Klamm komentáře u knih

Svého času mi byla tato sbírka múzou.

,,Ni plakat už nemá síly,
takové hoře má:
na jejich lavičce milý
ted´ druhou objímá."

Mě tyhle absurditky prostě baví :-)

Pro introvertní melancholické povahy povinná četba, která poslouží jako další polínko do ohně.

,,Sepni své ruce a vlož je do mých. Naslouchej mi má lásko. Budeme se spolu modlit litanii beznaděje"
95%

7 12.06.2013

Přednáška Eduarda Tomáše z Lucerny roku 2000 v tištěné podobě. Na přednášce jsem byl a na živo to byla opravdu síla!
95%

12.06.2013

Jak jsem přečetl povídku Kamenná sekera, hned jsem musel navštívit Blansko a nasávat genius loci.
70%

2 12.06.2013

Jasně, že ta příběhová omáčka kolem těch pěti (šesti) cviků nemusí být pravda. Také vliv cviků na čakry a dlouhověkost nemusi být stopro. Literárně to nestojí za nic. Nicméně doporučuji vyzkoušet cviky alespon půl roku aby se vidělo. Osobně cviky praktikuji a vliv na záda a flexibilitu hodnotím kladně.

Souhlas S Dusinem, krásná kniha. Měl jsem půjčeno z knihovny a když jsem ji dočetl, sháněl jsem ji po antikvariátech. Musel jsem ji vlastnit! Pomohla mi utřídit a zaškatulkovat athénské filozofy, žijící v sokratovské době. Byl jsem knihou tak ovlivněn, že jsem začal žvýkat cizrnu a pít víno z hliněných číší. :-))
100%

6 12.06.2013

Docela mě to bavilo, hlavně ze začátku. Občas dobré názory, filozofie, literární přehled, ale někdy na můj vkus moc radikální řezy. Jasně, že někdy nás ta lidská pakáž může pěkně štvát, ale jelikož jsme její součástí, tak bych to nebral tak zaujatě. A pokud ano, tak proč nezačít hned u sebe? Vždyť těch způsobů, jak dát světu vale a plivnout mu do ksichtu na rozloučenou je přeci spousta. Například kniha Sebevraždy slavných, od Budínskýho, by mohla být pro inspiraci dobrou volbou...
60%

2 12.06.2013

,,A Akéla nechápal, nevěl nic..."

Knihu jsem dočetl, i když jsem v tom pěkně lítal. Vždycky jsem se ale zase chytil a tak jsem vydržel až do konce a i mě to bavilo. Jako celek jsem si ji pak vyložil po svém. Zda v souladu s autorovým plánem či ne, to nevím. Film jsem ještě neviděl, ale album Sestra od kapely Psí vojáci určitě není od věci.

,, My šedí vlci z Karpat..." :-)

60%

1 12.06.2013

I když není Jung uvedený jako autor, může být tato kniha mezi jeho tvorbu beze studu zařazena. Jedná se o otevřenou zpověď jednoho z největších myslitelů 20 století, kdy sledujeme jeho dětství, dospívání, studia, lékařskou praxi a spisovatelskou tvorbu. Všechna tato období jsou důkladně propěchovaná jeho niternými myšlenkami. Jedná se tak trochu o podobné vyprávění jako Paměti mystika od Eduarda Tomáše (mystické zážitky, pocity odhmotnění, rozdvojení atd.). S tím rozdílem, že Jung se mi někdy čte dost těžko, v jeho výkladech např. mytologie a alchymie se často ztrácím.
Naslouchal jsem tedy vyprávění třiaosmdesátiletého moudrého staříka, hledajícího celý život zákoutí lidského nitra a nevycházel z úžasu. Například jeho sympatické postřehy ohledně katolického učení. Kdyby žil Jung ve středověku, myslím že pro jeho kontroverzní názory by ho hranice neminula.
Jung si byl vědom, že psát nezaujatě vlastní vzpomínky je podobna chůzi po tenkém ledě. Vyjádřil to těmito slovy: ,,Nemám chuť ani schopnost postavit se vně sebe sama do té míry, abych mohl skutečně objektivně pohlížet na svůj vlastní osud... Člověk je koneckonců jakousi událostí která sama sebe neposuzuje nýbrž je spíše ponechána soudu jiných. “

90%

7 12.06.2013

Kniha mi v určitých věcech při výchově pomohla. Od chvíle kdy jsem přestal doma děti neustále komentovat, tak se uvolnila atmosféra. Zaujal jsem pozici pomyslného ochránce, kdy zasahuji do jejich činnosti jen v případě nebezpečí a pokud sami chtějí. Jasně, že na ně úplně nekašlu a že se pokaždé pohoda nepovede, ale každý dělá jak sám umí.
Také mi v knize dost věcí přišlo přitažených za vlasy a chtěl bych vidět autorku, jak řeší problém v praxi u nás doma. Ale ne jen na skok, ale alespoň na měsíc!!!

Vše se ukáže až děti odrostou. Pak možná bude vhodné tento komentář přehodnotit.
70%

4 12.06.2013

Vzal jsem si z knihy poučení pro výchovu dětí: ,, NECHTE JE BEJT..."

Tedy do určité míry, samozřejmě! Nenechat je například bejt jen proto, abych mohl doma v klidu chlastat jak autor káže.
60%

2 12.06.2013

,,Chcete auto? Není problém. Sedněte si každý večer do křesla, zavřete oči, natáhněte ruce jako když držíte volant a představujte si jak se ve svém novém autě projíždítě." Možná by se slušelo také zmínit, že je potřeba zvednout z toho křesla také zadek a jít pro to něco dělat!!!
Nepopírám, že lidská mysl je strůjcem lidského štěstí, ale to podání v knize i ve filmu mi bylo nesypatické. Na můj vkus moc barevné, něco jako TV Nova nebo nějaká zkurvená reklama. Moc tlačili na pilu.

25%

6 12.06.2013

První kapitola Zardoušené srdce byla pro mě sugestivní. Pak mě ale kniha tak nějak pozvolna přestávala bavit. Nicméně tři hvězdy za v dnešní společnosti tabuizované téma.
55%

1 11.06.2013

No, tentokrát musím z lítostí konstatovat, že seriál k němuž byla tato kniha námětem, se mi zamlouval víc. Bylo to nepochybně herci Sovákem a Horníčkem, kteří s toho i přes počáteční rozpaky režiséra udělali nakonec velice kvalitní podívanou. Kniha pro mě bohužel moc zábavná nebyla. I když oceňuji autora v jeho samostudiu, kdy v přípravě na toto dílo přečetl v knihovně obrovskou haldu knih.
60%

11.06.2013

Snad první filozofická knížečka kterou jsem četl. Hned po prvních stránkách jsem si připadal jako ve zjevení. Wow, takhle výstižně popsat duševní svět! Poznání, že všichni lidé mají stejné nebo podobné starosti a že v tom blázinci nejedu sám. Senecu jsem poté užíval jako lék po několik let. Příjemně mě povzbudil a nasměroval.
A ted mám nápad! Sáhnu do knihovny a po cca dvaceti letech zvu milého Senecu opět do své společnosti.
100%

4 10.06.2013

Je to nepochybně netradiční kniha. Chvílemi se mi nečetla lehce. Měl jsem bordel v postavách. Nevěděl kam s těma Prasečkinama, Ivanovičema atd. To je ale moje chyba, že jsem nedával větší pozor, protože jako celek to do sebe nakonec pěkně zapadalo.

PS: Ze začátku jsem byl z té Wolandovy svity na rozpacích, ale pak si skrze jejich roštárny získala mé sympatie. Chátra jedna...

90%

2 10.06.2013

Testament má grády. Hlavně je výživný pro čtenáře, kteří si žijí poklidným rodinným životem. Po této knize už mě Morrell nepustil...
85%

1 10.06.2013

Každá kniha vám musí sednout do vhodného období v životě a u duchovní literatury to platí dvojnásob. Tato kniha ke mě přišla zrovna ve chvíli kdy jsem ji potřeboval.
95%

08.06.2013

Ano, je to směr který učil Eduard Tomáš. Konkrétně o tomto díle se zmiňuje ve své působivé knize Poselství na straně 12.