Ketfl komentáře u knih
Když jsem jedním dechem slupla knihu River Wild, rozhodla jsem se v podobném tématu pokračovat. Začátek knihy byl tedy opět silná káva. Je opravdu hrozné, že tohle skutečně někdo musí zažívat. Úplně mi to trhá srdce. Jenže pak pro mě děj knihy začal váznout. Nemohu říct, že by mi Jordan nebo Mia byli nesympatičtí. Podle mě se, vzhledem k tomu, čím si prošli, chovali adekvátně. Nicméně ty kapitoly z pohledu Jordana mě už někdy krapet štvaly. Jako knihy, kde se vyskytuje sex mám ráda, ale tohle už na mě bylo moc. Prostě jak nadrženej puberťák, kterej myslí jen spodní částí těla. Ke konci kniha zase začala gradovat a fakt jsem si jí užila. Ale u toho konce jsem fakt nechápala - ona byla pryč tři měsíce a on jí málem nechá jít? No, fakt jsem se smála. Neřeknu, kdyby byla pryč tři roky.... :-D Je tedy vidět, že autorka během let nasbírala nějaké zkušenosti, protože na knihu River Wild tato opravdu neměla, ale i tak jsem si ji (vzhledem k těžkému tématu) poměrně dost užila. Nějaké mouchy to mělo, ale v celku se mi to líbilo.
Tak tohle byl příběh! Bože, úplně mi to trhalo srdce, ale zároveň to bylo moc krásný. Tohle jsou přesně taková ta témata, která vás donutí přemýšlet. Jak je tohle vůbec možné? Jak si tohle lidi můžou udělat? Jak někdo může takhle odporně ublížit dítěti? Vím, že bych neměla dělat žádný rozdíl mezi dítětem a dospělým. Dospělý byl také jednou dítě, ale přeci jen dítě má víc omezené možnosti, jak se bránit. Zrůdy opravdu kráčí mezi námi. River i Carrie si museli oba projít peklem. Bylo mi to strašně líto. Ale jinak musím příběh opravdu vyzdvihnout. Moc se mi líbila ta nevraživost mezi hlavními postavami a síla Carrie, která se s Riverem chtěla přátelit (a on s ní vlastně taky a moc). Když jí teda přejel ten nákup, tak mě pěkně naštval, pták jeden ušatej!! Ale jinak jsem jim moc fandila a moc jsem jim jejich vztah přála. Moc mě potěšilo, že se jim v životě začalo dařit. Každopádně ten konec, ten mi teda dal! Už jsem čekala to nejhorší. Ač to bylo srdceryvné, jsem opravdu moc ráda, že jsem si tento příběh přečetla.
Tak tento díl jsem si tedy opravdu neskutečně užila! Skvělá chemie mezi hlavními aktéry, navíc Brenna i Jake mi přišli oba velmi sympatičtí a moc jsem jim fandila. Úplně nejvíc mě na knize ale dostalo, když se Chad Jensen rozbrečel. Nekecám, málem jsem z toho řvala taky. Ach jo, až mě mrzí, že jsem knihu tak rychle dočetla, přála bych si ještě pár stran navíc. Ale víte, co se říká: "Kdyby přání byly koně, všichni bysme jezdili." :-D Jo, bylo to fakt skvělý, romantický, sexy a vtipný. Jen tak dál, Elle!
Někdy si říkám, jestli to opravdu nefunguje tak, jak to bylo ukázáno v jednom díle Simpsonových. Že knihy píšou nějaké studentky nebo pisatelky, a pak na to akorát nalepí fotku nějakého "autora". Napadlo mě to, protože si nedovedu představit, že tuto knihu napsala Penelope. Jo, už jsem to psala i někde jinde, že ji preferuji spíše ve spojitosti s Vi Keeland, ale i sama je schopná vyplodit poměrně zajímavou knihu. Na tuto knihu jsem se těšila, protože mi přišla zajímavá anotace a čekala jsem, jakou zápletku si Penelope pro nás připraví. Nicméně abych se přiznala, spíš jsem se skoro po celou knihu modlila, abych to už dočetla. Kniha je opravdu oddychová, a i když řeší poměrně srdceryvné téma, musím se přiznat, že ve mě nějakou hlubokou odezvu nenechala. Spíš mi to přišlo strašně mdlé a nudné. Jediné pohnutí jsem cítila, když se ke konci knihy objevily ty dopisy. Ani ty postavy mě nějak extra nezaujaly. Sečteno podtrženo: Jedná se o poměrně milou a oddychovou knihu, ale rozhodně nějaké terno nečekejte.
Příběh Summer a Fitze jsem slupla jako malinu, stejně jako všechny knihy od Elle. A opět nemám co vytknout. Líbilo se mi to, moc. Fitze jsem si oblíbila už v sérii Off-campus, takže jsem se na jeho příběh moc těšila. Sice mě občas rozčiloval tím, jak se neuměl rozhodnout, ale panebože, taky bych takovýmu fešákovi vše odpustila :-D Jo, tyhle knihy jsou prostě skvělá odpočinková četba, kterou si musí užít snad každá žena. Těším se moc na příběh s Brennou.
Ach jo, tak už je tu konec této série. Mega moc jsem si jí užila. Bylo to romantické, zábavné, prostě super! Tento díl byl pro mě asi nejslabší z celé série, ale stejně si zaslouží plný počet bodů. Sabrina mi sice k srdci příliš nepřirostla, ale Tucker! Na to, jak jsem si o něm neudělala v předchozích třech dílech velký obrázek, tak tady mě opravdu moc zaujal. Kdo by takovýho chlapa taky nechtěl? No nic, užiju si dojíždějící radost v srdíčku, a teď už hurá na Fitzyho! :-)
Tak tohle bylo úžasný. Elle má naprostý dar napsat děj s takovou lehkostí a humorem, že to prostě musíte milovat. Jo, bylo to fakt skvělý, vtipný, ale na závěr i dost smutný. Už v minulých dílech jsem přemýšlela, co si o Deanovi myslet, protože... no... Dean je prostě Dean. Ale v tomto díle jsem si ho fakt zamilovala, sice mě občas štval, ale jinak ho miluju. I Allie se mi moc líbila. K závěru mi málem i slzička ukápla, ale naštěstí to dopadlo k mé neskutečné spokojenosti. Jo, žeru to. Jdu číst dál, díl č. 4, prosím! :-D
Logana jsem si oblíbila už v předchozím díle. Zajímalo mě, jak se popere s tou náklonností k Hanně. Nakonec to skončilo velice uspokojivě. Knihu jsem si maximálně užila. Opět to bylo čtivé, krásné a moje romantické srdíčko úplně plesalo blahem. Sice bych řekla, že příběh Hanny a Garretta se mi líbil o chlup víc, ale i tento si vede hodně dobře! :-)
Téma knihy hodnotím poměrně dost kladně. Příběh mi přišel hezky zpracovaný. Obdivovala jsem Calie, že jí tak šílené dětství a dospívání úplně nesrazilo na kolena. Určitě si neprožila nic moc hezkého, ale vyrovnala se s tím poměrně dobře. Navíc se mi líbila ta řecká komunita, já se zatím s tímto tématem v knihách nesetkala, takže to pro mě bylo dost takové oživující. Každopádně už z knihy "Aspoň trochu normální" vím, že autorka má tendence děj trochu osekávat nebo ne úplně dopodrobna popsat. Nevadí, ale co mi vadí, jsou nedopracované závěry. :-D Takže vytýkám prostě úplně to stejné jako u druhé knihy: Brala bych lépe dopracovaný závěr, nebo alespoň epilog. Docela bych byla ráda věděla, jak to nakonec měla s tím Alexem. Malá nápověda tam byla, ale nic, co by čtenáře úplně uspokojilo.
Tato série je opravdu takové pohlazení po duši. Všechny příběhy jsou sladké, příjemné, s pěknou zápletkou, čtenář prostě musí hlavním postavám fandit. Tento díl nebyl výjimkou, já si ho opravdu moc užila. Jude i Blake byli oba sympatičtí, moc jsem jim fandila, i když mě občas extrémně rozčilovali. Miluju, když čtenář může knihu prožít. Ty okamžiky, kdy se Blake choval k Jude hnusně, kdy s ní třeba nechtěl sedět ani u jednoho stolu, z toho mi bylo až fyzicky zle, jak mi to bylo líto. Nakonec jsem si říkala, jak je fakt člověk někdy blbej a svojí hlavou si způsobí akorát spoustu trápení. Že si něco myslíme, že tak bude. Přitom realita je úplně jiná. Nechápala jsem akorát, proč chtěli Jude a Blake svůj vztah tajit, když to muselo být všem úplně jasné. Každopádně, bylo to prostě moc hezké, stejně jako všechny díly z této série. Kéž se brzy dočkáme dalšího, nebo alespoň další knihy od Mony. Budu doufat a těšit se.
Mě se kniha líbila. Bylo zajímavé, že vypravěčem příběhu je muž, voják. Velké plus dávám za celé to zpracování ohledně války. Člověku je až smutno, jaká traumata v sobě musí vojáci nést kvůli nesmyslným válkám. Škoda jen, že kniha byla tak krátká. Uvítala bych více dopracovaný konec, nebo alespoň epilog.
Ze začátku jsem se nemohla nějak začíst. Čím víc ale příběh postupoval, tím to bylo čtivější a čtivější, až jsem se nakonec vůbec nemohla odtrhnout. Kapitoly se mi jen míhaly pod rukama. Všechny hlavní postavy jsem si zamilovala. Hlavně tedy Lou s její nevymáchanou pusou a Reida. Každopádně v tomto díle oba občas reagovali tak, že bych jim nejraději flákla. Hlavně teda Lou. I když jsem ty jejich reakce vlastně i chápala.
A ten konec? Panebože, co mi to ta autorka dělá. Teď abych čekala bůh ví jak dlouho, než zjistím, jak to dopadne.
Příjemná, oddychová kniha. Děj hezky plynul a nekonalo se tam žádné velké drama. Určitě doporučuji, pokud hledáte něco nenáročného ke čtení. Hlavní postavy byly sympatické. Fandila jsem jim. Corey je skutečně statečná a silná holka, opravdu jsem ji obdivovala, že se s tím postižením takto dobře vyrovnala. Docela stojí za zamyšlení - někdy stačí jedna vteřina, jedna situace a celý život se změní. Pěkné.
Přiznám se, že tyhle knihy o (padlých) andělech můžu. Jenže u této knihy jsem dost na vážkách, jak ohodnotit. Téma mě velmi zaujalo, jenže mě nezaujalo to zpracování. Celkově mi vůbec nesedl styl, jakým je kniha napsaná. Přijde mi, že některé pasáže jsou strašně useklé, někdy jsem byla fakt zmatená, kdo co říká, nebo co se vlastně stalo. Noru, jako hlavní hrdinku, bych normálně flákla. Úplná slepice. Doslova a do písmene, a to jsem nechtěla být sprostá. Ve většině situací měla úplně nepochopitelný reakce. Kdybych já zjistila, že vidím něco, co tam pak vzápětí není, tak bych to určitě nějak řešila. Přišlo mi, že se zbytečně zaobírala různými kravinami, ale opravdu závažné věci vůbec neřešila. Tu její lásku s Patchem jsem jim taky moc nežrala. Přišlo mi, že tam chyběla víc nějaká ta chemie a jiskra. Já ji z toho prostě nějak necítila.
Když to tak vezmu, dost věcí mě na knize hrozně štvalo, ale zároveň nemůžu upřít to, že to bylo poměrně čtivé a vlastně mám i hroznou potřebu zjistit, jak se děj bude dál vyvíjet. Takže druhý díl si stejně přečtu :-D
Další kniha od Colleen, kterou prostě miluju. Četla jsem jí už několikrát a pokaždé jsem z ní stejně hotová jako poprvé - je úžasná, nádherná, smutná, ale absolutně a stoprocentně lidská. Colleen je opravdu úžasná autorka. Každá její kniha člověka vezme za srdce a donutí přemýšlet nad životem.
V této knize je během básně řečena jedna věc, kterou můžu číst stokrát dokola a stejně jsem z ní pokaždé naměkko.
"Víte co? Nechte si oceán. Já beru jezero."
Lake a Willovi prostě v této knize musí každý fandit ♥
Knihu jsem již kdysi četla, a protože jsem měla chuť na nějakou oddychovku, tak jsem po ní znovu sáhla. Pokud tedy také sháníte něco, u čeho se nemusíte příliš přemáhat a co se poměrně hezky čte, tato kniha vám to určitě splní. Je hezky psaná, příběh má spád. Každopádně je to kniha opravdu spíše pro dospívající. Mě osobně postavy dost štvaly, nechápala jsem občas jejich reakce a chování. Nemůžu ani říct, že by mi byly nějak extra sympatické. Tu závěrečnou "zápletku" si dle mého autorka už mohla úplně odpustit. Každopádně jinak hodnotím celkem pozitivně, na pár hodin mě to zabavilo.
Díky této knize jsem zjistila, že jsem opravdu extrémní prožívačka knižních příběhů. Protože tahle kniha mě fakt zdrtila.
Autorce musím uznat dvě věci. První je, že píše opravdu čtivě. Měla jsem opravdu problém se od knihy odtrhnout. V první chvíli mě teda zarazilo, že kniha není členěna na kapitoly, ale spíše takové bloky, ale četlo se to opravdu samo. Druhá věc je, že autorka musí mít extrémně bujnou fantazii, protože si nedovedu představit, že tohle jen tak někdo vymyslí. Prostředí a společnost, ve které se děj odehrává, je jedním slovem hrůza. Všechno je tam příšerné, nelidské, drsné, opravdu jsem nemohla uvěřit, že by se k sobě byli lidi schopní takto chovat. Opravdu dost jsem nad tím musela přemýšlet. Být žena a žít v něčem takovém ve skutečnosti, pak by opravdu bylo lepší vzít tu sekeru a prorazit led pod vlastníma nohama a upadnout do zapomnění.
Co se týče postav. Hlavní postava Tierney se mi poměrně dost zamlouvala. Byla schopná, praktická, logicky uvažující. Celou dobu jsem ji litovala, protože mít její povahu v takové společnosti, v jaké žila, to musí být neskutečně těžké. O její matce jsem si celou dobu myslela, že je to absolutní hyena. Ale "oči otevřené dokořán, a nic nevidím" - nakonec se ukázalo, že vše není tak, jak se na první pohled jeví. Nejhorší postavou příběhu za mě byla Kiersten. Bože! Taková zrůda. Až jsem se divila, že ji některá z dívek nevyhodila za brány toho tábora nebo nevzala klackem po hlavě. Děs.
A Ryker? Toho jsem přímo zbožňovala.
"Nebe je chlapec v domku na stromě, má studené ruce, ale hřejivé srdce."
A já pláču.
První kniha od autorky a hned taková bomba! Ano, trochu to připomínalo styl knih Leigh Bardugo, hlavně co se týče toho prostředí, vlády a osob s nadpřirozenými schopnostmi, ale rozhodně se jedná o originální příběh. Hlavní hrdinka Ana má opravdu temnou schopnost a jak už název knihy napovídá, krve je v knize opravdu dost. Líbilo se mi prolínání vyprávění příběhu z její strany, i z pohledu druhé hlavní postavy, Ramsona Sedmilháře. Čtenář dostává ucelenou představu, proč se hlavní postavy staly tím, čím se staly. Jaké kroky je k tomu vedly, které příběhy za tím stály. Musím říct, že si postavy opravdu nejde nezamilovat. Navíc celý příběh doplňuje opravdu jemná romantická linka, ze které vlastně během celého děje zase tolik nedostanete, ale rozhodně se těším, jak se to vyvine v dalším díle, pokud tedy vyjde. Což opravdu doufám, že ano, protože tohle si pokračování určitě zaslouží.
V první řadě musím říct, že ten překlad je teda pro ostudu. Překlepy, chybně přeložená jména - jednou ponechaná v originále, jednou přeložená do češtiny, to čtenáře akorát naštve. Nechápu, že takový paskvil vůbec mohou vydat.
Každopádně, i tak si knihu (a i celou trilogii) nemohu vynachválit. Sice by se našla spousta nedokonalostí, ale nemohu upřít čtivost. Téma i prostředí se mi jevily opravdu zajímavě. Dokonce i postavy jsou všechny super, i ty záporácké. U hlavních postav je vidět velký vývoj. Jediná postava, která mě trochu štvala, byla Kirra. Hlavně když se lísala k Perrymu, to jsem si úplně říkala: "Mazej od něj, ty potvoro jedna!" :-D Celkově romantická linka byla skvělá. Árii i Perrymu jsem neskutečně fandila. I když občas mi tam bleskla ta myšlenka, jestli by nebyl lepší adept Roar. Vím, že tam autorka vůbec nenaznačila nějakou možnost romantického vývoje, ale přeci jen mi přišlo to sdílení myšlenek a doteky s tím spojené takové intimní. To prostě Árie s Perrym neměla. Nicméně jsem šťastná, jak to celé dopadlo, nechybělo napětí, akce, přátelství i láska. Jsem spokojená. Škoda jen, že od autorky nejsou k dispozici další knihy, ráda bych si je přečetla.
I druhý díl se mi velmi líbil. Musím říct, že kniha je napsána celkem nenáročně, ale velmi čtivě. Pořád se něco děje. Možná je to i tím, že se střídají po každé kapitole postavy, které děj vypráví, takže se čtenář nemá šanci nudit. Zajímal mě příběh Perryho i Árie. I když mi bylo líto, že se opět musely jejich cesty rozejít. Až na ty pravopisné chyby se mi to opravdu líbilo a jsem velmi zvědavá, jak se celý příběh vyvine.