knedlik komentáře u knih
Standardní učebnice fyziky, učili jsme se z ní na gymplu. Obsahuje i řešené úlohy.
Kniha se poskládána z příběhů, které se staly buďto samotné autorce nebo některým z jejích pacientů. Z něktrých se lze poučit více, z některých méně, všechny jsou svým způsobem zajímavé. Bylo fajn ji číst, vracet se k ní nebudu.
Opravdu zábavné čtení. Ne všechny sloupky jsou špičkové, ale drtivá většina stojí za to.
101 výmluv, zlomek z nich i vtipných. Steve na mě zkrátka dojem neudělal.
Nevím, jestli jsem vhodná osoba k vložení komentáře, nicméně pro mě jako člověka mimo obor příšerná kniha. Nepřehledná, místy nesrozumitelná, namísto uvádění věcí na rovinu nesmyslné obcházení a ukrývání za pseudovědecké pojmy. Můj názor je dozajista ovlivněn jistým "odporem" k podobným věcem, ale nemyslím, že by byl úplně zkreslený. (Ten odpor není vztažen na problematiku samotnou jako spíše na to, jakým způsobem je podávána a vykládána). V podstatě jsem nabyla dojmu, že byla kniha vydána jen proto, aby byla vydána.
André Marcueil, hlavní hrdina příběhu žijící na Lurance, zprvu se projevující jako neschopný čehokoliv, ohromuje své návštěvníky - vesměs váženou, nicméně výstřední společnost - úvahou, že "akt lásky je bezvýznamný, protože jej lze provádět donekonečna." a rozhodne se je o tom přesvědčit skutkem. Pod odborným dohledem změnivši se v supervýkonného Nadsamce, Indiána zvládne za čtyřiadvacet hodin osmdesátdva pohlavních aktů, kdy mu jeho milenka Ellen téměř zmírá v náručí.
Označení žánru jako humorného, mi přijde nesprávné. Nadsamec je prudce satirický, hyperbolický text. Kvalitně napsaný a zpracovaný.
"Sadisto!" řekla
Marcueil se uvolněně zasmál. Nepatřil k mužům, kteří ženy bijí. Cosi v něm bylo vůči nim ještě krutější, nemusel to již násobit.
Četla jsem pouze Výbor, nicméně se mi líbilo a myslím, že i stačilo. Jen z těch Picassových kresbiček a malbiček jsem se těšit nemohla. A přišlo mi docela zarážející, že mi až teď, tedy po přečtení došlo, kde se vzal pojem hermafrodit *stydí stydí*.
Velmi dobře dělaná, srozumitelná učebnice.
Místy jsem se vážně hroutila smíchy :-) Smrťovu postavu mám, stejně jako spousta jiných, taky hodně ráda a proto bylo radostí tento díl číst.
Tender is the night...
Mně se dost líbila, zhruba od půlky už jsem ji přímo hltala. Postavy vypracované fantasticky, příběh fajn. Dojem zůstane.
"Víš, ty jsi přece jen trochu složitá." "Ale ne," ujistila ho spěšně. "Ne, to opravdu nejsem - jsem jenom - jsem jenom spousta všelijakých jednoduchých lidí dohromady."
Začínám mít dojem, že je to v podstatě taková hodně špatná parodie na Exupéryho Citadelu.
Nevím, zda jsem vůbec hodna komentovat Dostojevského díla, nicméně tato kniha, stejně jako všechny ostatní, které jsem přečetla, mě dostala. Ať už příběhem jednotlivých postav, nastíněním konfliktu nebo popisem duševního stavu a pocitů hlavních hrdinů.
Obzvlášť postava Jeleny je mistrným vykreslením hrdého utrpení, jaké u dítěte snad ani nelze očekávat. Hodnotila bych tak čtyřmi a půl hvězdičkami.
Některé mi přišly fantastické, jiné průměrné. Což nám dohromady dělá tři a kousek hvězdičky.
Výborné fantasy, bohužel jsem se ještě nedostala ke druhému a třetímu dílu.