koryslava
komentáře u knih
Cizinec
Albert Camus
Mám hrozně ráda takový ty realistický momenty. Třeba když týpek popisoval, jak je na konci dne v jeho práci mokrej ručník u umyvadla, protože se do něj zaměstnanci utírají celej den. A nebo takový ty veselý, úplně šťastný momenty, nic se nehrotí, všechno je... tak nějak... že by to mohlo bejt depresso, a já si vždycky říkám "woe moe, to je depresso," a on vzápětí napíše, že je šťastnej... a jak se koupali v moři... a pořád si to užívali, ikdyž bydleli u moře...
A pak jak se chtěl rozplakat u soudu, a jak chtěl políbit toho hodnýho Célesta. A jak ve vězení vzpomínal na svobodu a jaký měl myšlenkový pochody o budoucí popravě. A jak mluvil o svý matce jako o mamince. A jak chtěl říct soudci, že mu je sympatický, a že mu záleželo na tom, aby mu byl sympatický taky. Ach...
Byla to taková ta kniha, co v ní vlastně není nic, co by vás teoreticky mělo zasáhnout, ale přesto vás zasáhne.
Bratři Karamazovi
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Po Zločinu a trestu jsem se dalšího Dostojevského bála, ale tohle bylo (nevím, jestli kvůli novějšímu překladu, nebo kvůli tomu, že jsem ZaT četla jako malá) stokrát lepší. Byly tam nudná místa, ale jako celek mě to fakt totálně bavilo a přečetla jsem to fakt rychle, na to jaká je to tlustá kniha.
Nejlepší postava je Smerďakov. To je prostě bez debaty.
Na cestě
Jack Kerouac
Celý děj se dá shrnout tímto popisem: Sal je smutný - tak jede někam, aby nebyl smutný - tam si někoho najde, zapaří s přáteli - je tam smutný - jede někam, aby nebyl smutný... a tak dál. Ufuf. Vlastně to je vystihující, ale mě to deprimovalo úplně strašně. Nemá to žádný východisko! Nenávidím to...
(Jediná dobrá část byla s těma mexičanama.)
Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
Depresso předtím, ještě větší depresso potom. Nic víc.
Tobiáš Lolness
Timothée de Fombelle
Super kniha, jsou tam nesrovnalosti a občas mě štval jakýsi didakticko - ekologický nádech, občas až moc výrazný, ale celkový dojem je hodně dobrý a zajímavý. Až teda na Tobiáše, což je prostě klasický naprosto bezcharakterní hlavní hrdina. Leo Blue je tisíckrát lepší.
Síla vzdoru
Suzanne Collins
Za mě to byl nejlepší díl Hunger games, všichni na to nadávají, ale mě se to fakt líbilo více než ty předchozí díly - děj nebyl tak rychlý, ale šlo to víc do hloubky a bylo to prostě jiný. To, jak se plížili do toho Kapitolu mě prostě bavilo. A ve filmu to pak totálně po...li.
Stmívání
Stephenie Meyer
Líbilo se mi to (ačkoli to, jak Edward vždy pro Bellu přijede a vyzná jí lásku bylo pak už docela stereotypní) do doby, než tam přišli ti zlí upíři, se kterými museli bojovat.
Hlava XXII
Joseph Heller
Boží. Místy trochu utahané a člověk se hrozně ztrácí ve jménech, ale místy tak boží, že to je tím vynahrazeno. Miluju scény, kdy někdo brečí, scénu, jak jsou nazí na stromě a scénu v tom podivném bordelu s babkou a dědkem.
Ticho a vřava
Nihad Sirees
Zvláštní styl psaní, takový civilní, člověk má pocit, že to psal nějaký amatér, ale za to že se to fakt doopravdy stalo. Hlavně takový ty dějový odbočky a vyprávění o tom, proč a jak to bylo. Ale bavilo mě to a bylo to vystihující. Vedro a řev odporný a nechutný. Ticho přinášelo úlevu. A moc se mi líbil konec na tý policejní stanici. Škoda, že to potom skončilo, chtěla jsem vědět, jak to bude dál...
Mlýn na mumie
Petr Stančík
Jedna z nejvíce WTF knih, co jsem kdy četla. Četla jsem to při pěší cestě 90km o samotě skrze německé lesy, ještě jsem potom měla horečku, takže to tomu nepřidalo. Durman (představovala jsem si ho jako nějakýho padesátníka, ačkoli bylo mnohokrát zmíněno, že je mladý) tam furt s někým šoustá a jí podivný jídla. Ale jsou tam vtipný citáty na začátcích kapitol a kniha je krásně graficky zpracovaná.
Souboj
Anton Pavlovič Čechov
Milá kniha, total ťuťu ňuňu, jak už to ten Čechov umí. Ale nějak hluboce mě to nezasáhlo. Odehrává se na Kavkazu u moře a je tam vedro, lidi jen jezdí na pikniky a posedávají po kavárnách a vedou filosofické rozhovory - je to ruský, co jinýho čekat. Má to happy end, takovej nevěrohodnej, ale asi je tím sledován nějaký záměr.
Nejnovější dějiny Ukrajiny
kolektiv autorů
Asi bych to nedočetla, kdyby Ukrajina nebyla mým srdcovým tématem, protože knihy podobného ražení obvykle nečtu.
Nejsem si úplně jistá její objektivitou, protože tam armády UPA a OUN byly snad až moc vyzdvihovány, (ne že by jejich zločiny nebyly zmíněny, ale spíše jen tak mimochodem), ale většinou to snad bylo v pořádku.
Ukrajina v měřítku 1:1
Oleh Kryštopa
Skvělé. Čtivé, objevné, zajímavé. V mojí lásce k Ukrajině mě to ještě utvrdilo, přestože (nebo spíš právě proto) že se tam řeší spíš ty negativní stránky věci.
Nejdelší den Adama T.
Patrick Ness
Na této knize není absolutně nic zajímavého. Totálně basic teen román - problémy v rodině, problémy s láskou, problémy s kamarády odjíždějícími do zahraničí. A to, že to je o gayích, to vážně už dneska nezachrání.
Nazí
Iva Procházková
Najdou se tam fakt skvělé a totálně vystihující části, které mi mluví z duše. A taky to má dobrou atmosféru, všechny ty místa na mě působily jako kdybych tam vážně byla. Přišlo mi to docela inovativní, nějakým způsobem - a na poměry českých knih tohoto typu je to určitě dost dobrý.
Tady na Jihu
Oles Uljanenko
Podivná kombinace stylu Zbabělců, Na cestě a nějaký My děti ze stanice Zoo nebo něčeho víc sexuálního a úchylnýho. V podstatě jak kdyby Danny ze zbabělců svý sexuální fantazie častěji uváděl do praxe a u toho se zaplétal do drogových či jiných pletich. Občas to mělo dobrou atmosféru, ale nic speciálního mi tato kniha nepřinesla. Bylo mi moc líto, že se nikde neobjevilo jméno hlavního hrdiny.
Červený a černý
Stendhal (p)
Julian je idiot, ale mlátí ho a popraví, takže to tomu dodává z 10 na 100%.
Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho
Douglas Adams
Těžká nuda, tak 85% knihy mám pocit že čtu pořád jakýsi úvod, a už teď, po pár měsících vůbec nevím o co tam šlo. Něco s cestováním v čase a elektromnichem, ale pointa? Uff...
Dům za zdí
David Mitchell
Občas trochu depresso, ale nijak moc děsivý to nečekejte. Ale čte se to fajn a člověk se těší na rozuzlení.
Achilleova píseň
Madeline Miller
Někdo píše, že to bylo moc romantické, někdo zase, že moc historické. Za mě akorát. Příjemné, milé yang adult o gayích z historického prostředí. Nečekejte vysokou literaturu, ale zároveň to není ani žádný bullshit, je to důvěryhodné a dobře se to čte. Asi hlavním plusem je za mě právě ta neotřelost spojení YA s historickou tematikou, která není zrovna (už notně opotřebovaná) druhá světová válka.
