Karolína18
komentáře u knih
Pedagogická psychologie
Soňa Lemrová
Styl autorky mám moc ráda a i jako vyučující mi moc sedla. Publikace se čte dobře a je zde i spoustu typů z praxe.
Pedagogická psychologie
Jiří Mareš
Není to úplně nejjednodušeji napsáno, ale pro akademické účely fajn publikace.
Bajky barda Beedleho
J. K. Rowling (p)
Toto bylo tak nádherné čtení. Moc se mi líbily komentáře a vysvětlivky, vše působilo velmi autenticky.
Ke knize jsem se dostala díky vyzve a jsem za to moc ráda. Příběhy byly krásnými neznámými pohádkami, vhodné pro různé věkové kategorie. Nejvíce se mi líbil příběh tří bratří.
David Hecl: Mluví k vám kapitán
Martin Moravec
Moc se mi líbilo množství detailu, které jsem si přečetla. Trochu mě to uklidnilo, asi se trochu min bojím lítání. Vše bylo vyprávění hezky, někdy s trochou hořkosti, bylo tam znát, že je to náročné povolání, většinou ale s láskou. Některé pasáže na mě byly moc technické, zejména poslední část mi už moc neubíhala.
Etiketa pro holky a kluky
Ladislav Špaček
Kniha se mi moc líbila, jsou v ní zpracována základní témata etikety. Autor naráží i na aktuálnější problémy spojené s internetem apod. Kniha je srozumitelná, autor se snaží přiblížit k jazyku teenagerů, je dobrá i jako studijní materiál.
222 úloh k jednotným přijímačkám - český jazyk a literatura
František Brož
Opravdu jsem ráda, že jsem na příručku narazila, používám ji často. Kopíruje úlohy k JPZ, díky nimž se žáci mohou posouvat a trénovat své dovednosti.
Srdcem proti zdi
Mariana Zapata
Povedená kniha, což je u této autorky už taková klasika. Líbil se mi pomalý rozjezd, ale už mi to přijde, že jsou všechny knihy na stejné brdo. Ale to sportovní prostředí má něco do sebe. Byla to příjemná oddychovka, ke které pochybuji, že budu mít někdy potřebu se vrátit. Dala bych víc hvězd, kdyby to nebylo od začátku jasné, chyběl mi tak jakýkoli zvrat.
Stačí si počkat
Mariana Zapata
Kniha se čte rychlým tempem a ani vlastně nevíte, že ji dočtete, což je vlastně ale zároveň její slabina. Chci si z knihy pamatovat silné okamžiky a nejraději mám velké zvraty, kdy to vypadá, že vše špatně dopadne. To této knize chybělo. Plynula si svým tempem a nevybočila z předem stanovené cesty. Od začátku vše víte i když pár detailů se objasní až později, tak to není šokující, protože zkušený čtenář může vše předvídat. Líbila se mi ta postupně se rozvíjející přitažlivost mezi hlavními hrdiny, ale chyběla mi tam pořádná zápletka. Občas jsem se fakt nahlas smála, především hláškám Louiho a Joshe, ti byli napsaní opravdu zdařile. Důvod tři hvězd je ten, že necítím potřebu si knihu kdykoli přečíst znovu, zapadne v tom množství dosud přečtených romantických knih.
Kulti
Mariana Zapata
Ze začátku mi docela dlouho trvalo, než jsem se za četla, ale pak stránky ubíhaly ani nevím jak. Hlavní hrdiny jsem si oblíbila, jako ostatně vždy, i když u Kultiho mi to trvalo dýl. Kniha měla spád, zajímavý námět, ale chyběl mi nějaký šílený neočekávaný zvrat a roztržka mezi hlavními hrdiny. Tři hvězdy dávám proto, že si knihu už zřejmě nikdy znovu nepřečtu a zůstane mi z ní v hlavě jen mdlý dojem.
To kvůli mně ... se máma zlobí
Martina Drijverová
U této knihy jsem si slušně zabrečela. Jako učitelka se snažím si podobných věcí všímat, ale vždycky není jednoduché prohlédnout něčí chování. Trápí mně, že jsou na světě lidé schopní dělat takové věci dětem a že ani jiné děti nevidí, že některé věci, co se ve třídě dějí, nejsou v pořádku. Přála bych si, aby zase děti měly důvěru v dospělé, kteří jim neubližují a vše zachrání a vyřeší.
Co by se stalo, kdyby...
Daisy Mrázková
Baví mě, že kniha nutí j dospělé přemýšlet na svými různými vlastními "kdyby". Hodně ve mně probouzí fantazii a představivost. Člověk často přemýšlí nad tím, co by, kdyby... Jedna tak ale spíše v negativním smyslu, tato kniha je hravá, veselá a nevzbouzí ponurost, naopak mě přiměla k úsměvu.
Věci, na které nastal čas
Petra Soukupová
Soukupové styl mám moc ráda a ani tato kniha nebyla výjimkou. Každopádně se stránky četly skoro samy, příběh mě od první stránky chytil. Líbila se mi kombinace různých pohledu postav. Neustále jsem čekala, kdy teda přijde nějaký velký zlom, ten nepřišel, ale stejně se mi kniha opravdu líbila. Zdálo se mi, že bych ji mohla číst klidně donekonečna, nebo tedy do té doby, než by skončil Alicin a Richardův příběh. Na obou hlavních hrdinech jsem viděla spoustu chyb, spoustu míst, kde by se mohli zlepšit, aby jim vzájemně bylo líp. Alici jsem ale měla o něco radši, trochu víc jsem ji chápala. Závěr mi přijde hodně otevřený, chybí mi spoustu odpovědí, aspoň si je ale můžu zčásti doplnit sama.
Zápisník alkoholičky
Michaela Duffková
Dávám 3 hvězdy za to, jak bleskově jsem knihu přečetla. Moc se mi líbilo, že kniha zaplňuje některé mezery, které mi v příběhu vytvořil film. Na druhou stranu tam stále nějaké vidím. Vadily mi poměrně časté zkratkovité popisy dlouhodobějších událostí. Nebylo pro mě pochopitelné chování hlavní hrdinky poté, co se dostala že své závislosti. Manžel ztratil mé sympatie svými podrazy a slovními útoky. Kniha se mi líbí, protože může sloužit jako odstrašující případ pro možné závislosti, ale i jako pomoc potřebným.
Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem
Martin Moravec
Nejdřív jsem měla docela nepříjemný pocit, zvláště z pragmatického přístupu pana Dvořáka, ale to se rozplynulo a postupně jsem mu začala víc rozumět. Lékaři se nemohou zhroutit z každého vážnějšího případu a pan Dvořák dělá svou práci zřejmě opravdu dobře a srdcem. Kniha se čte velmi dobře a stránky rychle ubývají.
Jak psát, příběhy, básně, dopisy, projekty, reportáže, e-maily a další
Anne Faundez
Podle grafického zpracování bych řekla, že bude kniha více laická a její čtení nebude tak vyčerpávající. Ve své podstatě se mi moc líbila a určitě jsem na ní nenahlížela naposledy, je v ní spoustu zajímavých nápadů, jak psát a své psaní zlepšovat.
Hotýlek na Islandu
Julie Caplin
Taková klasická oddechovka, neurazí, nenadchne, ale i to je někdy potřeba. Člověk u podobných knih prostě vypne a na nic nemyslí. Ideální pro zimní dny, kdy ležíte pod peřinou a necháte se unášet atmosférou chladného Islandu.
Svědectví o životě v KLDR
Nina Špitálníková
Domnívala jsem se, že po všech těch přečtených knihách o komunismu mě nemůže žádné utlačování již zaskočit, ale stalo se. Je neskutečné, že se takové věci dějí v 21. století. Můžeme být vděční, že se vůbec najde někdo, kdo je schopný o tom vyprávět. Líbil se mi faktický popis, který nebeletrizoval ony příběhy, ale jen je vyprávěl, bez soudů, beze studu. Tato kniha jistě nebyla to poslední, co si od Špitálníkové hodlám přečíst.
Předčítač
Bernhard Schlink
Nejprve jsem viděla film a poté jsem se rozhodla přečíst i knihu. Přišlo mi, jako by spolu tato dvě zpracování nesouvisela, ale ne obsahem – spíše rétorikou. Kniha se četla téměř sama, asi i díky surovosti popisů a naturalistickým výjevům. Styl psaní mě vtáhl a oceňuji krátké kapitoly. Patnáctiletý hrdina mě udivil, domnívala jsem se, že byl starší.
Udivoval mě popis té nevyzpytatelnost lidské přitažlivosti, která způsobila, že hrdina nemohl na prožité události a okamžiky zapomenout ani tváří v tvář osudovému odhalení. A to mladické poznávání vlastní touhy a těla, první erotické zkušenosti, které nelze ještě tak úplně ovládat, mi nepřišly popsány nijak hrubá, jak jsem se s tím již setkala, ale docela uvěřitelně a pochopitelně.
V knize bylo znatelné, jaká byla Hanna zdatná manipulátorka, jak umně postrkovala Michaela tam, kam chtěla. Na několika málo stránkách byl obsažen celý vývoj jejich vztahu, od zbožňování, přes odhalování chyb a nepěkných vlastností až po rozchod, který ale nebyl ani zdaleka koncem.
Ta kniha mě prostě fascinovala, spojení oněch velmi různorodých témat a jejich zpracování. Jak se hrdina snažil (ne)odsoudit ženu, kterou miloval, jak různorodě na soud pohlížel a přitom vše popisoval prostě tak, jak to bylo.
Naše vina
Mercedes Ron
Tento díl byl rozhodně lepší než ten druhý. Bavily mě první dvě části, to jak si hlavní hrdinové neustále ubližovaly a zraňovaly se svými slovy a činy bylo něco pro mé masochistické já. Třetí čas byla přeslazená, kýčovitá a dočetla jsem ji jen proto, abych přečetla knihu kompletně. No, sympatie zůstávají víc na straně Nicka, Noah mě pěkně deptala, přišlo mi, že ve třetí části se plně projevilo uvažování nevyzrálé devatenáctileté dívky, což jsem nevnímala po celou dobu a najednou mi ta změna vadila. Dříve mi přišla vyspělejší. Jsem ráda, že trilogie už skončila, mám ji komplet přečtenou a nemusím se k tomu vracet. Každopádně se hodně těším na filmové zpracování druhého dílu. Když jsem nad tím přemýšlela, myslím si, že u prvního dílu se jedná o jeden z mála filmů, které se mi líbily vlastně víc než kniha.
Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
(SPOILER) Vyhnání Gerty Schnirch byla moje první kniha od autorky a již ta mě přesvědčila, že se Tučková nesmazatelně zapíše do mého seznamu oblíbených spisovatelů. Ano, byla pro mě šokující. I historie se na školách mnohdy vyučuje černobíle, ale zde bylo krásně ukázáno, že to tak není, že za chyby vládnoucích papalášů nelze vinit každého obyčejného člověka, který chtěl třeba jen prostě žít. Nesouhlasím s tím, že se měla Gerta nějak vymezit, bojovat proti nacismu. Byla mladá, prožívala nejdůležitější roky svého života a nelze ji vinit z toho, že se nezajímala o politiku. Její původ jí zapříčinil tolik zla, kolik jen bylo možné. Že si za války žila vcelku klidně? A co všechny ty ztráty, které se jí dotkly, co to latentní zneužívání otce, jenž jsem se snažila ze čtení vytěsnit? Kniha je napsána dějově zapeklitě, ale zdatný čtenář si s tím poradí, příběh byl opravdu hodně vydařený. Spoustu knih nám nechává některé věci nedopovězené, zde mi to nevadilo, naopak. Kniha ve mně zanechala velmi silný dojem a doporučila bych ji všem, kteří se zajímají o historická témata v beletrizované podobě.