knihoun komentáře u knih

Kdysi jsem to četla jako povinnou školní četbu a absolutně nezaujalo. Detailní popis jakési fádní krajiny, loveckých výprav a autorových osobních problémů - a co je mi jako do toho??

Musela jsem jet do Afriky na safari (jistěže ne střílet), aby mi to došlo, a nyní se mi kniha jeví výrazně logičtější a oblíbená. Je je to zaprvý popis té atmosféry, kdy ta nekonečná nedozírná volná prostranství člověku po pár dnech úplně přenastaví v mozku perspektivu vnímání a jako při meditaci člověk dostane příležitost a volnost si v hlavě zpracovat různá témata. A zadruhý: z bezpečnostních a praktických důvodů funguje denní režim tak, že i když nejste ranní ptáče, vstáváte ve 4, rozespalí a roztřesený zimou se potmě posbíráte, chvíli před rozbřeskem někam vyrazíte, aniž lze mít nějak moc pod kontrolou jak dlouho to potrvá k návratu, který musí být s dostatečnou rezervou za světla - tudíž optimum 4h odpoledne, jelikož v 6 je tma. Tím pádem se často vracíte třeba ve 2 odpoledne a máte vždy x hodin "večera" před sebou - na to chlastat něco studenýho a vykecávat se a relaxovat a koukat do krajiny...

Hemingway prostě psal poctivou pravdu tak jak byla, věci, které mu nesloužily ke cti - závist, přezíravost až šovinismus, malicherné konflikty - taky nevynechával

Jo, a jíst místně se vyskytující antilopy je výrazně ekologičtější než místo nich na tomtéž místě pěstovat k jídlu krávy

5 17.11.2020

Nedočteno, ano, zabloudit je vtipné, ale prostě nikdy nedokázat trefit správnou odbočku na 100 stránkách pořád dokola a dokola? To opravdu ztrácí pointu.

Crichton by dokázal poutavě zpracovat asi jakékoli téma. Skvělá práce s fakty, jazykem (super překlad) , čtivé a poučné zároveň, a přitom to není fabulace

5 24.11.2019

Trvalo mi dlouho, než jsem se do knihy začetla, začínala jsem na několikrát, to přiznávám, ale stálo to za to, a pak jsem se k ní vrátila víckrát. Jestli se chcete bavit a ukrátit si dlouhou chvíli, kupte si radši sbírku kreslených vtipů, nebo nějaké noviny, to jistě. Ale tohle je strhující dokonale propracovaný příběh, kde se dlouho nenápadně sbírají okolnosti, aby nakonec vybuchly se silou tornáda. Příběh, který není o neexistujícím nemožném světě, ale příběh o nás, příběh, ze kterého mrazí, dlouho po přečtení. Třeba příběh o tom, že člověk v hrozném osamění hledá a možná najde spojence na život a na smrt, který ho podrží víc, než si věří on sám sobě. Ten fiktivní svět je jen kreativní kulisou toho vnitřního příběhu - to je podle mě dost smysl sci-fi.

4 30.03.2020

Tuhle knihu jsem jednu dobu četla tak nepřetržitě, že bych ji asi byla schopna prostě odrecitovat celou nazpaměť. geniálně hořké, sebeironické - věci, které jsou smutné jsou napsány tak, že se tomu upřímně zasmějete a nejstrašnější na tom je, že je to víceméně autobiografické, prostě je to pravda. Pokud si přečtete autorův životopis, zjistíte, že slečna Dreyfusová existovala, scéna, kdy na svou lásku čeká marně na schodech s fialkami ve sklence vody, se odehrála...

4 24.11.2019

eh, eh, co to musí být za diagnózu člověka, který se podívá na obrázek Indiána s pěkným náhrdelníkem s plochými kamennými korálky (typ, který místní mimochodem nosí dodnes a prodávají na stáncích) a začne přesvědčovat všechny, kteří jsou ochotni poslouchat, že to přece vůbec není náhrdelník, ale úplně jasná klávesnice od počítače, kterou si dotyčný velmi prakticky pověsil těsně okolo krku... A ne, tohle přece není čelenka z papouščího peří, ale samozřejmě co jiného než přílba od skafandru s anténkama - atakdále a tak podobně na mnoha stranách. muhehe. Jako já netuším, jestli existují mimozemské civilizace, ale tahle osoba k jejich poznání opravdu nakročeno nemá, kšeftař s lidskou naivitou

opravdu vtipné, dokonalá karikatura socialistických absurdit, které jsou díky jistému nadpřirozenému jevu konfrontovány s normálně fungujícím řádem věcí

3 26.09.2019

nenadchlo - jako když se maratónec postaví na sprinterskou trať, tak to prostě nebude ono. Tenhle autor umí rozpracovat mnohovrstevnatý příběh a na konci ho zase spojit do pěkného závěru, což se mu myslím povedlo u Žárlivosti, ale u těch ostatních krátkých se mu to prostě netrefilo.

Výsledkem byla buď jednoduchá hříčka, kde byl konec jasný už od první půlky - Londýn, Fronta, Přiznání - (což samozřejmě neurazí - ale od autora bestsellerů člověk čeká víc než jednorázové spotřební zboží) nebo povídky s rozplizlým obsahem i koncem (Odd).

2 22.11.2021

Mě to minulo. Nutili mi to v dětství a tehdy mi to připadalo zcela nesrozumitelné a tísnivé, v dospělosti mě to začalo vysloveně iritovat. Osobně soudím, že matematici by neměli psát knížky pro děti, a pedofilním matematikům by to mělo být dokonce zakázáno úředně.

Za mě velmi slabé "veselé historky z natáčení". Když to srovnám s knihami o Korfu nebo Kamerunu, Jižní Americe, atd. které jsou prostě pecka, tak tady jsem měla problém najít něco, co by mě pobavilo nebo nějak jakkoli zaujalo. Jedině snad ty potíže s housenkami.

1 26.05.2021

Velmi mi to připomínalo Terezu Raquinovou od Zoly, stručný sevřený příběh, nezadržitelnost směřování tragického osudu, jak jsou jednou špatně rozdané jeho karty. Chápu, že prostředí venkova na Litevsko-polské hranici před x lety není zrovna atraktivní pro každého, ale mě se ta knížka dostala pod kůži hodně.

1 09.10.2020

nestojí to za to, souhlas s vidličkou

1 13.04.2020

prožvýkala jsem se tím, ale minulo mě to. Můj přetrvávající pocit je ten, že autor je šílenec a pokud jemu samému sepsání této knihy pomohlo jako nějaká terapie, vypsání se ze svých běsů a nočních můr, tak OK, to mu rozhodně přeju, ale vydávat to kvůli tomu nemusel

Knížka kteří pohladí srdce každému, kdo má rád zvířata. Je to o tom, jak zvířata, nejen papoušci, ale i lidoopi, šelmy, kytovci, různě projevují dvou chytrost, úsudek i emoce. A v žádném případě to nesklouzává do žádných fantasmagorii, napsal to odborník na chování zvířat.

1 01.01.2020

Jak už to u antologií bývá, ne všechny povídky se budou líbit každému. Dokonce různí lidé budou mít asi různé povídky oblíbené či neoblíbené. Ne všechny jsou dobře přeložené. Ale obecně to hodnotím jako nadprůměrně povedenou sbírku . Alien sex, sex s cizincem - znáte snad nějaký jiný?..

1 24.11.2019

případ ztraceného suchoplavce se mi docela líbil jakožto Holmesovská parafráze, Pes baskervilský o něco méně, ale (čert č. 4) OPĚVOVAT STB, JAKO ŽE TO JSOU CHRABŘÍ BOJOVNÍCI S NACIZMEM, TO FAKT NE A FŮŮJ. A ani čtivej příběh to nezachrání

za mě dobrý, ale horší než film (super) a horší nez Převrácený svět (geniální), kdybych je potkala v obráceným pořadí, nebyla bych zklamaná

16.12.2022

je to miloučké, ale nedočetla jsem to, protože jsem u toho okamžitě usnula jak mimino :)
Stačí se podívat na ilustrace schoulených zvířátek se zavřenýma očkama, a už taky zíváte

Ne, druhý Herriot to není, příliš velký podíl knihy zabírá rozebírání se v osobních problémech autora, a většinou to není podáno tak pěkně, aby to čtenáře zaujalo, pobavilo, nebo naladilo na stejnou vlnu. Když autor nemá ten dar, jako měl Herriot, tak stejná tematika to prostě nenahradí. Nicméně číst se to dá.

10.03.2021

Zcela tuctový cestovní deníček. Obdobnou literární kvalitu by vyplodil úplně každý o úplně jakékoli své dovolené a víc poutavých informací je i v katalogu kterékoli cestovky. Chápu, že psát o všeobecně známých věcech - jako že v těchto končinách konzumují morčata, že jsou tam pyramidy, atd ., atd., a čtivě zpracovat cestovatelskou "prózu" jako že člověku někdy není dobře nebo je vyčerpaný, je těžké, ale však autory nikdo nenutil se do toho pouštět a vydávat to. Normálně si ráda přečtu o místech, která jsem navštívila, říkám si, jé, přesně tohle jsme viděli taky. Ale toto mě nudilo na 95%