kapllu komentáře u knih
Hvězdičkové hodnocení mi tady dalo hodně zabrat. Příběh se mi líbil moc, forma dle mého občas klopýtala - nebavily mě občasné delší popisné pasáže, takže jsem i přeskakovala. Jinak filosofie (rozuměj způsob života) Drouda, popř. Tavi, by měla být filosofií světa - radosti není nikdy dost... Opravdu doporučuji přečíst.
No, dlouho jsem Věži nemohla přijít na chuť. Není moc lehká na čtení, ale na druhou stranu mě něčím zaujala. Žádný fanatismus není zdravý, nic se nemá přehánět, nakonec stejně dojde k extrémnímu vyhrocení.
Skvělý soubor povídek. Pravda, některé jsou sice trošku slabší, ale velká většina mě uchvátila.
Jedna z mých nejoblíbenějších dětských knížek.
Flegmatický Íjáček, chytrý Kryštůfek Robin, Pú a další - s touhle knížkou snad není možné se nudit, vhodná pro děti a pobaví se u ní i dospělí :)
Neurazí, nenadchne. Čte se lehce, pár komických situací se v ní najde. Ovšem když je mi proti mysli způsob jednání postav (Teddy, který snad nemá žádnou čest a chce si přese všechno vzít Abigail), tak to nikdy nebude má oblíbená knížka.
Skvělá knížka. Sice nevhodná k přečtení najednou, ale stojí za to. Ve většině knih podrobné popisné pasáže nečtu s velkou chutí, tady tomu bylo naopak. Celá kniha je vlastně jedna velká charakteristika života ve vězení; nenudila jsem se ani na chvíli. Jediné mínus pro mě představovalo to, že se mi pletla jména. Zkrátka jakmile se v jakékoli knížce vyskytne více jak jedno ruské jméno, šíleně se mi pletou, znějí mi všechny stejně :). To ovšem vůbec není chyba autora, to je má osobní indispozice :)
Jak už Dostojevskij napsal, všichni jsou v jádru dobří, pod tvrdou slupkou se skrývá zlato. Jde jen o to ho objevit, mnohokrát nás to stojí víc úsilí, než jsme ochotni obětovat. Pomůže vůbec vězení a nucené práce jako potrestání zločinců? Jak komu; společnost se cítí bezpečněji, když zločinci neběhají svobodně po okolí, ale co ti zločinci, jak kdokoliv může tušit, co se jim honí v hlavách? Vždyť pro každého je trestem něco jiného, někdo by se ve vězení zbláznil za měsíc, jinému ani dvacet let nevadí a po propuštění se navrátí k původnímu stylu života. Ostatně, k čemu jinému by se měl vrátit, když nic jiného nezná, že.
Tak. Přečteno jsem měla opravdu za chvíli a mnohokrát se mi vehnaly slzy do očí. Přitom tam např. násilí nebo mučení není ani moc popsáno, jak by člověk čekal. Vyzařuje z ní pozitivní energie věřícího člověka. Je přímo nabitá optimismem, sálá z ní hluboké přesvědčení v lepší budoucnost. Určitě si chci přečíst ještě nové vydání, abych měla srovnání. Jinak ke knížce - fašismus a komunismus, to je jako z bláta do louže. Jedno horší než druhé, i když komunismus by byl perfektní, bohužel, nikdy nebude reálný. Obojí používali stejné metody, mučení, věznění, popravy... Lidé po válce chtěli věřit něčemu dobrému, tak proč ne idee komunismu, vždyť je tak vznešená! A po přečtení Reportáže? Inu, proč ne, přesvědčivá je dost a dost.
Líbily se mi skoro všechny povídky, ale místy mi to přišlo nudné. Náměty si autor vybral zajímavé a skvělé jako náměty k přemýšlení, přesto jsem už místy měla chuť přeskakovat odstavce.
Ani jsem si nemyslela, že mě tahle knížka bude bavit tolik! Zaujala mě natolik, že se chystám na další díla od R. Gordona. Graham vlastně ani není moc výjimečný. Líbilo se mi popsání celého jeho života, ne jen jedné malé epizody.
Vynikající knížka, zajímavý příběh a také charaktery postav. Ještě jsem nečetla nic tomu podobného. Velmi pěkně vykreslené povahy obou sester a přitom to autor nepopisoval nudně, ale velmi poutavě.
Četla jsem to v anglickém originále a docela se mi to líbilo :)
Super film i knížka, četla jsem ji v originále a za to jsem ráda, poněvadž když jsem pak nahlédla na český překlad, tak jsem se docela zhrozila. Ale chápu, že to je velice těžké na přeložení.
Moc hezká četba. I když několikrát se motiv opakuje, nevadí to. Mezi řádky se vešel i vtip :) Vcelku odpočinková knížka slouží jako zrcadlo i po stovkách let a to už je co říct!
Na jedno přečtení dobrá, ale vracet se k ní se mi moc nechce.
Knížka je neskutečně reálná, jako kdybyste tam s postavami skutečně byli a prožívali jejich trápení. U mě kniha jednoznačně vítězí nad filmem, film si mě vůbec nezískal.
Chudák Kulička. Tady jde vidět, že nezáleží na tom, jaké má člověk zaměstnání (postavení). I ti "vysoce postavení" jsou svině. A dobré srdce může mít i ta lehká děva.
Až na popisné pasáže je to úžasná knížka. Tak jsem je přeskakovala a o nic nepřišla :)
Káju jsem přečetla před několika lety, ale vzpomínka na něj ani přes čas nevybledla. Pravda, už si nepamatuji, co přesně se ve kterém díle událo, ale když si na tyto knihy vzpomenu, hned se mi na tváři rozsvítí úsměv. Vřele doporučuji :)