kkouzlo komentáře u knih
Mé první setkání s autorkou, knihu mi přinesla kamarádka. Děj se mi líbil, měl spád, byl pro mě uvěřitelný, ale asi nejvíc mě to bavilo kvůli místům, kde se děj odehrává. A také jsem knihu četla ve dnech, venku bylo lezavo a mlha.
Závěr mě velmi překvapil, ale jak jsem zmínila, je to vcelku uvěřitelné.
Knihu jsem začala číst naprosto bez očekávání, ani jsem nevěděla, o čem má být, prostě jsem ji dostala. A musím říct, že něco tak čtivého, kdy jsem byla vtažena do děje a nešlo přestat, jsem dlouho nečetla. Takže jsem ji přečetla za jediný den. Určitě se chystám i na další knihy autorky.
Léto s Bergmanem :)
Po Vraním oku jsem začala Bergmana číst od prvního dílu a to, co mě tak uchvátilo v Oku jsem našla i tady - poklidný děj, kdy čtení plyne a najednou je konec.
Ano, tuším, že se bude opakovat jistý vzorec - uvedení do situace a zhruba v polovině přijíždí Bergman, aby s kolegy situaci vyřešil, ale to mi nevadí.
Neměla jsem příliš velká očekávání, ale kniha byla super. Četla se dobře a navíc jsem byla nadšená z toho, jak si jednotlivé informace můžu propojit s Případy 1. oddělení či Devadesátkami. Kdybych seriály neznala, asi bych tolik nadšená nebyla, ale bavilo mě, že vím o čem čtu. Další detaily z policejní práce.
Forma rozhovorů mi vyhovovala.
Léto s Bergmanem :)
jeden z top dílů, Beskydy, krásně vykreslené postavy, propletené osudy a zajímavá zápletka.
Na výlet do Beskyt se těším zase o něco víc.
Knížku si pamatuji z dětství, myslím, že jsem ji mohla číst tak v 10-12 letech. Dlouho jsem se k ní chtěla vrátit a teď jsem ji vytáhla z knihovny. Nemyslím si, že jsem ji jako dítě mohla dostatečně pochopit souvislosti, ale asi jsem si z ní něco vzala a proto se k ní chtěla vrátit. Dnes na mě příběh působí naprostě děsivě, chvílemi se mi chtělo brečet. Dojemné a šílené zároveň.
Na knihu jsem se velmi těšila, s nadšením jsem během chvíle dočetla do poloviny a pak se ne a ne začíst. Začala jsem se zajímat o další informace kolem události a došlo mi, že se mi nechce pokračovat, protože kdo ví, jaká byla přesně skutečnost. Nakonec jsem se po asi čtrnácti dnech hecla, knihu dočetla, ale žádné velké nadšení se nekonalo. Škoda.
Moje první setkání s Bergmanem, kdy jsem trochu neplánovaně začala posledním dílem a zhruba od poloviny jsem věděla, že přečtu i předchozí díly.
Poklidný děj, žádné krváky, sociální vazby, trocha psychologie postav a hlavně to, jak se člověk začte a najednou je na konci mě opravdu nadchlo.
Kniha mě naprosto pohltila a nemohla jsme přestat, ale konec mě velmi prekvapil, čekala jsem, že Zuzana zjistí, kdo je udal a možná se i setká s Janem, ale takhle rychlý konec jsem nečekala. Zajímalo by mě, jak to bylo dál.... Autora si najdu a další knížky pravděpodobně zaradim na seznam četby.
Harry je prostě Harry :) je to moje srdcovka. K Noži jsem se dostala až po delší době, díly čtu na přezkáčku. Děj se může zdát překombinovaný, neuvěřitelný, ale takový je Harry, alkoholik, kterému ale může odolat málokdo.
Původně jsem už další číst nechtěla, ale když jsem zjistila, že otevřený konec tohoto dílu má pokračování, vím, že po ní sáhnu. A to asi brzy.
Klasika klasik, ke které se ráda vracím, nyní jsem k tomu využila Čtenářskou výzvu, dám si chvíli oddech a pak si přečtu 2. díl. Pamuji si, jak jsem coby náctiletá kupovala tyhle knihy v antikvariátu v Plzni :)
Knihu jsem začala číst bez větších očekávání, koupila jsem ji spíš proto, že všude "vyskakuje", aniž bych přesně věděla, o čem má být, a velmi se mi líbila. Připomínala mi knihu Podbrdské ženy, ale lokalita je více specifická. Četlo se mi dobře, děj prostě plynul, žádné dramatické scény. Nyní přemýšlím, zda se hned pustit do druhého dílu.
Léto s Bergrmanem :)
léto skončilo, poslední díl dočtený, Vraním okem jsem začínala. Příběh pěkný, poutaný, první část knihy vždycky spolehlivě vtáhne do děje. Rozuzlení jako vždy, pro mě nečekané.
Přečteno rychle, ale tentokrát cítím mírné zklamání. Postavy se mi asi do třetiny knihy pletly, osudy byly sice celkem uvěřitelné, doba vykreslená dobře, ale přesto jsem asi příliš srovnávala s jinými knihami.
Není to mé první setkání s autorkou, ale asi nejvíce, nejintenzivněji na mě děj, osud hlavní postavy a hlavně závěr knihy zapůsobil.
Díky Vránám se cíleně chystám i na další díla paní Dvořákové.
Poválečná doba, krutý osud jedné rodiny spjaté se svatojánským domem, a vlastně celého okolí Přerova. Propletené osudy volně navazují na předchozí díly, já z nedočkavosti četla v přeházeném pořadí, ale vůbec to nevadilo.
Paní Chalupová mě aktuálně baví!
Všeobecné nadšení z knihy jsem nezdílela. Dokonce jsem přemýšlela, že ji nedočtu, ale dočetla.
Děj mi přišel neuvěřitelný, roztáhlý, popisy přírody se mi líbily, ale to nestačilo. Určitě znova číst nebudu
Kniha překvapila.... mám za sebou téměř všechny Romantické útěky a tenhle patří k těm lepším :)
Vánoční romantika plná jídla a pití. Za mě tentokrát spokojenost, postavy většinou uvěřitelné, neuvěřitelná byla jen naivita ohledně safírů - to bylo zřejmé od začátku.
Děj se mi velmi líbil, často téma alkoholismus nevyhledávám, ale ve spojení s Krušnými horami jsem si knihu ráda přečetla. Chaloupky jsem četla jako první knihu pana Javůrka, ale na základě toho jsem sáhla i po Nebi a pokud vyjde další kniha, přečtu si ji též, pokud by opět z lokality Krušných hor.
Knihu jsem začala číst bez očekávání - hodila se mi do čtenářské výzvy.
Příběh se mi líbil, ale já jsem poslední dobou zaměřené na osudy z venkova, které se táhnou napříč roky či dokonce desetiletími.
Co se mi nelíbilo, jsou chyby/překlepy, které se v knize objevují.