kroftik komentáře u knih

Na mě to fungovalo. Koďaň (ta úplně nejvíc), vůně kávy, hygge i romantika. Moc příjemná letní oddychovka.

11 31.08.2022

Tenhle Hartl mi sednul. Ne, že by ostatní ne, ale po Erotikonu a Víkendu (ve kterých se různě proplétají celé rodiny se spoustou přátel okolo) se mi líbilo, že je to hlavě příběh čtyř chlapů - kamarádů. To, že je to vtipné a čte se to na výbornou, snad už ani nemusím dodávat :-)

11 18.01.2020

Deník dvacetiletý holky. Zpočátku jsem si říkala: "Hm... tak to už asi není nic pro mě". Styl vyprávění , úsečné věty... přemýšlela jsem, zda pokračovat. Pokračovala. A rozhodně nelituji. Ten okleštěný, úsečný styl, který mi zpočátku vadil, způsobil, že najednou nastoupíte do rychlíku událostí a prostě fičíte. Myslela jsem, že ani tematicky se mi knížka nijak nemuže dotknout. Ale. Najednou jsem zjistila, že sice prožívám příběh s Martou, ale stejně tak (možná i víc) příběh jejích rodičů. Říkejte si, co chcete, ale jakmile se vám jednou narodí dítě (a i když je to ještě mrně) vnímáte tyhle věci prostě jinak... Občas mi bylo opravdu úzko. Tak takhle nějak to mám s Martou. Souhlasím s jedním z kometářů, že je naprosto zřejmé, kam konec knihy směřuje...
A ještě poslední věc - za mě - geniální kresbičky, ty mě fakt bavily :-). Čtyři hvězdy komplet.

8 10.08.2018

Recenzní označení jako porno mi přijde skutečně úsměvné, obzvlášť když 90 % zmiňovaných recenzí psali muži, kteří zřejmě z důvodu vyléčení svých komplexů nazývají čtenářky slepicemi bez mozku. Kamarádka mi předávala knížku se slovy "Je to romantický" a mně nezbývá než souhlasit. Upřímně jsem právě díky emocím, které kniha všeobecně vyvolala, čekala něco daleko ostřejšího... Každopádně, abych nějak shrnula dojmy... Hlavní hrdina mi byl mnohem sympatičtější zpočátku, kdy působil jako arogantní hulvát, než v závěru, kdy se z něho stal, ani nevím jak, chudáček... A co se týče Anastasie, no... naivnější byla snad jen Bella Swanová. Jako plus bych viděla, že se knížka čte vážně, ale vážně moc dobře a že přečíst 600 stran nebylo rozhodně žádné utrpení. Jak to tak mívám u knížek, jež dělí čtenáře na zaryté milovníky či odpůrce, jsem na pomyslném alibistickém středu.

8 10.01.2013

Jsem na rozpacích. Něco mi říká, že bych knihu měla ocenit, že je to jedno z těch děl, o kterých se dá dlouho a zasvěceně diskutovat při vysedávání po kavárnách s šálkem zeleného čaje. Asi jsem konzument. Prostě jsem ji přečetla, chvílem mě bavila víc, chvílema míň, výsledek nulový. Můžu o této knize říct, že jsem ji přečetla. Nic víc, nic míň.

7 12.04.2011

Další moc příjemná knížka. Za mě o chloupek horší než první díl, ale přesto není v rámci žánru co vytknout. Romantické, oddychové, prostě super letní čtení :).

6 31.08.2022

Svého času patřila J. Picoult k mým nejoblíbenějším autorům, resp. autorkám. Na Záblesk života jsem se tak těšila, ale jsem strašně zklamaná. Téma potratů má dle mého obrovský potenciál a nejen, že ho autorka nevyužila, ale ještě to úplně zabila obrácenou dějovou posloupností. Ta totiž způsobí, že nemáte sebemenší šanci nechat se příběhem strhnout, protože o pár stránek dál znovu a znovu přemýšlíte, která postava je která a kde vlastně v předchozí kapitole vyprávění skončilo, resp. začalo. Pro mě zmatené a rozvleklé. Celé to nezachrání ani (na můj vkus až moc rychlý) konec, kde jsem autorku alespoň trošku začala poznávat. Nikdy bych neřekla, že dám Jodi Picoult za nějakou knížku dvě hvězdy, ale stalo se.

6 18.01.2020

Trošku mě při prvních stránkách zamrzelo, že jsem sáhla po téhle knížce hned po Posledním dopisu, protože obě knížky střídají časová období, i když každá kniha období jiná. Ale stačilo se začíst a všechny pochyby byly pryč. Další skvělá Moyes, originální, čtivá, romantická, ... PS: Nakonec já stará cynička i plakala...

6 03.03.2018

Krásná knížka, krásný příběh. Jo Jo Moyes je příkladem toho, že i romány pro ženy se dají psát neotřele a inteligentně a já ji mám právě díky tomu čím dál raději :-)

6 13.01.2018

Abych byla upřímná, kniha mě nezaujala. Čekala jsem knížku o mateřství napsanou ve stylu zkušeností a zážitků okořeněnou humorem a dočkala jsem se podivné kombinace rad a zážitků, ze kterých však neplyne žádný podstatný závěr. Ani nemám pocit, že by kniha obsáhla všechny zásadní otázky týkající se mateřství, autorky zmateně přeskakují z tématu na téma bez ladu a skladu. Je skutečně poznat (jak je v knize několikrát zmíněno), že nejsou spisovatelky. Ani jejich blog mě neupoutal. Existují dva typy knížek - ty vážnější, kde najdete rady odborné, a ty osobnější (humornější), kde zas najdete osobní zkušenosti a zážitky rodičů... Tahle knížka je paskvil, který v podstatě neobsahuje ani jedno.

6 08.03.2017

Prostě Hartl. Vtipná, cynická a reálná vztahovka. Žádný překvápko, přesto se čte moc příjemně.

5 16.01.2019

Mně to sedlo. Obvykle nevyhledávám nekonečné rodinné ságy, ale tohle bylo prostě fajn. Život začátkem 20. století, rozdíly mezi společenskými vrstvami a trošku romantiky... těším na další díl! :)

5 15.08.2018

Na můj vkus byla Stříbrná zátoka v poslední části taková, no trochu nereálná...což ale samozřejmě neubírá příběhu na poutavosti. Dalších pět hvězdiček pro skvělou autorku.

5 12.03.2018

Za mě trošku zklamání. Přiznám se, že i já jsem se nechala zlákat nálepkou "jen pro silné povahy" v kombinaci s lehce děsivým přebalem knihy. Určitě neříkám, že by to, co se v knize odehrává, bylo normální a běžné, to vůbec, ale ve mě to žádné negativní emoce nebudilo.Nejspíš díky tomu, jak je kniha napsaná a příběh vystavěný. Velký počet postav, ve kterých jsem se chvílema ztrácela, mě odtrhával od děje příběhu. Je to jako filmový horor od kterého čekáte, že se počůráte strachy, a najednou je konec (ještě ke všemu otevřený) a vy sedíte a víte, že si to prostě jenom můžete odškrtnout ze seznamu filmů, které chcete vidět.

5 26.04.2016

Co na to napsat? Ano, je to strašné, ale tak nějak jsem čekala, že to nebude veselé počtení. Oceňuji, že se knížka nezaobírala pouze tématem nasilí a zneužívání, ale obecně lidskou omezeností, xenofobií a náboženským fanatismem. A před autorkou samotnou, před její vůlí, odhodlánim a činy jednoduše SMEKÁM.

5 03.07.2014

Ono záleží, jak k tomu člověk přistupuje. Když berete do ruky knížku s tím, že se jedná o totální brak, od začátku to čtete s odporem a pohrdáním a jste přesvědčení, že se vám to líbit nebude, tak vás to prostě nadchnout ani nemůže. Já si prvním dílem udělala o podobě příběhu i autorčinu stylu vyprávění určitou představu, kterou mi Nový měsíc naprosto splnil. Zopakuji tedy jen, že sága skutečně není vrcholné dílo literárního světa, ale čte se vážně moc příjemně, dokonce bych řekla, že dvojka je o něco lepší než jednička. Ve filmu trochu pokulhávají vizuální efekty (na to, v jakém roce byl natočen), ale dívat se na něj také dá. Za mě Nový měsíc - chvalitebně.

5 22.04.2012

Lepší či horší než první díl trilogie...? Ač jiný, minimálně stejně dobrý. Moc hezky je v knize vidět, jak v současné době funguje "seriózní tisk"... z tak trochu divný holky se rázem stane lesbická, satanistická, psychopatická vražedkyně... Larssonových klišé, kávy s chlebíčky a jiných, jsem si zde všímala častěji, ale vnímám je spíše jako autorovo poznávací znamení, než rušivý element. A závěr byl i pro mě trošku nadsazený, na druhou stranu, byla jsem za něj vážně ráda.... :) Takže hurá na trojku.

5 28.03.2012

Úžasná kniha, úžasná autorka. Tato kniha mě osobně zaujala ve srovnání s ostatními autorčiny příběhy tím, jakým způsobem je zde popsán Aspergerův syndrom a forenzní vědy. Dvě odlišné, řekla bych, že poměrně odborné záležitosti a při čtení získáváte pocit, že Jodi Picoult má s oběma celoživotní, osobní zkušenosti. Nikde jsem se nedozvěděla, že by tomu tak skutečně bylo. Líbí se mi, že když začne psát o nějakém tématu, má ho dotažené až do posledního konce. A takhle skvělá knížka je toho skutečným důkazem. Myslím, že díky ní se mi změnil a hlavně přiblížil úhel pohledu na lidi, kteří nějakou formou autismu trpí.

5 20.02.2012

Moc hezké. Skutečně. Abych se přiznala, když jsem se do čtení pouštěla, měla jsem trošku strach, že pro mě bude knížka občas nestravitelná, obzvláště pasážče týkající se víry, meditace atd., protože jsou to záležitosti, které sice respektuji, avšak nijak se v nich nevyznám. Opak byl pravdou. Celá kniha je o víře a o hledání čehosi nadpozemského, ale je napsaná tak úžasně pozemsky a lidsky, že jí opravdu doporučuji jako velmi příjemné čtení pro ty, kteří nechtějí jen bezbožně přečíst romantickou knihu, ale dozvědět se i něco málo o jiných kulturách, náboženstvích a lidech.

5 16.10.2011

Co se týká mých oblíbených režisérů, jsem vybíravá. Co se týká dobré poezie, jsem ještě o dost vybíravější. Ale když geniální režisér napíše geniální poezii a vznikne tak úžasná, neotřelá knížka, nezbývá mi, než se tetelit blahem, že všechny groteskní postavičky z téhle sbírky mají čestné místo v mojí knihovně :-)

4 09.04.2014