knihveru
komentáře u knih

Povinná četba pro fanoušky knihy Expedice: můj milostný příběh. Kniha obsahuje faktický souhrn událostí spojených s nalezením ostatků Andréeho expedice. Kniha vyšla velmi brzy po objevu, což může být výhoda i nevýhoda. Přestože rozebírá expedici ze všech stran (přírodní poměry, technické vybavení, šatstvo, jídelníček, zápisky a fotografie členů expedice, převoz ostatků aj.), rozhodně není nudná a i v dnešní době se čte dobře.


Tak nějak nevím. Osobně se mi více líbila první kniha, která byla celistvá. Tohle bylo na mě moc rozkouskované. A na konci byla Lucka fakt otravná.


Itálie je zde jen v pozadí. Místo toho je to celé o vztazích, často už od začátku maximálně průhledných. Zajímavé je to až ke konci, kdy spád děje člověka trochu probudí. Do té doby se děj táhne a je to takové nijaké. Nevyužitý potenciál.


Tak není to žádné veledílo, ale záznam pamětí žen, které přišly o své muže při hornických neštěstích. Jak se s muži seznámily, jak se dozvěděly o jejich smrti, jak probíhal jejich další život. Vychází z reality. Pro mě lepší než opěvovaný Šikmý kostel.


Kniha se četla dobře, není to tak děsivé. Jelikož tento typ literatury čtu jednou do roka, nemohu hodnotit kvalitu.


Těšila jsem se na oddechové letní čtení, ale to se úplně nepovedlo. Ano, párkrát jsem se zasmála, ale bohužel mi paní autorka nesedla. Její vyjadřování a hodnocení ostatních se mi místy hodně nelíbilo a bylo až vulgární. Paní možná bude schopná delegátka, ale nejsem si jistá, zda by měla určité věci publikovat.


Kniha je poměrně tenká. Výhodou je, že to přečtete fakt rychle, na druhou stranu tam není prostor na rozvinutí příběhu. Nekomplikovaný děj, vše se vyřeší rychle a jednoduše. A aby nebylo málo problémů, žraloci na závěr vše jistí.


Věděla jsem, že to asi nebude kniha pro mě, ale chtěla jsem si ji přečíst. Dle očekávání mi nesedla. Nebavila mě.


Nebylo to špatné, takové decentní ztvárnění příběhu jedné rodiny. Ale asi jsem čekala víc.


Kniha obsahuje kratinké příběhy dvojic, které spojila láska. Od starověku až po současnost, známé i téměř neznámé dvojice. Je tam větší zastoupení homosexuálních párů, než bych čekala. A trochu se obávám o faktografické údaje (ale není důvod to kontrolovat).


Knihu jsem si vybrala na odreagování a tak to i beru. Humor většinou dobrý, někdy to bylo trochu humpolácké, někdy cynické. Snad to příliš neodpovídá realitě.


Asi nemůžu úplně hodnotit. Dočetla jsem někam k 70. straně a nemohla se donutit pokračovat. Nebavilo mě to. Možná na to nebyl ten správný okamžik. Autorka se v knize hodně obrací k Sei, to bylo trochu neobvyklé, ale líbilo se mi to. Velice netradiční byly i ty seznamy.

Čekala jsem od toho o dost víc. Pro mě to nic šokujícího nebylo, příběh se mě nedotkl. Jediné plus vidím v tom, že se to četlo velice rychle.


Jedná se o příběhy několika lidí, navzájem propojených rodinnými nebo milostnými vazbami. Ze začátku dělá problém orientace v osobách a vzájemných vztazích, ale to se časem zlepší. Jak děj postupoval, nemohla jsem knihu odložit, tak jsem byla zvědavá, co z toho vzejde. Konec nečekaný, působivý, ale nemůžu si pomoct, čekala jsem za tím vším ještě něco víc.


Tahle kniha byla velký přehmat. Podle obálky jsem čekala příjemné čtení na podzimní večer, něco ve stylu Julie Caplin, místo toho je kniha spíše depresivní. Autorka nechává hlavní hrdinku větší část knihy pospávat, sebelitovat se, pít a neustále opakovat, jak na nic nemá sílu. Ke konci se to pak zlepšuje. Tři hvězdy hlavně za to, že to přelouskáte za pár hodin.


Kniha má 300 stran, z toho prvních sto stran se nic neděje. Havárie jako taková je popsána dost zvláštně, člověk pořádně neví, co se teda stalo, proč všechno selhalo. Příběh protínají záznamy z následného vyšetřování. Za mě slabší kniha.


Kniha je poměrně obsáhlá. Je třeba počítat s tím, že Lůca si jede svoje, takže se smiřte s tím, že Marvel je téměř na všech fotkách a zmínky o něm jsou snad v každé třetí větě. Nejvtipnější byla pasáž s bráchou. Nelíbilo se mi, že si to Lucka v závěru ulehčovala + nějaké další věci, ale to je její věc :)


Kniha byla zklamáním. Nedočetla jsem. Čekala jsem něco úplně jiného. Vtipné to není vůbec, pořád se tam řeší jen klimatická změna, černošská a především židovská otázka. Autor nesympatický.


Někdy prostě přijde člověku do ruky kniha, o které nikdy předtím neslyšel, a na první dobrou zjistí, že jo. Tohle fakt jo. Nádhera, ze života, osobně mi byly velmi blízké povídky Milenec a Červené ferrari. Je tam hodně sexu, hodně živočišnosti, ale není to laciné. Jen škoda té poslední povídky, ta mi tam neseděla.


Spousta fotek, zajímavé informace ze všech možných oblastí. Je to skoro jako průvodce, jen chybí mapy. Trochu mě štvalo, jak autorka pořád vyzdvihovala, v čem jsou Korejci a Korea skvělí či nejlepší...
