KlariN komentáře u knih

Dobrá atmosféra, úsporný, zbytečně neexhibující styl. Dalším pokračováním se rozhodně nebudu bránit.

3 21.07.2019

Neotřelé, chytré, vtipné. Místy připomíná ženskou variantu Topolovy Sestry. Velké potěšení číst!

3 07.07.2019

Jozef Karika je eklektik, který ve Strachu skládá přiznaný hold nejen literární tvorbě Stephena Kinga, ale rovněž odkazu H. P. Lovecrafta (mytická povaha zla, ich forma) či Jaroslava Foglara (deníkové zápisy, flashforvardy, šifry). Šikovně pracuje s moderními médii, i motivem nepříliš spolehlivého vypravěče. Konec velmi předvídatelný. Prima čtení do vlaku, vany či jako předspánková terapie :-). Trůny černých králů horroru ovšem zůstávají neotřeseny. P. S. Překlad do češtiny místy dosti neobratný.

3 18.04.2019

Impozantní start jedné z nejlepších románových sérií všech dob, bez ohledu na žánry. Radost číst!

3 07.02.2019

Stylisticky nabubřelé, velmi povrchní. Popis divadelního prostředí intenzivně neautentický. Postavy nesnesitelně exhaltované. Parafráze říkanek jako definice autorského přístupu "na první dobrou". Kýč jak bitch.

3 22.12.2018

Skvělá kniha, jejíž odkaz bohužel dost pohřbil nepovedený Jarchovského filmový scénář, jenž následně tak-tak na průměr pomohl povýšit Ondřej Trojan a hlavně mladí herci.

3 29.12.2017

Pokud se nepletu, tak moje vůbec první setkání se Stephenem Kingem a začátek intenzivního a dosud trvajícího pozitivního vztahu. Krásný a děsivý jaro cca 1993!

3 29.12.2017

Od Tany French jsem až na ledva vyjitého Vetřelce četl všechno, její tvorbu respektuji a musím říct, že na rozdíl od jejích ostatních románů, které mne sice intenzivně bavily, ale zároveň jsem k nim měl řadu dílčích výhrad (především vzhledem ke způsobu rozuzlení), Ztracený přístav považuji za fantastický. Jednoznačně nejlepší díl dosavadní série.

3 09.12.2017

První pokračování osudů Eriky Fosterové je o chloupek slabší, než jednička, nicméně je velmi patrné, že autor pečlivě buduje předivo vztahů, a velmi dobře gradující děj. Motivace zločinu jsou komplexní, a společensky odpovědné, pouto mezi sympatickou vyšetřovatelkou a jejími kolegy pevné. Osobně bych se asi klidně obešel bez linie o Eričině případném povýšení, ale to je jenom marginálie. Spokojenost převládá, neváhám pokračovat v četbě!

2 22.07.2024

Pojďme si nalít čistého vína. Je to totální brak. Decentně poučený, čtivý a poměrně rychle odsýpající, leč naprosto předvídatelný, a hlavně velmi, velmi pitomý. Veltlínské zelené čepované v nevábné chomutovské večerce. Pije se lehce, leč ráno po něm zbyde hlava bolavá. Všude kolem je mnohem kvalitnější žánrová literatura. Vhodné jen coby totální nouzovka. Radím nebrat!

2 07.07.2024

Famózní navázání na Foglarovu sérii, které se konečně nezdráhá implementace silných ženských postav. Čirá radost!

2 29.02.2024

Navzdory brutálnímu zločinu velmi příjemné, takřka dovolenkové čtení. Autor kreativně pracuje s nadhledem, i charakterovými specifiky jednotlivých vyšetřovatelů. Staromilské, leč láskyplné, a s odzbrojujícím smyslem pro spravedlnost. V popisu vyšetřování a úvahách o trestu nikoli nepodobné Friedrichu Dürrenmattovi. K sérii se hodlám vracet.

2 29.08.2023

Výtečný povídkový set. Balabán se zde projevuje jako vynikající pozorovatel, jenž prózu temně všedních dní dokáže prosvětlit nadhledem, a mnohdy ozvláštnit nečekanými pointami. Neokázalá oslava lidství v nejpřirozenější možné podobě. Radost.

2 29.08.2023

Drásavé, leč také ezo únavné, a v závěru bondovsky přepálené. Slabší kus.

2 24.07.2023

Sapkowski razantně přitvrzuje, zejména v kvantu reálií, rozsahu i výčtu brutalit. Ubylo humoru, temnota sílí. Děj se rozpadá na mnoho dílčích epizod i zbytných popisů. Reynevanovo dospívání v muže a elitního špióna je výstižné i plastické. Obrovský počet postav, však jen málo pozoruhodných. Šarlej a Samson odsunuti na vedlejší kolej, což je velká škoda. Doufám, že finále chytne lepší dech.

2 13.05.2023

Vašátko a Horác se vracejí, a to ve značně potemnělém pokračování. Decentním mínusem jsou některé opakující se sentimentální motivy, nicméně autorka poučeně pracuje se žánrovými atributy, a komplexním vztahem ústřední dvojice pátračů. Finální povídka je pak nejenom povedeným vyústěním sbírky, ale patří i k nezpochybnitelným vrcholům celého cyklu.

2 15.02.2023

Horác a Vašátko se představují. Hana Prošková je detektivkářský svéráz, a byť se její povídky odehrávají v časech, který již naštěstí dávno minuly, v jádru jde o šťavnatě výživné čtivo, které je příjemně vzrušivé i dnes. Podstata povídek totiž spočívá v psychologii, a ta je nadčasově funkční, stejně jako plastický vztah dvojice ústředních hrdinů.

2 15.02.2023

O dětství a dospívání jednoho smutného psychotika. Syrové, výstižné, autentické. Násilné scény svou překvapivě mnohdy připomínají groteskní styl Goscinnyho Mikulášových patálií, na rozdíl od nich zde nikdy nechybí temný existenciální tón. Úderný návrat ke středoškolské četbě.

2 15.09.2022

Jozef Karika není žádný experimentální spisovatel, jak uvádí jeho zdejší životopis, ale naopak ryzí pragmatik a dobrý žák hororových mistrů. Adaptace tradičních žánrových mechanismů na slovenské poměry funguje velmi dobře, hlavní hrdina je ukázkově rozporuplný, a atmosféra houstne takřka příkladně. Problém mám s velkou předvídatelností děje, místy dosti nevěrohodnými dialogy i skutečností, že všechny ostatní postavy jsou jen jednorozměrné typy, a některé repetice (viz. Hýkal), jsou dosti únavné. Jako literární vstup do žánru, nevinné rozptýlení na dlouhé zimní noci, nebo typ na výlet přínosné, vrcholy found footage ale hledejte jinde.

2 06.02.2022

Nicholas Eames nezklamal a s pokračováním Králů Wyldu utahuje šrouby. Příběh, který zprvu připomíná prozaickou fantasy variaci Croweovy filmové klasiky Na pokraji slávy, se s vypravěčskou elegancí z původní road movie postupně mění v plnokrevný epos, jehož strhující závěr čtenářské sanice láme, a slzné kanálky podrobuje průplachu. Autorova východiska jsou jednoznačně spřízněna s tvorbou Andrzeje Sapkowského. Vřelé díky, Nicholasi Eamesi, a jen tak dále. Byl jsem zasažen!

2 01.05.2021