KateTheBlogger komentáře u knih
Kniha krásně navazuje na předchozí díl a je to takové příjemné pohlazení po duši.
Tak trochu trhlý roadtrip ženy před padesátkou. Ze začátku knížka nedává žádný smysl. A vlastně ani v průběhu čtení se to moc nezlepší. Střídají se střípky z minulosti s přítomností. Na úplném konci se příběh tak nějak uzavře a vše začne dávat smysl. Ale i tak to bylo celé takové zvláštní. Nejspíš prostě nejsem správná cílovka.
Při čtení mi bylo příjemně, hltala jsem každou stránku a netrpělivé čekala na první kontakt, na první objetí, na první rozhovor, na první pusu... knížka splnila má očekávání :-)
Knížka bude bavit každého, kdo někdy přemýšlel nad tím, jak vlastně vypadá nebe. Kromě velmi povedeného popisu samotného nebe je ale plná odkazů na známé písně, filmy a knížky. Hlavní hrdinka Bára je sympatická a její malinově červené šaty se saténovou mašlí kolem pasu by chtěla vlastnit nejedna žena :-) První knížka od této autorky a rozhodně ne poslední.
Julie Caplin to zkrátka umí! Opět mě přenesla do slunné Itálie a já měla od začátku chuť připravit si ke čtení Aperol Spritz a mísu těstovin.
V knize mi perfektně sedly jak postavy, tak i místo a příběh! Vila v Itálii se rozhodně zařadila k mým nejoblíbenějším Romantických útěkům.
První kniha, kterou jsem od autorky četla a mile mě překvapila. Během čtení jsem se dozvěděla spoustu věcí o Marie Curie, tudíž knihu považuji za mírně vzdělávací :-)
Oba hlavní hrdinové mě bavili a vůbec nevadilo, že od začátku je jasné, jak to celé dopadne. I tak je kniha poutavá, čtivá a zábavná.
Protože v knize není explicitně napsáno, co je a co není pravda, každý si na ni udělá svůj vlastní názor. Nicméně za mě je kniha poměrně těžká a po jejím dočtení jsem musela sáhnout po odpočinkové četbě. Příběh, ačkoliv byl podávaný pouze v ročních hrstech, byl silný a zanechal ve mě pachuť a pocit bezmoci. Skvělá práce!
Zapata zkrátka nikdy nezklame. Kniha je podle jejího typického vzorce a nemám ji co vytknout. Dostala jsem od ní totiž přesně to, co jsem čekala.
Přečíst si někdy za život Deník Anne Frankové považuji za povinnost. Přestože mi trvalo dlouho, než jsem se k přečtení konečně odhodlala a zvolila jsem si podobu komiksu, nelituji toho. Ohromně se mi líbilo grafické zpracování knihy a Anne si je opravdu velmi podobná (soudě podle fotek). Nicméně čtení bylo velmi zvláštní. Celou dobu jsem si totiž připadala nepatřičně kvůli tomu, že čtu něčí deník. Věděla jsem do čeho jdu i jak příběh skončí, ale ten pocit, že jsem narušila Anniho soukromí se mě držel celou dobu. Měl jste to někdo podobně?
Ústřední událost knihy je snem každého knihomola! Zůstat zamčená v knihovně přes noc? Ano, prosím! U čtení jsem naplno pochopila, proč jsou westovky tak oblíbené. Líbila se mi dějová linka i popis postav a knížka se četla téměř sama.
Nejprve jsem viděla film, protože jsem netušila, že nějaká knižní předloha existuje. Jelikož Emily ve filmu ztvárnila Blake Lively, měla jsem její postavu o to radši. S tímto "předsudken" vůči Stephanie jsem se dala do čtení a můj názor na ní se během čtení nezměnil. Opravdu mě zklamal závěr, čekala jsem nějakou větší pecku, protože filmový závěr mě také zklamal. Ale kniha se četla dobře, je rozdelěna na vyprávění Emily, Stephanie i Seana a ještě o blogové posty Stephanie, která je máma blogerka. Jen jsem od knihy čekala víc.
Tuto knihu jsem si nemohla lépe načasovat. Pandemie korona viru a já čtu o šíleném géniovi, který chce virem spasit lidstvo. Jako vždy skělé čtení, Robert Langdon je můj oblíbený hrdina. Zápletka knihy se mi líbila. A opravdu hodně mě zasáhla ztráta Mickeyho...ale nebudu nic dalšího už prozrazovat. Pro fanoušky pana Langdona povinné čtivo!
Bohužel jsem viděla nejdřív film, takže jsem věděla o čem knížka bude, jenomže film mě natolik zklamal, že jsem potřebovala zjistit jestli je knížka opravdu tak špatná, a nebyla. Mám ráda Caru DeLevigne a v roli Margo Roth Spiegelman jsem si ji představovala i při čtení, ale knížka je nesrovnatelně lepší než filmové zpracování.
Nesbø zkrátka povídky umí a netradiční zápletky a překvapivé konce jsou jeho poznávacím znamením. Nicméně stejně jako v případě knihy Žárlivost a jiné povídky i zde platí, že čím je povídka kratší, tím je kvalitnější, lepší a zajímavější.
Moje první seznámení s tvorbou tohoto autora a ihned u první povídky jsem byla příjemně překvapená. Mám ráda povídky s nečekaným koncem a v této sbírce se mi takových příběhů dostalo hned několik.
Nejvíce mě bavily povídky Londýn, Fronta, Náušnice a Přiznání. Kupodivu povídku Žárlivost, která je v názvu sbírky, se mi jevila jako nejslabší. Byla totiž dost předvídatelná a možná až zbytečně dlouhá.
Nečekala bych, že mě bude kniha tolik bavit, ale musím uznat, že je to skutečně nářez. Knížka je plná násilí, sexu a vtipných komentářů. Přestože fantasy moc často nečtu, Kotletu jsem rozhodně nečetla naposledy.
Mariana Zapata je prostě bohyně. Prostředí vrcholového krasobruslení popisuje tak, jako by se v něm každý den pohybovala a i přesto, že je příběh jejích postav vždy stejný, její knížky miluji a vůbec mi nevadí, že jsou tak tlusté, že bych je mohla používat jako zarážku do dveří. Kniha S láskou, Lukov se vyrovnala Kultimu a obě se tak staly mými oblíbenými.
Kniha mi připomínala Malého prince, protože se také zabývá velkými otázkami, ale přitom může působit jako dětská knížka. Od první stránky mě příběh Rintára naprosto vcucl a pohltil. Doporučuji každému, kdo miluje knížky.
Rok 2022 jsem si hezky uzavřela tím, že jsem dočetla Hrad ve Skotsku. Rozhodně tuhle knížku doporučuji číst během Vánoc, protože ve vás krásně rozdmýchá slavnostní náladu a po přečtení budete mít zaručeně hlad. Co se týče příběhu, byl sice místy předvídatelný, ale to mi vůbec nevadilo. Romantické útěky mě prostě baví.