Kate3003
komentáře u knih
Před bouří
Zuzana Hartmanová
Pro mě už je to autorčina třetí kniha, takže jsem si jen potvrdila že mi její styl psaní sedí a její knihy se mi velmi dobře čtou. U této jsem ovšem na začátku bojovala s velkým množstvím postav a chvilku mi trvalo, než jsem se v nich zorientovala. Moc tomu celkově nepomohlo ani skákání v dějových linkách. Hned na začátku jsme bez jakéhokoliv velkého úvodu vhozeni do děje a postupně nám autorka servíruje jednotlivé informace o fungování světa.
Je to první díl série, takže je tu logicky spoustu informací, které musíme zpracovat. Musím říct, že propracovanost tohoto světa je opravdu úžasná a autorka si s celým světem opravdu vyhrála. Sice mi díky jeho velké rozličnosti chvilku trvalo, než si všechny informace tak říkajíc sedly, ale pak už jsem si to jen užívala. Na konci knihy je i slovníček pojmů, který napomohl k rozklíčování některých informací.
Svět, který autorka vytvořila je poměrně drsný a přežít v něm pro jednotlivé postavy rozhodně není jednoduché. Díky tomu, jak je autorka popsala jsem s nimi prožívala jejich těžkosti a některé části knihy byla opravdu emoční jízda. Nevěděla jsem, jestli mám postavy milovat, soucítit s nimi nebo je naopak nenávidět za některé jejich rozhodnutí. Jak jsem totiž postupně odhalovala zákulisí některých činů najednou jsem je viděla úplně z jiného pohledu.
I když jsem se začátkem trošku bojovala nakonec mě tenhle svět plný démonů, čarodějů, magických bouří a smrti naprosto pohltil. Jsem opravdu zvědavá, jak bude série pokračovat a doufám, že si udrží stejnou úroveň. Za mě tedy rozhodně velké doporučení na tuto knihu i Kosti pod mechem a Noční labuť.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Host.
Nekonečný příběh
Michael Ende
Nekonečný příběh jsem asi jako většina mých vrstevníků viděla jako film. Tehdy jsme při jeho sledování všichni napjatě pozorovali cestu Atreje za jeho úkolem od dětské císařovny a většině z nás určitá scéna v močálech zlomila srdce. Já osobně film viděla několikrát a pohádkový příběh jsem měla i docela ráda. Proto mě zajímalo, jaká je jeho knižní předloha.
První polovinu knihy, kdy Bastian čte příběh o Atrejovi a jeho putování jsem si docela užila. Nechyběla akce, emoce, zvraty a děj příjemně plynul. Přestože první část příběhu sama o sobě je docela dlouhá tak jsem se nenudila a sledovat jak se Bastian i Atrej vypořádávají se svým osudem v příběhu bylo docela zajímavé.
Jenže pak přišla druhá polovina příběhu a tam už jsem trošičku trpěla. Kniha je spíše pro mladší čtenáře, a proto se v ní ukrývá mnoho pouček o tom co je „správné“ a „špatné“ a druhá polovina se točí okolo morálních hodnot společnosti a hlavního hrdiny. Což by vlastně nebylo špatně a do pohádek takové poučení i patří, ale tady ho bylo mnoho za sebou a děj díky tomu začal stagnovat a poměrně se točit v kruhu.
Chápu, že autor chtěl nejspíše sdělit, že je nutné čelit následkům svých rozhodnutí, ale asi by to stačilo v menší míře. Příjemně mě překvapilo i to že se děj ve velké míře shodoval s tím co jsem znala z filmu i když je to tedy vlastně jen polovina příběhu. Změny, které v příběhu jsou se týkají spíše napětí než dějové linky. Film na rozdíl od knižního příběhu uměl lépe pracovat s emocemi diváka/čtenáře a celkovým napětím.
Bylo zajímavé se podívat na knižní předlohu, ale v tomto případě jsem opravdu ráda, že jsem zvolila formu audioknihy, protože druhá polovina by mě asi trošku potrápila. Ovšem díky tomu, že jsem si mohla příběh takto zprostředkovaně vyslechnout bylo to pro mě mnohem příjemnější.
Ocelová liga
Adéla Rosípalová
Na začátku jsem měla docela problém se do knihy začíst. Byli jsme tak nějak hození do rozjetého vlaku bez větších souvislostí, protože úvodní zvrat navazující na hlavní zápletku příběhu se vlastně odehrál před začátkem vyprávění. Díky tomu mi poměrně trvalo se zorientovat v souvislostech a moc tomu nepomáhalo ani velké množství postav, které se mi většinu doby pletly.
Možná právě i díky většímu množství postav mi trvalo opravdu dlouho, než jsem si k nim začala vytvářet nějaký vztah. I když se postupně kniha začala zaměřovat jen na ty řekněme hlavní postavy tak jsem si k nim nedokázala vytvořit takovou vazbu jako u jiných příběhu, a to i přesto, že vztahům mezi jednotlivými postavami je věnováno v knize dost prostoru. Někdy možná i trochu na úkor akce.
V knize bych ocenila více informací o Akademii smrtících umění a o jednotlivých předmětech, zkouškách i úkolech které studenty během jednotlivých let na škole čekali. Neuškodilo by i více informací o světě jako takovém. I z toho mála, co jsme se dozvěděli působil zajímavě a je škoda, že toho autorka více nevyužila.
S celou knihou jsem to měla tak trochu jako na houpačce a díky občasnému vyzvednutí vztahů a obav jednotlivých postav byl děj dost pomalý, ale jinde měl velmi příjemné tempo a byl akčnější. Já osobně bych ocenila trochu rovnoměrnější tempo příběhu. Co ovšem oceňuji je závěr příběhu, který se autorce opravdu povedl, takže jsem si trochu vynahradila počáteční rozpačitost.
Já osobně jsem dost zvědavá na knihy od autorky, které jsou z jiného žánru než fantasy, protože z toho příběhu je jasné, že autorka ráda pracuje se vztahy a pocity postav. Proto si myslím, že její contemporary knihy by mi mohly sednout více.
Děkuji Albatros media za poskytnutí knihy za účelem recenze.
Poslední hvězda
Radek Sterakdary Starý (p)
Bohužel druhý dál série Arila mi úplně nesedl. Nejspíše jsem se netrefila do správného rozpoložení, ale většinu času jsem s knihou spíše bojovala, než že bych si čtení užívala. Částečně to bude zapříčiněno i tím, že z prvního dílu si toho pamatuji opravdu velmi málo. Takže ze začátku jsem si přišla trošku ztracená jak v událostech, tak v jednotlivých postavách.
Vím, že již u prvního dílu jsem zezačátku trošku bojovala hlavně kvůli velkému množství postav, ale po nějaké době jsem se chytila a příběh mi nakonec sedl. Tady jsem se bohužel tohoto bodu nedočkala a neustále jsem knihu odkládala, protože jsem se nemohla začíst.
Co bych znovu vyzvedla je svět, který je prostě opravdu skvěle vymyšlen a za něj dávám opět 5 z 5, ale dějově mě to tentokrát nevtáhlo. Pokud máte v plánu tuto sérii číst rozhodně doporučuji nedělat mezi jednotlivými díly velké mezery (Já měla mezeru mezi prvním a druhým dílem dva roky.). Myslím, že pokud bych si pamatovala z prvního příběhu více nemusela bych s knihou tolik bojovat.
Své čtenáře si Arila určitě najde a pokud vás baví epičtější fantasy s propracovaným světem tak vám knihu můžu doporučit i přesto že mě až tak neoslovila. Do dalších dílů už se zřejmě nepustím, ale jsem ráda že jsem do tohoto světa mohla alespoň nakouknout.
Řetěz z trnů
Cassandra Clare (p)
Miluji svět Lovců stínů, který Cassandra Clare vytvořila. Líbí se mi, jak jsou jednotlivé série provázané a při čtení jedné série do sebe začnou lépe zapadat kousky z těch ostatních. Na těchto knihách mám ráda i to, jak se v rámci určitých rodových linií lovců dědí určité vlastnosti a autorka se toho v rámci všech knih drží. Bohužel u této série už si jsou některé postavy až moc podobné se svými příbuznými z jiných knih. Chápu, že v rámci několika sérií je postav vytvořeno opravdu hodně a může se stát, ale je to poprvé co z nich mám pocit, že to není jen rodinná podoba, ale prostě stejná osoba jen s jiným jménem.
Několik částí z této knihy mi trošku připomnělo předchozí série a je trošku škoda, že si autorka se závěrem tak dobře rozjeté série více nepohrála. Ze začátku měla kniha dost pomalý rozjezd a musím říct, že linka v Paříži mě moc nenadchla. Jakmile jsem se ale dostala za prvních cca 100 stran tak se děj rozjel a dál už se kniha četla skvěle jak je tomu u Cassandry zvykem, takže i přestože se jedná o docela cihličku tak jsem ji měla přečtenou během chvilky.
Co bych na knize a vlastně i celé sérii vyzdvihla je postupný vývoj jednotlivých charakterů. Za mě asi nejlépe zpracovaný posun byl u Alastaira. Jeho postavu jsem si v tomto díle užila asi nejvíce. Velmi dobře je zde zpracovaná i vztahová linka mezi přáteli a sourozenci. To, jak se jednotlivé postavy k sobě chovaly a jak se vyvíjelo jejich přátelství bylo za mě zajímavější než romantická linka. Znovu zde bylo i prokládání částmi z minulosti které velmi dobře dokreslovali atmosféru a díky kterým jsem si docela dobře doskládala střípky k příběhu Grace.
Pořád mě u této série mrzí, že autorka vypustila určitou úzkoprsost a zkostnatělost v chování komunity Lovců stínu a Spolku. Kdybych neznala chování spolku v podobných situacích z jiných sérií asi by mě to tolik nezaráželo, ale tady mi to prostě úplně nesedí. Co naopak autorka vymyslela opravdu dobře bylo dořešení zápletky s Belialem.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Booklab.
Pozlacená
Raven Kennedy
Z téhle knihy mám poměrně smíšené pocity. Na jednu stranu zde bylo několik věcí, které byli opravdu hodně dobré, ale na druhou taky několik, které se úplně nepovedly. Takže při čtení jsem byla dost na vážkách, jak vlastně knihu hodnotit.
Co bych na knize vyzdvihla je grafické zpracování. Máme tu povedenou obálku, ale i ilustrace na začátku každé kapitoly a mapu. Také mě zaujala inspirace pověstí ze starých řeckých bájí o králi Midasovi. Příběh není podán stejně, ale některé použité prvky z této báje jsou zde jasné znatelné. Kniha je navíc opravdu čtivá. Já sama jsem ji přečetla v podstatě za dvě odpoledne.
Zaujal mě i svět který autorka vytvořila. Jen vzhledem k tomu že hlavní postava sama o něm až tolik nevěděla tak jsme se toho dozvěděli jen velmi málo. Což je za mě škoda a autorka ho mohla využít mnohem více. Chybělo mi tu pořádné seznámení se světem, jak to bývá u prvních dílů série.
Co už bylo o něco horší byl děj přesto že se kniha skvěle četla tak se v ní vlastně většinu doby nic moc nedělo. Dost času jsme strávili s myšlenkami hlavní hrdinky což vzhledem k její osobnosti nebyla úplně výhra nebo popisy prostředí a toho jací jsou zdejší muži. Vzhledem k tomu že až na pár výjimek, které se nezdrželi dost dlouho aby něco změnili byli všichni popisováni jako hospodářská zvířátka abych se vyjádřila slušně tak mě to také až tak nezaujalo.
Hlavní hrdinka si romantizuje svoje zajetí a dle jejího názoru se na něm snaží najít ty lepší stránky. Celkově je dost naivní a moc nepřemýšlí nad tím co dělá nebo co se kolem ní děje. Je zaslepená svou láskou k vězniteli a nevidí že to co se děje kolem není úplně v pořádku.
Asi poslední věc, která mi moc neseděla bylo označení pro zdejší konkubíny. Když jsem se dozvěděla, jak je popsáno v originále, tak asi chápu, proč je zvolen takový překlad, ale i tak to bylo prostě divné. Slyšela jsem, že druhý díl série by měl být lepší a díky tomu že je kniha opravdu čtivá a konec přinesl zvrat, který mě zaujal nejspíše si zkusím další díl přečíst.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Albatros media.
Kosti pod mechem
Zuzana Hartmanová
Pro mě se jedná již o druhou knihu autorky, která se mi dostala do ruky. Ihned mě zaujala krásnou obálkou se zlatými prvky. Jediné, co bych maličko vytkla je povrch, na kterém je vidět každý otisk a neustále vypadá jakoby upatlaně. Kniha ovšem není krásně zpracovaná jen z venku, ale i uvnitř není nouze o velmi hezky zpracované ilustrované prvky.
Zaujal mě námět příběhu, který pojednával hlavně o odvaze a cti. Hlavními hrdiny knihy jsou minotauři, ale na rozdíl od jiných knih, kde se mihli spíše jako vedlejší postavy jsou zde popsáni jako opravdový válečníci řídící se Kodexem a zakládající si na čestném jednání. Trošku bych to přirovnala k takovým rytířským příběhům z dob krále Artuše.
Baví mě jednotlivé charaktery, protože se nejedná o prvoplánově super silné dokonalé postavy, ale mají své chyby a dokáží s nimi pracovat. Autorka si dala opravdu záležet na maličkostech a celý svět minotaurů je velmi hezký propracován. Nechybí detaily o jejich výšce, vzhledu, ale i tradicích, rituálech nebo odlišnostech mezi jednotlivými kastami (nenapadá mě aktuálně vhodnější slovo).
V knize nechybí ani trocha romantiky a musím říct, že chemie mezi postavami byla opravdu velmi dobrá. Co mě osobně dělalo trochu problém bylo členění knihy. Kniha je totiž rozdělena na několik částí, které se odehrávají v různých časových úsecích a nejdou úplně chronologicky za sebou. Musela jsem se tedy občas vrátit abych si ověřila kdy se jaká událost stala a jak jdou za sebou.
Díky rozdělení na úseky takzvané knihy zde nejsou ani klasické kapitoly, takže v některých pomalejších úsecích jsem měla pocit, že je ta kapitola trošku nekonečná. Za mě byla lepší první polovina knihy, která byla sice seznamovací, ale zároveň pořád akční. Druhá polovina už mi neplynula tak rychle. I přes pár výtek ovšem mohu knihu rozhodně doporučit a jsem zvědavá na další příběh z tohoto světa.
Za poskytnutí knihy k recenzi velmi děkuji nakladatelství Host.
Stříbrná relikvie
Patricia Briggs
Musím říct, že tohle byl zatím nejlepší díl, který jsem v rámci série četla. Už jsem si zvykla na to, že se tady šetří popisy a většinu času jedna akce střídá druhou, ale když do toho autorka začala pomalu vsouvat romantickou linku tak se celý příběh přesunul na další level. Přestože romantická linka dostala více prostoru pořád v knize hraje spíše druhé housle což mi vyhovuje. Chemie mezi Mercy a Adamem je naprosto skvělá a miluji to.
Celkově mě baví interakce mezi jednotlivými postavami a i když je v knize dost postav tak je pořád celkem snadné rozlišit je od sebe. Autorka si totiž vyhrála s jednotlivými charaktery a každé postavě dala nějaké jasné poznávací znamení. Takže i mezi partou vlkodlaků víte kdo je kdo.
V tomto díle se znovu více dostaneme mezi Fae a společně s hlavní hrdinkou odhalíme pár dalších tajemství, které by rádi ukryli před obyčejnými lidmi. Zároveň se dozvídáme víc i o fungování smečky a musím říct, že autorka to má vymyšlené opravdu skvěle.
Její podání vlkodlaků se dost liší od toho co jsem do teď četla a i když jsou ve spoustě ohledech použity typické rysy, které zná každý tak je tu dost odlišností a já jsem opravdu zvědavá co dalšího se dozvím. Takže pokud ještě váháte zda sérii číst tak za mě obrovské doporučení. Vím že má hodně dílů. Ale opravdu to stojí za to.
Percy Jackson: Příručka pro polobohy
Rick Riordan
Já mám doplňkové knihy k různým sériím ráda a proto jsem byla zvědavá i na Příručku pro polobohy, která patří k sérii o Percy Jacksonovi. Už úvodní slovo autora v knize mě zaujalo tím jak bylo napsané. Autor sám se označil za součást příběhu, který nám prostřednictvím knihy předává.
Kniha obsahuje dvě povídky ze světa Percyho Jacksona ve kterých se znovu setkáme se známými postavami z této série i když to asi nebudou zrovna ty, které byste čekali. Děj povídek je svižný a nechybí mu akce ani pár zvratů a i přestože je prostor velmi omezený nepůsobí zbytečně uspěchaně.
Kromě povídek je v knize i další bonusový materiál například informace o jednotlivých bozích řeckého panteonu, něco k vyluštění nebo mapka tábora polokrevných. Takže za mě povedená doplňková kniha, která potěší hlavně mladší čtenáře této série, ale i ti starší si v ní najdou své.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Albatros media
Holky někdy koušou
Chloe Neill
Další ze sérií s nevzhlednými obálkami, kterou jsem v době kdy vycházela naprosto přehlédla. Jako řekněme si upřímně hezká obálka je 80% toho že vás kniha zaujme a až pak se pídíte po tom ostatním. Jsem ovšem ráda, že si ke mně nakonec skrz štafetu našla cestu.
Příběh není až tak akční jak jsem zvyklá z jiných urban fantasy, které vydává Fantom print. Je to ale pochopitelné, protože tentokrát je pro hlavní hrdinku prostředí ve kterém se ocitla naprosto nové a teprve se s ním seznamuje stejně jako čtenáři. Takže první polovina knihy je spíše popisná a celkově seznamovací.
Od poloviny knihy už začíná být děj pozvolna svižnější, nechybí v něm několik zvratů. Pár z nich je poměrně předvídatelných, ale některé docela dost překvapili. Většina postav je poměrně sympatická až na upírského mistra, který mi zatím moc nesedl, ale uvidíme co přinesou další díly.
Konec byl možná až trochu moc uspěchaný a možná by neuškodilo přidat pár stran a trochu ho rozepsat. Jsem zvědavá jak se budou vyvíjet další díly a zda budou o něco akčnější jak tomu napovídal závěr knihy, když už za sebou máme úvodní seznamování.
Němé duše
Jitka Ládrová
Hodnocení této knihy je pro mě poměrně těžké, protože ve mně při čtení vyvolala mnoho protichůdných pocitů. I po dočtení si nejsem jistá, jestli se mi vlastně kniha líbila nebo spíše nelíbila.
Mezi pozitiva knihy bych rozhodně zařadila čtivost. Na to že má kniha cca 500 stran tak se vlastně četla docela dobře a stránky mi docela mizely pod rukama. Oceňuji i krátké kapitoly ve kterých se střídali pohledy jednotlivých postav. Jejichž příběhy začali odděleně, ale v průběhu knihy se postupně propojovali. Našlo se i několik poměrně nečekaných zvratů, které mě zaujali.
Bohužel, ale byli snad všechny zvraty v knize bleskově vyřešeny a tím během chvilky vyprchalo i celé napětí z toho že se nějaký zvrat objevil a něco se děje. Většinu příběhu zabralo intrikování a pletichaření v jednotlivých šlechtických rodech, u kterého jsem měla pocit, že se točí stále dokola jen s jinými jmény a nijak zvlášť mě nezaujalo.
V některých místech jsem dokonce měla pocit, že se velká část někdy trochu překombinovaných intrik odehrává mimo stránky knihy a my dostáváme jen velmi málo informací, a to ještě spíš jako by mimochodem aby se neřeklo. Celkově tyto intriky zastínili i původní zápletku, která byla druhou polovinu tak nějak odložena do pozadí. Autorka ji znovu vytáhla až v závěru, ale celé uzavření této části příběhu mě spíše zklamalo. Po tom, jak byla na začátku nastíněna jsem čekala něco víc. Takže i přes čtivost knihy jsem se velkou část příběhu nudila.
Trochu mě mrzí, že nám autorka více nenastínila i svět ve kterém se příběh odehrává, vím víc o tom, s kým byl kdo zasnoubený než o historii nebo náboženství světa ve kterém se příběh odehrává. Ocenila bych i větší charakterové oddělení jednotlivých postav. Možná jedině Runel se občas maličko lišil, ale jinak mi celkově postavy přišli hodně podobné a žádná z nich mě nijak výrazně nezaujala. Chyběl mi někdo, kdo by byl nějak výraznější a víc by táhl děj kupředu. Knihu bych za mě zařadila mezi takovéto neurazí/nenadchne.
Můžeš říct: Miluju tě
Nofreeusernames (p)
Od téhle knih jsem vlastně dostala přesně to co jsem čekala. Očekávala jsem „přihlouplé“ romantické klišé u kterého vypnete, prostě něco jako když si pustíte Muzikál ze střední, Hannah Montana nebo další podobnou tvorbu od Disney. Celá kniha je inspirovaná hudbou Taylor Swift u které já jsem se zasekla na její starší tvorbě a k té novější jsem se ještě úplně nedopracovala. Takže mi některé songy moc neříkali, ale vlastně to nijak nevadilo.
Co musím u knihy vyzdvihnout je grafické zpracování. Stejně jako jsme zvyklí u knih od Oly ani zde nechybí uvnitř krásně zpracovaná grafika, které krásně doplní příběh. Bohužel kniha humbook týmu následovala ty od Oly i v tom, že je trošku tvrdší vazba a kniha se špatně drží.
Nejvíce mě bavila asi první novela od Monči, která napsala opravdu typickou středoškolskou hate to love romanci. Postavy spolu dobře fungovali a chemie mezi nimi mě bavila. I přesto, že k dispozici bylo vlastně jen pár stránek tak příběh dával smysl a neměla jsem pocit, že by vše bylo nějak uspěchané. Navíc byla novela doplněna o příspěvky z Twitteru, které do všeho hezky zapadli.
Druhá novela od Oly my opravdu hodně připomněla jednu disneyovskou romantickou komedii, ale to i hlavním hrdinům. Příběh byl čtivý, bavili mě popkulturní narážky a jednou bych chtěla zažít, aby mě někdo vzbudil písní z Ledového království. Jak je u Oly zvykem nechybělo spoustu chatových konverzací, díky kterým příběh plynul snad ještě rychleji.
Poslední novela od Marky mě nebavila až tolik, ale ne protože by byla nějak špatná. Myslím, že by příběh potřeboval větší rozsah, protože díky tomuto omezení bylo vše hodně jak z rychlíku a tady mi to nesedělo. Měla jsem díky tomu docela problém uvěřit romantické lince a detektivní linka byla také dost osekaná aby se vše vešlo na těch pár stran.
Jako celek je kniha vlastně docela fajn oddechovka. Navíc jsou všechny povídky propojené a najdete v nich malé zmínky o nějaké drobnosti z předchozí povídky. Takže pokud si chcete u něčeho odpočinout, tak tohle není špatná volba a knihu zvládnete přečíst i za jedno odpoledne.
Za poskytnutí knihy k recenzi mnohokrát děkuji Albatros media
Čarodějky W.I.T.C.H.: Komiks 13-15
Elisabetta Gnone
Každý návrat do světa W.I.T.C.H. je krásná nostalgie, ale musím říct, že tento svazek vyvolal zatím asi nejvíc emocí. Autorka s nimi umí krásně pracovat a i na tak krátkém rozsahu jakým komiks je, je dokáže skvěle ztvárnit.
Tentokrát je komiks spíše než o boji se zlem, o celkové zkoušce přátelství hlavních hrdinek. Po všem co se stalo v předchozích dílech se toho v životě hlavních postav mnoho změnilo a odráží se to v tom jak je vnímá jejich okolí. Celkově je tento svazek zaměřen spíše na běžné problémy puberťaček i když nechybí ani špetka magie.
Tak jako vždy oceňuji nádhernou kresbu a těším se co přinesou další díly.
Mrtvá říše
Stacey Marie Brown
V tomhle díle jsme se konečně přenesli z abstraktní roviny do praxe a autorka nám konečně dala pár věcí, na které jsme první dva díly čekali. Takže za mě rozhodně palec nahoru za to, že konečně nemusíme číst jen o představách a vztahy jednotlivých postav se posunuli o něco dál. Na druhou stranu se na tuhle stránku věci zaměřila v tomto díle autorka možná až moc a samotný děj šel tentokrát trochu do pozadí.
Čeká nás, ale ještě poměrně dost dílů takže na jednu stranu chápu, že nemůže všechny trumfy vyházet hned teď. Takže se sice dozvíme pár informací o tom jakou „moc“ hlavní hrdinka má a něco málo o jejím původu, ale ve výsledku to přidá jen další otázky.
Celý příběh tentokrát velmi povznášeli výstupy Opie a Mrňousky, které dostali zatím asi nejvíce prostoru. Jejich tak trošku komické duo je příjemným zpestřením a popis jejich oblečků jakbysmet. Popisy prostředí byli celkově v knize velmi povedené a dokázala jsem si dobře představit kde se postavy nacházejí.
Jednotlivých postav už začíná být poměrně dost a i když se vrací postavy z předchozích dílů, tak díky nabalování dalších trošku ztrácím přehled o tom kdo je kdo a ke které skupině patří.
Knize nemůžu upřít čtivost i pár zajímavých zvratů, ale zatím mě bavil asi nejméně, protože děj se vlastně nijak závažně neposunul a spíš se točil v kruhu kolem pár informací. Jsem ale zvědavá co přinesou další díly.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Albatros Media
Syn podsvětí
Vladimíra Šebová
Musím říct, že kniha Dcera zimy mě bavila o něco více, ale to asi hlavně proto, že jsem si oblíbila Moranu a její povahu. U Syna podsvětí jsem si až takovou vazbu k žádné postavě nevytvořila. Né že by byli postavy vyloženě nesympatické, ale žádná mě nezasáhla tolik abych si ji vyloženě oblíbila. Možná i proto, že jich vlastně bylo poměrně dost a jednotlivě nedostali tolik prostoru.
Děj příběhu nebyl až tak záživný jako v případě dcery zimy a asi nejvíc se mi na celé knize líbilo propojení slovanské mytologie se současným světem. Autorka má poměrně čtivý styl psaní a stránky ubíhali poměrně rychle, ale občas jsem se k některým pasážím musela vracet, protože se bez předchozího upozornění měnili časové osy příběhu a díky tomu občas chyběla v textu návaznost. I když se mi informace z minulosti hlavních hrdinů líbili a hezky doplňovali příběh tak bych brala nějaké oddělení, protože přejít během dvou vět od současnosti do xx let staré minulosti je občas zmatečné.
Magie spaluje
Ilona Andrews
Jedna z dalších sérií která mě naprosto minula když vycházela, protože co si budem, ty obálky prostě nejsou hezký. Vím, že se říká nesuď knihu podle obalu, ale tak to prostě je, čím zajímavější obálka tím spíše po knize sáhneme.
Stejně jako u prvního dílu jsem si čtení užila a jen si potvrdila, že styl psaní autorky mi naprosto sedí. Tentokrát už jsme se dočkali i popisu prostředí, který mi v prvním díle chyběl a dozvěděli jsme se maličko víc o fungování zdejšího světa.
Za mě je to skvělá oddechovka, která má velmi svižný děj a je zasazený do zajímavého světla. Líbí se mi, že většina věcí v knize dává smysl a má určitá pravidla. Nemám ráda fantasy kde všichni mají moc, ale nesvazují je žádná pravidla takže si každý může dělat co chce.
Jsem ráda, že autorka zachovala příběh trochu akčnější a i když do něj zasadila romantickou linku nechala ji jen v pozadí. Jednotlivý hrdinové příběhu jsou skvělý a baví mě chemie mezi nimi.
Jsem zvědavá co přinesou další díly a kdy autorka konečně odhalí co je vlastně hlavní hrdinka zač.
Murtagh
Christopher Paolini
Na příběh Murtagha jsem čekala velmi dlouho a doufala v něj už když vyšla povídková kniha k sérii Odkaz dračích jezdců, ale tam jsme se toho bohužel moc nedozvěděli. Trochu zklamání mě čekalo v prvních kapitolách, kde se vlastně děj celé povídky zopakoval. Naštěstí to netrvalo dlouho a děj se posunul dále. Velmi oceňuji zpracování knihy od obalu až po obálku a vnitřní mapy. Jediné co bych vytkla je rozměr knihy. Kniha neladí s hardbackem ani paperbackem série o Eragonovi a je stejně vysoká jako box s paperbacky.
Příběh mi přijde o něco dospělejší než ten o Eragonovi a Safiře. Možná i trošku temnější, tím že Murtagh si v sobě sám nese temnou minulost a částečně zde řeší svoje vlastní pochyby týkající se jeho života a všech událostí ze své minulosti. Prostřednictvím jeho hloubání nad minulostí nám autor připomíná některé události, které se staly v průběhu série Odkaz dračích jezdců. Takže pokud jsi nejste jistí, zda si vše dobré pamatujete, tak se nebojte s Murtaghem si osvěžíte vše podstatné.
Ze začátku příběhu mě trošku rozčilovalo, že autor nám neustále připomíná, že hlavní hrdinové mají svá „pravá“ jména, která odráží jejich skutečnou osobnost, ale vlastně nám o nich nic neřekne. Dozvíme se informace o době, kterou Murtagh strávil v Urubaenu ať už jako dítě nebo poté společně s Trnem. Příběh postupně odhaluje co vše mu Galbatorix a vlastně nejen on způsobil a doplňuje informace naznačené už v Odkazu dračích jezdců.
Postupně s hlavními hrdiny sbíráme střípky jednotlivých událostí, které nám autor servíruje po drobkách, svým nezaměnitelným a velmi popisným stylem. Vše je popsáno tak dopodrobna a řekla bych vzletně, že si celkem snadno dovedete vše představit, ale na druhou stranu by občas neuškodilo ubrat a nechat prostor ději. První část mě bavila o něco více, protože mi přišlo, že se děj více posouval. V druhé části se v určité fázi děj začal motat trošku v kruhu. Celkově mě ale příběh vlastně bavil, líbilo se mi jak autor propojil události v minulosti se současným příběhem a dokreslil pozadí povstání Galbatorixe a Křivopřísežníků. Na druhou stranu si nejsem jistá zda mi pozadí Galbatorixova jednání úplně zapadá do toho jak se odvíjel jeho příběh v Odkazu dračích jezdců.
Zakončením knihy si autor nechal krásně otevřená dvířka pro případné pokračování a já jsem velmi zvědavá jestli a kdy se ho dočkáme. Knihu bych i přes nějaké nedostatky doporučila, protože doplní některé mezery v Eragonově příběhu a návrat do Alagaësie je prostě taková srdcovka.
Za poskytnutí knihy k recenzi mnohokrát děkuji Albatros media
Železný polibek
Patricia Briggs
Z téhle série jsem pořád stejně nadšená. Líbí se mi jak autorka celý svět vystavěla a jak se vlastně v každém díle dozvídáme nové informace. Baví mě jak autorka vykresluje vlkodlaky a jejich rozdíly od ztvárnění, které potkávám běžně. Kromě vlkodlaků a upírů se tentokrát dostáváme více k informacím o Fae. Tedy aspoň k těm, které Šedí páni uvolnili.
Autorka skvěle využívá rozmanitost Fae, což je po těch všech vílách velmi příjemná změna. Oceňuji i to, že do příběhu zapracovává pohádky a pověsti, které spoustu z nás zná. Je velmi zajímavé sledovat jaký je rozdíl mezi tím co lidé běžně čtou v pohádkách a tím jací jsou Fae „doopravdy“, že jsou to mistři přetvářky, jsou krutí, tajnůstkářští a nenechají si ujít žádnou zvrácenost, kterou považují za zábavu.
Tenhle díl, ale ukazuje že i lidé dovedou být velmi krutí. To, že Mercy přitahuje problémy víme, ale tentokrát to trošku vypadalo i nad její síly. Celý příběh byl i tentokrát nabitý akcí a u knihy jsem se nestihla ani chvilku nudit. Romantická linka je stejně jako v předchozích dílech nenucená a hezky zpracovaná na pozadí. Konec byl rozhodně velmi drsný a autorka hlavním hrdinům nedala nic zadarmo.
Tahle série je rozhodně aspirant na jednu z nejlepších sérií, kterou jsem četla a doufám, že si tempo udrží i v dalších dílech.
Aurora hasne
Amie Kaufman
Konečně závěr celé série na kterou mě skvělý druhý díl opravdu navnadil. Znovu oceňuji počáteční připomenutí předchozích událostech, které se hodí když mezi jednotlivými díly máte delší prodlevu.
Ze dvou dějových linek, které jsme sledovali ve druhém díle se staly tři, protože tým se rozdělil ještě o něco více a to nejen v prostoru, ale i v čase. Takže najednou sledujeme různé časové osy, které se navzájem ovlivňují tím co se kde stane a konečně některé věci začnou zapadat a dávat smysl. I ta zatracená propiska.
Děj se zde posouvá o dost pomaleji než v předchozím díle i díky tomu, že se část hrdinů dostane do časové smyčky a proto si s nimi nějaký čas zopakujeme a to několikrát. I přesto všechno je ale příběh pořád dostatečně nepředvídatelný a o zajímavé zvraty není nouze.
Musím, ale říct že pro mě bylo zajímavější sledovat tým jako celek než jako jednotlivce. V týmu se skvěle doplňovali, ale samostatně jakoby postrádali určité kouzlo. Takže jsem se opravdu těšila na to až se linky znovu začnou propojovat a na závěrečnou bitvu proti nepříteli.
Spojení linek jsem se sice dočkala, ale závěr mě bohužel dost zklamal. Nevadí mi šťastné konce, ale tady to už bylo trochu moc přeslazené i na mě. Bohužel konec typu a teď se všichni chytíme za ruce ukážeme si lásku a všechno bude zalité duhou a sluncem se mi k celému příběhu vůbec nehodil.
Celkově mi tento díl přijde asi jako nejslabší s celé série, ale i tak si myslím že stojí za přečtení.
Aurora plane
Amie Kaufman
To my jsme Legie
My jsme jas
Navěky planoucí v noční jas
Děj druhé knihy v podstatě plynule navazuje na první část. Jelikož jsem ji četla už před nějakou dobou tak jsem velmi ocenila připomenutí na začátku a uvedení stručného děje ke každé z hlavních postav.
Hlavní hrdinové pokračují ve své cestě za poznáním a pokusem o to zvrátit konec galaxie tak jak ji znají. Jenže to není až tak jednoduché a do cesty se jim staví poměrně dost překážek. Mě osobně druhý díl bavil mnohem více než první.
Děj ubíhal mnohem svižněji a nebyla nouze o vtipné situace, ale i spoustu zajímavých zvratů. Včetně dosazení nové postavy, která bude ze začátku hlavním hrdinům dost komplikovat život. V průběhu knihy se děj rozdělí do dvou linek, ale v tomto případě to ničemu nevadí, protože tu chvíli už je kniha tak napínavá a obsahuje tolik akce a zvratů, že vám příběh nedovolí jakkoliv protestovat a prostě vás vtáhne zpátky do děje.
Našlo se pár situací, které byli již zbytečně emočně vyhrocené a knize to maličko ubíralo, ale jinak jsem byla opravdu spokojená a jsem zvědavá jakým směrem se bude kniha ubírat dál.
