly tak, a ne jinak? Znovu se zamyslela nad čtyřmi kategoriemi času, jak je jednou pojmenovala: božský čas, geologický čas, lidský čas a čas mechů. Došlo jí, že strávila většinu života přáním žít v pomalém, mikroskopickém království času mechů. Bylo to dost podivné přání, ale pak potkala Ambrose, jehož tužby byly ještě extrémnější než její – chtěl žít v nekonečné prázdnotě božského času, což je stejné jako žít úplně mimo jakýkoli čas. A chtěl, aby tam žila s ním.
Jedno bylo jisté: lidský čas byl ten nejsmutnější, nejšílenější a nejničivější druh času, jaký kdy existoval. Snažila se ho ze všech sil ignorovat."
Historická detektívka z 12. storočia, Cambridgeshire.
Autorka sa s čitateľmi nemazná. Príbeh beží hneď od začiatku a my v pokluse zisťujeme, ktože je tá Adélia, a prečo bola nedobrovoľne vyslaná zo slnečného Salerna do nehostinného Anglicka.
To už sme vtiahnutí do zapeklitého prípadu brutálnych vrážd malých detí. Adélia, súdna lekárka, predstaviteľka vedy a logického zmýšľania, sa rýchlo dostáva do sporu s poverčivosťou a náboženským dogmatizmom.
Kvitujem, že napriek dramatickému deju, autorka nestráca zmysel pre humor. Adéliine britké postrehy som si vážne užila.
Príbeh je skvelo vygradovaný a vraha sa mi nepodarilo odhaliť. Stavím sa, že ho neuhádnete ani vy:).
Výborne premyslené finále knižky má presvedčilo, že si 5 hviezdičiek oprávnene zaslúži.
Odporúčam.
Tak s toľkými psychopatmi v jednej knihe som sa ešte nestretla... Kniha ma zaujala hneď od začiatku. Príbeh je dobre vystavaný, nie sú v ňom hluché miesta. Tiež ma bavili neortodoxné vyšetrovacie metódy tímu.
Upozorňujem, že niektoré popisy miesta činu sú pomerne drsné a, na dôvažok, sa jedná o vraždy malých dievčatiek, čo pre citlivejšie povahy môže byť príliš.
Ku koncu knihy už bolo ťažké rozlíšiť, kto je "dobrý" a kto "zlý". Nemala som tušenie, kto je hlavný páchateľ a prečo. Napínavé až do poslednej stránky.
Kniha si vyslovene pýta druhý diel.
Perfektná knižka, napínavá od začiatku až do konca. Hlavná postava Jude je uveriteľná, sympatická, veľmi húževnatá. Celú knižku jej fandíte, aby dokázala vyriešiť prípad a tiež prekonať svojich osobných démonov. Veď si prečítajte sami:). Ja každopádne idem na druhý diel.
Tak som sa dočkala ... knižka čítaná v slovenčine a výborný preklad. Žiadne prapodivné vetné konštrukcie. Hurá!
A podľa mojej mienky, je to jedna z najlepších kníh od Ali Hazelwood.
Nevtieravo vtipná, inteligentná hate-to-love romance (teda aspoň z Elsiinho pohľadu:)).
Hlavné postavy sa správajú uveriteľne a celý príbeh má hlavu a pätu. Páčilo sa mi to.
V rámci žánru hodnotím 5-timi hviezdičkami.
"... keď som pred desiatimi mesiacmi odchádzala zo Severovýchodnej univerzity s doktorátom z teoretickej fyziky, myslela som, že teraz budem pracovať na adekvátne finančne ohodnotenej pozícii v akademickej obci. Nečakala som, že ako dvadsaťsedemročná budem platiť za vodu tým, že pomáham dospelým mužom vytvárať ilúziu partnerského života. A len sa na mňa pozrite, splácam študentské pôžičky falošnými rande.
Nechcem vám pokaziť náladu, no začínam sa domnievať, že život sa nie vždy vyvinie podľa vašich predstáv. Sladká nevedomosť nemôže trvať večne: pripraví vás o ňu množstvo klientov, ktorí si vás najmú, aby budili dojem, že sú očarujúca, vyrovnaná, emocionálne dostupná ľudská bytosť schopná udržať si priemerne dlhý vzťah s rovnako vysokofunkčným dospelým, aby… Nuž, to býva rôzne."
Audiokniha.
Tak milý, okúzľujúci, veselý príbeh som už dávno nečítala (nepočúvala).
Rok 1917, niekde na pomedzí hraníc Anglicka a Walesu.
Pre obyvateľov dedinky Ffynnon Garw je priľahlá hora, s rovnomenným názvom - Ffynnon Garw, objektom waleskej národnej hrdosti.
A tak, keď došlí anglickí zememerači Reginald Anson a George Garrad vyhlásia, že "ICH" hora meria menej ako 1000 stôp, a je teda iba kopec, vyvolá táto informácia všeobecné pobúrenie. Začína zbesilý boj o nápravu. A vynaliezaví dedinčania sa neštítia použiť akékoľvek prostriedky...
Kratučká knižočka, ale mne sa ohromne páčila.
Dojemný záver.
Odporúčam.