Kapis komentáře u knih

Tato edice z vydavatelství Hynek je poměrně pěkně udělaná a každá z knih sleduje jednu mistrovu literární polohu. Asi se mi nedostane všech povídek, ale aspoň jde vidět autorův široký záběr a opravdu veliká vzdělanost a všeobecný přehled. Všechna klasická díla, jež v knížečce padla, jsou pro mně neznámá a myslím, že už málokdo čte tyto jistě moudré knihy. Vše již bylo napsáno a my tuto věkem prověřenou moudrost opět tratíme, hlavně že je na trhu stočtyřiapadesát severských detektivek. No nic, tato kniha je plná detektivních povídek a dominuje ji "zvrácenost." Za zvrácenost Poe již před 170 lety považoval např. takové patologické oddalování plnění povinností, které i když je člověk "nad srázem" a termín se blíží, tak je schopen si najít nějakou marginální činnost, aby to dělat nemusel, i když sám cítí, jak nad ním visí meč. No, génius, dneska to má super zahraniční název a spousta lidí si myslí, že je to projev moderní doby. Omyl! V knize jsem našel více životního moudra, které mě dokázalo usadit a pořádně se zamyslet sám nad sebou. Za mě opět velká spokojenost a jdu na poslední třetí díl.

11 13.03.2018

Tak takhle žvástavě jsem blábolil více jak deset let zpět: Mě se druhý díl Ovocňáka líbil více. Stínování kresbě podle mě dost přidalo - i když umělecky asi je hodnotější kresba dílu prvního (taky získala nějakou cenu). Ale kresba není důvod, proč se mi dvojka líbí více - dvojka je mnohem nápaditější - tam kde v jedničce SPO bojoval jen proti lidské hamižnosti, zde je konfrontován s katastrofou přímo globálního rozměru - navíc čtenář je dlouho v nejistotě, qerrá vlastně bije a co se robí;-) Z kresby "vařené zeleniny" jsem chcípal, i z té malé tlusté - Pamely, co v ní O´u Fanda, kníže veškerého ovoce a zeleniny s dechem shnilých banánů, byl schovaný, a qerrý si přeje rychlé posbírání toho co z něj zbylo a vložení do ledničky, aby neshnil. A nahoru chce zbylé švestky, aby viděl - to prostě nemá chybu. Pan Ovocňák stojí rozhodně za to!!!!!!

Asi si to budu muset přečíst znova, baych věděl, kdo nebo co je SPO.

5 09.03.2018

Tak tenhle koment jsem napsal před 10,5 roky: Roztomilé, příjemné, no-mainstreamové počteníčko s ulítlou kresbou, od qerrého jsem fšak očekával více. Gadžopádně SPO je zatím nejsympatičtější superhero, co jsem měl možnost poznat. Dějová linie byla ale docela předvidatelná a i když celé je to super nápad, nejaké zajímavé zvraty se nekonaly. Tlustý naivní trouba zachránil lidstvo, dobro zvítězilo nad zlem a výpočítavostí, hlavní záporák vylil nakonec svou duši a všichni jsou spokojeni. Lehká, příjemná, oddechová četba, pohlazení po duši, nic zásadního, ale jsem rád, že to mám. Navíc, když už je to vyprodáno;-) a o 2. vydání silně pochybuji.

4 09.03.2018

Co psát o takovém klasikovi jako je E.A.Poe, jenž inspiroval celou řadu následovníků, včetně Lovecrafta? Snad jen, že tento výběr povídek je hodně povedený - jsou tu snad ty nejznámější pecky - Zánik domů Usherů, Jáma a Kyvadlo či Maska červené smrti. Myslím, že být pohřben zaživa musí být opravdu ta nejstrašnější věc a ta představa je hrozivě děsivá - evidentně sžírala i mistra, jež ji pak zvěčnil v několika nesmrtelných povídkách. Navíc se tato knížečka parádně vleze do kapsišky a člověk ji může mít všude s sebou, jdu na pokračování.

10 27.02.2018

Noooo, když jsem to četl v sedmnácti, přišlo mi to moudřejší. Teďkonc mám z toho spíše rozpačitý dojem, protože to bylo nemastné, neslané - a to jsem nesnědl ani jedinou stránku! Některé bajky a aforismy měly něco do sebe, ale ta moudrost mi přišla už lehce naivní, bez vybudované pointy, některé příběhy neukončené, ale přese všechno šlo vidět, že Leonardo da Vinci musel být kapacita s obrovským záběrem. Ty kresby, či studie lidí byly perfektní, hned by se mohl živit jako kreslíř:) Taky se mi líbilo jeho strefování se do církve a pohodlného životu mnichů - to v té době určitě nebylo bez rizika nějakého toho milého a lásky k bližnímu svému plného lámání v kole, či trhání stehenních svalů rozžhavenýma kleštěma, takže klobouk dolů za odvahu.

Jedno moudro mi ale v hlavě utkvělo, plně s ním souzním a abych si ho pamatoval, už ho mám i v oblíbených citátech:
„Dobrá díla jsou plodem dobrého charakteru a protože je chvályhodnější příčina než následek, chval více dobrý charakter bez vzdělání než vzdělance bez charakteru.““

9 07.02.2018

Tak tohle byla velká parádička, s takovou láskou k superhrdinskému tématu, ale úplně jinak. Bez klišé a s běžnými lidskými starostmi, které se pod pokličkou neopustitelného "distriktu" neudržitelně vaří a interference s vidláckou populací malého zapadákova je hned zkraje evidentně víc než problémová. Skvěle provázaný a dopředu precizně promyšlený příběh v láskyplně budovaném fiktivním nebo paralelním světě a uvěřitelně vystavěné charaktery činí z této knihy největší překvápko loňského roku a ve Fabule tuto knihu určitě neopomenu. Nesmím také opomenout samosebou skvělou, ba famózní, kresbu Deana Ormstona, který mě uhranul už u Lucifera – no a považte, zde dostal prostor, aby mohl kreslit celou knihu! To bych musel koupit, i kdyby to byla naprosta čípovina. Kniha, v klasicky dokonalém hávu Comicscentra, mě tak okouzlila, že jsem si v ní listoval tam a zpátky, nejen, když jsem dohledával zpětně souvislosti. Druhý sešit s Roboobrem a zcela geniálním šíleným nemrtvým doktorem Sherlockem Frankensteinem byl jako pohlazení po duši starého komiksáka, který přece jenom má už superhrdinské časy za sebou. Dokonalost sama a už se těším na pokračování! 99%.

Akorát teda jedna technická: Dean Ormston je tu uveden jako "ilustrátor". Proboha, tohle není ilustrovaná kniha, ale komiks! Ten je celý kreslený, ne ilustrovaný a kreslíř je stejně autorem jako scénárista - vždyť to Lemire dokonce zmiňuje v doslovu, že je to jejich společné dítě. Takže pokud to čte nějaký admin, prosím o úpravu této nelogičnosti. (opraveno Lenkou.Vilkou a pobijecemmuch, děkuji, ale nechám to tu, třeba si někdo, komu to nedošlo, uvědomí ten rozdíl)

8 31.01.2018

Já nevím, ale mně to prostě pořád drží zakouslé do nohy a ne a ne se pustit, pokračuju dál!

6 29.01.2018

Vždy jsem měl rád, při povinné četbě, Robinsona Crusoe (mnohem radši než Malého Bobše, z kterého si pamatuju jen jak si vymohl na mamince párek a viděla to jejich paní domácí, že žerou maso a čekalo je feudální bičování), jak pomalinku, krok za krokem budoval na ostrově svůj svět a začátek knihy byl jak návrat k něčemu důvěrně známému. Této sérii pomohl velký časový skok, kdy spřátelené osady tu civilizaci taky začaly pořádně budovat a je to radost sledovat jakého pokroku dosáhly, co se týká výstavby, zemědělství i kolektivní obrany. Opravdu by asi ale byla nuda, kdyby se to táhlo přes tři knihy a to idilické budování by odradilo nejednoho krve, zvratů a zvratků-chtivého čtenáře. Je jasné, že Kirkman nic takového nedovolí a pomalu ale jistě buduje napětí, které se už ke konci knihy dá sekat mačetou a mrtví-nemrtví a hlavně živí rádoby mrtví opět směle konkurují lidským bestiím. Hra je rozehraná na mnoha frontách, a ač sám se k tomu zdráhám přiznat, nemohl jsem se odpoutat a musel jsem si, chudák, dát ještě jedno pivo, abych to dočetl vcelku. Klobouk dolů, repetetivností by si autor čtenáře neudržel. Ještě, že už to kupuju vždy jen po dvou dílech, protože jsem musel okamžitě otevřít další knihu a pokračovat. Crew má ve mně aspoň na dalších pár let zajištěného abonenta této nekonečné série.

10 25.01.2018

Je to opravdu pohádka tohle číst, taková bujará nápaditost a rozvíjení nenápadných myšlenek! Líbí se mi, že to neskončilo minulým dílem, takový heavy-end by byl nedůstojný. Ono přece jen všechno má své důsledky a rozklad Císařství, jež se klene přes desítky celých světů musí mít dalekosáhlé konsekvence, to je zřejmé. Hostující kreslíři a jejich omalovánky se opět příliš nevyvedly, ale nešť, tahle série ani dvanáctým dílem neztrácí nic na své poutavosti. Pořád mě neskutečně baví a vždy překvapí.

7 23.01.2018

Já věděl, že ten poetický začátek, kde se po stráních mezi vonícím tymiánem, oregánem, mátou a myrhou prohánějí bezstarostně děti a lidé žijí chudě, ale spokojeně v mnohonárodnostní směsce kosmopolitní Osmanské říše bude useknut rozpáranýma holčičkama, ukřižovanýma na dveřích a slizkýma sračkama zavšivené války, kdy velmocenské hry tyto životy rozbijí na krvavou kaši.

Ono je zřejmé, že taková multinárodní, multikulturní a multináboženská společnost, může tolerantně fungovat, jen pokud vznikne takto přirozeně. Její násilné a umělé vytváření v Evropě nemůže nikdy fungovat, jak jsme denně svědky, i když se nám pár pomatenců se silným hlasem stále snaží kázat opak. Ale to jsem odbočil, čehož se však ani Louis v této knize moc nebál.

Co více napsat k tomuto monumentálně vystavěnému příběhu, kde se geniálně prolínají desítky osudů velkých i malých lidí? Co více napsat k lidskému a citlivému pozorovateli, který tyto osudy mistrně zaplétá do nerozmotatelných uzlů na pozadí skutečných událostí? Co víc k brilantně odvyprávěnému příběhu, z kterého doslova překypují životní moudra, která umí napsat jen krutý, ale krásný život? Od málo autorů jsem přečetl pět knih, ale Louis mě i k této páté v pořadí dokázal přikovat svou směsicí jemné idylky, krásných naivních a vzletných idejí, obyčejného lidského a přátelského soužití a romantických popisů nádherné krajiny, střídanými krvavými brutalitami, znásilněnými dětmi s uřezanými hlavami, zaslepeného ultranacionalismu a naturalistickými popisy lidí ve válce, kterým vnitřností trhá úplavice nebo šrapnel. Tolik nádhery, bezpráví, bezmoci, neštěstí, smrti a až hnidopišského popisu života lidí v těch nelehkých dobách, namixováno s takovou historickou precizností a napsáno tak krásným jazykem v jednom svazku! Bez skrupulí nechá čtenáře si vybudovat k postavám vztah, aby je pak bez mrknutí oka a velmi krutými způsoby odpravil, všechny ty emoce, barvy a zvuky, kterýma kniha hýří, člověk vstřebává a nemůže s tím přestat.

Jsem nadšen i historicky dovzdělán. Vynikající překlad Viktora Janiše je potřeba zmínit také, protože to musela být mravenčí práce. Taková směsice dojetí, zděšení a pochopení s osudy postav se nedostavuje vždycky! Tato kniha bude ve mně rezonovat ještě dlouhé roky. Bravo a smekám!

26 17.01.2018

Úžasný svět bezbřehé dětské fantazie a bezstarostných dobrodružství, která mohou prožít pouze šťastně vyrůstající děti. Pokud jsou dostatečně otevřeni, mohou si to však s nimi užít i jejich rodiče. Akorát tedy, byl bych nerad, aby mi monstrózní představy rozšláply dům:) Moc příjemná a milá kniha.

8 09.01.2018

Trondheima mám hodně rád a tato naivní minimalistická oddechová hříčka mě docela pobavila.

1 02.01.2018

Tak to zas byla pořádná dávka beznadějné deprese. Na druhou stranu si člověk uvědomí, že děti jsou největšími poklady, co v těch životech máme. Teda já to aspoň tak vnímám.

8 28.12.2017

Takže pokračuji ve čtení ultimátního Marvel kompletu a třetí na řadě je Nejmocnější přemocný Thor, thoš oukej. První polovina je poměrně svižná a komiks vypadá moderněji, než jeho kolegové z dílů dva a čtyři, i když neustálému onanistickému vysvětlování a sáhodlouhým myšlenkovým pochodům, na úrovni Einsteina, které hrdina zvládá mezi údery rychlosti mach 18, se nevyhneme. Úplně to vidím, jak si standardní samomluvou povídám v duchu, během vířivého souboje v oblacích, pod hladinou oceánu a v mrazivých dálkách vakua: „Já Mocný (to se musí pokaždé) Thor udeřím svým mocným magickým kladivem Mjolnir do neproniknutelného brnění tfuj tfuj zlé ještěrky Farnsworsthe i když je nezničitelné. Můj mocný otče, vládče Asgardu, drž při mně pomocné oko, abych neusedl ještě dnes po tvém boku v síni Valhally! Ha, ještěr, zplozenec zla, kterého jsem již jednou porazil (viz. díl 185) použil svůj oheň, ještě že mohu využít svou rychlost a plamenům se vyhnout. Ale ne, porušil statiku budovy a ta se zřítí na nevinné dělníky, musím rychle použít své mocné kladivo Mjolnir, já mocný Thor, bůh hromu, abych je zachránil."

No nic, druhá část je spíš podprůměrný brak s tím, že dvě zajímavě rozjeté linie, kterým je věnováno v každém sešitu pár stran, nám jsou upřeny, přičemž by byly určitě zajímavější než mlácení nějakého přiblblého ještěra. Ale je mi jasné, že nekonečné řady sešitovek Marvelu vyžadují kvůli prodejům jistou rozvláčnost a vycpávání vatou. Oukej, jde ale vidět, že W. Simonson je velký znalec severské mytologie a celé to vatování je aspoň zabaleno do erudovaného honosného hávu. K dobru připočítávám i to, že si to krom scénáře i sám nakreslil – a to vůbec ne špatně. Lze si taky povšimnout, že to bylo psáno ještě v dobách jakž takž zdravého rozumu a hlídač Heimdall není černoch, tak jako ve filmu. Což samosebou co jiného byste očekávali v mýtickém severském vikingském světě plném ledu, mrazu a polární noci, osvětlené excitací elektronů horních vrstev atmosféry slunečním větrem, než vikingského černocha, že?

Pominu-li to, že NY je plný superčuprhírů a megalomanský ještěr likvidující město nepřiláká pozornost vůbec žádného z nich a spořádaně všichni čekají, než si to Thor přijde vyřídit osobně – a lidi ve městě likvidací Gappou berou jako takovou normálku - byl tu jeden okamžik, který mě položil s hurónským smíchem na podlahu a skoro mě po ní rozrotoval. A to bylo jedno nenápadné hlášení z rádia, kdy „ctihodný senátor prohlásil, že to stvoření je bezpochyby nástrojem Rusů.“ No OMG, je to 25 let staré, ale evidentně jsou v USA některé věci bez nejmenší změny. Jak nám je předkládáno denně ze zcela nezávislého mediálního prostoru, je zjevné, že to strašné Rusko může za všechny problémy těch svět ochraňujících Států severoamerických a vůbec vlastně celého světa. Jsem přesvědčen, že to byly nejen letošní americké volby, ale Putin osobně může mimojiné za střelbu na té čundrcountryshow v LA, rasové nepokoje a za těch 16 miliónů dospělých Američanů, kteří neumějí chudáci číst ani psát. A jen zrádce národa a ruský agent by za tím hledal bezohledný hon za soukromými zisky, kdy se bez peněz v Americe nedostanete ani ke vzdělání ani k zdravotnictví. Buhehemehehehe :D

No ale celkově teda takový lepší průměr, číst to znova by byla ztráta času, ale myslím, že až děti dorostou trochu, budou to nadšeně hltat, stejně jak já bych si u toho v dobách začátku Semicu ukroutil šulínka extází.

6 01.12.2017

Tak jsem si nakoupil s rozumem pouze šedesát knih této edice a s dalšími nepokračoval - a podle všeho jsem dobře udělal. Jako prostřih zásadních událostí Marvelu mi to rozhodně stačí a objážek je i tak dost dlouhý:) Ale zjistil jsem, že mám těch komiksů přečteno sotva dvacet a jelikož už kupuji komplet i od DC, řekl jsem si že je to třeba napravit a když k tomu přišla chuť, hrábl jsem po první nepřečtené v řadě a to je tahle.

Těšil jsem se, jak si z toho budu dělat srandu typu: "teď sedím a píšu - uvažuji o tom, co jsem dočetl minulý týden a mé prsty se zběsile pohybují po klávesnici tak jako neutrony v paprskové pušce X s paprsky kokotového spektra Q". Ale musím říct, že příběh je poměrně strhující. Stálé opakování co kdo umí, dělá, udělal a co bude dělat + popisky, že děj na stránce navazuje na stránky předchozí je spíše úsměvný a člověk musí počítat s tím, že průměrný amík, co si to kupoval, je televizí vypatlaná lopata, který by bez auta nevěděl ani jak se najíst. Osmdesátková strohá kresba taky nepomáhá zjistit co se děje, takže ty otravné popisky pomáhají s pochopením toho, co se na stránkách děje. Musím říct, že mě zajímalo, jak to bude pokračovat, tudíž mě to bavilo a po víkendu si i pamatuju, jak to dopadlo, takže to takový průser není. Teda kdyby ta smrt byla aspoň definitivní - v doslovu je ale obálka s číslem 157, kde Phoenix znova povstane, takže klasika recyklujeme mrtvoly, které ale nějakým vyfičůrovaným plně technicky odůvodnitelným způsobem byly jen v jiné dimenzi Pipka-omikron alfa devět a teď zas vstupují do hry. Můžeme pak nad kyblem zmrzliny hystericky oplakat smrt nějaké postavy z tohoto universa? Naštěstí se tu nevymyslel žádný nový prvek Mendělejevovy tabulky, akorát se tu lítá z galaxie do galaxie mávnutím pírka, takže 3,5 hvězdy, kdyby to šlo.

5 27.11.2017

Nemohu říci, že bych to měl úplně přečteno, střídali jsme se se ženou a kousky Mluvícího balíku jsme četli před spaním - ALE musím říct, že i jen ty kousky dávají jasně najevo vytříbený, bohatý a krásně použitý jazyk, obrovskou představivost autorovu, skvělý, přirozený humor a celkově je to zkrátka staromilská pohádka, které evidentně nechybí vůbec nic. Tohle by se mělo číst všem dětem, ale bez problému i dospělým, kteří sami chudáci číst neumějí (v USA 16 miliónů lidí neumí číst ani psát. Kdo by to řekl u té nejvyspělejší země světa? Ale stejně za to určitě může Putin a ne bezohledný hon za soukromými zisky, kdy se bez peněz nedostanete ani ke vzdělání ani k zdravotnictví). A Rowlingové plagiáty o fantastických zvířatech této parádičce nesahají ani po kotníky, přičemž jsem přesvědčen, že není jediná, která z této knihy opisovala. Je potřeba neopomenout parádní Bornovy ilustrace. Nic, jdu si rozlomit čaromrkev a uvidím, co za dobrotu z toho bude.

20 16.11.2017

To jsme si tak jednou s děckama vyjeli úzkokolejkou z Třemešné do Osoblahy. Jízdu parní mašinkou mohu jen doporučit, protože v "jídelňáku" nalívají pivo i domácí slivovicu, takže když donutíte ženu řídit zpátky, může být jazda o to příjemnější. Jízda byla tématická - jízda s loupežníkem Hocenplocem, kterého vozili autem po cestě k vlaku a on nás jako přepadával, až jednou vrazil přímo do vagónu a chtěl po nás love. Moje drahuša malinká, skoro pětiletá v té době, tomu ještě věřila a bála se, takže divadelní část fcajku. No a tato kniha se, krom vynikajících makových a tvarohových rohlíčků po 5 korun, pak prodávala na nádraží - tuš kupovat knihy mi nikdy nebylo proti srsti, tak jsem vyplázl 120 nebo 130 a loupežník nám ji osobně podepsal s věnováním a od té doby jsme ji už dvakrát sjeli. Je moc pěkně napsaná, čte se to příjemně a je to docela sranda, čaroděj Petrosilius Cvaklman nemá chybu. A víte, co je to vlastně Hocenploc? To je německy Osoblaha, shodou okolností první česká vesnice, kterou osvobodila Rudá armáda na našem území. Fašouni se bránili tak urputně, že prej z ní skoro nic nezbylo. Teď už zase stojí, ale teda přiznám se, že bydlet tam bych úplně nechtěl.

4 16.11.2017

Tak, ještě že jsem si to nechal ke čtení až po sklizni :) Pokud člověk přistoupí na autorovu hru, že nic není nemožné, tak si to parádně užije. Aspoň tedy já si to užil. A parádně i přesto, že jsme celá rodina lehli s angínou a já se obával jaké to nebude psycho - dva dospělí nemocní s horečkou a mandlema jak býčí koule, olezlé hnisem, po nichž skákají dvě hladové děcka se zelenýma nudlema u nosu - a ejhle nepozabíjeli jsme se, pěkně jsme si odpočinuli, hráli jsme hry, no nádhera. Jo a k té knize - je to fakt jazda pane gazda! Plná rétoriky, filozofie a syrového surreálna v perfektní evropské kresbě. Podle doslovu vyšly ještě další dva díly - vůbec bych se nezlobil, kdyby aspoň jeden byl součástí tohoto alba. Ale zase chápu, že ne každý kupuje komplet všechny díly MDEK (což vlastně nechápu) a pak by ta cena vyšplhala možná až moc vysoko a neprodávalo by se to.

8 13.11.2017

(psáno 04/2008) Nejsem nijaký fanda Batmana, Dredda, Jokera, zkrátka Gothamu jako takového, ale protože tenhle Batman má zde celkově vysoké hodnocení a už je to pár let co vyšel, nebyl příliš drahý a vůbec....taxem si ho koupil. Příběh nebyl špatný, takový klasický superhrdinský, kdy záporákovi vychází všechno do poslední tečky, protože je neskutečně genitální, superhero (+ jeho neskutečně genitální komorník) stopu neztrácí, ale je všude o krok za ním. No a nakonec hajzlakovi nevyjde poslední krok a hiro to celé zachrání. Všichni jsou spokojeni, rozdávají se lízatka a cukrová vata.......Psaný scénař měl určitě silnější atmosféru, komiksu chyběla.......kdyby to celé kreslil Mignola jako obálku, tak to má atmošku určitě jinde a dal bych 85%. Takhla +5% za Mignolovu obálku -10% za ty kupy reklam vevnitř. Celkově nejsem ale vůbec zklamaný.

1 09.11.2017

(psáno 04/2008) Nejsem nijaký fanda Batmana, Dredda, Jokera, zkrátka Gothamu jako takového, ale protože tenhle Batman má zde celkově vysoké hodnocení a už je to pár let co vyšel, nebyl příliš drahý a vůbec....taxem si ho koupil. Příběh nebyl špatný, takový klasický superhrdinský, kdy záporákovi vychází všechno do poslední tečky, protože je neskutečně genitální, superhero (+ jeho neskutečně genitální komorník) stopu neztrácí, ale je všude o krok za ním. No a nakonec hajzlakovi nevyjde poslední krok a hiro to celé zachrání. Všichni jsou spokojeni, rozdávají se lízatka a cukrová vata.......Psaný scénař měl určitě silnější atmosféru, komiksu chyběla.......kdyby to celé kreslil Mignola jako obálku, tak to má atmošku určitě jinde a dal bych 85%. Takhla +5% za Mignolovu obálku -10% za ty kupy reklam vevnitř. Celkově nejsem ale vůbec zklamaný.

1 09.11.2017