knihyKeMne komentáře u knih
Tak tohle je wow kniha, plně se ztotožňuji s komentáři uživatelů Akana či osman111 (četla jsem jen poslední stranu komentářů, určitě by jich bylo víc).
Doporučuji!
Obálka působí spíš dojmem, že se jedná o nějakou zahradnickou ročenku (že by to bylo tím rajčetem?), bohužel, protože když se nenecháte zmást...
Fascinující vyprávění částečně i reportážní formou o tom, jak se filmař snažil vytvořit dokument o rostlinách, jak za nimi putoval, co při tom zažil... Nejen že se dozvíte spoustu zajímavých (a tím myslím opravdu zajímavých) faktů o "inteligenci" rostlin, navíc si i uděláte obrázek o tom, jak takové dokumentární filmy vznikají a jak si občas autoři vypomůžou malým podvůdkem :-)
Výhodou dnešní doby je, že si každou rostlinu, o které autor tak obšírně vypráví, můžu vygooglit; a googlení v tomto případě opravdu doporučuju - zážitek bude o to dokonalejší (zvlášť když se vám o popisované akci povede vyhledat i video). Samotný dokument, o němž se autor zmiňuje, zřejmě vyšel pouze německy.
Samozřejmě obrazová příloha jako součást knížky by byla pohodlnější. Pak by to už vůbec nemělo chybu.
Doporučuju všem zvídavcům :-)
Autor se s námi nemazlí už od úvodu. Ze své sebevědomé pozice dědce vševědce neurovědce na spánek, který radil i NASA, nám hned zkraje řekne, jak strašně smrtelné je málo spát (podrobněji viz komentáře rabor a Eldar80 :-) ). Je si sebou tak jistý, že nám kromě vědeckých prací (z nichž mnohé samozřejmě provedl sám) předkládá i spoustu svých teorií stylu "podle mě je to tak, že..." Odkazy do knihy nasypal jen tak přiměřeně, sem tam někam, takže těžko říct, zda si někde něco nepřikrášlil, aby zněl co nejvarovněji. Korunu tomu dal v závěru, kdy rozdává rady jak jednotlivcům, tak vládám, jak by konkrétně změnil svět, aby víc spal. Ten člověk svou vizí fakt žije. Možná až nebezpečně.
Přes to všechno je to kniha, která vám z vědeckého pohledu (žádná ezoterika) řekne o spánku naprosto všechno. A to všechno bylo proklatě zajímavé. Takže sice s výhradami - ale doporučuju.
Konečně jsem se odhodlala tuto slavnou knihu už dál neobcházet. Z nějakého důvodu jsem měla pocit, že se mi bude špatně číst, ale že je k dalšímu rozvoji potřebná.
Takže - nakonec to čtení bylo v pohodě, člověk asi opravdu musí pro některé knihy dozrát. Uvítala jsem i to, že částečně jde i o formu otázek (a to reálných otázek, jaké napadají každého). Nepochopila jsem úplně všechno, občas jsem i ztrácela koncentraci, ale tak to má být, to důležité pro tuto chvíli mi kniha předala. A nebylo toho málo.
Autor často citoval Ježíše, Buddhu, i třeba Lao-c', ale nepochopila jsem, proč stejně často cituje z knihy Kurz zázraků - že by skrytá reklama? Mimochodem další kniha, kterou jsem nečetla.
Moje první setkání se Ziburou. Ačkoli to nebylo až tak čtivé jako Holcová, bylo to zajímavé čtení. Jazykem připomínalo blogové příspěvky (hlavně neustále udržovat pozornost zvláštními obraty či vtípky, že). Jakožto cestopis výborné - dokážu si život tamějších obyvatel živě představit. Ale hlavně zaujme autor sám o sobě - o jeho přístupu k životu, lidem, těžkostem, radostem i vlasti se dozvíme opravdu hodně, a ten přístup se mi moc líbí.
Autorova první kniha na toto zajímavé téma vyvracející to, co si o sobě a hlavně o ovlivnitelnosti (či spíš neovlivnitelnosti) svého rozhodování myslíme.
Ovšem jako první jsem přečetla autorovu druhou knihu Jak drahá je intuice, která je obsahově značně podobná, dle mého názoru i obsahově bohatší, a sama o sobě by bohatě stačila. Zkrátka, jestli jste četli dvojku, tohle bude v lepším případě opáčko, v horším ztráta času.
Fascinující kniha zaměřená na téma propojení zraku a mozku. Autor nám na řadě konkrétních osob (včetně sebe) čtivě představuje různé poruchy zahrnující tuto oblast, dozvíme se, jak takoví lidé vidí či nevidí, a mimo to i spoustu zajímavostí nebo třeba i výzkumy na toto téma. Autor svou knihu končí podobným rozebíráním celkové slepoty. Téma je zcela vyčerpáno. Dobrá práce.
Velmi čtivá kniha, která velmi jednoduše pojmenuje problémy většiny lidí a navrhne jejich řešení. A přečíst by si ji měli i ti, kdo tímto netrpí - protože buď si něco nalhávají nebo jsou opravdu za vodou, tak aby si uměli představit, v čem se my ostatní plácáme. Pochopit nás znamená mimo jiné zkvalitnit vztahy s námi zamindrákovanými.
A přestože cesta ven ze škodlivých zajetých vnitřních programů není tak rychlá, jak by se snad mohlo při čtení zdát, je tato kniha výborným startem k sebepoznání a práci na sobě. Doporučuji.
Tohle mi přišlo takové až moc filozofování. Na jednu stranu humorné, na druhou cítím, že mezi řádky je něco skrytého, co ale nemám sílu ani chuť luštit. Ano, poslední stránka do toho vnesla trochu pointy, jinak bych zůstala u dvou hvězd.
Velmi přínosná knížka pro všechny, kdo mají v rodině psychicky nemocnou osobu, která odmítá léčbu. Je to často boj zanechávající jizvy na vztazích. Zde se dozvíme, jak takové osobě (a vlastně i vzájemným vztahům) účinně pomoct. Největším překvapením pro mě bylo, že jejich popírání nemoci je pro ně realitou, symptomem, nikoli tvrdohlavostí.
Kniha americké buddhistické mnišky, založená na přednáškách, takže ne úplně přehledná, co se témat týče. Zvláštně přitažlivá. Při čtení cítíte mír.
Nebylo mi srozumitelné vše (např. rady typu vdechněte bolest, vydechněte soucit), ale už jen čtení je příjemným zážitkem. I to málo, co jsem ze své pozice schopna pobrat, mi přišlo jako velmi užitečné.
Kniha je plná "sloganů" jakéhosi mistra, kterými se máme řídit. Akorát to slovo "slogan", to mi zní odpudivě. Ale to je můj problém :-)
Ač se mi oba předchozí díly líbily, tady jsem byla zprvu v rozpacích. Možná autorka nezačala zrovna dobrým tématem. Z první kapitoly mi prostě vycházelo, že autorka je jen arogantní turistka vysmívající se místním zákazům ve smyslu já to nevěděla, tohle mi jako cizinci projde. Prostě nesympatická.
Další kapitoly to však zachránily a já dostala obvyklou porci zajímavých cestovatelských postřehů. Nejlepší byl ten rozhovor o tom, jak štípou komáři :-)
Rozsáhlé dílo snažící se říci o migréně úplně všechno. Včetně vývoje, jak na ni pohlíželi jiní lékaři. Vzhledem k tomu, že projevy i důvody vzniku i léčba jsou značně různorodé, působilo na mě zpracování místy až nepřehledně, ale v tomto případě je to pochopitelné.
Horší bylo, že autor vycházel ze svého původního rukopisu z roku 1968, který pro vydání 1992 upravil, aktualizoval a tak. Bohužel ne vždy bylo patrné, zda slovy "v poslední době" či "nedávno" myslí sedmdesátá nebo devadesátá léta - na pár místech rok uvádí a je to tak i tak. Navíc by bylo potřeba už pomalu aktualizovat pro rok 2020, hlavně odbornou část zabývající se výzkumy a léčebnými postupy. Škoda, že knihy tohoto typu tak rychle zastarávají, svého času to musela být opravdu hodnotná publikace.
Pozoruhodná, originální kniha. Nadchla. Ale první čtvrtina (třetina?) mě nebavila a já nemohla pochopit, kde se vzalo tolik kladných komentářů. Igo a Uri se mi jako jména neustále pletli, dokud jsem si v duchu toho prvního nepřejmenovala na Igora. Podobně závěrečná část byla místy trochu zmatečně napsaná, proto ubírám jednu hvězdu na hodnocení.
Taková tenká knížka začínající příletem hlavního hrdiny na Venuši. Ačkoli popis stanice výzkumníků je pro mě cosi jako nutné zlo (taková ta popisná pasáž, než se vůbec začne něco dít), vlastní les si mě hned získal svým kouzlem. Zřejmě čtu ráda o tak trošku jiných lesech (Les od Strugackých, Želes). Takže líbilo, i ten vývoj postav, i ty nastolené otázky.
Moje první kniha od tohoto autora, a zaujala. Již první část dokazující, že člověk vždy nejedná tak, jak by předpokládal, na poli pracovním, je zajímavá, což teprv, když se přeneseme do oblasti běžného života. Zaujala mě například část zabývající se úspěšností internetových seznamek.
Kromě důkazů, jak je naše rozhodování ovlivnitelné, má kniha ještě přidanou hodnotu v tom, že v ní autor mluví hodně i o sobě a svém vyrovnávání se s těžkým popálením. Vůbec jsem dosud netušila, co všechno taková léčba obnáší. Nebo s čím se potýká vědecký pracovník na vysoké škole, což je jakýmsi pokračováním autorova životopisu. A ačkoli je v knize z autora opravdu mnoho, vůbec to nevyznívá nijak sebestředně. Zkrátka velmi dobře napsaná obohacující kniha.
Od počátku mi něco na čtení vadilo, možná fyzická viditelná starobylost knížky vydané 1980, možná ten divný mimozemský pavouk na obálce (asi sdílím k pavoukům stejný vztah jako Li z příběhu), možná těch několik postav, které se mi dost dlouho mezi sebou pletly, možná to, že autor se s tím nepáře a hned od začátku nás vrhne do neznámého prostředí a akce. Nejspíš ti pavouci. Člověk od nich chce co nejdál.
V druhé polovině ale děj nabere rychlý spád a konečně mám pocit, že tohle číst chci. Rozuzlení je parádně překvapivé a vlastně se mi líbilo, jak si to ten autor hezky vymyslel. Jen kdyby to nebyli zrovna pavouci...
Úvod hlásal "vtipný kriminální příběh", to zaujalo, protože člověk pak čeká, kdy ten vtip jako přijde. Slovní výměny mezi milujícím párem v manželství po x letech byly bohužel jen rádoby vtipné. Postavička soukromého detektiva byla sice komická, ale tak nějak až tragikomická. Fotbalové prostředí nuda. Zápletka zamotaná tak, že jsem se ztrácela. Naštěstí se ke konci knihy dozvíme, o co tak nějak jako má jít. Autor nechává čtenáři indicie, z kterých ví víc než vyšetřovatelé, o to neukončeněji pak vyznívá závěr.
Poetické vyprávění, které zaujme už první větou, prakticky bez děje, vylíčená fantazie představy života na jiných planetách, vycházející ze zákonu sbíhavosti (zajímavý to zákon, umožňuje klást si spoustu filozofických otázek). Příjemné čtení, užívala jsem si autorovu hru s jazykem (a zpětně oceňuji výběr názvu díla, promyšlený, ač na první pohled působí tuctově).
Poetickou atmosférou připomíná Larsena, barvitostí jazyka zase Strugacké. Po dočtení ještě pár dní v duši doznívá.
Autor knihu po 10 letech přepracoval a na mnoha místech aktualizoval, z toho je vidět, že mu předání svého poselství opravdu záleží.
Prvních sto stran je jen takový úvod, osobní příběh, jak se z doktora zklamaného životem stal novátor. Jak nyní bojuje proti celé lékařské obci. Celé mi to bohužel přišlo takové nějaké, jak to říct, zkrátka si nezískal mé sympatie. Nemohla jsem uvěřit, že jeho Líbánkovým efektem jsem byla tak nadšená.
Pak se přesouváme k buňkám, proteinům, kvantové fyzice. Jako bychom až nyní byli připraveni vstřebat celou tu převratnou teorii. Kapku moc odborné oproti začátku.
A potom, teorie výchovy potomků. Neboli praktické využití. Ta je srozumitelná až dost.
V závěru se autor snaží vyjádřit postupně snad ke všem věcem mezi nebem a zemí (např. téma reinkarnace) a vede dlouhý moralizující proslov k lidstvu, jak být lepší.
Celkově tedy takové nesourodé dílo, zato s důležitou myšlenkou.