knihárna komentáře u knih
Tohle byla první knížka, kterou jsem od Emily Henry četla a bože, musím si od ní přečíst všechno.
Jsem dojatá a usmívám se a brečím a miluju to.
Knížka se četla sama, byla tak vtipná, že i já jsem si označovala věty na pomalu každé druhé stránce.
Hlavní postavy jsem si zamilovala. Friends to lovers Nora a Charlie, jejich slovní přestřelky a perfektně popsaná chemie mezi nimi, si mě naprosto dostali.
Byla tahle knížka předvídatelná a plná klišé jako film od Hallmarku? Ano. Vadilo mi to? Ani v nejmenším .
Tento měsíc mám buď štěstí na skvělý knížky, nebo jsem tak nenáročná, ale mám tu další pětihvězdičkovou.
Líbil se mi tu námět, prostředí NASA i postavy. Vlastně k těm postavám mám trochu výtku, hlavní hrdinka Bee byla na můj vkus až moc zabedněná, co se týče vztahu k Levimu, ale právě to byla část hlavní zápletky, tak to přejdu.
Co se mi na tvorbě Ali Hazelwood hodně líbí, že tam má pokaždé naprosto nenásilně zakomponovaný nějaký lgbt vztah. Prostě je to v jejích knížkách popsáno jako naprosto normální věc, protože je. A to miluju.
Ali Hazelwood se asi stává mojí druhou Emily Henry tzn. musím si od ní přečíst všechno, co kdy napsala
Uff, tak si ji konečně můžu odškrtnout. Začala jsem ji číst v lednu, dočetla v dubnu . Knížka to byla velmi čtivá, ze začátku. Někdy za půlkou už mě ale přestala bavit a já z ní měla měsíční (únor) čtecí krizi. Až teď jsem zatla zuby a konečně ji dokončila.
Takže, co se týče námětu, byla to moc milá nuda. Občas jsem se zasmála, občas jsem se culila a červenala, ale v knížce nebylo žádný velký vzrůšo, žádná pořádná zápletka. A kdyby měla o zhruba 200 stran míň, vůbec nic by se nestalo.
Stassie mě jako hlavní postava moc neoslovila, Aaron byl manipulatorský kretén, za to Nate byl úplný zlatíčko. Vlastně možná někdy až moc.
Bylo to fajn a milý, ale podruhé si ji nepřečtu.
Jak asi víte, mám ráda cheesy romcoms a Hallmark filmy, takže tohle bylo něco pro mě asi bych to nenazývala úplně bombou a nejlepší podzimní knížkou, jak se teď o téhle knížce říká, ale byla fajn, milá. Vlastně mi hodně připomínala sérii Romantické útěky od Julie Caplin, nádherné prostředí, láska, vyšetřování něčeho nekalého. A taky ty nereálné situace (jasně, že kdokoliv může zaskočit za Jeanie jako barista, vždyť na tom není vůbec nic těžkého).
Romantická linka je tady ta hlavní a vyšetřování toho, kdo může sabotovat Jeanie je zmíněno jen málo a tak okrajově, což mi vadilo. Myslím, že by knížka byla lepší, když by všechny ty lumpárny (rozbití okna už není jen lumpárna, ale chápem se) nebyly vždycky tak rychle smetené ze stolu a probíralo se to trochu hlouběji. Hlavní postavy by tak spolu trávily víc času a jejich zamilovanost by byla uvěřitelnější.
Každopádně se mi knížka četla dobře, postavy ok, maloměstské prostředí krásné (hlavně upněte pozornost na názvy všech podniků ve městě, cheesy af).
Čtvrtý díl Bridgertonových se zaměřuje na dnes všemi milovaný pár, Penelope a Colina. V celku milý friends to lovers příběh. Opět, velmi čtivá oddechová kniha.
Pokud tento díl zase porovnám se seriálem, kniha je rozhodně lepší. V seriálu se zaměřujeme na víc dějových linek, než jen vztah Polin, a tak mi přijde, že už se od knih hodně vzdalujeme a hodně scén(hlavně těch vtipných) z knihy se do seriálu vůbec nedostalo. Na to si ale už asi budu muset zvyknout.
Colin, jako hlavní mužská postava, byl rozhodně lepší v knize. Hlavně tedy na konci příběhu, kdy v tom Penelopku nenechal vymáčet samotnou, stál po jejím boku a přede všemi ji podpořil. Colin je hodný, miluje cestování, ale je tak trochu ztracený v tom, kam by se jeho život měl ubírat, což je taky důležitá zápletka v této knize.
Penelope je velmi bystrá, inteligentní žena, která se zdá být nejistá a stydlivá, ale jakmile ji člověk pozná, zjistí, že je vtipná a pohotová. V této knize jsem hlavně milovala všechny scény Penelope s lady Danbury, celá ta sázka a snaha zjistit, kdo je lady Whistledown, všechny ty koncerty u Smythe-Smithových. Zase, škoda, že se tohle do seriálu nedostalo.
Druhý díl Bridgertonových se mi líbil ještě víc, než ten první. Opět, extrémně čtivá kniha, kterou jsem přečetla za den. Miluju enemies to lovers a tady to bylo skvělý. Vtipný, romantický, spicy.
Kate a Anthony jsou dvě z mých nejoblíbenějších postav z celé série Bridgertonových- Violet je moje číslo jedna . Jejich vztah se mi hrozně libí a teda, když budu mluvit i o seriálu, ten seriálový je snad ještě lepší. Jsou děsně roztomilí, věčně naštvaný a vystresovaný Anthony vedle Kate zkrotl jako beránek a ta láska a chemie mezi nimi *chefs kiss*. Co se mi naopak líbilo víc v knize, bylo vyřešení celé Edwina situace. V knize ani k jejich svatbě nedošlo, Edwina věděla, že se Kanthony milují snad ještě dřív, než to věděli oni sami a celá situace byla podstatně jednodušší a milejší než to drama v seriálu.
Takže, pokud máte rádi historický romány, moc doporučuju!
MILUJU. Knížku jsem četla v angličtině už v prosinci a teď, když konečně vyšla česká verze, jsem si musela dát reread a bylo to stejně boží, jako když jsem ji četla poprvé.
Příběh je velmi čtivý, napínavý, plný akce a draků. Kniha měla spád, žádná hluchá místa, byl tam zvrat za zvratem. Má mapu .
Prostředí miluju! Drsná škola, nový fantasy svět, DRACI.
Hlavní postavy jsem si úplně nezamilovala, kromě Liama (!!), ale ani mi nikdo vyloženě nevadil. No dobře, Jacka jsem nesnášela od první chvíle, kdy se v knize objevil. Violet je taková klišé postava, slabá, křehká, ale nakonec nejsilnější hlavně se tam asi stokrát zopakuje, jak má děsně slabý kosti, ale za celou knížku tam má zranění tak dvě.. Xaden je za mě v pohodě, ale pořád to není taková láska, jako třeba Rhys .
Ukončení knihy bylo skvělý, za mě ne moc překvapující a žádný extra cliffhanger, ale tím líp, když se mi nebudou líbit další díly, můžu předstírat, že je Čtvrté křídlo standalone
Tohle byla síla. Biografie nikdy nečtu, ale tahle mě podle názvu, obálky, autorky a recenzí natolik zaujala, že jsem se do ní musela pustit. A udělala jsem dobře.
Knížka je psaná velmi jednoduše, románovou formou, a tak se čte dobře a rychle.
Z popisu Jennettinýho dětství mi bylo kolikrát špatně. Jde vidět, jak moc děti důvěřují svým rodičům a považují za normální věci, které normální rozhodně nejsou. A kvůli své toxické manipulativní matce a traumatům z dětství bojuje Jennette se závislostmi a poruchami příjmu potravy až do dospělosti.
Tvůrce aka Dan Schneider je hovado, o kterým teď mluví naštěstí víc a víc Nickelodeon dětských hvězdiček a doufám, že už si ve filmovým průmyslu ani neškrtne.
Je to silný a smutný příběh, který moc doporučuju, ale asi ne citlivým jedincům.
MILUJU! Historický romány a harlekýnky, to je moje guilty pleasure a série Bridgertonovi je jedna z nejlepších, co jsem kdy četla. Celou sérii jsem četla ještě před Netflixovým zpracováním, po vydání první série jsem si dala reread, po vydání druhé série jsem si dala reread a teď, před vydáním třetí seriálové série jsem si dala další reread a pořád to miluju . Jsou to extrémně čtivý knížky, jednu dáte v pohodě za den (stejně jako zkouknutí celé série). Akorát teda, pořád se musí brát v potaz, že jsou to historický romány, takže muži se tam někdy chovají jako nadřazený hovada, kterým všechno patří a ženy nevinné květinky, které jsou úplně blbé, křehké a jsou určené jen k plození dětí . Takže člověk se na to prostě nemůže dívat dnešním pohledem.
Hlavní postavy tohohle dílu, Daphne a Simon, mám moc ráda. Knižní Daphne je vtipná, dovede člověka překvapit a jde vidět, že má tři starší bratry. Simon je zbytečně moc tvrdohlavej, ale oba jsou postavami, které si člověk oblíbí.
Seriálová Daphne se liší od té knižní, není tak drzá a pohotová, Simon mi přišel téměř stejný. Co mě ale doteď štve, že ta scénka, kdy se v knize poznali, nebyla v seriálu. To bylo tak vtipný a snadno se to mohlo do seriálu přidat .
No nic, gratuluju všem, co to moje žvanění dočetli až sem
Skvělá romcom! Od Ali Hazelwood jsem četla jenom Šach a Mat a ta se mi zas až tak nelíbila, tak jsem od téhle knížky moc nečekala a to byla chyba. Je čtivá, má spád, měla jsem ji přečtenou za den . A až do dneška jsem netušila, že mě tak berou tropes fake dating a vztah profesor x studentka(tak nějak), musím si najít další podobný knížky. Co mě zas tak moc nebere, je trope miscomunnication, což tu ale byla hlavní zápletka, takže to tu být muselo. Oceňuju poslední kapitolu z pohledu mužské hlavní postavy, to si vždycky ráda přečtu.
Adam a Olive, hlavní postavy, se mi líbili. Hlavně teda Adam, píšu si ho na seznam svých knižních boyfriendů .
Co mě ale zklamalo, byla spicy část v hotelu, to u toho někdo tak moc mluví? asi se Adam málo snažil…
Ali Hazelwood si připisuju na seznam autorek, od kterých si toho chci přečíst víc, tahle knížka se mi fakt líbila.
Pokud jste fanoušci Julie Caplin a láká vás její tvorba pod pseudonymem Jules Wake, buďte připravení, že je to něco úplně jinýho. Knížky od Julie Caplin mám ráda, jsou to pohádky pro dospělý, ale tahle knížka byla.. Já vlastně ani nevím . Byla fajn, četla se dobře, ale absolutně nic ve mě nezanechala. Když jsem šla psát tuto recenzi, musela jsem si znovu přečíst anotaci a recenze jiných lidí, abych si vzpomněla, o čem knížka vůbec byla. A to jsem ji dočetla teprve před pěti dny.
Námět byl zajímavý, postavy sympatické, ale NĚCO, co neumím popsat, mi tam vadilo, chybělo?
Já nevím . Zkusím od ní další knížku, ať jsem si jistá, jestli se mi knihy od Jules Wake líbí nebo nelíbí, ale tuhle už si znovu určitě nepřečtu.
Tato kniha mě zaujala svou anotací, moc superhrdinských knížek jsem nečetla (asi ani jednu?) a jsem nadšená. Autorka tu vytvořila skvělý nový svět a jeho uspořádání, Výjimečné, spoustu superschopností. Co se mi taky moc líbilo, že je hlavní hrdinka jedna z těch špatných, většinou to bývá mužská postava. Nova je loajální k Anarchistům, ale postupem času zjišťuje, že ani Renegáti nejsou tak špatní, jak jí bylo od malinka připomínáno. Adrian je milý kluk, slušňák, co dělá správná rozhodnutí. A když už jsme u těch postav, tady bych měla velkou výtku a to jsou jména. Bylo to tak matoucí jen pro mě? Jednou autorka používá reálné jméno toho člověka, pak použije jeho přezdívku, pak si ještě pamatovat co má za superschopnost, fuu.
Momentálně čtu druhý díl a potřebuju co nejdřív odpovědi na všechny své otázky, jinak vybuchnu nedočkavostí .
Tuto knížku jsem poslouchala jako audioknihu (na YT na účtu Knihy Dobrovský) a jsem za to moc ráda. Při poslechu audioknížek si nedovedu (jako u čtení) tolik představit situace a místa, které jsou zmíněny, což bylo u této knihy jenom dobře. A musím ještě zmínit, že namluvená byla naprosto fantasticky.
Kniha vypráví skutečný příběh porodní sestry z Osvětimi Stanisławy Leszczyńské. Vypravěčka celé knihy je smyšlená osoba, ale její životní příběh je sestaven z příbehů skutečných lidí, kteří si prošli touto příšernou zkušeností.
Kniha je napsána věcně, ale krapet zmateně. Hlavně ze začátku jsem byla úplně mimo v časové ose. Uvědomit si, co znamenají názvy kapitol, mi trvalo až trapně dlouho . A moc mě nebavily části o životě těch osob předtím, než šli do koncentráku.
Víc by se mi líbilo, kdyby se víc do hloubky popsalo celé to porodní oddělení a co se stalo s dětma, který jim teda nechali. Starala se o ně jedna osoba a všechny matky byly nahnaný znovu do práce? Nebo prostě nepracovaly? Je škoda, že nebyl využitý plný potenciál tohoto tématu a kniha se radši věnovala dětství a dospívání fiktivní osoby.
Škoda toho stylu psaní a povrchnosti, téma je to zajímavé.
Jelikož se knížka odehrává na střední škole, tak je asi určená pro mladší lidi než dvacetiosmiletou mě, ale moc se mi líbila. Knížky jsou můj útěk z reality a tak bylo moc milý číst si o holce, jejíž největší starostí je získání vysněného kluka a to, že ji někdo poblil na párty. Možná se mi tak líbila kvůli tomu, co za knížky jsem četla před touhle (americký milostný experiment ) nebo kvůli Wesovi, těžko říct .
Hlavní postava Liz mi k srdci moc nepřirostla, měla jsem problém hlavně s její zatvrzelostí a tím, jak moc beznadějně romantická je, bylo to otravný.
Wes je kluk, do kterého bych se na střední rozhodně zamilovala (i teď, ale to se nehodí říkat o klukovi ze střední). Vysoký, vtipný, upřímný, ochranitelský, uzavřený, ale ne tak moc, až už to není hezký (ano, mluvím o tobě Conrade). A he fell first .
A teď se dívám, že to má pokračování, tak to si musím přečíst .
Tahle knížka byla napsaná v roce 2014 (takže dlouho před Čtvrtým křídlem) a je to znát. Nejenom, co se oblečení a takových věcí týče, ale hlavně to bylo vidět na autorčině psaní. Nevím, jestli je tohle její prvotina, ale rozhodně to tak vypadalo.
Zezačátku jsem s knihou trochu bojovala, protože mi některé části připadaly, jak pro dvanáctiletý čtenáře a přišly mi fakt cringe, ale pak se to zlepšilo. Pak už se četla líp, měla spád a až na ty zvraty (ty byly ve většině fakt trapný), byla knížka v pohodě.
A teda, celkově jsem se asi nedokázala sžít s postavami, ať už hlavními nebo vedlejšími, protože ač bylo v knížce spousta smutných pasáží, nebrečela jsem ani jednou. Jediné postavy, které jsem si tak nějak oblíbila byl Gus a Josh.
Příběh celkově se mi líbil, zpracování už tolik ne.
Třetí díl Bridgertonových, jehož seriálového zpracování jsme se ještě bohužel nedočkali, je o Benedictovi a Sophie. Je to retelling Popelky, takže zlá macecha, dvě hrozné nevlastní sestry a jedna chudák holka, jejíž život je děsný.
Sophie je moc milá, po Kate možná trošku nudná? Ale já mám slabost pro drzý a sarkastický ženy, takže můj názor vůbec nemusíte brát v potaz.
Bohužel tehdy si člověk z vyšší společnosti nemohl vzít služebnou, aniž by to nezničilo život jemu a i celé jeho rodině, a tak se dostáváme k tomu nevhodnému návrhu. To se mi popravdě nelíbilo, udělat si ze Sophie milenku a mít s ní děti a zároveň mít manželku? Yuck Benedicte.
Naštěstí to vyšlo, tak jak to vyšlo a skončilo to dobře. Moje láska Violet tady byla opět úžasná, takže jsem spokojená.
Jdu na další díl!
Duben jsem začala romcom knížkou a byla to dobrá volba. Vlastně mě inspirovala k tomu, založit si znovu bookstagram.
Bylo fajn nakouknout do hlavy slavné fitstagramerky. Jak se tvoří content, spolupráce, jak se vypořádává s odsuzováním od své rodiny a hejty od cizích lidí.
Crystal se mi celkem líbila, její příspěvky měly hlavu a patu, ale její chování v druhé půlce knihy mi ji trochu znechutilo. Hasič Scott byl další z řady dokonalých trpělivých knižních boyfriendů (kteří jsou tak moc nereální a my je milujem), takže se mi líbil . Chemie mezi nimi byla dobře popsaná.
Líbilo se mi taky zmiňování body positivity, že člověk hubený nerovná se zdravý a naopak.
A obálku miluju, na tady ty ilustrovaný jsem trošku ujetá.
Snad vyjdou v češtině i autorčiny další knížky.
Tahle autorka fakt umí napsat všechno. Teď čtu Renegáty(boží), na Měsíční kroniky jsem četla taky samou chválu a tohle, super milá romcom.
Většinou o zvířatech čtu nerada, ale tady bylo zvířat přiměřený množství a bylo to podaný tak hezky, že jsem toužila se s Lennonem a s Lenkou taky poňuchlat.
Postavy jsem si zamilovala, kromě jejich chování na konci(proč mu neřekla pravdu a mlčela, proč mu odpustila tak rychle po těch sračkách co jí řekl) mě na nich neštvala ani jediná věc, což je u mě dost vzácný.
Knížka mi zlepšila náladu, culila jsem se a smála, k tomu slow burn romance. Co víc si přát.
(SPOILER) Tohle byla nádherná knížka. Nádherný svět, nádherná obálka a celkový vibe téhle knížky je prostě pohádkový. Obsahuje mapu, což miluju, takže plusové body navíc. Co se mi dál líbilo, byly ty krátký kapitoly. Knížka se tak četla skvěle a hezky odsýpala.
I když teda ze začátku jsem se nemohla moc začíst, ale pak se Evangeline dostala na Magnificent North a už to jelo, přečteno za dva dny .
Co se týče postav, tak jsem se asi do žádné úplně nezamilovala, Eva je hrozně naivní a hloupoučká, ale dá se to pochopit, její rodiče ji tak vychovávali. Jacks mě dost zklamal a jako, snažila jsem se ho mít ráda, ale přišel mi jako naprostej blb, tak třeba se to zlepší v dalších dílech . Oproti tomu Apollo mi přišel v pohodě a bylo mi ho dost líto, takový osud si nezasloužil.
Co je ještě potřeba říct, že tam nebyly žádný spicy scény.
ALE co má být v české verzi ten překlad jejího jména?! To se nepoučili už s Jeřábem a Hurikánem?! A navíc Ryšavá vůbec nesedne k tomu oslovení lištičko a nesedí do té balady, tak nechápu na co při tom překládání mysleli..
Každopádně, MILUJU, jdu na druhej díl
Tohle je příběh o odporné matce, která milovala samu sebe víc, než svoje děti a zároveň silný příběh o sourozenecké lásce.
Kniha je hodně popisná a dobře se četla. Rozesmutní vás, rozněžní a taky vás rozhodně hodně naštve.
Hlavními postavami této knížky je čtveřice dětí, ve věku od 3 do 15 let. A taky jejich matka, malicherná zrůda, která si znovu zvykla na bezproblémový život bez závazků. Jejíž vlastní děti, se pro ni staly přítěží.
Po přečtení této knížky jsem tak smutná a naštvaná a tak moc bych dětem přála, aby teď byl jejich život jenom nádhernej a šťastnej a dokonalej, ale tato knížka je součástí pentalogie a tak bohužel zatím neočekávám šťastný konec. A proto další pokračování číst nebudu a tak můžu předstírat, že to touhle knihou skončilo, protože po takové zkušenosti nejsem absolutně připravená na další krutý okamžiky v jejich tak krátkých životech.