knihárna
komentáře u knih
Vánoce na skotském hradě
Donna Ashcroft
Tuhle knížku jsme četly v knižním klubu a byla to asi nejhorší kniha, kterou jsme tam měly .
Jak bych jen začala..
Knížka se mi nelíbila . Ze začátku jsem si připadala, jak kdybych četla něco od Julie Caplin, ale tohle bylo ještě nereálnější než cokoliv, co Julie kdy napsala.
Chování postav, situace, dialogy. Žádnou z postav jsem si úplně neoblíbila a štvalo mě, jak jsou všichni zabednění a chovají se jak malá děcka, ale zároveň jsou všichni dokonalí, očividně nechodí do práce, protože pořád jen všem pomáhají a pečou dorty a pijou whisky. Možná mě měl varovat už název té jejich vesničky, Christmas village? To už zní jako parodie na všechny ty vánoční romance, bohužel to však ironicky myšleno nebylo.
Nějak jsem se do té knížky nedokázala začíst, pořád jsem jen přemýšlela, jaká v hradu musí být zima a kolik má Belle peněz a jak velkej je Bob, když se na něm dá jezdit, ale zároveň ho při vánoční besídce autorka popisuje jako malého oslíka. Samé otázky.
Rozhodně ve mě však vyvolala emoce, tak naštvaná při čtení jsem už dlouho nebyla, ale nemyslím si úplně, že to byl autorčin záměr .
Troufalá vášeň
Penelope Douglas
Tahle knížka byla skvělá! Po knize Credence od stejné autorky jsem trošku nevěděla, co za divočinu čekat, ale byla jsem velmi mile překvapená. Kniha se čte sama, je napsaná jednoduchou angličtinou, takže pro začínající čtenáře je ideální. Je slow burn, což bylo skvělý, protože nic není tak poutavý, jako dlouhý sexy napětí mezi hlavními postavami.
Hlavními postavami je Jordan, Cole a jeho táta Pike (děsný jméno ).
Jordan je pracovitá, milá holka, co to v životě nemá lehké, a která touží jen po místě, které může nazývat svůj domov, spokojeném klidném životě a lásce.
Cole je většinu knihy línej kretén, který nedělá nic jiného, než že chodí na pařby. Ale je mu jen 19, tak se to asi dá ještě pochopit.
A taky díky tomu vidíme, proč si Jordan začne s jeho tátou Pikem. Protože nic není tak sexy jako chlap, co umí vydělat peníze, umí vařit a uklízet a prostě co se o sebe a o všechno zvládne postarat.
Kniha se čte fakt skvěle, rozhodně je to jedna z nejlepších knih, co jsem letos četla.
Asi bych se obešla bez toho epilogu, ale jsem ráda že mají svůj šťastný konec.
Všude samí lháři
Shari Lapena
Knížky od Shari Lapeny mám většinou hrozně ráda, ale tahle mi nějak nesedla.
Začátek byl skvělý, ale pak se děj nezačal zamotávat tak, jak jsme zvyklí, ale řešilo se pořád dokola to samé. Knížka se četla dobře, ale určitě nebyla tak napínavá a překvapivá, jako autorčiny další knížky. Nejvíc ze všeho mě ale štvala postava Avery. Nedokážu uvěřit tomu, že by devítiletá holka (z dobré rodiny s dobrým životem) dokázala takhle přemýšlet a vymýšlet věci, co vymýšlela Avery. Kdyby měla třeba třináct, tak budiž, ale devět let? Nějak mi to nesedí.
Postav tam celkově bylo opět asi tisíc, ale zatímco v jiných jejích knížkách hraje každá postava nějakou roli, tady byla půlka z nich k ničemu.
Konec se mi líbil, každá postava dostala, co si zasloužila, ale ocenila bych epilog, skončilo to tak nějak uzavřeně neuzavřeně.
Byla to asi nejslabší knížka ze všech, co jsem od Shari Lapeny četla, ale četby nelituju, i tak byla čtivá a zábavná.
Půlnoční polibek - bonusová kapitola Den po dni
Olga Zbranek
Bonusová knížečka k Den po dni mě nenadchla ale ani nezklamala, je stejně miloučká a naivní jako hlavní knížka. Scott byl rozhodně druhá nejlepší postava v knize (babča má jasný první místo) a tak jsem za tuhle knížku vlastně ráda, zaslouží si happyend.
Jakoby, nic originálního tu nenajdete, už postava Scotta je popsaná jako stereotypní gay. Usměvavý, vtipný, nejlepší kámoš na světě, ale zároveň nejistý sám sebou. Takových jsme viděli už stovky, to je klasická generalizace gayů v knížkách a filmech.
Ale bylo to milý.
Den po dni
Olga Zbranek
Moje první vánoční knížka tento rok . no a jak bych jen začala.
Moc se mi líbí forma knížky a ač jsem to nevydržela a hned 10.12. ji dočetla celou, tak nápad s adventním kalendářem je úžasný.
Kniha se čte rychle, má krátké kapitoly. Rozhodně je však pro mladší čtenáře, je dost jednoduchá a naivní.
Začátek knihy je dost divný a nereálný, tolik lidí drbe a pomlouvá holku jen proto, že se vyspala s klukem, ze kterýho se vyklubal gay? Ach, šokující! Myslím, že by je to všechny nemohlo zajímat míň.
Její setkání s Jaxonem- první den se na ni mračí a neřekne jí ani slovo (asi pokus o enemies to lovers) a druhý den už s ní chce naoko chodit? To mi přišlo hrozně uspěchaný. A takhle jde celá knížka. Žádný pozvolný napětí a rostoucí chemie.
Mám ráda cheesy knížky, ale tohle bylo prostě všechno až moc přehnaný.
Co se mi ale hrozně líbilo, je babča spisovatelka, to je skvělej originální nápad.
Kde je mi dobře
Emily Henry
Další moje milovaná Henryovka . Tahle mě zasáhla asi nejvíc z jejích knih, opravdu škaredě jsem párkrát brečela. Je milá, smutná, vtipná, smutná, hezká.
V knize se prolíná minulost s přítomností a tak se postupně dozvídáme, jak začalo přátelství šesti tak rozdílných lidí, jak se dali Wyn s Harriet v minulosti dohromady a co se mezi nimi podělalo.
Už od začátku jsem jim hrozně záviděla ty jejich společné zážitky, to jejich přátelství na život a na smrt a tak mě hodně zasáhlo, jak se od sebe začali vzdalovat a jejich přátelství se pomalu vytrácelo. Je hrozně smutné, že máte kamarády, kteří jsou pro vás vším a jak jde život, postupně si se vzdalujete až nejste nic, jen staří známí.
Z postav mě Wyn ze začátku hrozně štval, ale jakmile jsem se dozvěděla důvod jejich rozchodu, zamilovala jsem si ho stejně jako Harry, Cleo, Sabrinu, Kimmy a Partha .
Emily Henry mě asi nikdy nezklame, miluju její knížky, miluju jak reálný jsou. Dost často zpochybňuju situace v různých knihách a říkám si, že tohle by se ve skutečnosti rozhodně nemohlo odehrát, ale u Emily se mi to nestalo ještě ani jednou. Zůstává tak nadále na první příčce mých oblíbených spisovatelů
minulost x současnost - forced proximity - second chance romance
Láska na hraně
Penelope Douglas
Upřímně, knížku jsem si vybrala podle krásné obálky (podle jedné booktok slečny je to must read!), před čtením jsem se nedívala, o čem kniha je. Měla jsem .
Kniha je plná toxických vztahů, má dlouhé kapitoly a je psaná z pohledů všech hlavních postav.
Začátek knížky byl hodně zvláštní, spíš jak z nějakého thrilleru. Na její rodinnou situaci přesně sedí jak se říká, že každé dítě si zaslouží rodiče, ale ne každý rodič si zaslouží dítě. Potom se Thiernan přestěhovala za rodinou, kterou nezná, do baráku, který je mimo civilizaci, a začalo to .
Co se týče hlavních postav, nevím nějak kde začít . Thiernan je zvláštní holka, která akutně potřebuje terapii. Jake je hot, ale bohužel náladový a panovačný. Noah je asi nejlepší, nejhodnější postava z nich všech, ale taky by měl zapracovat na tom, jak se chová k ženám. A Kaleb? Ach bože . Půlku knížky se choval buď jako zvíře nebo jako batole, jeho odporný toxický chování (třeba to vyhození antikoncepce?) neomluví ani fakt, že zažil v dětství trauma nebo to, že se kvůli Thiernan naučil znovu mluvit (což musím uznat bylo hezký).
No, bylo to určitě zajímavý čtení, moje první knížka tohoto typu, a nejsem si úplně jistá, jestli něco takovýho chci ještě někdy číst .
Božští rivalové
Rebecca Ross
O knize jsem dopředu nevěděla vůbec nic, četly jsme ji v knižním klubu, tak jsem se do ní hned pustila. Ze začátku mě moc nezaujala, hlavně teda ta myšlenka bohů, moc jsem nevěděla, jak si je představit . Vypadají jako normální lidi nebo jsou vysocí deset metrů nebo co se děje, jak vypadají? A na tom světě mi taky něco nesedělo (ale nevím co). Co se mi ale líbilo, byly ty magický obchody (aby se mi v obchodě ukazovalo jenom to, na co mám peníze, bych někdy potřebovala )
Začátek knížky byl pomalejší, chvilku mi trvalo než jsem se začetla, ale od odjezdu Iris do války se knížka rozjela a až do konce mě nepustila.
Co se týče postav, tak Iris i Roman byli zlatíčka. Hodní, naivní, silní, měli svoje chyby. Líbilo se mi, že tu nebyly žádný erotický pasáže, nějak by se mi to do téhle knížky nehodilo.
A prosím, znormalizujme už, že každá knížka, odehrávající se v jiném světě, než v tom našem, musí mít mapu! Ta mi tady moc chyběla.
Bylo nebylo jedno zlomené srdce
Stephanie Garber
(SPOILER) Tohle byla nádherná knížka. Nádherný svět, nádherná obálka a celkový vibe téhle knížky je prostě pohádkový. Obsahuje mapu, což miluju, takže plusové body navíc. Co se mi dál líbilo, byly ty krátký kapitoly. Knížka se tak četla skvěle a hezky odsýpala.
I když teda ze začátku jsem se nemohla moc začíst, ale pak se Evangeline dostala na Magnificent North a už to jelo, přečteno za dva dny .
Co se týče postav, tak jsem se asi do žádné úplně nezamilovala, Eva je hrozně naivní a hloupoučká, ale dá se to pochopit, její rodiče ji tak vychovávali. Jacks mě dost zklamal a jako, snažila jsem se ho mít ráda, ale přišel mi jako naprostej blb, tak třeba se to zlepší v dalších dílech . Oproti tomu Apollo mi přišel v pohodě a bylo mi ho dost líto, takový osud si nezasloužil.
Co je ještě potřeba říct, že tam nebyly žádný spicy scény.
ALE co má být v české verzi ten překlad jejího jména?! To se nepoučili už s Jeřábem a Hurikánem?! A navíc Ryšavá vůbec nesedne k tomu oslovení lištičko a nesedí do té balady, tak nechápu na co při tom překládání mysleli..
Každopádně, MILUJU, jdu na druhej díl
Porodní sestra z Osvětimi
Magda Knedler
Tuto knížku jsem poslouchala jako audioknihu (na YT na účtu Knihy Dobrovský) a jsem za to moc ráda. Při poslechu audioknížek si nedovedu (jako u čtení) tolik představit situace a místa, které jsou zmíněny, což bylo u této knihy jenom dobře. A musím ještě zmínit, že namluvená byla naprosto fantasticky.
Kniha vypráví skutečný příběh porodní sestry z Osvětimi Stanisławy Leszczyńské. Vypravěčka celé knihy je smyšlená osoba, ale její životní příběh je sestaven z příbehů skutečných lidí, kteří si prošli touto příšernou zkušeností.
Kniha je napsána věcně, ale krapet zmateně. Hlavně ze začátku jsem byla úplně mimo v časové ose. Uvědomit si, co znamenají názvy kapitol, mi trvalo až trapně dlouho . A moc mě nebavily části o životě těch osob předtím, než šli do koncentráku.
Víc by se mi líbilo, kdyby se víc do hloubky popsalo celé to porodní oddělení a co se stalo s dětma, který jim teda nechali. Starala se o ně jedna osoba a všechny matky byly nahnaný znovu do práce? Nebo prostě nepracovaly? Je škoda, že nebyl využitý plný potenciál tohoto tématu a kniha se radši věnovala dětství a dospívání fiktivní osoby.
Škoda toho stylu psaní a povrchnosti, téma je to zajímavé.
Nezapomeň na mě
Julie Soto
Tak tahle se mi moc líbila .
Knížka je o second chance love, psaná ze dvou pohledů a prolíná se minulost se současností, což u mě způsobilo, že jsem se od ní nemohla odtrhnout . Postupně se dozvídáme, co se stalo v minulosti a jak je tím ovlivněno jejich chování v současnosti. Tento koncept mám ráda, ALE tři roky? Tak velká láska a on čekal tři roky(a bylo by to i dýl) bez snahy ji kontaktovat nebo vidět?
A taky bych brala trošku kratší kapitoly, ale to je můj osobní problém.
Jinak se mi líbilo asi úplně všechno. Příběh, styl psaní, čtivost, hlavní i vedlejší postavy, spicy části.
Je to občas cheesy af a děsně předvídatelný? Ano. Vadí mi to? Ani v nejmenším .
Kavárna s vůní perníčků
Laurie Gilmore
Jak asi víte, mám ráda cheesy romcoms a Hallmark filmy, takže tohle bylo něco pro mě asi bych to nenazývala úplně bombou a nejlepší podzimní knížkou, jak se teď o téhle knížce říká, ale byla fajn, milá. Vlastně mi hodně připomínala sérii Romantické útěky od Julie Caplin, nádherné prostředí, láska, vyšetřování něčeho nekalého. A taky ty nereálné situace (jasně, že kdokoliv může zaskočit za Jeanie jako barista, vždyť na tom není vůbec nic těžkého).
Romantická linka je tady ta hlavní a vyšetřování toho, kdo může sabotovat Jeanie je zmíněno jen málo a tak okrajově, což mi vadilo. Myslím, že by knížka byla lepší, když by všechny ty lumpárny (rozbití okna už není jen lumpárna, ale chápem se) nebyly vždycky tak rychle smetené ze stolu a probíralo se to trochu hlouběji. Hlavní postavy by tak spolu trávily víc času a jejich zamilovanost by byla uvěřitelnější.
Každopádně se mi knížka četla dobře, postavy ok, maloměstské prostředí krásné (hlavně upněte pozornost na názvy všech podniků ve městě, cheesy af).
Květy z půdy
Virginia Cleo Andrews
Tohle je příběh o odporné matce, která milovala samu sebe víc, než svoje děti a zároveň silný příběh o sourozenecké lásce.
Kniha je hodně popisná a dobře se četla. Rozesmutní vás, rozněžní a taky vás rozhodně hodně naštve.
Hlavními postavami této knížky je čtveřice dětí, ve věku od 3 do 15 let. A taky jejich matka, malicherná zrůda, která si znovu zvykla na bezproblémový život bez závazků. Jejíž vlastní děti, se pro ni staly přítěží.
Po přečtení této knížky jsem tak smutná a naštvaná a tak moc bych dětem přála, aby teď byl jejich život jenom nádhernej a šťastnej a dokonalej, ale tato knížka je součástí pentalogie a tak bohužel zatím neočekávám šťastný konec. A proto další pokračování číst nebudu a tak můžu předstírat, že to touhle knihou skončilo, protože po takové zkušenosti nejsem absolutně připravená na další krutý okamžiky v jejich tak krátkých životech.
Mílový klub
Liz Tomforde
(SPOILER) Vážně jsem chtěla, aby se mi tahle knížka líbila, ale bohužel. Po vší té reklamě a dokonalých recenzích jsem si připadala, jakože čtu úplně jinou knížku než ostatní Zaprvé, knížce by rozhodně prospělo, kdyby byla o zhruba 200 stran kratší je čtivá, ale i tak nějakým záhadným způsobem děj vůbec neubíhá Zadruhé, opakované (jakože doslova na každé druhé straně) mluvení o Steviině těle a o tom, jaký je Zanders bad boy (), bylo děsně otravný. Vlastně, opakování všeho celkově. Občas jsem měla při čtení pocit, že čtu pořád dokola ten stejný odstavec.
Některý části byly až směšně trapný (Steviin proslov k novinářům na konci knihy? Girl, nobody cares).
Oslovení kočičko . Přitom v angličtině je to sweetheart, to nezní tak hrozně, ale kočičko? A ještě v každé druhé větě? Meh.
Abych ale nebyla jen negativní, líbily se mi části s útulkem, líbil se mi Halloween a všeobecně Maddisonovic rodina.
Takže jak jsem se na knihu těšila, protože hokejisti duh, tak mě zklamala. Ale protože ráda trpím, asi si přečtu i druhý díl .
Beze svědků
Lisa Jewell
Tuhle knížku bych si sama od sebe nevybrala, ale četly jsme ji v knižním klubu a jsem za to hrozně ráda, protože se mi moc líbila. Před čtením jsem si nezjišťovala, o čem je, takže jsem byla příběhem hodně překvapená. Kniha je hodně čtivá, má spád, je smutná, je zarážející, vyvolává silné emoce. Je psaná z pohledů více lidí, střídá se minulost se současností. A vlastně už od začátku víte, co se stalo a asi i kdo to udělal, ale ten průběh a co všechno Ellie zažívala, hnus.
Od autorky si musím přečíst i něco dalšího, opravdu mi sedla stylem psaní a celkově formou knihy.
Lepší než ve filmu
Lynn Painter
Jelikož se knížka odehrává na střední škole, tak je asi určená pro mladší lidi než dvacetiosmiletou mě, ale moc se mi líbila. Knížky jsou můj útěk z reality a tak bylo moc milý číst si o holce, jejíž největší starostí je získání vysněného kluka a to, že ji někdo poblil na párty. Možná se mi tak líbila kvůli tomu, co za knížky jsem četla před touhle (americký milostný experiment ) nebo kvůli Wesovi, těžko říct .
Hlavní postava Liz mi k srdci moc nepřirostla, měla jsem problém hlavně s její zatvrzelostí a tím, jak moc beznadějně romantická je, bylo to otravný.
Wes je kluk, do kterého bych se na střední rozhodně zamilovala (i teď, ale to se nehodí říkat o klukovi ze střední). Vysoký, vtipný, upřímný, ochranitelský, uzavřený, ale ne tak moc, až už to není hezký (ano, mluvím o tobě Conrade). A he fell first .
A teď se dívám, že to má pokračování, tak to si musím přečíst .
Americký experiment
Elena Armas
Tak nic, tento druhý díl byl horší. Nebudu lhát, miluju cheesy romcoms a ty nejprofláklejší tropes, ale tady bylo VŠECHNO. V téhle knížce najdete jakýkoliv klišé, který si jen dovedete představit. Nevím, jestli je to stylem psaní nebo jen tím, jak moc cringe to je(Jsi to opravdu ty, nebo jsem se probudil v nebi? ), ale něco mi na téhle knížce prostě nesedlo. Občas jsem musela některý části úplně přeskakovat (na což nejsem pyšná). Co se mi ale líbilo, bylo že knížka byla psaná z pohledu obou hlavních postav, to mám ráda.
Hlavní postavy mi taky nesedly, clumsy Rosie mi přijde až moc zoufalá a Lucas takový nijaký. Rosin brácha Olly je naprosto zbytečná postava, stejně jako celý příběh okolo něj.
No, od autorky už si rozhodně nic nepřečtu, ale říkala jsem si, že budu hodná v hodnocení, protože se tahle knížka může líbit lidem, co třeba moc nečtou nebo čtou spíš jiný žánry a nemají za sebou tolik romcoms, jako já. A taky věřím, že kdybych knížku četla v angličtině, nebude to tak hrozný. Hlavně teda erotický scény, se po překladu do češtiny jaksi stávají trapnějšími. Což mě jen utvrzuje v tom, že romcoms je lepší číst v angličtině .
Láska po španělsku
Elena Armas
Tahle knížka byla za mě fajn, naprosto miluju tropes jako enemies to lovers, one bed, forced proximity, he fell first a další, takže tady jsem byla jak v ráji, ale občas to bylo až přehnaný a až moc klišoidní (je to vůbec slovo?). Knížka se četla snadno a rychle, ale občas jsem fakt protáčela očima
Hlavní ženská postava Lina je na mě moc tvrdohlavá a jak to říct, dětinská?, ale zároveň je zábavná a živelná a to se mi líbí.
Aaron je typická hlavní mužská postava. Vysoký, černé vlasy, ochranitelský, svalnatý, dobrý snad ve všem. Takže ten se mi hodně líbil . Zároveň je i tichý a s upovídanou Linou tvořili moc hezký pár.
Zkusím si přečíst i druhý díl, třeba bude ještě lepší.
Všemi smysly
Rebecca Yarros
Tahle knížka byla napsaná v roce 2014 (takže dlouho před Čtvrtým křídlem) a je to znát. Nejenom, co se oblečení a takových věcí týče, ale hlavně to bylo vidět na autorčině psaní. Nevím, jestli je tohle její prvotina, ale rozhodně to tak vypadalo.
Zezačátku jsem s knihou trochu bojovala, protože mi některé části připadaly, jak pro dvanáctiletý čtenáře a přišly mi fakt cringe, ale pak se to zlepšilo. Pak už se četla líp, měla spád a až na ty zvraty (ty byly ve většině fakt trapný), byla knížka v pohodě.
A teda, celkově jsem se asi nedokázala sžít s postavami, ať už hlavními nebo vedlejšími, protože ač bylo v knížce spousta smutných pasáží, nebrečela jsem ani jednou. Jediné postavy, které jsem si tak nějak oblíbila byl Gus a Josh.
Příběh celkově se mi líbil, zpracování už tolik ne.
Temné sestry
Krystal Sutherland
(SPOILER) Hodně originální příběh, nic takového jsem nikdy nečetla a to jsem knih přečetla hodně. Je to fantasy, ale zároveň není a prostě je to hodně hodně divná knížka.
Začátek ubíhal hodně pomalu, do čtení jsem se musela nutit, ale pak se to rozjelo a já nestíhala otáčet strany, jak rychle jsem najednou četla.
Většinu knihy jsem byla děsně zmatená a nechápala nic, ale pak se všechny kousky hezky složí do sebe a najednou dává smysl (skoro) všechno.
Z hlavních postav mi nebyla sympatická asi ani jedna, Grey a Vivi jsem od začátku neměla ráda a Iris je tak hodná, ale tak děsně naivní, asi stokrát jsem ji chtěla praštit po hlavě, ať se sakra probere. Gabe a Cate . Tyler byl fajn.
Normálně nemám ráda otevřené konce, ale tady se mi to líbilo. Snad nebude další díl a já si (SPOILER) můžu zůstat ve svým delulu světě, kde se Tyler vrátil a společně s Iris a Vivi zničili Grey