Kapis komentáře u knih

Tak to je opravdu pecka přímo na kule! Hledím na to vyjeveně, ale autor mě nešetří hned od prvního panelu a rozjíždí bizarní mozaiku šíleností, psychedelie a podivností. Vzhled Oskara, kdy nosí na hlavě pytel od kobzol, nikoho v jeho okolí neudivuje, takže ani já se nedivím. Když si AKUčkou přivrtá náhubek a zapálí své "kamarády" už se nedivím vůbec ničemu a jen letím po stránkách tohoto masakrálního dílka, které je podle mne neprávem opomíjené. No jo, není to žádný mainstreamový hrdina, ale masku na hubě má, tak o co jde? Mot uměl vybrat pořádné kousky do svého vydavatelského plánu. Pecka, už hltám další díl.

7 28.07.2017

V tomto díle nebyla tak jasná analogie s naším světem, jako v případě prvního dílu a podvodu jménem 11. září, ale že by to nemělo nic společného se skutečností se mi věřit nechtělo. Napadlo mě, že to bude nějaká analogie na IRA a boj o nezávislost na Britech. Nejsem si zcela jist, ale opravdu jeden "vzteklý pes" Johnny Adair skončil za mřížemi v roce 1995 za řízení nejvýznamnější protestantské bojové skupiny Bojovníci za svobodu Ulsteru (UFF). Prej se s tím taky nemazlili a katolíků poslali do nebe požehnaně.

První díl se mi přece jenom líbil kapku více, ale tato série nemá chybu. Dokonalá kresba, plná promakaných detailů, pozadí a nečekaných nápadů mě na dlouhé minuty přikovala ke každému panelu. Opět tu máme konspiraci z nejvyšších kruhů a bombastické odhalení Inspektorem LeBrockem, který je pořádný rebel a správňák až pod jezevčí skálu! Jsem nadšený a příští rok bych si klidně zaplatil u CC oba zbývající díly, které jsou momentálně na světě. NÁDHERNÁ VĚC!!!

4 28.07.2017

Tak, podle různých komentů, které jsem blbec neměl vůbec číst předem, jsem čekal zklamání, přežití Negana, vyměknutí autora, příchod evangelistů sedmého dne a kdoví co ještě. Ale zklamaný nejsem, Kirkman opět předvedl originální prvek a ukázal jaký etalon morálky a správňáctví ten Rick je. A jelikož se snažím trochu omezit investice do tohoto náročného komiksového koníčku, říkal jsem si, že asi s tímhle dílem končím - ale bohužel , telenovela jede dál a já na to jsem zvědavý jako stará rozkydlá panna na další díl Deflorace v růžové zahradě.

7 27.07.2017

Je to až s podivem, ale neustále mě to baví číst a zajímá mě, co bude dál. Akorát ten Negan si nedá a nedá říct - furt se snaží to dobračisko nějak domluvit, riskuje svou kůži, kdy furt chodí dopředu k bráně vyjednávat a ten Rick si furt nedá říct a musí dělat problémy. Akorát teda překlady některých výtrysků a proudů neganových nadávek měl p. Antonín radši poslat někomu povolanějšímu - třeba mně do Ostravy - určitě bych vytvořil mnohem přesvědčivější a údernější sestavy, které prostě pražák nemá šanci dát dohromady. Občas to hodně zabolelo a zaskřípalo, když takový zabijácký drsoň mluví jak buzíček ze základky, když je zrovna mamka z doslechu.

10 27.07.2017

Měl jsem v tom místy trochu chaos, ale nakonec vše do sebe jakž takž zapadlo. Krvavé, zábavné a napínavé to bylo velice slušně. Už ale cítím ždímací atak na peněženku, kdy se objeví skrz asi nějakou časovou fíčuru Humr a brzy beztak i další retrospektivní prostřihy, kde nás chcou autoři nalákat na pokračování v rámci Hellboyova univerza, jež zveřejnilo CC (http://www.comicscentrum.cz/_dortAddons/mignola_universum/mignola_universum.html). A já fakt nevím, jestli se mi chce kupovat všechny ty Witchfindery, Lobstery a Sapieny...no, uvidíme.

4 26.07.2017

Skvělé pokračování série a doplnění skládanky v životě Abeho, i celého týmu. Zase tu máme spasitele světa, kteří se nebojí obětovat milióny lidí. Do toho psychedelické prostřihy ze Základny a nová mumifikovaná kolegyně. Za mě opět velká spokojenost.

5 26.07.2017

S knihou 20x Čtyřlístek je toto nejzásadnější omnibus mého dětství. Výběr z čísel 29-106 je sestaven velmi citlivě a jako malý smrad jsem tuto knihu četl snad stotisíckrát, tudíž ještě dokážu z jednotlivých dílů citovat a v hlavě si dokážu vybavit jednotlivé panely. V tomto prostřihu zlaté doby Čtyřlístku nejsou slabá místa a ani nejsou rušeny jinými příběhy, jež doplňovaly příhody našich hrdinů v klasických sešitech.

Tohle byly ještě scénáristické lahůdky. Přeju klidné spočinutí paní Štíplová a doufám i za Vás, že se neobjeví angažovaný idiot, který by z toho udělal gender vyrovnaný komiks nové generace. Třeba z Piňdy homosexuála a z Myšpulína transsexuálního černocha, jež bojuje za práva náboženských menšin. V takovém zdravě pokrokovém prostředí by byla i role Fifinky, jež je celou partou nevybíravě zneužívána šovinistickými schématy a sociálními konstrukty, jako hospodyňka (no považte tu hrůzu!!!), velice problematická. Takže angažovaná feministka, jež pořádá gay-prajdy v Třeskoprskách, z čehož ale zase by neměl radost vypasený násilník Bobík, který by nemohl vykořisťovat Fifinku u sporáku. Proto by se z něj stal veganský hipster, bojující proti ruské agresi a za právo masturbovat v kostele. No, tak, i za Vás paní Štíplová doufám, že neeee, když už i tak kvalita tohohle periodika hrozně upadla.

Když to v dnešních dnech vezmu do ruky a čteme si to s děckama, polívá mě vlna bezstarostné melancholie dětství, kdy jedinou starostí bylo přemluvit mamku, ať mě nechá venku večer ještě chvilu. A kdo si vzpomene na žvýkačky Bajo s obrázky Čtyřlístku? Ach jo, no nic, vracím se zasněn k práci pro ten korporátně nadnárodní fašismus, který mě živí a večer přečtu mojim malým milovaným ze dva tři díly před spaním. To se zase nasmějeme:)

8 25.07.2017

Tak jsem se konečně dočkal vyvrcholení!! Teda vyvrcholení toho červeného panáčka, jehož zábavné taškařice jsem začal sledovat už před dvanácti lety. A konečně je to po těch epizodních mlátičkách různých příšer konečně epický závěr. No, ehmmm vlastně teda, no závěr...když se podívám na Hellboy universum, co zveřejnilo CC (http://www.comicscentrum.cz/_dortAddons/mignola_universum/mignola_universum.html), tak je zřejmé, že z Hellboyova univerza se bude ještě dlouho ždímat a ždímat, je otázkou, jestli to stojí za to a jestli budu ještě pokračovat, neb knihovna i obsah peněženky, jsou, jak jsem zjistil, zcela konečné.

6 18.07.2017

Velice povedený příběh takového japonského Zaklínače, s moc pěknou kresbou. Jojo, tento formát Modré Crwe se velmi zamlouvá.

18.07.2017

To si tak sedím v pondělí v šest ráno na hajzlu, zmítán logickými vyústěními nedělní oslavy postupu Baníčku do ligy, kam patří a depresemi z blížícího se pracovního procesu. Po vypnutí režimu letadlo v telefonu hledím do emailu a co nevidím. Píše mi po dlouhé době Michal Opitz o adresu, což jsem si hned spojil s vydáním Rumcajse a hnusné pondělní ráno začalo být hned prozářenější.

Tak tento poutavý a jistě obohacující začátek máme za sebou, i když bych mohl vzpomenout i napínavé čekání každý den u schránky, když lístek z pošty mi ležel trestuhodně zasypán katalogy a letáky s jedovatými sloučeninami, které na sebe jsou někteří jedinci ochotni patlat a stříkat, aby je “nezastavil“ pot a tím nepřišli o trendy styl. Mohl bych vzpomenout i zábavné a duši naplňující čekání v řadě na hlavní porubské poště v době vydávání důchodů, či adoraci rezavého japonského dvanáctistupňového moku, který jsem si objednal ke čtení na Zámečku, či vymazlenou obálku, která byla autorem rozstřižena, byl v ní vložen papír navíc, který chránil hřbet a zpátky slepená (děkuji a bravo), ale to tu vůbec ale vůbec nepatří a nemíním tím zaplevelovat svůj komentář!!! Takže:

Tento zcela ultimativní crossover Anglosaských a Českých popkulturních legend, jehož eklatantní paralela s giganty žánru jako Powell, Willingham či Mignola je flagrantní již od prvních minut tohoto elaborátu adespotonu slovesné kultury, je zcela prost grafické dyspraxie. Především afiliativní symbol juvenilního sentimentu, ztělesněný archetypem spravedlnosti – Rumcajsem - představuje edukovaného bedekra, který významně asistuje čtenáři prožít smysl všech mistrových metafor a navodit tak signifikantní inverzivní tendence v rámci interpretačního rámce. Pokud v tomto okamihu přistoupíte na mistrovu hru, budete odměněni simplifikovaným konfrontačním, významově mnohovrstvým, úzusem dobra a zla, chudoby a bohatství (Neutěšené aparigrahické Rumcajsovy poměry versus ad hoc propertiální konzumerismus šlechty), eternálním, koexistenčně kopulativním vztahem Cipíska, jenž ostentativně bojkotuje rodinnou kontinuitu behaviorálního altruismu, a budete schopni plně prožít předfinální tenzní gradaci při exhumaci živočichů s retroperitoneálně perforovaným duodenumem.

Rozradostněn exaktní vizualizací postfreudovského axiomu musím ocenit tvůrce, že za tento klenot slovesnosti odmítl protiplnění a z extatických výšek tohoto transcendentálního zážitku toužebně vyhlížím pokračování!

12 23.06.2017

A já se obával, že to bude pouze exkurz do minulosti a ejhle, ona nám tato kniha pěkně propojuje události vzhledem k prvním dvěma knihám jak minulé, tak budoucí. Kresba je dechberoucí, pan Petersen opravdu kreslí a buduje tento svůj svět s největší láskou a precizní pečlivostí. Na některých dvoustránkách jsem spočíval zrakem opravdu dlouho. Bonusové materiály nejsou žádné trapné skicy, ale plnohodnotné pokračování vizuálních orgií a rozšířením lexikonu řemesel a tradic myší civilizace. Ale měl by být Petersen opatrnější jakým způsobem "kreslí" kouř a dým - jak po něm půjde některá z dvaceti osmi tajných služeb USA, stačí si otevřít knihu a hned budou mít jeho otisky prstů natotataratata:)

Úžasná série, už se těším na války s lasičkama, které nám propojí další období a do té doby by snad mohl autor dotvořit už pátou knihu, ať nemáme zbytečné prostoje. Ty Legendy Myší hlídky už dělali jiní lidé, takže nevím jestli do nich půjdu nebo ne.

1 23.06.2017

Když jsem dočetl převratný Tajný život stromů, kolegyňka mi půjčila knihu o Mravencích. Ne že bych si nějak liboval, když mi lezou v trenkách, ale říkal jsem si, že se určitě zase něco zajímavého dozvím a šel jsem do toho. A musím teda říct, že něco tak strhujícího jsem dlouho nečetl – a to jsem ještě dostal k mravencům další prolínající se a rovnou tři dějové linky (i když jedna byly pouze výňatky z encyklopedie). Ten konec byl už kapku divoký, ale dovedu si představit, že by to mohlo být reálné. Všemu ostatnímu, co jsem se dozvěděl, z tohoto populárně-vědeckého thrilleru ohledně těch malých hmyzáků, jsem ochoten věřit. Autor je vědeckým pracovníkem, což šlo vyčíst i ze stylu jeho psaní a v tomto díle musel prokázat erudovanost v mnoha vědních disciplínách a geniálnost s kterou to propojil v tak čtivou knihu je obdivující. Tvrzení, že jsme na téhle planetě až druhou civilizací je převratné.

Líbilo se mi jak autor “mezi řečí“ sype nezpochybnitelná morální lidská moudra typu člověk je jediný druh, který dokáže trápit nebo opustit svoje děti nebo že strašně moc vyrábíme jednorázových zbytečných věcí a se vším plýtváme. Že přebíjíme své přirozené feromony umělými "vůněmi" (někteří lidi jsou fakt jak chodící drogerky). Zasmál jsem se nad sdělením, že lidský mozek může uložit až 60 miliard informací, ale když se paměť zaplní, dojde k úklidu a méně zajímavé věci zapomeneme – zůstanou akorát traumatizující vzpomínky a lítost nad minulými radostmi. Taky bylo hezké a pravdivé poučení otce svému synovi: „Poslechni, chlapče, až budeš větší, uvidíš, že dojdeš k tomu co já: že jediný opravdu vzrušující živočich, jediný živočich, jehož inteligence je skutečně odlišná od naší – je žena!“

Byla to fantastická jízda a přečtení minimálně druhého dílu silně zvažuji. Jak se znám, beztak si to budu muset koupit. Po dlouhé době za mne plná palba 100% a opět jako u stromů - už nikdy se na mravence nebudu dívat stejným pohledem.

Nic, jdu si někde vyměňovat feromony svým tykadlem.

29 14.06.2017

Co jiného jsem mohl otevřít po přečtení Tajného života stromů, než tuto nádhernou publikaci, kterou se mi povedlo urvat v LK za krásných 89 korun. Věděli jste, že kešu oříšek má falešný plod ve tvaru jablka? Nebo že ze 124 druhů javorů, co jsou na světě, je 45 ohrožených zlikvidováním ze strany nenasytného a bezohledného člověka, kterého zajímá pouze zisk? Knihou se pomalu prokousávám po dvou stromech, sem tam před spaním, aby se mi v noci zdály hezké věci a nenaháněl mě celého propoceného Vetřelec, říznutý Exorcistou po sklepě, z kterého se nemůžu dostat a když už uteču a nachomejtnu se k nahaté ženské, tak najednou místo patřičné reakce jedu autobusem kajsi do řiti. Krásná kniha!

7 14.06.2017

Tak tedááá, nečekal bych tak ultimativní konec Císařství, ale jelikož jsme teprve v půlce, on to asi konec tak úplně nebude. Opět skvělé počteníčko plné zajímavých nápadů, které vůbec neztrácí dech. Zhltl jsem to jako malinu a těším se na pokračování.

1 07.06.2017

Tak pokračování bylo ještě napínavější než díl první. Super, ale teď už fakt to myslím vážně, že to byly poslední knihy od Gaimana, co jsem koupil...fakt!!!! Doufám.

3 30.05.2017

Předlohu jsem nečetl a nemůžu tudíž porovnat, ale komiks mě chytl hned od začátku hlavně svou originalitou. Kde na to ten Gaiman chodí? A hlavně, původní premisa dobrá, ale autorovi se navíc povedlo vytěžit tento svůj nápad na 100%. Každou kapitolou se otevírají nové nápady a lokace, hrdinové jsou poměrně sympatičtí a špatně se to zavírá nedočtené. Za mně velká spokojenost.

2 30.05.2017

Sedmý díl navazuje na spoustu dějových linek snad ze všech předchozích dílů. Je to stále neskutečně a temně vtipné a perfektně nakreslené. Jen už ta pozadí nejsou tak propracovaná a jsou to jen malby bez větších detailů, také okýnka jsou celkově větší, holt vydavatel asi nepočká.

A jelikož jsme si teď zas předělal knihovnu a získal jsem další 3,2 metru - a u toho zjistil, že jsem to hned způlky zaplnil - z čehož jsem zas vyvodil, že prostor v mé knihovně je konečný a tudíž musím omezit přírůstky, v kombinaci s tím, že mi do půlky Goon přišel pořád zábavný, ale bez ničeho zásadnějšího, říkal jsem si, že tohle je díl poslední, který kupuju. Jak jsem byl ovšem chycen za kule a vtažen do děje od zhruba té půlky, to se mi dlouho nestalo. No, takže Goone, zase jsi to dokázal, tvá až groteskní dobrodružství, zakončená brutálně temnými krváky nemohu opustit uprostřed takového masakru a holt se mi do knihovny musí vlézt ještě další díly. PERFEKTNÍ!!

2 12.05.2017

Vydání tohoto dílu společně se sedmým dává logiku, protože v nultém díle se objevují postavy, jež pak přicházejí znovu na scénu v sedmičce. Přečetl jsem si i předmluvu, kde sám autor své dílo haní, jak je to hrozně nakreslené a že to vůbec celé stojí za hovno. A ejhle, ono to není pravda, nakreslené je to perfektně a ještě jsou krásně vykreslená pozadí, jež s pozdějšími díly ustoupila do amorfnější malby, která se mi už tak moc nelíbí. Příběhy jsou jednoduché, přímočaré, ale kurefsky zábavné, jak má u takového typu brakové, oddechové literatury být.

Jsem rád, že už v dalších dílech nezabijí naší hrdinové nemluvňata a jedinou výtku mohu mít snad k délce. Je mi jasné, že víc toho před 1.dílem nebylo, ale já bych chtěl vííííceeee nebo to mohlo být levnější, skicáře mně totiž moc neberou.

6 12.05.2017

Kniha, kterou Orwell kvalitně obšlehl a dovedl k dokonalosti. Bacha, budou tu Brojlery, beztak včetně vyzrazeného konce, tak můj koment radši nečtěte.

Hlavním hrdinou je chlápek, který staví Integrál – kosmickou loď, který má přinést štěstí, jež panuje na zemi po dvousetleté válce, i do vesmíru. Lidé nemají jména, jsou pouze čísly a jejich čas je přesně na sekundu rozplánován – krom dvou “soukromých“ hodin, kde se můžou věnovat i sexu, když jsou na jiné číslo “napsáni“ a obdrží “růžový kupón“ – to si pak mohou i stáhnout záclony. Vše je totiž dokonale ze skla a průhledné. Stejně jako láska k Dobrodinci a k tomuto dokonalému, logickému a do poslední sekundy propočtenému životu. Lidé byli zbaveni otravného větru, deště, fauny, flory a jen mraky či slunce spatřují přes skleněnou kopuli. Rodina neexistuje a náš hrdina, číslo D-503, nechápe jak mohlo být množení kdysi nekontrolované, když jsme chovali skot, drůbež, jak je hloupým paradoxem nechovat děti v područí JEDINÉHO STÁTU. Pro naše hlavní číslo je to jasně logické a průzračné jako že derivace z x2 je 2x.

Ale pak dojde u našeho hlavního hrdiny ke zlomu, onemocní objevem duše, která mu začíná ukazovat krásu světa, kdy už jen kapání kohoutku je navždy, začne cítit paralyzující pocit lásky a všeho neznámého - a už to jede. Velice nadčasová a úžasná kniha, jen styl psaní je takový kouskovitý, útržkovitý, jak by byly myšlenky sekány v půlce či se ztrácely v nějakém oparu. Myslel jsem si, jestli to není omezenou mluvnicí, což Orwell dovedl newspeakem k dokonalosti, ale spíše je to záměr. A tak autor, jenž byl přesvědčeným komunistou až do své smrti v pařížském exilu, svým sekaným stylem psaní a zdánlivě nesouvisle rozjíždí popisky šílených praktik k ovládání lidí. Osobně mě hodně vzalo, jak dětem vyoperovávali fantazii, museli je u toho přivázat – ale jedině tak je to správné, jak po operaci chápe i D-503, vždyť MY musíme zvítězit, rozum musí zvítězit!

14 12.05.2017

(Psáno v prosinci 2010) Tak mám to doma, číslo 31/200, opravdu tam není ani kousek textu, přesně jako na těch originálech, co se daly v Netopejru koupit - až na poslední stránku, která v originálu koupit nejde a dává tomu opravdu čepici. A já jsem nadšen!! Projel jsem si to tam, zpátky a ještě jednou tam, protože to je opravdu lahůdka a překrásná pastva pro oči. Styl kresby je voda na mlýn mého vkusu a divoké eskapády, vymyšlené DonQuijotskou hlavou páně Barona jsou úžasné a doprovodný text skutečně nepotřebují - a ty různé vychytané maličkosti kolem, vymazlená kresba, dýchala na mě trochu obskurní atmosféra románů Markýze de Sade - a tím nemyslím toho hlučného anoretika z Prahy;-) Lahůdkový kousek na předvánočním trhu. Dávám plnou palbu 100%, protože toto je tak výrazně jiné, tak vyčnívající z řady oproti ostatní vydávané tvorbě, že si to zaslouží jedinečné hodnocení. Myslím, že brzy z toho bude sběratelská ultrararitka. A asi půjdu do nějakého toho originálku - myslím, že se bude vyjímat někde na stěně pod paspartou.

EDIT: Mám na stěně třicátou stránku.

3 24.04.2017