koubin007 komentáře u knih

do mě se vryla tato myšlenka: tady na severu malta zmrzne rychleji od mrazu, proto je tu tak těžké stavět domy. Hodíte lžící maltu, za chvíli v tom lupne a už tu cihlu nikdy neutrhnete...
Nepředstavitelná věc pro člověka, který někdy něco stavěl:)

3 30.11.-0001

Druhý díl mně přišel už přehnaně zaujatý. Je vidět že autor už nebyl v této fázi svého života psychicky v pohodě. Deprese, alkohol, výbuchy hněvu,rozpad manželství...až mě to děsilo. Je to otevřená zpověď a vážím si pana Etzlera za to, že se dokázal takto otevřít a knihu určitě doporučuji,ale moje vnitřní brzda mně už našeptávala, že tahle část příběhu není objektivní novinařina.

2 05.04.2024

Pěkně to vystihl @Jprst, já bych k tomu dodal, že si v létě zkusím vyrobit vlastní destilační přístroj a zkusím rozdělat oheň kamenem.

2 28.10.2023

Jsem rád, ze můžu jako první recenzovat tenhle povídkový putykon. Jedná se o knižně vydanou sbírku krátkých, velice svérázných a těžce vypointovanych povídek, převážně na téma chlast, zábava, holky, cigara a vše co se týká mladýho studentstva západočeský Sorbony.
Charakter knížky je směs plzeňského slangu, hospodských keců z našich studijních let, které jsem ve většině případů sám zažil, ale mnohdy taky dost zajímavých postřehů, který mně,ač rodilému plzeňáákovi uniklo. Rozhodně doporučuju přečíst všem rodičům mladistvých, kteří v bláhové naději posílají svoje ratolesti za studiem do hlavního města piva, kde na náměstí , jako symbol pravdy tohoto tvrzení, stojí místo klasických kašen 4 mosazné pípy, a s nadějí doufají v jejich úspěšné vzdělávání. Stejně tak je kniha pro pamětníky, jako třeba moji generaci, kterou to zajisté rozesměje.
Suma sumárum, pobavilo mě to a ještě k tomu jsem, trochu nostalgicky, zavzpomínal na svoje studentský léta 2002-2007 v Plzni.
Jazykově originalni knížka, kde vám na stůl v hospodě postaví orosenýho bejka, nebo přijde parta místních čutálistů z Viktorky, aby si vedle vás chálnula biftekovýho tatara.

2 05.07.2023

Z knihy jsem si vzal docela dost nových informací, i když to byla celkem nuda. Yucatán, Mayové i Diego de Landa skutečně dle pravdy. Svižný začátek prodpovidal nějaké tajemno v džungli, nemohl jsem se od knihy odtrhnout, ale v půli to ztratilo grady a závěr byl až příliš velká filosofie na téma smrti a umírání. Trochu škoda, ze to takto pohřbil. Já jsem ten konec asi ani nepochopil...

2 10.06.2023

já po tomto díle sáhl po dočtění Remarqova "Na západní frontě klid" a musím to odložit, tohle mi stylově ani obsahově vůbec nezaujalo a je mnohem víc lepších knih, tak nač ztrácet čas.

Tak důvod napsání této knihy mi zůstal utajen. Snad chtěla vydělat na smrti manžela, snad se chtěla zviditelnit a nebo, pane Bože chraň, snad ospravedlnit Kajínkův zločin?
V každém případě žádná konkrétní jména nepadla, žádné převratné závěry se nekonaly. Jen další spekulace a zvýrazněná linka na bývalé policajty, se kterými se Janda pachtoval. Knížku jsem si koupil ze zvědavosti a nelituji toho, ale žádné zázračné rozuzlení tady nečekejte. Podle popisu v knize byl pan Janda úplný Mílius, dobrák od kosti, příkladný táta, skvělý manžel a sportovec. Jestli je to pravda a nebo zbožné přání jeho ženy jsem si neověřoval.

2 06.11.2021

Tato kniha mi do jisté míry otevřela oči a pomohla se dívat na svět jinak než dosud. Je to sonda do lidské psychologie a možná i bible psychosomatiky. Spousta moudrosti a postřehů. Vřele doporučuji všem, kteří hledají odpovědi na otázky, proč mě zrovna teď píchá tam a nebo bolí tuhle.

2 20.10.2019

Fantasy, které mě fakt bavilo. Ta napojenost na tradiční pohádky vysvětlené z jiné perspektivy mě neskutečně nadchla. Gerald byl sice typický kladný hrdina s vysokým morálním kodexem, který se vraždícím choutkám ne a ne se ubránit. Trochu dětské pojetí, ale vždyť ona je to vlastně kniha pro děti...ale tak jsem tak trochu dítě. Bavilo mě to.

2 20.10.2019

Slaboučký dej. První čačásts knihy popisuje dějiny jakéhosi ostrova což mi přišlo naprosto nezajímavé. Pokračoval jsem jen proto, že jsem četl od Wyndhama Trifidy. V závěru šlo o celkem napínavý, ale vcelku beztvarý boj na život a na smrt. Tato kniha bude patřit mezi ty, které mě zcela neoslovily. Na druhou stranu člověk nemůže číst pořád jen bestsellery.

2 29.09.2019

Opet bezkonkurenční Hans Wagemuler a jeho komando smrti. Pokračování povedené skupinky byvalych ss veteranu bojujicich proti Vietkongu. Chytlavé, uveritelne, ackoliv chvilemi jsou nemecti vojaci vyliceni příliš s nadpozemsky, neporazitelne. Kniha je opet poskladana z nejruznejsich vojenskych protiteroristickych operaci, ackoliv v tomto dile uz jde spise o korist a penize nez o ideologii a nenavist vuci rudochum.
Trochu slabsi nez prvni dil to je, ale pro fanouska valecne literatury rozhodne povinnost.
Mnohdy mrazive sceny mrazi o to vic, kdyz si clovek uvedomi, ze to je s nejvetsi pravdepodobnosti skutecnost a ne fikce. Francouzi pritomnost ss v legiich sice nikdy oficialne nepotvrdili, ale rada spickovych historiku se shoduje na tom, ze nemci v legiich bojovali. Doklada to nekolik clanku Task force G, ktere jsou dostupne na internetu.

2 14.01.2018

Musím upřímně říct, že mě kniha v závěru dost šokovala.
Jedná se o celkem stručný přehled všech dosavadních prezidentů. Jsou psány, s ohledem na velký objem knihy, poměrně stručně. Některé životopisy jsou strhující, (Hácha, Gottwald) a jiné fádní (Novotný). Ale jeden je naprosto odlišný a to je Zeman! Tedy zde se autor vyřádil. Když řeknu, že Zemana vylíčil jako netvora, populistu, lháře, podvodníka a burana z Vysočiny co objímá stromy a lže kudy chodí, budu ještě velmi citlivý. Ale prakticky nic pozitivního o něm nenapsal. Prostě, tady to autor trochu „přeťápnul“. Chápu, že jako žurnalista ho nemá v lásce, ale ani obludný vrah a nohsled Stalina Gottwald, zde nebyl vylíčen s takovým despektem.

2 07.01.2014

Jednoduché a nenáročné čtení po dlouhém a namáhavém dni, kdy nemáte chuť rozebírat složitosti současného světa, ale chcete se jen tak odreagovat.

Bezva, boží, beru, super, bomba, nářez, úlet, krmelec jako prase na výletě, ale ten děj je fakt tak námrdovej, že se to ani nedá popsat. Spojler! Prostě je to fakt psina si jen tak v pralese po ránu ufiknout vlastní nohu a sežrat pár obrovskejch chlupatejch pavouků, potkat obřího africkýho dvoutisícitunovýho tanka African Superkillera a nakonec přežít jadernej výbuch bez mrknutí oka. Tyve, pane Kulhánek vy ste fakt třída, tohle by nevymyslel ani McGyver s Chuckem Norisem v zadku. A jak si pořád píchá ty triády a žere kinetinový drogy aby to rozdejchával, to je fakt supr. Dejte to Holywoodu ať z toho udělá 3 dílnej film!!

2 27.04.2012

Ideální kniha pro začínajícího včelaře. Plná obrázků a praktických návodů jak začít. Nejlepší kniha do začátku.

2 20.09.2011

Tma, neboli Vodní svět bez vody a elektřiny.

Zlí „Čmoudi“ v podání Jindry Hřivnáče alias Kapitána, který se po výpadku elektřiny chopí moci a tvrdě ji prosazuje až příliš nápadně připomíná kapitána zlotřilé bandy neméně známeho výpravného filmu, ve kterém tak moc chybí půda pod nohama. Honza Kryl, vlastně jediná opravdu kladná postava románu - opět přímá analogie pana Kostnera v témže filmu, který na svůj katamarán - zde jízdní kolo, naloží jednu malou dívku, jež je klíčem k záchraně světa.
Celkem nic nového pod sluncem až na to, že se vše odehrává v matičce Praze a dalších hezkých českých městech, což pro mě osobně, bylo příjemným osvěžení.
Dále musím konstatovat, že především střední pasáž knihy inklinuje chvílemi k popisnému vyprávění jakéhosi venkovského kronikáře. Autor často odbíhá od jednoho faktu ke druhému a málo se soustřeďuje na detaily. Zbytečně se zaměřuje na zobrazování dějové linie ve velké šířce a leckde trochu opomíjí klasické vykreslení post-apo světa. Čtenář zde opravdu musí hodně sáhnout do nitra svojí fantazie a iluzorní svět si vytvořit samostatně ve své mysli. Ke konci díla do sebe všechno začne hezky zapadat, což sám autor vysvětluje tím, že původní verze románu vznikla samostatně bez konečného rozuzlení a vysvětlení si musel „vymyslet“ až mnohem později. Navzdory drobným nedostatkům, jako fanda žánru post-apo, musím konstatovat, že celková koncepce, zápletka a její rozuzlení jsou napsány na výbornou. Skvěle vystihuje animální chování lidské populace, touhu po moci, systém jejího prosazování a udržování- jak jinak než pomocí zastrašování. Prostě ve světě bez pravidel se bez pořádné bouchačky a kuráže neobejdete. Zde neplatí, že ten kdo má peníze má i moc. Spíše naopak. Zde se navrátíte zpět do nejhlubšího středověku, kde „ženy konečně přestanou držkovat a začnou zase poslouchat jako za starodávna“. Kde přežijí jen ti nejsilnější a kde právo na život má jen ten, kdo si ho taky sám vybojuje. Naše historie je plná brutálních tyranů, které lidstvo buď opěvuje a nebo zatracuje. Vyberte si na které straně barikády chcete stát.:)
Nemůžu si pomoct, ale záporný hrdina mě zde imponoval ze všech nejvíc, navzdory jeho ohavnosti a extrémnímu chování.
„Tenhle svět je pro pořádný chlapy, Klausi, a ne pro takový poseroutky, jako jsi ty nebo Venca Havel!“

nightlybird a Petrvrs:

Pánové, zkuste si přečíst více než anotaci a pak knihu posuďte objektivně. Z mojí zkušenosti vím, že tyto knihy fungují. Například kniha Efektivní myšlení je výborná praktická pomůcka. Mozek totiž taky není nic jiného než "sval". To berte s rezervou. Ale prostě jako takový ho můžete normálně trénovat. A k tomu jsou přesně tyhle knihy. Je tam spousta a spousta různých praktických cvičení, které jsou mimochodem i velice zábavné jako společenské hry. Například vezmete si do ruky jakýkoliv předmět, například krabičku cigaret a co nejdůkladněji si ji prohlédnete. Snažíte se zapamatovat si co nejvíce detailů o tomto předmětu. Barvu, popisky, etiketu a podobně. Na prohlížení máte 1 minutu. Poté předmět zakryjete a na základě předem domluvených otázek odpovídáte soupeři. Nakonec zjistíte, jaké jsou vaše pozorovací schopnosti. Je to docela zajímavý trénink této dovednosti, neboť ze začátku zjistíte, že se sice díváte kolem sebe, ale když to pak v zápětí máte slovně popsat nevíte ani jestli to bylo bílé nebo černé.
No to byl jeden příklad za všechny, ale jak jsem již podotýkal takových nápadů je tam celá spousta.
Musím říct, že tréninkem některých se člověk skoutečně zdokonaluje a s přihlédnutím k tomu, že tento žánr je učen spíše populaci 50 a výš, je to rozhodně lepší, než sledování telenovel a seriálů na Nově.
Takhle je k tomu třeba přistupovat.

Tři hlavní postavy, spojené s vraždou Jana Masaryka vypráví svoje verze příběhu. Tehdy mladičký lékař, který se účastnil jeho pitvy, vrah - agent KGB a ten, kdo byl za vraha považován - agent CIA. Ale byla to vlastně vražda? Není to jen politické blábolení, ale dost velká dávka dobrodružství a napětí. Vše začíná v roce 1948 pádem Jana Masaryka z okna, poté veliká komunistická propaganda označí vraha. To všichni dobře známe. Ale jak to bylo doopravdy? Celý velký příběh totiž končí až v roce 1990 v Austrálii.

Co mě na románu zaujalo a co bylo tak nějak neotřelé? Autor vypráví v jednotlivých kapitolách děj pohledem jedné postavy a v další kapitole očima jejího protivníka. To se mi jeví jako velmi atraktivní pojetí děje a dokonalé nahlédnutí do psychologie postav.
Tato kniha mě utvrdila v tom, že myšlenka komunismu nikdy nebyla, není a nebude dobře myšlena, ačkoliv se s tímto názorem mnozí ohánějí ještě dnes.

2 09.02.2011

Cituji autora: „Poté, co jsem přečetl nespočet knih, které údajně vysvětlují kvantovou teorii a teorii relativity i naprostým laikům, a nebyl jsem z nich příliš moudrý, jsem se rozhodl, že to přece musí jít i jinak – a napsal jsem tuto knihu."
To se Vám ale vůbec nepovedlo pane Chowne.Tedy alespoň ne tak jak slibujete. Jak chcete vysvětlovat teorii relativity, interferenci, dekoherenci a dvojštěrbinový experiment bez jediného obrázku? Jak chcete někomu vysvětlovat podstatu světa bez jediného náčrtku? Pokoušíte se o to zjednodušenou formou, ale podle mého názoru to má asi takový efekt, jako když samička křečka džungarského běhá dokola v kulatém akváriu. Bohužel díky tomuto nedostatku dílo zůstává na úrovni filosofické polemiky vyšších vrstev místo toho, aby široké veřejnosti odhalilo něco z tajů subatomárního světa. Dalším problémem je překlad. Už jsem se v minulosti několikrát setkal, s problémem, který bych soukromě nazval: "jak může odborné texty překládat někdo, kdo tomu vůbec nerozumí?" A tohle se podle mě stalo právě zde. Někdy jsem narazil na zcela nesmyslně podanou větu, bez nejmenšího smyslu. Nebo zcela obráceně: několikrát po sobě opakující se větu, říkající dokola pořád to samé, to samé, to samé, to samé... Nejsem žádný odborník nebo vědec, ale menší povědomí díky studiu na VŠ mám a mohu zcela upřímě říci, že tato kniha ve Vás vyvolá mnohem více otázek, než kolik jich zodpoví. Jinými slovy: jsetliže chcete zodpovědět a vysvětlit nejasnosti, které jsou spojeny se vznikem Vesmíru, atomu a hmoty vůbec, tak nečekejte, že Vám tato kniha na něco odpoví. Budete odcházet s mnohem větším počtem nezodpovězených otázek, než kolik jich je na obloze hvězd. Pokud byl toto záměr autora, tak se jedná o dílo bezesporu geniální. Já bych však tak shovívavý nebyl a smířil se s tím, že vesmír je jenom černá nekonečná hmota a namísto četby této knihy bych šel raději na pivo.
PS: Některé příklady, ve kterých autor popisuje princip teleportace byly docela vtipné. Jako například: kapitán Kirk Douglas by potřeboval k teleportaci své posádky na Entrprise energii několika Sluncí. - Což zřejmě nezvládne kapesní svítilna.:-) a podobně. Ne ba ne, zas tolik vtipu tam není, ten dovětek jsem si domyslel já.

Dílo nenadchne svou literární stránkou, je vyprávěno deníkovou formou malé holčičky, ale když to člověk přijme, jde o děsivou zpověď, ze které mrazí. Asiaté jsou prostě krutí a komunisti dvojnásob a tohle to opět dokazuje. To, že se vraždí příslušníci jednoho národa za to, že někdo nosí brýle, je už ale fakt dost i na mě.
Ale druhá část je oddechová, popisuje její cestu do Československa, její studia a paradoxně mě zaujala víc než ta první půle. Jak tu fungovali Kambodžští studenti, zajímavé.
Dále pak ta výchova dívek, které musí poslouchat na slovo a být oddanými ženami, to je něco, co by nám tady pomohlo. Hlavním posláním žen je uspokojit manžela, kterému musí každý večer masírovat záda a u postele musí mít vždy nějakou tekutinu, kdyby dostal žízeň. hehe
A pak taky to popisování svatebních obřadů mě vykolejilo - "průměrná" Kambodžská svatba musí stát 600 000dolarů a být pozvány stovky až tisíce hostů.
Nebo ty námluvy.
A když mluví o tom, že jejímu manželovi v Čechách dovolila po 1 roce vztahu, aby jí vodil za ruku a po 2 letech, že si může přivonět k její tváři, tak jsem ležel. Jako fakt je to strašně zajímavá knížka a vůbec nelituji, že jsem se do ní pustil.
Kambodža je jiný svět a ty dívky jsou opravdu krásné, ověřoval jsem si to na youtube:-)

1 12.01.2024