kloin komentáře u knih
Doporučuji se při čtení vybavit láhvemi s vodou. Četl jsem v úmorných srpnových vedrech.
Vzhledem k předchozím příspěvkům jsem asi knihu neuchopil ve správném rozpoložení. Popis míst a osob je znamenitý, ale propadal jsem chmurám. Chlapi vesměs bez života utápějící těžkou dřinu v alkoholu a k ním sedřené ženy v depresi snažící se uživit sebe a děti. Pro mě příliš černobílý popis. Nedočetl jsem, takže hodnocení tím bylo ovlivněno.
Mám moc rád knihy tohoto autora. Určitě kniha nezklame neotřelým pohledem na cesty omezené naší hranicí. Některá místa jsou doplněná o historii, aby byl popis lidí a krajiny ucelený.
Kniha mě potěšila a pobavila. Cesta se starší generací, cesta s lidmi, kteří mají totálně odlišné názory a střet s velmi odlišnou kulturou přináší mnoho nevšedních chvil.
Tento díl se mi líbil mnohem více a zejména v závěru se posouvá do uvěřitelnější polohy. Docela se těším, co s tím udělá autor ve třetím díle.
Píši komentář až po přečtení druhého dílu. Jinak bych dal asi o hvězdičku méně. Těžko se vyrovnávám s takovýmto pojetím budoucnosti. Bez fantazie nejsem, ale toto mi přijde opravdu hodně ujeté a málo pravděpodobné. Když toto hodím za hlavu, potom musím říct, že nápad je to zajímavý a kniha je čtivá.
Rád sáhnu po knize od Waltariho, vždy. Docela mě pobavilo, jak popisuje svou cestu. Jak je ohromě ovlivněn svým věkem, jak je kritický a často jednostranný.
Přijde mi nadnesené říkat, že se mu nelíbilo v Praze, když se mu nelíbilo skoro nic. Asi musel projít i tímto, aby dokázal napsat svá nejlepší díla.
Čekal jsem více bystrosti od vyšetřovatelů. Vše negativní ale přebilo to, že uvedená místa mám kousek od domu...
Knihy o Dannym Smiřickém čtu v různém pořadí, takže jsem si na střídání času docela zvykl. Knižka mi pomohla trochu pochopit události roku 1968. Ne proč to dopadlo špatně, ale proč si někdo myslel, že to špatně nedopadne, s těmi lidmi, kteří byli u moci. Moc jsem nepochopil záměnu osob za jiná jména, ale asi to souvisí s promícháním několika osudů do jednoho.
Potom mi i připadá, že popisy těch lidských příběhů se autorovi jevily jako hrozné, ale podle toho, co je dostupné nyní z jiných pramenů, ty skutečné příběhy byly často horší, a to nejen v brutalitě, ale zejména v tupé nesmyslnosti.
Kniha je čtivá. Bohužel spousta obsahu se motá, jako vždy v jeho knihách, kolem toho, kdo s kým a kdy si to a jak užije (nebo to, jak si to někdo neužívá). Fascinace panenstvím a prvními sexuálními zkušenostmi. Také se dozvíme že hřích, nic neznamená, protože všichni jsou vlastně jen pokrytci. Díky za otce Ambrože, řekl bych čistou duši, i když ani ten se moc nepovedl. Co se týká historických souvislostí, tak o ty tu stejně ani moc nejde.
Když jsem se blížil ke konci knihy, říkal jsem si, jak to chce tak rychle ukončit. A ono ne, budeme si muset počkat na další díl.
Tento příběh na mě působil, na rozdíl o předchozích, dobře. Přečetl jsem knihu na jeden zátah. Řadil bych ji mezi ty úspěšnější z rodiny Francisů.
Nakonec jsem se rozhodl pro čtyři hvězdičky. Hodně věcí mi vadilo, ale musím také přiznat, že si myslím, že původní autor by do toho zabředl podobně.
Zbytečné opakování vtipů z originálu dílu velmi škodí. Na druhou stranu jsem se s původními hrdiny rád znovu potkal.
Knihu jsem dostal k Vánocům. Dcera byla na přednášce. Tak jsem si při čtení spojoval svoji představivost i s přednáškou, kterou jsem si taky jen představoval, a bylo mi dobře. Nemohu říct, že bych přečetl mnoho cestopisů, ale tento mě oslovil.
Tak jsem dočetl a jsem trochu zklamaný. Příliš věcí se stále opakuje, používání klišé a ztráta touhy po vyšších myšlenkách. Zdůrazňování, že nejdůležitější je rodina, a pak vlast, a ostatní věci jsou pokrytectví. Možná je to tak psáno cíleně, aby byla ta doba zvýrazněna. Jak kdyby tento díl vznikal ve velké bolesti z psaní.
Knížku jsem si vzal náhodou a byl jsem velmi mile překvapený.
Popis knížky uvedený nahoře mi přijde hodně mimo. Spíše jsem to cítil jako příběh života vesnického faráře od jeho velmi nevšedního povolání ke službě. Věrně je zde popsán vznik přátelství na celý život ze studia. První kroky kaplana v novém působišti. Jeho veliké a smělé plány, i to, jak se časem tyto plány a cíle mění tak, jak poznává život.
V životě mu mimo jeho víru velmi pomáhá i jeho rodina, která mu poskytuje zázemí a oporu. Zajímavý pro mě byl i pohled na hospodaření fary.
Velmi mě zarazilo jak živě a aktuálně může působit téměř sto let staré dílo.
Dal jsem méně hvězdiček. řekl bych, že klouže spíš více po povrchu. Celkově jsem si představil cyklus Soukromé století, které natáčela ČT. Jako komentář doplňující staré rodinné videoarchivy by se mi to líbilo. Jako samostatná kniha ne. Chvíli se probírá detailem a jindy zase letí příliš rychle. Přišlo mi to takové nejasné v názorech. Jako rodopisná kniha určitě potěší příbuzné, nebo znalé místa.
Kniha se dobře čte, ostatně jako i jiné knihy tohoto autora. Jen je poznamenaná dobou vzniku a podle mě již příliš zastaralá. Otázky, které si klade, jsou již často zodpovězené, a tedy nejsou moc zajímavé. Vývoj počítačových technologií se také dal trochu jiným směrem a uvedené hrozby tak působí úsměvně, zatímco jiné, již reálné, prostě autor nedokázal předpovědět.
Přečetl jsem si na základě upozornění od autory. Musím poděkovat, protože jsem se opravdu často zasmál od srdce a nahlas. Rozhodně doporučuji. Drobná poznámka, četl jsem ve verzi "mobi" a bylo by přehlednější poznámky psát třeba kursivou.
Po dočtení jsem měl vztek, že jsem si nevzal jinou knihu. Pořád jsem si říkal, že snad ten příběh někam směřuje, a ono ne.