Kate3003
komentáře u knih
Ďáblovo zlato
Vojtěch Záleský
Když jsem začala číst nevěděla jsem co od knihy čekat, protože tento žánr běžně nečtu.
Kniha mě, ale příjemně překvapila. Od začítku mě příběhy obou bratrů bavily a i přesto, že většinou nevyhledávám příběhy psané z více pohledů tak se mi četlo dobře a nerušilo mě to. Jediné co mi v knize trošku překáželo bylo velké množství vedlejších postav u kterých jsem ztrácela přehled o tom kdo je kdo a do které části příběhu patří.
Na druhou stranu se mi velmi líbil vývoj hlavník postav v průběhu příběhu. Tony mi byl mnohem sympatičtější než Adam, který vzal vše za špatný konec.
Každopádně to byl velmi příjemný výlet mimo moji komfortní zónu.
Čarodějné znamení
Den Patrick
Autorovi se povedlo vypracovat velmi zajímavy svět, ve kterém není vše tak jak by se mohlo jeho obyvatelům na první pohled zdát.
Kniha byla čtivá, ale neuškodilo by jí pár stran ubrat. Ačkoliv většina příběhu měla příjemný spád, některé části bylo trochu nezáživné. Děj v knize je tak trochu předvídatelný, ale ani to nebrání v tom aby jste si čtení užily. Hlavní postavy jsou poměrně sympatické, ale bohužel se v průběhu děje moc nevyvíjí a přišlo mi, že v tomto ohledu jsou na tom vedlejší postavy lépe.
Pokud další díl vyjde v češtině tak mám v plánu si ho přečíst a jsem zvědavá jestli se to změní.
Všechny stránky Amelie
Ashley Schumacher
Bezprostředně po dočtení jsem úplně nevěděla co si mám o knize myslet. Kniha je velmi hezky napsaná a čte se opravdu dobře, ale některé momenty mi přišli trošku nereálné a to mi trošku kazilo dojem. Líbil se mi příběh v příběhu kdy byli jednotlivé pasáže v knize prokládány částmi z oblíbené knihy Amelie. Autorka skvěle vykreslila vztahy mezi jednotlivými postavami a nechává nás proplouvat jejich pocity kterými se vyrovnávají se ztrátou blízké osoby stejně jako Amelia nechává plout velryby. Můj vztah s Amelií byl jako na houpačce, chvíli jsem jí naprosto nesnášela a za chvíli jsem ji zase odpustila zato Jennu, která bohužel nedostala dostatek prostoru jsem si hned zamilovala, stejně jako Alexe. Endsley byla postava ke které jsem si hledala cestu asi nejdéle, ale nakonec jsem mu asi nejvíce držela palce aby bylo vše v pořádku. Rozhodně bych si chtěla přečíst Kroniky Ornanu.
Město nebeského ohně
Cassandra Clare (p)
Poslední díl této série se povedl i když uzavření Pekelných strojů to nepřekonalo, přesto bylo skvělé. Došlo na rozuzlení všech vztahů a doplnění příběhu o další velmi zajímavé postavy. Líbilo se mi, že i přesto že příběh skončil “šťastně” nebyl to typický happy end ve stylu vše odpuštěno a nikomu se nic nestalo. Lovci stínů jsou koje srdcovka a jsem ráda, že jsem konečně dočetla i tuto sérii. Přestože mě Clary dost rozčilovala a Jace mi jako správný zástupce své rodiny také dokázal lézt na nervy oba jsem je nakonec měla celkem ráda, ale moje nej postavou asi zůstane Magnus a Alec. Celkové zpracování světa stínů a vzájemné propojení všech sérií a doladění všech detailů je prostě úžasné.
Ódinovo dítě
Siri Pettersen
Jedná se o velmi zajímavou fantasy knihu s námětem severské mytologie. První čtvrtina knihy se četla trochu hůř, protože vás autor zasype spoustou jmen, míst a dalších věcí u kterých jsem si vlastně ani nebyla jistá o co jde, ale jakmile jsem tento prvotní šok překonala a porovnala si kdo je kdo tak už to bylo super. Přestože má kniha mini písmenka stránky ubíhají celkem rychle. V příběhu se střídají pohledy dvou postav , které jsou pro příběh stěžejní. Mě osobně se víc líbili části z pohledu Hirky, kterou jsem si stejně jako Rimeho velmi oblíbila. Ocenila bych dovysvětlení některých záležitostí z knihy, ale toho se možná dočkáme v dalších dílech.
Přízraky domu Carrowů
Darcy Coates
Tenhle díl je prozatím asi mým nejoblíbenějším. Tentokrát je zde sympatická hlavní hrdinka což je velké plus. Velmi se mi líbila atmosféra příběhu a celkový popis, charakteristika duchů a jejich konání v domě. Konec byl možná až trochu moc “šťastný” na to že se jedná o hororový příběh, ale vlastně mi to až zas nevadilo a zvykla jsem si na to že příběhy od Darcy končí takto. Asi mě překvapí až některá kniha ze série strašidelných domů nebude končit Happy endem.
Strašení v Rookwardu
Darcy Coates
Kniha byla zajímavá, ale některé předchozí se mi líbili více. Začátek knihy byl trochu táhlejší a chvíli mi trvalo než jsem se v příběhu zorientovala. Líbilo se mi vedení příběhu ve dvou časových liniích. Nemůžu příběhu upřít čtivost, ale jelikož už je to několikátý díl strašidelných domů v řadě, tak mám pocit, že se celkově jednotlivé příběhy hodně podobají. Teď od Darcy rozhodně potřebuji pauzu. Je to fajn čtení, ale chce to něčím prokládat.
Lískový les
Melissa Albert
Z knihy mám poměrně rozporuplné pocity. Velmi se mi líbil nápad s jednotlivými příběhy, které mají svůj daný osud a vše v nich by mělo běžet jedním směrem a jakmile se něco změní problém je na světě. Kniha byla v celku čtivá, ale na můj vkus místy zmatená. Hlavně v druhé polovině knihy kde se Alice dostane do Lískového lesa. Rozhodně bych si, ale chtěla přečíst příběhy z Vnitrozemí protože ty by dle ukázek z knihy mohli být velmi zajímavé.
Čarodějky W.I.T.C.H.: Komiks 1-3
Elisabetta Gnone
Tak tohle je čistá nostalgie. Na základní škole jsem si kupovala časopisy Witch, které obsahovali komiksový příběh o pěti dívkách, které se stali strážkyněmi Kondrakaru. Zároveň u každého dílu byl malý dáreček. Když mi nějaký utekl běžela jsem do antikvariátu kde se dali sehnat skoro vždy. Takže když jsem zahlédla tohle vydání řekla jsem si, že ho musím mít. Sice už příběh neprožívám tak jako ve 12, ale přesto má stále svoje kouzlo. Dnes mi některé části přijdou trochu nedokončené, ale chápu že do několika stránkového časopisu se prostě nejde více rozepsat. Čtení jsem si po letech znovu užila a pokud vyjdou další rozhodně budou mít místo v mé knihovně.
Prázdné sliby
Lexi Ryan
Už chápu proč je u knihy poznámka “Pro milovníky SJM” kniha totiž působí tak trochu jako upravená verze jejich knih. Přesto že na knize není moc originálních motivů je velmi čtivá. Hlavní hrdinka příběhu mi sice nebyla moc sympatická, ale vynahradil mi to Finn kterého jsem si zamilovala hned. Líbilo se mi jak moc byla Brie obětovat pro záchranu sestry i když někdy to vypadalo že jí zajímá víc vílí princ než ona. Přesto že nesnáším otevřené konce tak se mi konec této knihy líbil a díky němu nejspíš budu uvažovat i o přečtení dalšího dílu.
Jizvy jako křídla
Erin Stewart
Kniha má velmi hezkou myšlenku, protože opravdu každý z nás má nějaké jizvy. Jen některé jsou více vidět. Příběh je velmi čtivý a snaží se přiblížit svět lidí, kteří si prošli nějakou ztrátou a nebo se léčí s popáleninami. Líbilo se mi, že kniha poměrně realisticky vykresluje vše co sebou následky požáru nesou. Ať už to jak se lidé cítí a vyrovnávají se s následky a nebo to jak probíhá léčba vážných popálenin v nemocnici. Přesto že některé části mi přišli už trochu moc klišé tak jsem si knihu užila. Přeci jen je určena mladším čtenářům, takže můžu jemně přivřít oči.
Po stopách Jacka Rozparovače
Kerri Maniscalco
Kniha je označována jako horor, ale já osobně bych ji do této kategorie rozhodně nezařadila. Jedná se spíše o román s drobnou příměsí detektivky. Knize nemůžu upřít čtivost a i když jsem měla podezření kdo se za vraždami skrývá, tak jsem si až do poslední chvíle nebyla úplně jistá. Velké plus pro mě bylo i prostředí viktoriánské anglie nebo pošťuchování hlavních postav. V knize je zároveň hezky vykreslen problém tehdejší společnosti s uznáním skutečnosti, že i žena může dělat víc než jen vychovávat děti a starat se o domácnost. Hlavní postavy byli v celku sympatické i když ma to jak se Audrey Rose snažila být emancipovaná až moc řešila co má na sobě a jak vypadá. Přesto, že příběh rozhodně není hrůzu nahánějící jak slibuje anotace, autorka se nebojí celkem detailních popisů míst činu či obětí se vším co k tomu patří. I když základ byl fajn, přesto mi v knize pocitově chyběl nějaký wau efekt, ale i tak mám v plánu další díl.
Divné počasí
Joe Hill (p)
Tato kniha mě bohužel úplně nenadchla. Velmi kladně hodnotím náměty jednotlivých povídek, které jsou opravdu zajímavé. Zpracování už ve většině případů až tak zajímavé není. Nejvíce se mi líbila povídka s názvem Momentka, která se i nejlépe četla. Dovedla bych si ji představit i jako samostatné dílo, kde by byl větší prostor pro rozvedení příběhu. V povídce byl celkově dost osekaný což je škoda. Ostatní povídky už mě tolik neoslovily a měla jsem i problémy se začíst. Věřím, že kdyby jednotlivé příběhy autor zpracoval samostatně a dal postavám i samotnému příběhu více prostoru působilo by to lépe.
Dvůr temnoty
Victor Dixen
V první řadě bych chtěla ocenit krásné zpracování knihy od velmi povedené obálky až přes mapu, nebo rozdělení stavů jednotlivých obyvatel.
Velmi zajímavý byl i námět, který mění historii jak ji známe. V tomto příběhu Ludvík XIV nezemřel, ale podstoupil proměnu na vampýra a stal se nesmrtelným vládcem. Společně s ním tuto proměnu podstoupila i část vyšší šlechty. Vampýři si tedy žijí své pohodlné životy na zámcích a od svých neurozených poddaných vybírají krevní desátek. Hlavní hrdinka Johana má bohužel tu smůlu, že se narodila právě jako neurozená. Shodou okolností je odtržena od své rodiny a dostane se do prestižní školy pro mladé šlechtice, kteří mají být uvedeni ke dvoru. A tam započne její dlouhá cesta za pomstou. Ze začátku je Johana celkem sympatická, ale dost zbrklá. Postupně část sympatií ztratila, protože se cestou za svým cílem nezdráhá udělat cokoliv. I když musím uznat, že na jednu stranu je ta urputnost s jakou se do své pomsty pustila obdivuhodná. Přijde mi že to autor mírně přehnal s množstvím postav, které skrývají nějaké tajemství před ostatními. Mohl si něco nechat do dalšího dílu, protože takto to bylo trošku překombinované. Je škoda, že prostředí zůstalo poměrně nevyužité. Autor nám představil pouze pár drobností okolo kterých se neustále točíme. Příběh byl ovšem velmi čtivý a styl psaní autora mi sedl. Takže celkově se mi kniha líbila a na další díly se chystám.
Za poskytnutí knihy na recenzi děkuji @knihydobrovsky
Divoká říše
Stacey Marie Brown
V první řadě bych chtěla poděkovat @humbook a @humbook_blogeri za poskytnutí e-knihy.
Kniha mě nalákala už anotací, protože kombinace víl a prostředí Budapešti zněla opravdu zajímavě.
Souhlasím s tím, že kniha je pro fanoušky Massové. Opravdu jsem z knihy cítila podobný styl, ale bez táhlých začátků s kterými mám u Massové trochu problém. Styl psaní mi sedl a poměrně krátké kapitoly se dobře četli.
Hlavní hrdinka Brex mi byla sympatická a přestože na začátku působí jako overpowered dokonalá hrdinka, která si ráda hraje na Robina Hooda v průběhu knihy se ukáže, že i ona je vlastně “jen” človek a má i nějaké slabší stránky. Které ovšem kompenzuje svou nebojácností. Rozhodně obdivuji jak se Brex vypořádá se vším co jí potkalo.
Oproti tomu Caden mě v průběhu čtení svým chováním dost zklamal a to mi na začátku přišel fajn. A Warwick to je prostě typický alfasamec jakého známe už od Massové. Chvíli ho nesnášíte, ale nakonec vám stejně přijde boží. Líbila se mi ta chemie mezi ním a Brex. Velmi se mi zamlouvali i některé vedlejší postavy, které dodávali celému příběhu jiskru.
Rozhodně musím ocenit skvělé popisy prostředí. Opravdu jsem si velmi detailně dokázala představit místa, na kterých se příběh odehrával a na některých bych se opravdu nechtěla ocitnout. Přestože se našlo pár pasáží, které nebyli až tak záživné celkově jsem si čtení užila. Svět byl velmi dobře zpracovaný a promyšlený. No a konec mě naprosto dostal. Čekala jsem hodně, ale něco takového vůbec. Pokud vyjdou i další díly rozhodně mám v plánu si je přečíst.
A obálka od @adela.stopka se také povedla a jsem zvědavá jak vypadá naživo.
#humbookblogeri #spoluprace
Rusovláska u cesty
Anne Tyler
Jedná se o milou knihu víceméně bez děje. Kniha má 160 stran s poměrně velkým písmem takže se jedná o takovou jednohubku na jedno odpoledne, která neurazí, ale nenadchne. Jde o takový běžný příběh ze života, kdy se hlavní hrdina snaží zjistit co dělá v osobním životě špatně a proč jeho vztahy nevychází dle jeho představ. Nečekejte od knihy žádnou akci nebo závažné dějové zvraty jedná se o milý a jednoduchý příběh, který drží dobře napsané dialogy. Bohužel příběh jako takový je snadno zapomenutelný, přesto čas strávený s touto knihou považuji za příjemných pár hodin s milou knihou.
Rod země a krve
Sarah J. Maas
“S láskou je všechno možné”
Pro mě to byla druhá kniha od Massové, kterou jsem četla takže jsem neměla nijak velká očekávání. O to víc mě kniha mile překvapila. Svět který pro tento příběh autorka vystavěla se mi velmi líbil a zaujalo mě i množství rozmanitých bytostí, které v Lunathionu a jeho okolí žilo. Detektivní zápletka byla fajn i když někdy nebyla zrovna ústředním tématem příběhu.
Začátek knihy se četl trochu hůře, navíc mi autorka v podstatě ihned zabila postavy, které jsem si oblíbila. Takže jsem na ni byla v první chvíli trochu naštvaná, ale vynahradila mi to špičkováním Bryce a Hunta, které jsem si dost užila. Některé pasáže byli sice trošičku bez děje , ale ten byl celkem podařeně nahrazen vtipnými scénami. Líbil se mi i příběh na pozadí, který ukazoval jak se postavy vyrovnávají s osobní ztrátou, která je zasáhla a jak se postupně mění. Celkově tedy hodnotím knihu velmi kladně a těším se na další díl už jen proto, že jsem 800 stran čekala, že se stane určitá událost ke které nakonec nedošlo i když jsem si to skoro od začátku myslela
Město z kostí
Cassandra Clare (p)
Kniha je čtivá jako ostatně vše co jsem zatím od Cassandry četla. Clary a Jace dokážou lézt neuvěřitelně na nervy, ale to asi mají v genech (kdo četl i jiné série mě jistě pochopí) přesto je a celý jejich příběh mám ráda. U knihy se rozhodně nebudete nudit, protože je dost akční a stránky ubíhají rychle pod rukama. Svět který je zde vytvořen je hezky propracovaný a jednotlivé postavy prochází určitým vývojem což mě na knize baví. Snažila jsem se hodnotit objektivně a přestože Lovce stínů zbožňuji tak nemůžu dát 5/5, ale přesto bych knihu doporučila úplně všem.
Wonder Woman: Válkonoška
Leigh Bardugo
Nějakou dobu mi trvalo než jsem se do knihy začetla a prvních pár kapitol se nic moc nedělo. Od knihy jsem asi čekala trochu něco jiného. Asi jsem od Wonder woman čekala více akce než kolik mi kniha nabídla. Mohla být i více objasněna mytologie kolem Válkonošky a dalších postav. Nemohu říct že by se mi kniha vyloženě nelíbila, protože některé momenty mě bavily a zvrat děje na konci knihy mě velmi překvapil. Zařadila bych jí asi do kategorie neurazí ale nenadchne a zůstanu u filmů
Jedním tahem pera: Ztracené povídky
Terry Pratchett
Jedná se o soubor dvaceti povídek, které Terry Pratchett napsal opravdu velmi dávno. Kniha obsahuje předmluvu Neila Gaimana, který s Pratchettem spolupracoval, a z textu je znát, jak hluboce si ho jako člověka vážil.
Jednotlivé povídky jsou humorné a některé mě bavili více, jiné méně. Už je zde náznak stylu psaní, který se později objevuje v sérii Úžasná zeměplocha, ale autorův vtip zde ještě není tak řekla bych vypilovaný. V některých povídkách je jeho rukopis jasný, ale u jiných by člověk asi chvilku váhal.
Co bych chtěla vyzdvihnout, je grafické zpracování. Kniha má opravdu velmi hezkou obálku. Každou povídku doprovází drobná ilustrace, a navíc má kniha i barevnou ořízku, která to celé krásně doplňuje.
Za mě rozhodně doporučuji všem, co mají rádi knihy Terryho Pretchetta. Je to taková malá jednohubka, kterou máte opravdu rychle přečtenou a přinese vám trochu kouzel a humoru do všedního dne.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Albatrosmedia.
