Katka2382 komentáře u knih
Moooc pěkné čtení,kdo má rád výpravné rodinné ságy bude spokojen.Už se těším na druhý díl,až se budou usazovat v Americe.
Velmi pěkné počtení.První povídka se mi zdála taková slabší,druhá se mi líbila moc a u třetí už jsem od začátku tušila jak to dopadne.
Kniha která vás zasáhne přímo do srdce a už tam zůstane.
Některé ženy by dali nevím co za to aby se staly matkami a jejich náruč zůstává prázdná a některé mají dětí fůru a srdce tvrdé jako kámen.
Tak tahle kniha mi tu doma ležela no dobře 3-4 měsíce a furt jsem se do ní nějak ne a ne pustit.A dneska jsem ji přečetla za odpoledne,prostě jsem ji nemohla odložit.
Ani nevím co napsat,co jsem všechno při čtení cítila,jak vyjádřit všechny pocity.
Snad jen že bych přála všem rodičům tolik tolerance,lásky a pochopení jako má Torey a všem dětem takové skvělé učitele.
Doufám,že v knihovně budou mít i Tygřici,moc mě zajímá jak to se Sheily bylo dál.
Tak konečně dočteno,ale tedy žádný zázrak.Chvilkama zajímavé čtení,ale bohužel i hodně nezáživného textu.A navíc ta komunistická agitace.
Noo co napsat?rozhodně to nebylo lehké čtení.Bodo měl jen pár možností,útěk za hranice,návrat do vězení a nebo smrt.
No tak to tedy byla jízda,knihu jsem dala na jeden zátah za odpoledne.I mě nejvíc zasáhla hned druhá povídka Vrátíš se?
Povídkové knihy moc nemusím,ale když jsou od dobrého spisovatele tak to je jiná.
Za mě hned po Houbařce nejpovedenější kniha od této skvělé autorky.
Mé první setkání s Poirotem v knižní podobě.A musím říci že to byla paráda.
No tak tohle bylo fakt drsný,zhltla jsem to na jeden zátah.Koncentrované zlo a brutalita,jak se můžou někteří lidé takhle chovat k jiným lidským bytostem asi do nejdelší smrti nepochopím.A jen můžu doufat,že když selhala světská spravedlnost tak ta boží že je semele a to důkladně.
Tuhle útlou knihu bych z fleku zařadila mezi povinnou četbu,především pro sympatizanty a voliče KSČM.
Děkuji autorovi že tuhle knihu napsal a také děkuji za to,že takováto kniha vůbec může vyjít,že už se nemusíme bát zazpívat anglickou píseň nebo říct co si myslíme.
Naše nynější svoboda nebyla zadarmo a na to bychom nikdy neměli zapomenout.
Moc pěkné počtení.Všechny postavy byli fajn, jen o některých by se mohlo více rozepsat.Příběh byl pěkný a kniha se dobře četla.
Jo jo,tak tohle bylo něco.Spisovatelčin úsporný styl vyprávění mi skvěle sednul,mám ho raději než zbytečné a zdlouhavé popisy.Knihu jsem zhltla za jeden den,čte se fakt skoro sama.Zuzana je silná osobnost a očividně přežije vše co jí život náloží.Hanuš je sketa a nic víc.A Jan?těžko říct,asi neměl dost trpělivosti.Konec byl překvapující ale perfektní.
Za mě každopádně výborný knižní počin.
Tak jsem právě dočetla tuhle skvělou knihu.Dokáže dát čtenaři opravdu hodně,člověk si uvědomí že osvobozením koncentračních táborů utrpení vězňů zdaleka neskončilo.Paní Edith se se svými strachy a traumaty nakonec dokázala vyrovnat byť to trvalo celý její život.
Velmi inspirativní kniha,prostě člověk sám musí chtít něco změnit a začít sám u sebe.
Skvělá kniha,ta by neměla chybět v žádné domácnosti.Čerpám z ní dobré rady už léta.
No nebylo to úplně špatný,ale prvni dil byl lepší.Tam se alespoň něco dělo.
Jak je tu zmíněno vícekrát i pro mě to bylo ke konci nekonečné a třetí díl budu číst jen z povinnosti.
Jo jo hodně čtivá bichle.I jsem si ji brala do práce na odpolední a místo svačiny četla,ale odtrhnout se pak a jít zase makat to mi stálo nadlidské úsilí:).
No ze začátku se kniha četla trochu hůř,bylo tam velké množství postav a každou chvilku vyprávěl někdo jiný.Takže jsem se dost ztrácela.Pak s nástupem války je kniha trochu čtivější i děj lépe a rychleji plyne.
Tak a teď se pustit do druhého dílu,tedy až nám otevřou knihkupectví:).
Kolik toho člověk dokáže vydržet?A co ho vlastně drží při životě?Naděje,víra,pevná vůle nebo láska?
Cilčin příběh se mi líbil mnohem víc než Tatér,dostal se mi doslova pod kůži.Už teď se mi po Cilce stýská,jen je škoda,že v knize nebylo trochu víc o jejím pozdějším životě.
Kniha se čte jedním dechem a kdybych nemusela do práce,tak ji dám snad na jeden zátah.
Přiznám se upřímně že Slepé rameno mi moc neoslovilo a asi po 30 stránkách jsem skočila rovnou na druhou knihu Střepiny v trávě.Autor má docela zvláštní styl psaní,čtenář se občas musí hodně soustředit a nepřeskakovat řádky,jinak se ztratí.Co bych tak napsala k tématu knihy,určitě to muselo být pro obě velmi nelehké.Těžko říct jak by to skončilo kdyby matka projevila trochu víc citu a lásky.
Jinak ke knize jako takové,zarazila mě ta spousta překlepů,normálně si toho vpodstatě nevšímám,ale zde to bylo doslova do očí bijící.