knihomolka_68 komentáře u knih
Začátek knihy mě úplně nadchnul, nápad originální a zajímavý, postavy sympatické, děj překvapivě drsný a foglarovsky strašidelný.
Ale nakonec jsem knihu dočítala spíš z donucení, protože se to celé nějak pokazilo jak z hlediska děje, tak z hlediska charakterizace postav. Určitě to není špatné čtení, ale počáteční nadšení prostě během četby opadlo.
Skvěle napsané, napínavé od začátku až do konce. Takové smutně beznadějné (ale ne tak zas až tak docela, jsou tam i vzácné momenty hezké lidské vřelosti a naděje), prostě vlak ženoucí se do neštěstí. Ale opravdu dobré.
Do knihy jsem se pouštěla s velkým očekáváním (mnohokrát mnohde doporučovaná), ale bohužel mě dost zklamala. Místo propracovaného a vyspělého (tím nic proti žánru YA!) příběhu o hrůzách války a jejich dopadu na lidi to byla nepříliš povedená snůška mnoha klasických témat naházených bez ladu a skladu na jednu hromadu - chudá sirota je skrytý génius, prestižní škola, namyšlení spolužáci z lepších rodin, podivínský učitel, tajemný válečník, meditace, superschopnosti... Opravdu spousta klišé. Navíc velice plytké a většinou nesympatické postavy, mnoho nelogičností v ději, hrůzy masakru v Nankingu téměř přes kopírák, a na závěr brutální pomsta na civilistech nepřátelské země.
Jediná chvíle, kdy mě kniha trochu bavila, byly události kolem začátku války a evakuace z hlavního města. Ale to byla bohužel poměrně krátká pasáž.
Poměrně pomalý rozjezd (a to říkám jako čtenář Malazské kroniky padlých), ale nakonec mě to docela chytlo a s chutí jdu do druhého dílu.
Zajímavé a velmi edukovaně podané cestování časem do středověké Anglie v době morové rány. Kupodivu mě však snad víc bavila druhá dějová linka, odehrávající se v blízké budoucnosti (dnes už asi spíš alternativní současnosti), kde se vědci kromě zpackané cesty časem musí vypořádávat navíc s epidemií, návštěvou Američanek, přespříliš starostlivou a neodbytnou matkou studenta a spoustou dalších peripetií.
Nebylo to špatné, ale úplně mě to nenadchlo. Líbilo se mi místo a doba, do které je děj románu zasazený. Ale ani jedna z hlavních postav mě nijak nezaujala a nepřirostla k srdci, a nebýt toho, že jejich vztah byl "ozvláštněn" tou tehdy nebezpečnou téměř zakázaností, nebylo by na jejich příběhu vlastně nic moc zajímavého. Ale tohle poselství - všichni jsme stejní - vlastně má něco do sebe...
Přišlo mi, že ačkoli jde teoreticky o knihu pro děti, je psaná spíš tak, že se bude líbit dospělým, protože hodně hraje na struny nostalgie (volba slov, vesnice, babička a její vaření, pečení, slivovice, bruslení na vesnici, „doutníky“ z rákosí...). Já ale asi ta správná cílová skupina nejsem, celý příběh mi přišel tak trochu moc nucený, přeslazený.
Zvláštní kniha s nesmírně silnou atmosférou a velkým napětím, taková syrová, chlad a zima z ní chvílemi přímo čiší, ale zároveň je i plná spousty krásných, laskavých, vřelých momentů.
Zrovna nadšená jsem z toho nebyla, ale další díly jsou prý lepší, tak tomu ještě dávám šanci.
Přišlo mi to takové trochu neohrabaně napsané, často zdlouhavé, jednání postav nelogické, zkratkovité, a poněkud neschopné (i u těch, kteří by měli být schopní velice).
Lukjaněnko mě prostě baví umí psát, rychle vtáhnout do děje, pobavit různými postavičkami, které hrdinové knihy cestou potkávají. Nápad téhle knihy není úplně světoborný, ale kniha mě od začátku do konce bavila.
Pěkné. Líbil se mi věcný styl vyprávění i prostředí a doba děje.
(SPOILER) To téma jinakosti a odvahy být sám sebou je moc hezké, kniha má krásné poetické momenty. Taky oceňuju, že to neskončilo happy endem.
Nebylo to špatné, ale vzhledem k pověsti, kterou tahle kniha má, mě to poněkud zklamalo - místy mi to přišlo trochu prázdné, rozvleklé, málovrstevnaté.
Začátek ji přišel hodně dobrý, postupně to ale sláblo. Přeci jen to bylo takové trochu moc černobílé, hlavní hrdinka je vždycky se vším na mě až moc rychle hotová a hlavu si s věcmi láme poněkud méně, než by asi bylo záhodno.
Ale četlo se to dobře.
Lehké, příjemné a poučené čtení doprovázené pěknými fotografiemi.
Tak nevím, no... Základní premisa i spousta dílčích nápadů bylo velmi zajímavých, ale provedení mi vůbec nesedlo. Žánr grimdark fantasy mám moc ráda, ale v tomhle konkrétním případě mi to přišlo spíš jen jako snaha šokovat, znechutit. A většina postav se chovala neuvěřitelně jednorozměrně, chyběl prakticky jakýkoli vývoj, celé mi to přišlo tak trochu jako karikatura něčeho, co mohlo být opravdu skvělá kniha, ale nepovedlo se.
Ilustrace krásné a asi chápu, o co se autoři snažili, ale přijde mi, že to celé vyznělo tak nějak naprázdno.
Glukhovsky tradičně nezklamal – kniha mě bavila, četla se dobře, byla napínavá. Asi mě bavila dokonce o trochu víc než první díl...