Kiwisska
komentáře u knih
Neklidná krev
Robert Galbraith (p)
Ach můj bože! Tak takto zamotaná jsem v knize snad ještě nebyla a těch posledních 100 stránek jsem četla s otevřenou pusou. Naprosto skvělé, dechberoucí, jsem v úžasu.
Gazely
Patrik Hartl
Po přečtení pár negativních komentářů mě zarazila jedna věc. On od toho opravdu někdo čeká dílo hodné "povinné četby"? Ne, to opravdu ne. Je to taková oddychovka, nad kterou člověk nemusí přemýšlet a jen se odreaguje. A to je pro mne kouzlo P. Hartla. Čekám pohodové čtení a to se mi dostává vždycky.
15 roků lásky
Patrik Hartl
Takový je prostě život. Ne každý sedne každému, ne všechno se vyvíjí dle našich představ a ne vždycky máme dost síly nefňukat. Kniha se mi líbila, postavy přicházely a odcházely, stejně jako v životě. Skončila vlastně happy endem, tak co chtít víc od pohodovky P. Hartla? :)
Bábovky
Radka Třeštíková
Čtu tady ty komentáře, některé mi přijdou až vědecké, ale víte, co jsem si z toho odnesla já? Cítila jsem lidskost a u poslední kapitoly jsem byla dojatá. Kniha ve mně zanechala určitou stopu a o to přeci jde, ne? ;)
Rozum do kapsy
kolektiv autorů
Kde jsme hledali informace, když nebyl všude internet? No přece z těchto malých encyklopedií :)
Sestřičky ve víru osudu
Donna Douglas
Tak málo jsem od této série očekávala a tolik se mi dostává! Báječné čtení, dojemné, moc se mi líbí vývoj postav (nejen hlavní trojice). Velmi mi sedl styl psaní autorky.
Sestřičky v nesnázích
Donna Douglas
Líbí se mi vývoj jednotlivých postav. Každý si tam najde tu svoji oblíbenou dějovou linku. Rok, kdy se děj odehrává dává tušit, že historické události nám ještě v dalších dílech určitě zamávají s dějem. Už se velmi těším na další díly.
Sestřičky a jejich tajná přání
Donna Douglas
Tak jsem si zas pěkně pobrečela (začlo to kapitolou 56)... Už se nemůžu dočkat, až se začtu do dalšího dílu!
Útěk do divočiny
Jon Krakauer
Knihu jsem četla v originále. Jednoduchý styl, kterým je napsaná mě úplně odzbrojil. Takto emotivní knihu jsem dlouho nečetla. Doporučuji všem.
Hrabě Monte Cristo
Alexandre Dumas, st.
Moje nejzamilovanější kniha..Četla jsem ji ještě jako dítě a už tehdy mi učarovala. Nikdy jsem se nemohla podívat na žádnou filmovou verzi, protože mi to přišlo tak daleko od knihy, jako kdyby to byl úplně jiný příběh. Nikomu se nemůže povést udělat film alespoň z poloviny tak skvělý.
Sestřičky na příjmu
Donna Douglas
(SPOILER) Část, kde je popisována poslední péče o malou dívenku a její možný osud, mi vehnal slzy do očí. Tato krátká pasáž se mi dostala pod kůži.
To prší moře
Radka Třeštíková
Jak začít.. První stránky pro mě byly utrpením. Postupně jsem se začetla, ale nejsem si jistá, že se mi knížka líbila. Raději už ji nechci číst znova. Vyvolávala ve mně smutek, rozčarování.. Ne, víckrát rozhodně ne.
PS: Miluju tě
Cecelia Ahern
Tuhle knihu opravdu miluju, čtu ji pokaždé, když si myslím, že už nic nedává smysl a nevím, jak dál.. Smála jsem se, plakala a stejně mám na konci pokaždé stejný pocit: "Člověk prostě musí jít dál, vždycky je důvod."
Kronika života a vlády Karla IV., krále českého a císaře římského
František Kožík
Četla jsem tuto knihu před návštěvou Karlštejna, tudíž je moje hodnocení z velké části ovlivněno i tím. Byla jsem z ní ale nadšená, najednou mi Karel IV. připadal tak nějak skutečnější.
Andulka Andula
Patrik Hartl
To bylo tak milé a hezké, že se mi hned zachtělo mít taky doma andulku! Velké plus jsou nádherné a velmi vtipné ilustrace. Opravdu jsem se do této knížky zamilovala.
Odvaha
Markéta Lukášková
Autorku mám moc ráda, ale bohužel tato kniha mi moc nesedla. Zajímavě uchopené téma, hezký nápad s ano/ne. I přes to mě ale kniha vesměs nechala chladnou, hlavní hrdinka mi byla spíše jedno. Škoda.
Sestřičky a zuřící válka
Donna Douglas
Velmi smutné, ale zároveň inspirující, jak mohou lidé držet při sobě, jak se mohou obětovat a jak je okolnosti a události formují.
Losos v kaluži
Markéta Lukášková
Ze začátku jsem byla trochu překvapená dvěma různými pohledy, ale rychle mi to sedlo a bavilo číst. Dvakrát jsem se rozbrečela (nechci psát kde kvůli spoileru). Rozhodně bych doporučila dál, ale nejspíš ne někomu, kdo je beznadějná křehká duše (aby ho chování hlavní hrdinky neurazilo).
Osm
Radka Třeštíková
Nepřišla jsem bohužel autorčinu stylu na chuť ačkoli kniha byla lepší než "To prší moře". Četla jsem, ale rozhodně jsem věděla, že už to bude poslední kniha, kterou od autorky čtu. Trochu kě to mrzí. Tolik vychvalovaná a čtená a prostě nic, bohužel.
Veselí
Radka Třeštíková
Hlavní hrdinka mi nepřirostla k srdci, spíš bych řekla, že mi vadila. Místy jsem jí chtěla dát facku. A když mi není sympatická (aspoň v něčem) hlavní postava, těžko se pak samotná knížka čte. Spoiler: velmi dojemná je část o umírání tatínka, ale to je tak vše. Škoda.