KLHannah
komentáře u knih
Hana
Alena Mornštajnová
Moje první kniha od opěvované autorky a byla jsem mile překvapená. Čtivě napsané, s nápadem a citem. Čtenář se hravě vžije do postavy. U poslední části jsem několikrát brečela. Kniha krásně ukázala, jak naše rozhodnutí, ovlivní mnohdy život těch druhých. Jak lži a tajné doufání člověku nasadí na nos ty pověstné růžové brýle. A moje jmenovkyně byla opravdu smolařka, přesto našla vůli žít.
Les v domě
Alena Mornštajnová
Husí kůže. Ano, to je přesně to, co mi po přečtení zůstalo. Mrazivé je, že hrdinka se svým traumatem není jediná. Že jsou spousty malých děvčat a chlapců, kteří trpí nezájmem rodičů, rodiny a okolí. Je spousta dětí, které nutí dospělí mlčet, protože o tom, co je doma, se před cizími přeci nemluví. Je spousta dětí, které ve skrýši pod stolem čekají, kdy se přiblíží les. A je dobře, že se o tom píše.
Slepá mapa
Alena Mornštajnová
Slepá mapa byla milým pohlazením po duši. Trošku mi to ze začátku připomínalo Šikmý kostel od Karin Lednické, ale naštěstí kniha nebyla tak smutná. I když tam pár dramatických okamžiků bylo, to zase ano. Všechny ženské hrdinky si člověk oblíbí. A muži také nejsou na vedlejší koleji. Bylo tam vše, co tam mělo být. A vůbec se nedivím, že spisovatelská kariéra paní Mornštajnové, se po její prvotině, kterou Slepá mapa je, rozběhla směrem k těm nejvyšším příčkám, co se čtenosti týče.
Šikmý kostel
Karin Lednická
Mám ráda příběhy "z gruntu" a nebo knihy typu Želary. Šikmý kostel splnil moje očekávání. Líbí se mi provázanost příběhů jednotlivých rodin. Oblíbila jsem si postavy. V popisované lokalitě jsem nikdy, kromě Ostravy, nebyla, ale ráda jsem si rozšířila obzory. Mapky na vnitřních deskách knihy jsou super. A myslím, že druhý díl nebude o nic horší.
Heřmánkové údolí
Hana Marie Körnerová (p)
Velimi silné vyprávění, které ukazuje, jak my, v dnešní době, řešíme mnohdy malicherné problémy. Kniha mi nastavila zrcadlo, neumím si představit, že bych žila jako Anna. Vstávala brzy ráno a uléhala po půlnoci, a to vše s malými dětmi. Když přičtu povahu a problémy jejího manžela, divím se, její oddanosti. Čekala jsem, že se sblíží třeba s Viktorem. Ale vydržela oddaně až do hořkého konce.
Mnohdy mi běhal až mráz po zádech, ale mám takové knihy ráda. Pomohou mě utvrdit v tom, že se přeci jen nemáme tak špatně, jako naši předkové.
Tiché roky
Alena Mornštajnová
Další podařená kniha od paní Mornštajnové. Líbila se mi víc než Hotýlek, na první příčce se u mě drží stále Hana. Ale i Tiché roky měly v sobě hořkost život a i pár medových doteků. Tyhle rodinné příběhy, které se zdají být obyčejné, jsou mnohdy zajímavější a mají více zvratů a překvapení, než příběhy vymyšlené.
Hotýlek
Alena Mornštajnová
Hanu Hotýlek sice nepředčil, ale nebylo to špatné čtení. Václav se sice nestal mým oblíbeným hrdinou. Ale jeho jednání chápu. Bylo mi líto Oldřicha. Blízký mi byl příběh Jindry a v podstatě i Marie. Mám ráda takové knížky o osudech lidí a ještě raději mám jejich proplétání. Ale takové wow jako Hana ve mně Hotýlek nezanechal.
Harry Potter a Kámen mudrců
J. K. Rowling (p)
Po spoustě let jsem zatoužila vrátit se do dětství a znovu si přečíst ten magický příběh, který změnil svět. Díky naší paní učitelce na výtvarnou výchovu v šesté třídě, která nám jednou do hodiny přinesla knížku o klukovi s jizvou na čele a poutavě o ní povyprávěla, jsem se stala jednou z prvních čtenářů knihy u nás. Ještě než vypukl potter boom, ještě než všichni věděli, kdo jeto mudla a že Bradavice jsou nejlepší škola čar a kouzel na světě.
Musím říct, že jsem toho spousta zapomněla a že spoustu toho bylo jinak než ve filmu. Znovu jsem ocenila vypravěčský styl autorky. A vlastně, spoustu věcí, které byly ve filmu jen naznačeny, jsou v knize řečeny. A tak je to v pořádku.
Kdo šije u Podolské?
Lucie Hlavinková
Krásná jednohubka. Od autorky moje druhá kniha a nadchla mě ještě víc než ta první. Autorčin styl, vykreslit to důležité a nezamotat se přitom do zbytečné omáčky, se mi moc líbí.
Kniha plná různých osudů, životních prozření, chtění a mamonu, plná jednou si nahoře jednou dole.
Za mě krásně napsaná připomínka nedávné historie, aplikovaná na osudy lidí, obyčejných i méně obyčejných.
Bílá Voda
Kateřina Tučková
Kniha, kterou jsem si přes všech 688 stránek užila. Líbilo se mi propojení osudů hlavních hrdinů, s náhledem do sporů mezi církví a režimem komunismu. A taky rozkol mezi Vatikánem a církví v Čechách za dob komunismu.
Za mě velice silná kniha a odvedený obrovský kus práce autorky.
Akorát bych uvítala vysvětlivky k latinským slovům užitým v textu a k některým církevním pojmům.
Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie
Karin Lednická
Rozhodně bych nechtěla svým komentářem říct, že není důležité připomínat si takové okamžiky historie, jako je životický případ. A je dost smutné, že se o takových případech veřejnost téměř nedovídá. Protože Životice nebyli s druhem trestu "10 mrtvých Čechů za jednoho mrtvého Němce", jediné. Možná je to i tím, že jedinou uznanou genocidou na českém území, ze stran tehdejšího Německa, je vyvraždění Lidic. Nebo jsem se to alespoň nedávno dočetla.
Pojďme tedy hodnotit ne tragedii samotnou, ale styl, jakým byla kniha napsána. Bohužel mi moc nevyhovoval. Rozhodně je jasné, že autorka se problematice věnovala maximálně, ale příběh jako takový moc nevyzněl. Nevadily mi faktické údaje. Rozhodně mě potěšily fotografie. Ale mrzelo mě, že jsem si k postavám nevytvořila žádný vztah. A tím pro mě příběh ztrácel na dramatičnosti. Postavy se mi pletly, musela jsem se vracet a hledat, kdo je kdo a kdo je čí syn a podobně. To mě v příběhu dost rušilo. Určitě bych si to ráda přečetla jako román, s nějakým odborným posudkem na konci knihy.
Rozhodně jsou ale takové knihy potřeba, aby nám, i dalším generacím, připomínaly, co je schopen člověk spáchat na člověku.
Blackout: Zítra bude pozdě
Marc Elsberg (p)
(SPOILER) Kniha Blackout byla prostě něco. Není to jen běžná katastrofická kniha. Pád meteoritu, příchod mimozemšťanů, Godzila lezoucí z moře, to všechno jsou katastrofy, které jsou lidské představivosti poněkud vzdálené. Na film se díváme, vnímáme, ale po vypnutí TV si řekneme, že tohle se přeci stát nemůže a jdeme dál. Odmítáme uvěřit. Ale Blackout je jiný. Ať už v podobě hackerského útoku a nebo přetížení sítě, je tohle stav, který nenápadně začíná ťukat na dveře. A dopad, jaký je v knize popsán, mi vyvolává i po dočtení mráz běhající po zádech.
Kniha byla napsaná tak dobře, že i laická část čtenářů pochopila odbornější věci. Manzano byl zlatíčko, Shannonová se stala mou oblíbenkyní.
I když jedno malé mínus to mělo, nečekala jsem dobrý konec. Snad jsem si i přála nějaké "zhasnutí" na konci knihy.
Fakt, že kniha vyvolala debatu u vědecké společnosti a že autora zvou na různé přednášky, aby o knize hovořil i na akademické půdě, a ne jen v knihovnách, podle mě znamená, že autor otevřel opravdu ožehavé téma.
Dceřina kletba
Tereza Bartošová
(SPOILER) Třetí kniha detektivní série je podle mě nejlepší. Zezačátku mě sice vytočila zápletka s nevěrou, ale vím, že to bylo nutné. Na konci se to hezky spojilo. Jen se mi dvě teen hrdinky trošku pletly. Musela jsem se vždycky zamyslet, která dcera které matky to vlastně je. Navíc mi přišlo, že k této knize Erbenovský název sedí nejvíce. Do dalšího dílu, pokud bude, určitě půjdu.
Smrtka
Neal Shusterman
Nechápu, proč jsem čtení této série tak dlouho odkládala. Celá myšlenka knihy a rovněž její zpracování mě uchvátilo. Všechny hlavní postavy vám přirostrou k srdci. Popravdě jsem čekala poněkud jiný vývoj situace, ale i tak to bylo parádní. Konec knihy byl uspokojivý, ale naštěstí máme ještě dva další díly, kde osudy našich hrdinů a hrdinek budeme moci sledovat.
Šikmý kostel 2
Karin Lednická
(SPOILER) Upřímně, i když jsem téměř okamžitě navázala ve čtení na první díl, nemohla jsem se začíst. To politikaření na začátku mě prostě nebavilo, ale po první třetině knihy se to začalo zlepšovat. Toužila jsem zatřást Ženkou, aby se vzpamatovala, že život ji sice uštědřuje ránu za ranou, ale není potřeba stát se mučednicí. Bála jsem se o Barku. Nemohla jsem uvěřit tragickému konci mojí nejmilejší postavy, Julky. Ale přesto doufám v zázrak, že se s ní, ve třetím díle, třeba ještě potkáme. Tomka mi nebylo líto ani trochu, za to Fanky ano. Nevím, co čekat od třetího dílu. Prosila jsem Halku, aby na dostaveníčko s Rusy nechodila, protože mi bylo jasné, co se stane. Nemám moc ráda éru, která se u nás odehrála po 2. světové válce - nástup komunistů k moci, přesto doufám, že v tom karvinském kraji autorka vylíčí celou historii zajímavým a syrovým pohledem, jako éry předešlých dvou dílů.
Mlýn
Michal Vaněček
Kniha, která vás určitě donutí přemýšlet o dopadech doby. Její síla je i v tom, že je založena na skutečných událostech a postavách. Nevím, jestli bychom dokázali my, být v dnešní době tak silní, jako lidé ve válce, mezi nimi i před revolucí.
Smrt je mým řemeslem
Robert Merle
Kniha, která mi sebrala dech... Četla se sama. A narozdíl od některých, kteří tu píší, že začátek byl nudný, si to nemyslím. Celý začátek bylo nutné přečíst proto, abychom potom pochpili fanatické jednání Rudolfa (toho knižního). Kniha, ve které je spousta skrytých myšlenek k přemýšlení...
Doručovatelky
Alex Smith (p)
Ke knize jsem se dostala přes jiné knihy autora (sérii Lockdown), které se věnují úplně jinému žánru. Mám ráda autorův styl vyprávění. Zaujal i název a obálka.
Postavy byly fajn, hlavní hrdina byl akorát tak akční, akorát tak chytrý. Zajímavá byla i jeho životní linka s únosem jeho ženy. Jediné, co mě rušilo, byly jeho dcery. Kdyby byly starší (5,8,10), byla by situace kolem nich pro mě asi snesitelnější. Ale batole, které se po někom neustále plazí, mě v ději celkem rušilo.
Detektivnímu příběhu samotnému nemám moc co vytknout. Líbil se mi začátek, který nás uvedl do situace. Vyšetřování mělo spád a zvrat. A že nemám ráda otevřené konce, tady mě to navnadilo na další díl.
Metro 2033
Dmitry Glukhovsky
Už dlouho se mi nestalo, že bych nevěděla, co do hodnocení knihy napsat. Bylo rozhodně zajímavé sledovat život v metru i Arťomovo dobrodružství. Vyvrcholení děje je asi jiné, než by čtenář čekal. Přesto tempo knihy bylo, možná až moc, pozvolné a byl tam prostor pro vlastní představivost. Chvíli mi trvalo, než jsem se v moskevských linkách zorientovala. Díky moc za mapu! Přesto jsem před očima měla spíš něco jako stanice pražského metra, protože v tom moskevském jsem nikdy nebyla. A to mě právě mrzí, že nemám úplnou spojitost.
Metro 2033 rozhodně stojí za přečtení. Je to ukázka toho, co by se nám mohlo v blízké budoucnosti stát? Ač má druhý díl o dost nižší hodnocení, těším se na něj. Čtěme a buďme připraveni.
Když andělé dřímají
Tereza Bartošová
Tahle kniha ve mně nechala hlubokou rýhu. Za dva večery a dvě noci jsem zhltla čtvrtou knihu Terezy Bartošové, která je jednoznačně nejlepší z její tvorby. Bylo znát, že je autorka v lékařském prostředí jako doma. A příběh? Dotýká se nás tolik jen proto, že je to příběh z Čech a ne z Ameriky? Dotýká se nás protože část republiky se po covidu nechala očkovat? Chápu i nechápu zlobu lidí na lékaře. Ale zlobit se prvotně měli na vedení státu. Někteří tu píší, že není možné, aby se svět během půl roku takhle změnil, ale já si myslím, že to možné je. Protože když jde o vlastní přežití a přežití nejbližších, půjdete přes mrtvoly. Protože hlad a zima jsou zlé. První část byla pro mě asi nejsilnější. Doktor Adam, i když to bylo asi schválně tak napsané, se stal okamžitě mou oblíbenou postavou. Třetí část mi připomněla knihu od Margaret Atwood Svědectví, o převratu a vzniku Gileádu. Bylo to díky izolovaným ženám, které neměly na výběr. Ve čtvrté části se přehoupneme do novodobých Želar. Líbilo se mi, že si Kristýna s Danielem nepadli hned zamilovaně kolem krku.
Suma sumárum, tahle kniha ve mě bude ještě dlouho rezonovat. Škoda překlepů a chyb, které se stále v knihách autorky vyskytují.
