kurcatovium komentáře u knih

Další Wyndham a opět výborně. Kukly v sobě mají jak něco ze Dne Trifidů (nepříliš vysvětlená katastrofa na pozadí), tak třeba z Midwichských kukaček (myšlenka kolektivního vědění) a spolu to funguje velice dobře. Wyndham se opět nezdržuje zbytečným rozebíráním příčin, což jen umocňuje tajemno skryté za Utrpením, a jeho vize zfanatizované puritánské společnosti je až kousavě uvěřitelná.

12 01.10.2012

Dvacet tisíc mil pod mořem patří mezi to vůbec nejlepší, co bylo kdy napsáno pro mládež. Napínavé, tajuplné, výpravné, plné dobrodružství, najde se zkrátka vše, co si dětské srdce žádá.

10 04.12.2011

Les má super námět, ale je na můj vkus až moc absurdní a tím pádem se se dost těžko čte. Pasáže o byrokracií prosycené Správě s návštěvníkem Perecem mi zrovna dvakrát neubíhaly, zatímco kousky přímo z Lesa s trosečníkem Candidem a jeho útrapami mezi obyvateli Lesa měly podstatně víc šťávy. Tajemno je absolutní a různých zajímavých nitek a odboček je nespočet, bohužel však většina z nich zůstává nerozpletena a kniha končí de facto bez konce. Škoda, z mého pohledu jasně promarněný potenciál, ale co já jsem? Obyčejný človíček, který zdaleka nevidí všechny paralely a skryté významy.

Je těžké být bohem je spíše fantasy se SF prvky. Četlo se mi to podstatně lépe, protože se jedná víceméně o lineární, přímočarou příběhovou linku. Kdybych i zde chtěl hledat nejrůznějšíé narážky a skryté významy, určitě bych jich našel celou kupu, ale já se spokojím s jednoduchým zkonzumováním povrchního obsahu, který má hlavu a patu sám o sobě.

Jako celek je to sice nesourodé, ale proč ne? Beru to jako povídkovou knihu o dvou povídkách. Jistá podoba v jinotajích tam koneckonců stejně je.

9 29.03.2020

Klasický Pratchett - na první pohled velice vtipný, na ten druhý také, ale zároveň s humorem přichází i něco víc. Zeměplocha už dávno není jen ta bláznivá divočina, za kterou jsem ji měl, když mi bylo -náct. Čím je člověk starší, tím víc v ní spatřuje ta umně vetkaná zrnka reality a s nimi přicházející další rozměr.

No a samozřejmě k dokreslení té správné atmosféry nesmí chybět celá eskadra "skvělých charakterů" od Elánia, Karotky, Nóblhócha, Tračníka, přes Patricie, vodního ptáka*, Nejvyššího Velmistra až po několikrát se nenápadně objevujícího Smrtě.

*Co by to bylo jiného než vodní pták?

9 05.06.2018

Nemyslím, že by zrovna Pošťák byl (byť volnou) předlohou hry Fallout, jak tu naznačuje Platejz. Ano, samozřejmě, hru i knihu spojuje jaderná válka a popis života na zničené zemi po jejím skončení. Tím ale podobnost v zásadě končí. Zatímco Fallout servíruje svět jako víceméně prohnilé místo s několika ostrůvky hodných lidí a zachovalé civilizace, Pošťák to má vlastně naopak, kdy celkově vlastně docela dobrý svět je nucen šílenými survivalisty a okolnostmi spojenými s jadernou válkou k ne zrovna civilizovaným opatřením. Vše v Pošťákovi pak spojuje osoba Gordona Krantze - pošťáka, který nejprve ze zoufalství šíří zprávu o Obnovených spojených státech tak usilovně, až se právě díky oné smyšlené zprávě začne velké soukolí životních osudů uvádět do pohybu a Obnovené spojené státy začnou skutečně existovat.

7 15.08.2012

Kafkův způsob zdá se mi poněkud nešťastným. Tohle opravdu není nic pro mě... Řehoř, Neřehoř.

7 25.07.2011

Výborný námět, který maličko sráží místy dost nepřehledné a zvrácené myšlenkové pochody Hala Bregga. Samozřejmě těžko soudit, jak by se člověk v podobné situaci zachoval, protože jen málokdo dnes během deseti let o století přežije všechny své známé. Celková vize budoucnosti je ale podaná výborně a značně uvěřitelně, takže je nutno před touhle padesátiletou knihou smeknout.

6 19.12.2011

Poutavé a napínavé čtení, které zubem času na své kráse neztrácí, ale naopak ji rozšířuje o poetickou chuť časů dávno zašlých. Sledování osudů Jonathana Harkera a dalších čtenáře od začátku strhne a nepustí až do závěrečných řádků.

6 24.07.2011

Jako nejzásadnější zápor téhle knížky vidím délku. Myslím, že bych bez problémů dokázal strávit klidně 2x - 3x delší povídání zasazené do tohoto až neuvěřitelně uvěřitelného prostředí. Pištec výborně balancuje na pomezí sci-fi a fantasy, přičemž z obou škatulek míchá velmi dobrý guláš. Drsné, naturalistické, možná trochu depresivní, ale přesto krásné. Nelze nedoporučit!

5 25.04.2012

Soumrak na Worlornu je neprávem poněkud opomíjená kniha. Nabízí velice zajímavý setting, spoustu zajímavých postav a zápletku, která je zajímavá a netrpí syndromem "po pár stranách vím, jak to dopadne". Worlorn je umírající svět plný umírajících zákonů a citů a přesto přese všechno kniha nepůsobí přehnaně depresivně. Návštěva tohoto světa měla rozhodně co do sebe. Za mě jen drobné mínus v podobě příliš otevřeného konce.

4 30.07.2017

Rozjezd Nepřemožitelného je velmi dobrý, žádné zbytečné pasáže a jen čistý a strohý popis co, kde, jak a proč. Střední část knihy a šmátrání "v temnotách" na planetě je přímo super, ale konec... Konec je otevřený. A s tím mám já osobně poněkud problém, protože když se něco načne, mělo by se to i dokončit a ne to nechat pouze na (kdo ví jak pokřivené) fantazii čtenáře. Vypůjčil bych si tak známé jednoduché řešení Věry Pohlové, důchodkyně 72 let, a trochu ho upravil: "Tyhle otevřené konce každého jen otravují. Já bych všechny ty useknuté závěry a nedokončené děje zakázala." :-)

4 25.02.2016

Do Koniáše jsem šel zcela na slepo. Od Žambocha jsem zatím nic nečetl, viděl jsem jen kladná hodnocení, ale raději jsem si nečetl žádné komentáře ani anotaci, zkrátka nechal jsem se překvapit tím, co na mě knížka vychrlí. A od začátku je to jízda. Připomínalo mi to do jisté míry Feista, Eddingse nebo Sapkowského, což kvituji s povděkem. Koniáš opravdu nepůsobí jako nějaké vidlácké povídání, je to román světového formátu. Jedinou výtku bych měl zhruba k poslední pětině knihy, která působí proti zbytku možná až přespříliš křečovitě a uspěchaně - jako by na autora tlačila uzávěrka. V každém případě se ale jedná o jedno z nejlepších (mnou čtených) českých fantasy.

4 11.05.2015

Martin je dnes, v době šílenství kolem seriálu Hra o trůny, slovo poměrně vyhypované a často možná i glorifikované, takže ke všem jeho dílům přistupuji trošku s rezervou. Tufova dobrodružství ale rozhodně nezklamala. Částečně za to může fakt, že anotace knihy je naprostý paskvil, který o knize samotné vypovídá asi tolik jako čínské jídelní hůlky o povstání v Tibetu. Po jejím přečtení jsem nabyl dojmu, že se bude jednat o jednoduchou humoresku s idiotem v hlavní roli. Netušil jsem, jak daleko je však tohle tvrzení od pravdy. Tuf samotný není žádný hlupák, ale naprosto geniální postava s brilantním smyslem pro humor okořeněným řádnou dávkou cynismu a ironie. Příhody jsou zajímavé, rozmanité, originální, ale hlavně jsou podané velmi čtivě a bez zbytečných nudných pasáží. Nelze než hodnotit pěti hvězdičkami.

4 03.07.2013

Až do poslední povídky (Před-Lidé) jsem si byl tak nějak jist, že knize udělím čtyři hvězdičky. Po jejím přečtení jako by ale všechna ta ozubená kolečka zapadla do svých drah a stroj s nápisem "Přemýšlej!" se skutečně rozběhl. Nakonec nelze než neudělit hvězdiček pět a zasmát se své předchozí naivitě. PKD vás opravdu donutí nejen obsah konzumovat, ale také o něm přemýšlet. A to rozhodně není málo.

4 24.04.2013

Přestože se jedná v podstatě o jeden rozvíjející se příběh, povídkový přístup mi tu ani nevadí. Některé z povídek jsou slabší, jiné jsou naopak opravdu výborné. Škoda závěru, kdy vlastně celá situace kolem hlavního hybatele dějovým soukolím - Jeleraka - vyšumí do prázdna (zmínku asi o třech větách někde v předposlední kapitole neberu za dostatečnou). Sečteno a podtrženo je to dobré, nikoliv však vynikající a kdyby to šlo, udělil bych 3,5*.

4 13.03.2013

Výborný lehce pohádkový příběh, motající se kolem zlenivělého čaroděje Kedrigerna (a jeho ženy Princezny), který ne nadarmo v mnoha ohledech připomíná příběhy psané Moressyho kolegou Terry Pratchettem. Do knížky jsem šel s tím, že jsem vůbec nevěděl, co mám čekat, ale nelituji ani v nejmenším. Ač je svět kolem Kedrigerna mnohem méně ztřeštěný než (slavnější) Zeměplocha, pojetí vyprávění a styl s jakým jsou příhody podávány je do značné míry Pratchettovi podobný. Navíc, kde jinde uvidíte domácího trolla Spota? :-)

4 19.06.2012

Po pravdě příliš nechápu zdejší hodnocení. Možná jsem měl příliš vysoká očekávání, možná mi to prostě jen nesedlo a možná to prostě není zas tak dobrá knížka. Opravdu nevím. Zato však vím, že některé části, úseky, kapitoly či povídky jsou opravdu slušné, jiné naopak moc ne. Co knize však chybí zdaleka nejvíc, je nějaká soudržnost či pojítko. Zejména díky tomu dávám poměrně nízké hodocení.

4 07.02.2012

Zajímavá historicky fantaskní knížečka plná úžasných bojových scén ve stylu: "ťal mečem s takovou silou, že rozetnul jezdce i s koněm ve dví" a také obsáhlých popisů rytířů a jejich zdobeného brnění, které jsou tak repetitivní, že jsem až podezříval, zda se autorovi nezasekla deska. Zřejmě už tenkrát znali kombo Ctrl + C, Ctrl + V.

4 12.12.2011

Je to opravdu na pět hvězdiček? Objektivně ne, ale stejně jsem tak hodnotil. Proč?

Karetní Coraabii jsem hrál prakticky celou její existenci od beta verze až po definitivní vypnutí serverů. Dodnes mě mrzí, že se víc neprosadila hlavně v zahraničí. Ačkoliv to po herní stránce bylo prakticky takové naspeedované kvarteto, byla to díky kombinaci PvE a PvP, sběratelským prvkům a značné rozmanitosti karet a jejich vlastností zábava a bylo fajn se postupně dozvídat střípky z tohoto fantaskního světa. Celé Coraabské univerzum je totiž opravdu neotřelé a je z něj cítit láska, se kterou vznikalo (včetně low cost filmečků jako Skeletoni).

0 Tu (hodnotím oba díly) je pak logickým vyústěním Jakubových tvůrčích snah a velice příjemným rozšířením tohoto světa. Deníková forma sice není ideální, ale vcelku nenásilně pokrývá poměrně dlouhé období cesty a osídlení Coraabu. Je to fajn mix jakéhosi sci-fi, možná cyberpunku, new weirdu a kdo ví čeho ještě. Na celé knize je pak na každém kousku cítit pečlivost, se kterou je daná do kupy. Ať už se jedná o zasazení do onoho neokoukaného a originálního světa se všemi jeho zákonitostmi, historií a pravidly, ale i grafickou úpravu knihy, soundtrack (ano, odkazy QR kódy), sazbu několika originálními prvky zohledňující jisté zákonitosti světa, atd. Ze všeho dýchá chuť vytvořit něco jiného, něco, co tu tak úplně nebylo, něco, co se obzvlášť v našich končinách jen tak nevidí.

Kuba Hussar je srdcař a těch pět hvězdiček si za to prostě zaslouží.

3 16.12.2024

Noční klub, to je klasický Kulhánek, netřeba doplňovat dlouhých slohů. Ve zkratce tu tak máme kladného superhrdinu, potoky krve, akci střídající akci, humor, krev, černý humor, další krev, upíry, atd. atd. Kdo někdy něco od Kulhánka četl a líbilo se mu to, bude si tu rochnit blahem. No a ti ostatní si můžou trhnout :-)

3 29.04.2015