Kermisee komentáře u knih

Pes nakažený vzteklinou a matka se synem uvězněna v autě? A to má být jako horor? No, to vám povím! Jako mnozí jsem mnohdy nemohla Cuja prostě jen tak nenávidět, protože chudák za to přece nemohl. King je opravdu pan spisovatel.
Co mi dělalo trochu probém bylo, že když jsem byla malá měli jsme taky bernardýna, který byl ale tak trochu agresivní už od raného věku. A já byla jako ten Cujův CHLAPEC, který mu dával jídlo a staral se o něj. Takže žádný Cujo, ale náš Don. A najednou to byl příběh, který vystoupil z knihy do reality až moc snadno.

5 19.08.2011

Issa měl sám o sobě zajímavý život. Taková ta pohádka, jak se z jednoho prostého chlapce stal uznávaný umělec. Stejně tak Haiku je velmi zajímavá věc, pro kterou nemá každý pochopení. Mně tyto krátké básně naprosto učarovaly a ačkoliv jsem jich přečetla i slyšela již mnoho od mnoha autorů, stále se nejraději vracím k Issovi. Aneb jak obyčejné věci popsat neobyčejným způsobem.

5 16.07.2011

Tato kniha neměla chybu!
Rychlý spád, skvěle čitelná. Lehce, plynule. Napínavá do poslední chvíle. Rozuzlení mi opravdu dalo do těla, jelikož "vraha" jsem měla nesmírně ráda.
Filmová verze je taktéž velmi vydařená. Kniha Andělé a Démoni si mě získala zřejmě nejvíce, co se týká Brownovy tvorby.
Vřele doporučuju!

5 30.11.-0001

Třetí díl s Robertem Langdonem v hlavní roli je určitě opět úžasnou četbou.
Nicméně ze všech tří knih se mi zdá jako nejnezdařilejší. Nevím, možná je to tématem (Svobodní zednáři mi nikdy nebyli nejbližší).
V této knize se mi zdálo, že Dan Brown dělá mnohdy z komára velblouda. A kniha neměla ani rychlý spád. Opravdu nevím, co se mi na ní přesně tak nelíbilo.
Ale i přesto je to určitě dobrá kniha. Myslím, že nejvíce ji ocení milovníci Zednářů.

5 30.11.-0001

Výborně propojené příběhy dvanácti žen. Netušila bych, jak perfektně se dá vytvořit a převyprávět příběh s tolika postavami tak, aby do sebe nakonec zapadly veškeré ústřižky informací. Natožpak abych tušila, že mi nějaké morální předpoklady půjdou stranou, a zvítězí u mě milenka nad manželkou. Příběhy jsou odvyprávěny opravdu skvěle. Kniha se mi velmi líbila. Je ohromně čtivá.
Jediné, co mi opravdu zkazilo dojem byl ten až přespříliš otevřený konec. Mám ráda napolo-otevřené konce, kde je jemný náznak, ale pořád spousta místa pro představivost. Ale tento konec, ten pro mě byl otevřený až moc.

4 05.02.2017

Nádherný příběh. Knihy z období druhé světové mají většinou stejný konec, ale mnohé pasáže v této knize byly tak jemně utkané, že mi z toho šel mráz po zádech. Kniha, se kterou se rozhodně vyplatí strávit čas (třeba jako já, jeden pomaturitní večer). :)

4 22.05.2014

Obdivuju autorovu schopnost zamotat čtenáři hlavu, ale ve finále všechno brilantně spojit do jednoho celku. Knihu jsem začala číst primárně kvůli škole, a i když si nemyslím, že bych se k ní v brzké době vracela, musím uznat, že je to opravdu kniha na světové úrovni a právem patří i do maturitních seznamů.
Jediné, co mi vadilo byla Markétka...ne, jako sama osoba, ale to jméno ve mně vyvolává jakési prazvláštní pocity a doufám, že žádnou další knihu s hrdinkou jménem Markéta, číst nebudu :D...

4 01.07.2013

Všechno tam má svoje místo a svůj důvod.
Mohu říci, že jsem od Kinga přečetla již hodně knih, abych mohla tvrdit, že Rose Madder mezi nimi hodně vyčnívá. A to tím, jak realistická je (A tím mám na mysli skutečně velmi realistická. Na každé z Kingových knih se najde děsivý kus reality, ale Rose Madder jednoznačně vyhrává.). Někdo může namítat, že na obrazu, kterým se můžete dostat do jiného světa není nic reálného. Ale...Je to jakoby poupravená verze toho skutečného. Je to s ním stejné jako s Rose Madder, kterou si Rosie vybrala jako svoje alter ego, či jak to nazvat. A stejně tak si Norman vybral "El toro grande". Je to takový zvláštní, úmyslně vytvořený, druh schyzofrenie, kterou se lidé v podobných situacích obrňují, aby vůbec mohli žít. Dodává jim to sílu. A o tom celý tento příběh je. Skutečně je o týrané ženě a násilníkovi, který jí udělal manželství peklo. Je to o psychickém stavu, ve kterém se oběť i násilník nachází. Je to čirá realita. A to je na tom to nejděsivější.

4 28.02.2012

Famózní. Myslím, že to je to naprosto vystihující slovo.
Komiksům moc neholduji. Nevím proč, ale beru je do ruky jen tehdy, když se chci odreagovat.
Když se mi tato kniha dostala do rukou, váhala jsem. Ale na kamarádův popud jsem se do ní pustila a nemohla se odtrhnout. Záživný, strhující, napínavý příběh. O tom, že ne všechno je jak to vypadá. O tom, že láska je cit silný a nenávist proradná. Ale hlavně o víře a naději. Famózní, opravdu famózní.

4 10.01.2012

To jsem se načekala. Ale stálo to za to.! :)
Nejenže jsem byla nadšená, že je to volné pokračování mých milovaných čelákovských upírů aneb knihy "Jiná rasa", ale když jsem během četby zjistila, že Jenny do příběhu zapletla i postavy z jiných knih, ocitla jsem se přímo v euforii.
Čelákovské i rumunské lesy, vampýři i ti Původní, láska i nenávist. Všechno to tam je. A minulost opět zavítala do přítomnosti. Jenny opět nezklamala.

4 02.01.2012

Po Faustovi jsem sáhla čistě ze studentského hlediska. Připadalo mi to jako jedna z těch "normálnějších" možností. Ačkoliv mi čtení básní a vůbec všeho ve veršech hladí duši, mám s tím jeden zásadní problém. Přestanu se soustředit na děj a jen se zaposlouchávám, jak krásně to zní. V případě Fausta to bylo ještě horší, jelikož je to náročné dílo, u kterého je potřeba také dost přemýšlet. Dost se mi tedy stávalo, že jsem se musela vracet, ale nakonec si z Fausta odnáším nejen zajímavý, hloubavý pocit, ale také pár itací, které mě opravdu zaujaly. Goethe byl zřejmě velmi inteligentní a originální muž. :)

4 18.08.2011

Ano, musím souhlasit, že překlad mohl být rozhodně lepší.
Jelikož jsem viděla nejprve film, který mě tedy vyřadil na několik hodin ze života, čekala jsem od knihy opravdu hodně moc. Možná, že se to během čtení nezdá, ale ta kniha má opravdu ohromně silný příběh. O rodičovské i sesterské lásce, o víře, o spravedlnosti a o tom, že ty zlé věci se můžou dít i nám. Je to taková ta reálná kniha, kde si nemůžete říct: "No, tak to by se mi nikdy nemohlo stát.".
Možná si člověk řekne: "Ale já bych nebyl/a tak naivní a nevlezla bych do té podzemní místnosti!", ale člověk nikdy neví, co udělá. Nikdy nevíte, co je zač ten příjemný soused, co ho mají rodiče tak rádi a na Vás se vždycky krásně usměje. Myslím, že takové knihy by měly být v doporučené četbě, kterou by si měl přečíst rozhodně každý. Je to ze života, o životě a o smrti. O situaci, která se nemusí vyhnout nikomu z nás. A toho, koho postihne, tíží snad navěky.

4 26.07.2011

Tato kniha je prostě kouzelná...
Všechny knihy od Gaimana mají prostě svoje vlastní kouzlo...
Možná že nejsou stylově až moc propracované, ale čtení je plynule nádherné...

4 30.11.-0001

Maryšu jsem, stejně jako většina, četla hlavně kvůli povinné četbě. Tragický příběh o vynuceném sňatku, kde existuje jen bolest a smutek a kde žena nosí v srdci někoho jiného. V dnešní době dost ohrané téma, ale v tehdejší době naprostá pecka. Velmi mi o tomto díle a jeho problémovému nasazení jako divadelní hry pověděla knížka, kde je Maryša uvedena spolu s dalšími dvěma díly - Strakonickým dudákem a Našimi furianty. Po samotném díle je tam ještě komentář od profesora Františka Černého, který čtenáře pomocí citací z novinových článků a jiných zdrojů uvede do tajů okolo tohoto díla. O problémech, inspiraci a o tom, jak Maryša posunula českou tvorbu zase o něco dále.

3 11.02.2012

Sloup ohně byla první kniha, kterou jsem od Judith četla. Ale rozhodně ne poslední. Miluji Egypt, historické knihy a Tutanchamonovu dobu. Autorka se trefila do všech třech atributů, takže z toho vzniklo naprosto skvělé počtení. S postavami prožijete prakticky celé jejich životy, což je skvělé. Jen po dočtení najednou nemáte svého večerního přítele, se kterým byste prožívali to velké dobrodružství! A tak nějak vám to chybí. A pokud mohu posoudit, tak spisovatelka si určitě i dost nastudovala historii. Sice je tam pár těch pojítek, konspiračních teorií, ale kdo ví. Někdy do sebe určité situace zapadly tak lehce...i když...Achnaton asi opravdu Mojžíšem nebyl.

3 18.08.2011

Neil Gaiman...má takový zvláštní styl tvorby. A tady na těchto povídkách je to dost vidět. Myslím si, že každá povídka má něco do sebe, ale připadá mi, jako by je psali různí autoři. V některých vidím úplný odkaz Neila, ale na některé jsem se zase koukala jako na zjevení.
Nejvíce mě oslovila Cena (The Price). Sama mám doma 3 kočky a někdy se k nám nějaká zatoulá. A když jsem četla tu povídku a byla tam pasáž o tom, že to vlastně kočky jsou ochránkyněmi domů a já se podívala na okno, kde spala má malá Ang., tak to ve mně nechalo takovou tu silnou odezvu, že něco fantaskního proplulo do reálného světa.

3 09.08.2011

Moira si mě získala. I v době, kdy jsem četla pouze fantasy, tato série jaksi vyčnívala nad ostatními. Krásný příběh, zvláštní postavy, zapeklité cestičky osudu a úžasné prostředí. Z dnešního pohledu se mi kniha zdá možná trošku předvídatelná, ale to nic nemění na její krásné atmosféře. A k tomu všemu ještě vlci!

3 13.07.2011

Poslední vydaný díl v ČR.
Cela sága mě nesmírně zasáhla a chytila za srdce. Nečekané zvraty, smutné konce a loučení se s oblíbenými postavami, neobyčejné lásky.
Doufám, že nějaké nakladatelství ( anebo nějaký amatérský překladatel) se zhostí překladu dalších dílů, jelikož si myslím, že je velká škoda z tolika dílů přeložit jen pouhé čtyři.

3 30.11.-0001

Všechny knihy se nesmírně povedly.
První část to nádherně otevřela, druhá tomu dala patřičné grády a třetí velmi překvapila.
Patří mezi ty knihy, které mě dokázaly svým koncem rozplakat.
Nesmírně mě mrzí, že to nemá další pokračovaní. Po dočtení ve mně zůstalo takové prázdno.
Nicméně moc ráda se k těmto knihám znovu vracím. Neztratily svůj půvab ani krásů...i když už je to nějaký ten rok zpátky, když jsem to jakopředpubertální dítě četla.

3 30.11.-0001

Sice nezažiju ten pocit a prolnutí příběhů, kdybych jako prvního začala číst Jáchyma a ne Veroniku, ale i tak to bylo jedno z největších dobrodružství za poslední dobu. Kniha je napsána naprosto skvěle. A jak autor slibuje, žádná událost z života sourozenců není popisována dvakrát a teprve přečtení obou příběhů dá dokupy celek.
Jáchymova část se mi líbila víc. Možná je to tím, že autorovi mužské postavy prostě víc sednou. Nebo tím, že Veronika je tak trochu prototyp ženy, která se nechává zmítat ze stranu na stranu muži. A jak se zdá, tak propletení osudů mnoha různých lidí je teď u českých autorů velmi populární. U Okamžiků štěstí to ale výborně fungovalo.

2 09.02.2017