konicekbily komentáře u knih
Autorovy knihy se čtou velice dobře, zná Bretaň dokonale, provází nás jídelními specialitami, přidává vysvětlování o věcech vztahujících se k případu - tentokrát je to ovocnářství o jablkách, a dále ornitologie a nějaké informace o vyhynutí zvířecích druhů zaviněné lidstvem. A k tomu mistrovsky propracovaná zápletka s řešením ve stylu pana Poirota.
Zápletku autor promyslel dobře, zamýšlel jistě i stoprocentní provedení, pokusil se o to, ale já jsem jiného názoru. Nelíbí se mi forma: skoro abych si měl najmout jasnovidce, který by mi pomáhal zpočátku rozeznat, co jsou vzpomínky a co je realita. Myslím si, že tři hvězdy tentokráte postačí.
Spoustu myšlenek autorky jsem nepochopil, možná jsem četl nepozorně, ale také se mi zdá, že někde jsou nedotažené myšlenky. Jo, ale podle mne to není klasické napětí - nejedná se o thriller. Průměr!
Jiné místo si našlo v mé hlavě lepší místo než Odbočka v lesích. Jednoduchý styl, krátké kapitoly, rychle ubíhající děj - odpočinkové nenáročné čtení moderní doby.
Autorka se snažila napsat napínavý, téměř horrorový příběh. Snad se jí to i podařilo. Ale jsem pedant: chybí mi k pochopení a vysvětlení několik "proč". Tedy průměr.
Je tam hodně červené knihovny a také rychle utíkající krimi, bez nějakého hlubšího osvětlování děje. Typická oddechovka.
Tucet povídek s vánočním laděním - co vše lze prožít koncem prosince. První povídky se mi líbily více, než ty u konce knížky.
Dokonalá sonda do vědomí, podvědomí, pocitů, odpovědnosti, výčitek, vydírání a soucitu člověka při porovnávání lidských hodnot a dodržování stanovené morálky. Psychologický román prvotřídní kvality vyprávěný vytříbeným jazykem!
Soubor na sebe navazujících povídek zobrazuje příběhy ze života a smrti jedné hodně rozvětvené židovské rodiny v průběhu dvacátého století. Povídky netvoří ucelenou časovou řadu, ale jsou to autorkou vybrané "obrazy" na pozadí událostí, které ovlivňovaly život na našem území ve dvacátém století. K podrobnému pochopení "kdo je kdo" na úvod je předložen rodokmen rodiny.
Mezilidské vztahy mezi nejbližšími příbuznými v různých situacích, v různém časovém období - vše v krátkých literárních útvarech deseti českých autorů. Některé se líbí více, jiné už méně. Průměr.
Zajímám se o historii, nejenom o dějepis, či literaturu faktu, ale i romány na pozadí historických skutečností. Je dobře, že se autorka zabývá příběhy našich krajanů, hledající jiné možnosti života. Literární zpracování není stoprocentní, ale je potřeba se vracet k zapomenuté či zamlžované historii formou románových příběhů.
Na úvod něco málo z Jarkova životopisu a potom hlavně citace z jiných pramenů, zejména rozhovorů jiných časopisů. Dává hodně odpovědí z bardova života, jsem za ně rád a děkuji, ale myslím si, že autorka tomu mohla dát více.
Různé místopisné linky se postupně přibližují jak přibývá mrtvol a práce policie probíhá současně na více místech. Nechybí napínavé scény, zamotané vztahy, popisy práce policie i hodně psychologického napětí. Snad je trochu zjednodušené vysvětlení provázanosti motivů, ale to toleruji.
Autorka ze mě udělala blbce, který se nedokázal zorientovat. Vymyslela poměrně rafinovanou zápletku a postupně ve dvou časových rovinách vypouštěla nová fakta a nedalo se rozeznat, zda to pomáhá pátrání, či je nadhozena falešná stopa. Na jednom venkovském statku je spousta mrtvol, nic se neztratilo a nevíme motiv. Proč se stalo? S odpovědí na tuto otázku jsem spokojen a knihu považuji za jednu z nejlepších této autorky.
Zatím nejlepší kniha autorky. Promyšlená zápletka, zpočátku není úplně jasné oč půjde, dává autorce mnoho možností jak variantně rozvíjet děj a promíchávat vsuvky časové i někdy i vyprávěče. Připadá mi, že někdy je moc odboček a složitostí, ale v závěru jsem pochopil, že to bylo nutné, aby nás v úplném konci ohromila.
Pěkný námět, propracovaná zápletka, upalující děj, vše bez vaty: považuji zatím za autorčinu nejlepší knihu!
Další autorova kniha "ze života". Pokládal spoustu zážitků, které mnohý z nás zažil, případně mohl prožít - do příběhu popisující vztahy party lidí. Domnívám se, že děj byl obědován za vyobrazení množství scén. Komu se to líbí, považuje knihu za super, komu se to nelíbí-tak ji odsoudí. Já ji považuji za průměr.
Podle mne je to mnohem slabší než Kříďák. Hledám slovo, jak popsat to, co mi vadí. Je to nevyvážené. Chvilku mi připadá, že by kniha mohla být super, ale následuje zklamání - překombinované či nedůsledně napsané . Proto průměr.
Dvě, časově oddělené zóny vyprávění, vše vytvořené monologem hlavního vypravěče se čtou velice dobře. Líbily se mi náznaky z jedné časové osy se vlivem na tu druhou. I zápletka byla dobrá, zpracování taktéž. Další knihy autorčiny hodlám číst!
Autorův styl vyprávění je ponechán i pro tuto psanou formu vzpomínek, esejí, úvah a přemýšlení. Témata jsou různá - asi jak to panu Šípovi přicházelo pod ruku při akci "COVID". Není zvyklí nečinně sedět či ležet - tak to napsal.