knihomoli
komentáře u knih

Autor není žádný skvělý spisovatel, ale kniha líčí poměry v období první svět. války na Sibiři a v lágrech jak je autor poznal. Odkrývá širokou ruskou duši, tu krutou, tu laskavou a hlavně úplatnou. Za děngi vsjo. O vypálení a vyvraždění vesnice kvůli moru jsem se tady dověděla poprvé. Kniha pro mne byla zajímavá i pro srovnání lágrů před a po nástupu bolševiků k moci.


Nízké hodnocení této knihy spočívá zřejmě v tom, že od ní čtenáři očekávají něco jiného. Je to skvělý a silný román, který se čte jedním dechem.


Za povídky 5, za básně 3 hvězdičky.


Řekla bych, že kniha je tak o třídu výš než Bez těla. Skvělá četba


Moc krásná kniha, až mi bylo líto, když se blížil konec


Dobré, opravdu dobré, ale nesouhlasím s popiskou knihy, že knihu čtou i ti, co jinak šáhnou akorát po telefoním seznamu. Vůbec mi nepřijde jednoduchá i když já jsem ji zhltla poměrně rychle.


Na základě této učebnice jsem si v 6. třídě zamilovala dějepis


Návrat po letech ke knize. Dobře se čte, klasická detektivka jak má dle mne být, částečně krimi, částečně román, občas mi cukaly koutky, parádní oddychovka i když autoři mají i lepší


Příjemné čtení, jako bych si povídala s přítelem. A taky jsem ráda za jeho nekorektnost v této pseudokorektní době.


zajímavé téma, ale hra na Supermana pokazila to dobré, co kniha přináší


Určitě to není kniha pro ty, kteří nemají rádi dlouhá souvětí a preferují rychlé akce. Pomalá ( ze začátku možná až příliš ) gradace mě postupně vtahovala do děje a čím dál víc uchvacovala.


Návrat ke knize po mnoha letech a stejné nadšení. Steinbeck je skvělý autor.


Jestliže jsem u Dítěte č. 44 půl hvězdičky přidala, tak tady jsem ji ubrala. Velké zklamání, překombinované, přinutila jsem se knihu dočíst, určitě se k ní nikdy nevrátím.


Za mě dobré. Sama jsem si něčím takovým prošla a nikdo mi nebyl schopen vysvětlit, co se vlastně stalo. Není to o šplouchání na maják, jde o záchranu života. Navíc zhuštěné příběhy horolezců, polárníků a jiných dobrodruhů mi přišly zajímavé.


První půle a její reportážní styl mi neseděl, druhá polovina výrazně lepší. Když jsme mladí, rádi riskujeme, někdy to bohužel nedopadne.


Nedůležité, nic neříkající příběhy ze života spisovatelů. Chvílemi jsem měla pocit, že čtu nějaký bulvární plátek.


I když je skvěle napsána, knihu jsem četla s přestávkami, všechno se ve mně bouřilo. Stále si myslím, že odsun byl nevyhnutelný, ale vždy, když se kácí les, lítají třísky. Bohužel těmito třískami jsou v tomto případě lidé. Na druhou stranu selhání brutálních jednotlivců není selháním národa. Děly se strašné věci, ale bylo to čerstvě po válce, po plynových komorách, po vraždící mašinérii neuvěřitelných rozměrů. A ti co zůstali? Copak v té době netrpěli i Češi? Přicházela pekelná 50. léta kdy lidé přeživší koncetráky končili třeba v komunistických lágrechch. Strašná, strašná doba
