Ketfl komentáře u knih
Logana jsem si oblíbila už v předchozím díle. Zajímalo mě, jak se popere s tou náklonností k Hanně. Nakonec to skončilo velice uspokojivě. Knihu jsem si maximálně užila. Opět to bylo čtivé, krásné a moje romantické srdíčko úplně plesalo blahem. Sice bych řekla, že příběh Hanny a Garretta se mi líbil o chlup víc, ale i tento si vede hodně dobře! :-)
Téma knihy hodnotím poměrně dost kladně. Příběh mi přišel hezky zpracovaný. Obdivovala jsem Calie, že jí tak šílené dětství a dospívání úplně nesrazilo na kolena. Určitě si neprožila nic moc hezkého, ale vyrovnala se s tím poměrně dobře. Navíc se mi líbila ta řecká komunita, já se zatím s tímto tématem v knihách nesetkala, takže to pro mě bylo dost takové oživující. Každopádně už z knihy "Aspoň trochu normální" vím, že autorka má tendence děj trochu osekávat nebo ne úplně dopodrobna popsat. Nevadí, ale co mi vadí, jsou nedopracované závěry. :-D Takže vytýkám prostě úplně to stejné jako u druhé knihy: Brala bych lépe dopracovaný závěr, nebo alespoň epilog. Docela bych byla ráda věděla, jak to nakonec měla s tím Alexem. Malá nápověda tam byla, ale nic, co by čtenáře úplně uspokojilo.
Tato série je opravdu takové pohlazení po duši. Všechny příběhy jsou sladké, příjemné, s pěknou zápletkou, čtenář prostě musí hlavním postavám fandit. Tento díl nebyl výjimkou, já si ho opravdu moc užila. Jude i Blake byli oba sympatičtí, moc jsem jim fandila, i když mě občas extrémně rozčilovali. Miluju, když čtenář může knihu prožít. Ty okamžiky, kdy se Blake choval k Jude hnusně, kdy s ní třeba nechtěl sedět ani u jednoho stolu, z toho mi bylo až fyzicky zle, jak mi to bylo líto. Nakonec jsem si říkala, jak je fakt člověk někdy blbej a svojí hlavou si způsobí akorát spoustu trápení. Že si něco myslíme, že tak bude. Přitom realita je úplně jiná. Nechápala jsem akorát, proč chtěli Jude a Blake svůj vztah tajit, když to muselo být všem úplně jasné. Každopádně, bylo to prostě moc hezké, stejně jako všechny díly z této série. Kéž se brzy dočkáme dalšího, nebo alespoň další knihy od Mony. Budu doufat a těšit se.
Mě se kniha líbila. Bylo zajímavé, že vypravěčem příběhu je muž, voják. Velké plus dávám za celé to zpracování ohledně války. Člověku je až smutno, jaká traumata v sobě musí vojáci nést kvůli nesmyslným válkám. Škoda jen, že kniha byla tak krátká. Uvítala bych více dopracovaný konec, nebo alespoň epilog.
Ze začátku jsem se nemohla nějak začíst. Čím víc ale příběh postupoval, tím to bylo čtivější a čtivější, až jsem se nakonec vůbec nemohla odtrhnout. Kapitoly se mi jen míhaly pod rukama. Všechny hlavní postavy jsem si zamilovala. Hlavně tedy Lou s její nevymáchanou pusou a Reida. Každopádně v tomto díle oba občas reagovali tak, že bych jim nejraději flákla. Hlavně teda Lou. I když jsem ty jejich reakce vlastně i chápala.
A ten konec? Panebože, co mi to ta autorka dělá. Teď abych čekala bůh ví jak dlouho, než zjistím, jak to dopadne.
Příjemná, oddychová kniha. Děj hezky plynul a nekonalo se tam žádné velké drama. Určitě doporučuji, pokud hledáte něco nenáročného ke čtení. Hlavní postavy byly sympatické. Fandila jsem jim. Corey je skutečně statečná a silná holka, opravdu jsem ji obdivovala, že se s tím postižením takto dobře vyrovnala. Docela stojí za zamyšlení - někdy stačí jedna vteřina, jedna situace a celý život se změní. Pěkné.
Přiznám se, že tyhle knihy o (padlých) andělech můžu. Jenže u této knihy jsem dost na vážkách, jak ohodnotit. Téma mě velmi zaujalo, jenže mě nezaujalo to zpracování. Celkově mi vůbec nesedl styl, jakým je kniha napsaná. Přijde mi, že některé pasáže jsou strašně useklé, někdy jsem byla fakt zmatená, kdo co říká, nebo co se vlastně stalo. Noru, jako hlavní hrdinku, bych normálně flákla. Úplná slepice. Doslova a do písmene, a to jsem nechtěla být sprostá. Ve většině situací měla úplně nepochopitelný reakce. Kdybych já zjistila, že vidím něco, co tam pak vzápětí není, tak bych to určitě nějak řešila. Přišlo mi, že se zbytečně zaobírala různými kravinami, ale opravdu závažné věci vůbec neřešila. Tu její lásku s Patchem jsem jim taky moc nežrala. Přišlo mi, že tam chyběla víc nějaká ta chemie a jiskra. Já ji z toho prostě nějak necítila.
Když to tak vezmu, dost věcí mě na knize hrozně štvalo, ale zároveň nemůžu upřít to, že to bylo poměrně čtivé a vlastně mám i hroznou potřebu zjistit, jak se děj bude dál vyvíjet. Takže druhý díl si stejně přečtu :-D
Další kniha od Colleen, kterou prostě miluju. Četla jsem jí už několikrát a pokaždé jsem z ní stejně hotová jako poprvé - je úžasná, nádherná, smutná, ale absolutně a stoprocentně lidská. Colleen je opravdu úžasná autorka. Každá její kniha člověka vezme za srdce a donutí přemýšlet nad životem.
V této knize je během básně řečena jedna věc, kterou můžu číst stokrát dokola a stejně jsem z ní pokaždé naměkko.
"Víte co? Nechte si oceán. Já beru jezero."
Lake a Willovi prostě v této knize musí každý fandit ♥
Knihu jsem již kdysi četla, a protože jsem měla chuť na nějakou oddychovku, tak jsem po ní znovu sáhla. Pokud tedy také sháníte něco, u čeho se nemusíte příliš přemáhat a co se poměrně hezky čte, tato kniha vám to určitě splní. Je hezky psaná, příběh má spád. Každopádně je to kniha opravdu spíše pro dospívající. Mě osobně postavy dost štvaly, nechápala jsem občas jejich reakce a chování. Nemůžu ani říct, že by mi byly nějak extra sympatické. Tu závěrečnou "zápletku" si dle mého autorka už mohla úplně odpustit. Každopádně jinak hodnotím celkem pozitivně, na pár hodin mě to zabavilo.
Díky této knize jsem zjistila, že jsem opravdu extrémní prožívačka knižních příběhů. Protože tahle kniha mě fakt zdrtila.
Autorce musím uznat dvě věci. První je, že píše opravdu čtivě. Měla jsem opravdu problém se od knihy odtrhnout. V první chvíli mě teda zarazilo, že kniha není členěna na kapitoly, ale spíše takové bloky, ale četlo se to opravdu samo. Druhá věc je, že autorka musí mít extrémně bujnou fantazii, protože si nedovedu představit, že tohle jen tak někdo vymyslí. Prostředí a společnost, ve které se děj odehrává, je jedním slovem hrůza. Všechno je tam příšerné, nelidské, drsné, opravdu jsem nemohla uvěřit, že by se k sobě byli lidi schopní takto chovat. Opravdu dost jsem nad tím musela přemýšlet. Být žena a žít v něčem takovém ve skutečnosti, pak by opravdu bylo lepší vzít tu sekeru a prorazit led pod vlastníma nohama a upadnout do zapomnění.
Co se týče postav. Hlavní postava Tierney se mi poměrně dost zamlouvala. Byla schopná, praktická, logicky uvažující. Celou dobu jsem ji litovala, protože mít její povahu v takové společnosti, v jaké žila, to musí být neskutečně těžké. O její matce jsem si celou dobu myslela, že je to absolutní hyena. Ale "oči otevřené dokořán, a nic nevidím" - nakonec se ukázalo, že vše není tak, jak se na první pohled jeví. Nejhorší postavou příběhu za mě byla Kiersten. Bože! Taková zrůda. Až jsem se divila, že ji některá z dívek nevyhodila za brány toho tábora nebo nevzala klackem po hlavě. Děs.
A Ryker? Toho jsem přímo zbožňovala.
"Nebe je chlapec v domku na stromě, má studené ruce, ale hřejivé srdce."
A já pláču.
První kniha od autorky a hned taková bomba! Ano, trochu to připomínalo styl knih Leigh Bardugo, hlavně co se týče toho prostředí, vlády a osob s nadpřirozenými schopnostmi, ale rozhodně se jedná o originální příběh. Hlavní hrdinka Ana má opravdu temnou schopnost a jak už název knihy napovídá, krve je v knize opravdu dost. Líbilo se mi prolínání vyprávění příběhu z její strany, i z pohledu druhé hlavní postavy, Ramsona Sedmilháře. Čtenář dostává ucelenou představu, proč se hlavní postavy staly tím, čím se staly. Jaké kroky je k tomu vedly, které příběhy za tím stály. Musím říct, že si postavy opravdu nejde nezamilovat. Navíc celý příběh doplňuje opravdu jemná romantická linka, ze které vlastně během celého děje zase tolik nedostanete, ale rozhodně se těším, jak se to vyvine v dalším díle, pokud tedy vyjde. Což opravdu doufám, že ano, protože tohle si pokračování určitě zaslouží.
V první řadě musím říct, že ten překlad je teda pro ostudu. Překlepy, chybně přeložená jména - jednou ponechaná v originále, jednou přeložená do češtiny, to čtenáře akorát naštve. Nechápu, že takový paskvil vůbec mohou vydat.
Každopádně, i tak si knihu (a i celou trilogii) nemohu vynachválit. Sice by se našla spousta nedokonalostí, ale nemohu upřít čtivost. Téma i prostředí se mi jevily opravdu zajímavě. Dokonce i postavy jsou všechny super, i ty záporácké. U hlavních postav je vidět velký vývoj. Jediná postava, která mě trochu štvala, byla Kirra. Hlavně když se lísala k Perrymu, to jsem si úplně říkala: "Mazej od něj, ty potvoro jedna!" :-D Celkově romantická linka byla skvělá. Árii i Perrymu jsem neskutečně fandila. I když občas mi tam bleskla ta myšlenka, jestli by nebyl lepší adept Roar. Vím, že tam autorka vůbec nenaznačila nějakou možnost romantického vývoje, ale přeci jen mi přišlo to sdílení myšlenek a doteky s tím spojené takové intimní. To prostě Árie s Perrym neměla. Nicméně jsem šťastná, jak to celé dopadlo, nechybělo napětí, akce, přátelství i láska. Jsem spokojená. Škoda jen, že od autorky nejsou k dispozici další knihy, ráda bych si je přečetla.
I druhý díl se mi velmi líbil. Musím říct, že kniha je napsána celkem nenáročně, ale velmi čtivě. Pořád se něco děje. Možná je to i tím, že se střídají po každé kapitole postavy, které děj vypráví, takže se čtenář nemá šanci nudit. Zajímal mě příběh Perryho i Árie. I když mi bylo líto, že se opět musely jejich cesty rozejít. Až na ty pravopisné chyby se mi to opravdu líbilo a jsem velmi zvědavá, jak se celý příběh vyvine.
Abych se přiznala, ten začátek byl na mě trochu náročnější na četbu a "prokousání" se dějem. Musela jsem si trochu zvyknout na úplně jiný svět, ale čím víc jsem v ději postupovala, tím víc jsem z knihy byla nadšená. Děj je popsán jednoduše, ale hezky plyne a pořád se něco děje. Neskutečně se mi zamlouval ten vývoj vztahu Árie a Perryho. Líbí se mi i ta věc s těmi smysly. Jsem velmi zvědavá, co autorka přichystá v dalších dílech.
Opravdu mám dilema, jak tuhle knihu (a vlastně i sérii celkově) ohodnotit. Protože první díl série byl fakt super. Moc mě zaujalo prostředí, ta společnost (vlastně až taková otrokářská) a téma celkově. Jenže od druhého dílu to už jde jen z kopce. Kniha je sice hezky napsána, ale čtenář nemá absolutně šanci se do knihy nějak vžít či z ní mít nějaký pocit, protože tam prostě absolutně nic takového není. Chybí tam napětí, pocit nějaké akce, smutku, lásky. Prostě jsou to jen holá slova bez žádné hloubky. A je to strašná škoda, protože si myslím, že celá série má rozhodně na víc. To zásadní, co by ale čtenáře dostalo, tam prostě není, takže bohužel, ale tuto sérii už znovu určitě číst nebudu.
Tento díl byl za mě o něco slabší, než díl první, ale hlavní důvod proč ubírám hvězdy je spíš to, že mi na knize něco nesedí. Děj byl fajn, pěkně plynul, byla tam i akce, ale chybí mi tam prostě nějaká hloubka, při které se čtenář do děje může víc vžít. Postavy nejsou moc popsány, všichni mají hrozná tajemství, která ale po částečném vyplutí na povrch nejsou zas tak hrozná. U popisu prostředí jsem si to stejně vůbec nedovedla představit, jak to tam vypadá. Celý děj se točí hlavně kolem toho, že Cassia hledá Kye, ale když se najdou, vlastně se zase hnedka rozejdou. :-D No, samozřejmě se pustím i do třetího dílu, protože mě zajímá, co s tím autorka vymyslí...
Skvělé zakončení série. Moc se mi to líbilo. Ke konci jsem si sice trochu poplakala, ale lepší zakončení by si čtenář nemohl přát. Hlavně ten epilog... ten mě úplně chytil za srdce.
Vzhledem k hodnocení jsem od knihy neměla žádná extra očekávání, ale zaujal mě popis, tak jsem si řekla, že to prostě zkusím. A po přečtení prvního dílu jsem poměrně dost příjemně překvapená. Zajímavé vykreslení světa i postav. Při čtení jsem měla i trochu pocit smutku, protože i když ten svět není takový jako ten náš, dost mi to tak připadalo. Člověk je "otrok" a možná si to ani neuvědomuje. Každopádně, po citové stránce mi tam trochu něco chybělo, ale jinak se to četlo opravdu pěkně. Děj pěkně ubíhal, netáhlo se to, závěr navnadil na další díl. Uvidíme, jak se to tedy bude dál vyvíjet.
Abych se přiznala, ze začátku mě kniha moc nezaujala. Přišlo mi, že se tam hrozně zvláštně střídají scény, které tím působily usekle. I postavy mě zprvu nezaujaly. Už jsem začínala být smutná, že to bude snad první kniha od Vi, která se mi nelíbí. Ale nakonec to tak vůbec nebylo. Naštěstí, čím dál a dál jsem v ději postupovala, tak se kniha rozjížděla a v závěru musím říct, že se mi opravdu moc líbila. O té nemoci, co měla Hunterova rodina, jsem ani nikdy neslyšela, takže když jsem si o tom i něco přečetla na internetu, tak mi to bylo moc líto. Na knihách je úžasný, když dokážou přimět čtenáře prožívat příběh, jako by stál u toho, a to se této knize rozhodně podařilo. Když Hunter řekl Natalii "Jsem do tebe blázen, kulihrášku. Promiň mi to." úplně mi to málem zlomilo srdce. Závěr je však samozřejmě jako vždy potěšující. Ale byla to doslova citová horská dráha :-D Miluju to. Těším se na další knihu.
Jé, to bylo tak krásný. Obě hlavní postavy byly moc fajn, sympatické a vtipné. Navíc, Drew a ta jeho nevymáchaná tlamizna? To si nejde nezamilovat. K tomu všemu pěkná zápletka a ještě lepší závěr, při kterém moje srdíčko opět plesalo blahem. Krásná oddychovka, Vi to prostě umí napsat.