Katka2382 komentáře u knih
Moc pěkné čtení.Překvapilo mne, že paní Kolárová byla tak zapálená komunistka.Zajímalo by mě zda jí to vydrželo až do smrti.
Škoda že už žádnou knihu nenapíše.
Tohle je má třetí kniha od autorky a řekla bych že je asi nedrsnější.
Není nic horšího než zbytečně zmzačení lidé a zbytečná smrt člověka.
Moc si vážím paní Alexijevičové a přeji ji jen to dobré,ale zároveň se o ni bojím,protože v Rusku a i v Bělorusku nemají rádi lidi odhalující pravdu,píšící o pravdě a bojující za pravdu.
Co se týče soudního sporu kvůli této knize napadá mne jediné:Pro pravdu se lidé nejvíc zlobí.
Nejvíc mě "dostal" výrok jedné z matek u soudu:O sovětských hrdinech je třeba psát krásné knihy, a ne z nich dělat potravu pro děla.
Jenže na základě těch "krásných knih" se do války a do boje budou s romantickou představou vrhat další a další mladíci. Aby nakonec zjistili že válka je peklo na zemi a že není nic romantického na tom když se vám mozek nejlepšího přítele rozprskne po uniformě.
Sice těžká,ale velmi potřebná kniha.Doporučuji k přečtení.
Moc pěkně napsaný a krásně čtivý životní příběh.
Líbí se mi jak k sobě měli lidi dřív blíž,hlavně rodiny se hodně a rády scházeli.
Krásné a milé čtení.Klidně by kniha mohla být delší.
Krásně napsaný přiběh.
Mám doma stejně staré kluky a vůbec si nedovedu představit,že jim zabalím chlebníky a vyšlu na takovou cestu.
Kéž by už nikdy žádné děti nemuseli sami takto cestovat.
Bylo to čtivý a trochu smutný.
Člověk si uvědomí co má až když to ztratí.
Tak konečně jsem tu bichli dočetla,nebyla to špatná kniha,ale přeci jen dosti rozsáhlá.
Jsem ráda že jsem si ji prečetla,ale jednou to určitě stačilo.
Kniha jakoby vytažená z babiččino knihovničky,hodně připomíná literaturu první republiky.
Sice to nebyl úplně můj šálek kávy,ale četlo se to pěkně.
Velmi silná a na čtení těžká kniha.
Je až neskutečné jak se lidi k sobě navzájem dokáží chovat a jak málo stačí aby se z nich stali zabijáci.
Obdivuji každého kdo si dokázal během genocidy zachovat lidskost a pomáhal svým bližním.
Moc pěkné a čtivé.Jen ten konec byl takový hrrrr.
Když jsem si tuto knihu vyzvedávala v bezkontaktní skříňce v knihovně překvapilo mě jaká je to bichle,ale po přečtení říkám klidně by mohla mít těch stránek víc!Už teď se mi stýská po všech postavách.
"Raději budu žít jako optimista a mýlit se než žít jako pesimista a mít vždycky pravdu."konečně jsem našla své životní motto.
Krásná kniha,moc za ní děkuji.
Velmi krásná a povedená kniha.A také velmi čtivá.
Nemůžu říct že bych se ztotožnila se všemi názory, ale některé mi byli zase velmi blízké.
Každopádně obdivuji všechy ty samotáře,že si šli za svým snem a žijí podle sebe.
Moc krásné.
Moc pěkně se to četlo.
Jen teda jsem si myslela že Viv bude stará paní,ale ne,bylo jí jen něco málo přes čtyřicet když se k ní Pearl dostala.Líbilo se mi prolínání dvou časových rovin.A líbil se mi konec.
Jak je vidět člověk se má řídit spíše srdcem než rozumem.
Velmi silná a na čtení trochu těžší,ale velmi potřebná kniha.
Z příběhů se tají dech a mráz běhá po zádech.
Říkám si jakby se v takové chvíli zachoval jiný národ?Taky by skoro každý šel?A šel by s hrdostí?
A taky přemýšlím,stát se to už po pádu železné opony nechovala by se tamní vláda víceméně stejně?Nesnažili by se to stejně ututlat?
Tak konečně dočteno.No určitě to není jednoduchá kniha,jak na čtení tak na přemýšlení.
Rozhodně doporučuji udělat si na ní čas a nečíst rychle.
Teda tak to bylo hodně smutné čtení.
Psychické problémy jsou mnohem horší než ty fyzické.A jsou-li přehlíženy a neléčeny,lehce dojde ke katastrofě.
Bylo mi moc líto Davida,jaké ztížení si nese do života.
Krásné a milé pohlazení po duši.Jak film s nádhernou Dvořákovou hudbou,tak i tato útlá knížečka.
Tak tohle byla opravdu drsná kniha, plná silných,syrových příběhů.
Příběhů ze kterých vás mrazí ještě dlouho po přečtení.
Příběhů ve kterých se otevírají letitá tabu.
Příběhů úžasných žen,před kterými hluboce smekám.
Přiběhů o tom že válka nekončí vítězstvím,ale v duši mnoha lidí pokračuje ještě léta letoucí a někdy až do smrti.
Děkuji autorce za tuhle knihu.
Joj tak to byla paráda.Opravdu jsem si to hraní se slovy a tu krásnou košatou češtinu užila.Ale je fakt,že na to musí být čas,takovýto poklad se nedá slupnout jako jednohubka.
Krásný je i film,miluju tento druh jemného humoru.
Výborně napsaná kniha,čte se skutečně jedním dechem.Jak vidno válečná mašinérie sešrotuje každého a oběti jsou na obou stranách.
Měli vůbec na výběr?
Byl jejich strach víc než jejich morálka a veškerá předsevzetí?Mohli na svém osudu něco změnit?
A mohli vůbec byť jen tušit kam až je to všechno zažene?A kdyby to věděli,jak by se rozhodli?
Nic není černobílé a člověk není jen hodný nebo jen zlý.