kusma komentáře u knih
Nejdřív musím říci, že obdivuji překladatele!
Co říci k příběhu? Neuvěřitelné, fascinující, nádherné...poučné a možná i varující. Každopádně hodné k zamyšlení.
Krásná, milá knížka. Kniha je psána v dopisech, to jí dává jisté kouzlo. Pisatele si zamilujete a budete se vždy těšit na nový dopis. Je to jedna z nejlepších knih, kterou jsem četla a každému ji mohu jen doporučit.
Tak očividně nejsem cílový čtenář tohoto autora. Ja vůbec nepochopila, co kniha chce říct. První povídky byly dobré, ale styl vyprávění a zvláští propojení příběhů mi nějak nesedělo.. a tu poslední jsem nepobrala už vůbec. Škoda. Obálka, název a grafické zpracování je za pět hvězd.
Četla jsem od autora Lincolnovu dálnici, ta mě nadchla. U této knihy jsem se snažila, krásné hodnoceni mě lákalo... ale nešlo mi to. Zatím bohužel řadím mezi nedočtené.
Kniha mě nalákala pěkným hodnocením. Ale pak jsem ji dlouho odkládala, bála jsem se dlouhého filozofování astronauta s nějakým modrým andělem. No, teď se tomu směju. Začátek (asi 2 kapitoly) byl divný, co to jako má být? A pak bum. Osudy rodiny na zemi, příběh Majora Toma. To vše bylo výborné, krásné, úsměvné a hlavně silné a dojemné. Moc jsem si to užila, postavy si oblíbila: od babičky po Surikatu. Výborné a doporučuji.
Název i obálka slibují zábavné oddechové čtení. To se ale bohužel nekoná. Téma není lehké, úsměvných situací minimum. Často opakované pocity, vzpomínky, situace v rozhovorech.... jakoby autorka podceňovala čtenáře. Celkově mi rozhovovy přišly nevěrohodné, všichni tam byli takoví chápaví filozofové. Ale zároveň musím uznat, že čtivě napsané. Takže, přes časté opakování všeho a zdlouhavé tlachání každého s každým, jsem neměla tendence přeskakovat. Ale jsem ráda, že mám dočteno a nemusím se ke knize již vracet.
Do takové poloviny to bylo docela fajn, pak se tam objevila politika,umělecké kruhy... Myslím, že čtení knihy musí být větší potěšení pro znalého té doby, a stavu věcí. Ale klobouk bych taky na chvilku brala.
Kniha mi byla doporučena, ze začátku mi ale chvilku trvalo, než jsem se začetla. Nakonec zajímavý příběh, který zapůsobí.
Nepíšu to teď jako kritiku knihy, spíš asi naopak, ale je mi po přečtení knihy z příběhu trošku špatně.
Nejdřív jsem si myslela, že děj je ze začátku 20.století. Proto, když byl zmíněn internet, mi dlouho trvalo se začlenit v knize do současnosti. Příběh má dlouhý úvod, zvláštní postavy, děj z části předvídatelný. Ale nedá se říct, že zpracování je nezajímavé. Každopádně do dalších autorových knih nepůjdu.
Pěkná rodinná sága z velmi zajímavého období amerických dějin. Těší mě, že má víc dílů, doufám v dobré zápletky. Jedinou výtku bych měla k jednoduchosti charakterů- to je padouch, tak padouch ve velkem a všude, to je klaďas, tak také tak. Mám raději složitější charaktery a překvapení. Ale třeba další knihy toto nabídnou.
Začátek knihy byl zvláštní, že jsem uvažovala o odložení, ale vytrvala jsem. Pak se začala rozkrývat minulost i přítomnost a bylo to zajímavé a čtivé, ač drsné. Druhá část, ve které bylo víc vypravěčů, mi ale vůbec nesedla. Bylo to víc o úvahách, myšlenkách, dost depresivní. Myslím, že si to čtenáře najde, mě to ale nesedlo. Možná na to musí být ten správný čas a rozpoložení.
Některé myšlenky a postřehy byly ale velmi zajímavé.
Čekala jsem od knížky, že se zasměju, pobavím. Musím tedy ale bohužel říct, že jsem se neusmála ani jednou. Hned na začátku mě trošku znechutilo hned dvakrát přirování něčích úst k řitnímu otvoru. Ale naštěstí se to už neopakovalo. Hlavní hrdinové mi nebyli sympatičtí, ani Evie, ač to jistě nebyl autorčin záměr. Navíc v půlce knihy, jakoby autorka změnila záměr, se vše včetně povah, přístupů změnilo. Nevím, nastal divný zlom. Ale možná se mi i ta druhá půlka víc líbila. Ač tedy vývoj postav mi nepřišel moc uvěřitelný. Za mne trochu zklamání.
Tento díl mě hodně bavil. Po zimě z minulých dílů jsme se hezky zahřáli. Je to příjemné dobrodružství a těším se na další.
Myslím, že o knize budu chvíli přemýšlet. Překvapilo mě, že téma barvy pleti je opravdu v Americe tak v mysli všech, na obou stranách barikády (tu si ale prostě staví sami). Samotný příběh byl zajímavý, ač některé rozhovory jsem protrpěla. Zároveň si myslím, že autorka byla k jedné postavě poněkud nespravedlivá. Ale je to její dílo ;) Jak jsem, ale psala, nejvíc ve mě zůstane ne moc příjemný pocit z rozdělení společnosti.
Každopádně čtivá kniha, ke které se ale vracet nebudu.
Čekala jsem trochu víc. Víc jmen v adresáři, víc ze života Doris. Vlastně vyprávěno jen do určitého věku, pak moc život nebyl popsán. Na jednu stranu někdy popsány dataily, ale třeba budování vztahu s Jenny skoro vůbec. Nějak jsem se do životního příběhu nemohla začíst. Osa z přítomnosti o stáří, samotě a umírání byla hodně smutná.
Průměrné až podprůměrné čtení. Systém, při kterém neznáme pachatele, ale ani kdo je oběť, mi neseděl. Množství postav bylo i nevyužito, nebyla jsem napnutá, přitom dobrý potenciál neustále střídat podezřelé, což se nepovedlo.
U knihy mě bavila hlavně první polovina. Pak už jsem dočetla tak nějak setrvačností a zvědavostí, kdy přijde ten "úchvatný, příběh, který dojal celý svět". No, asi jsem chladná, ale nějak se to nedostavilo. Každopádně se mi líbila část seznamování s tučňákem a pak celkově popis života v Argentině.
Několikrát jsem knihu chtěla odložit. Nakonec, nevím ani proč, jsem jí dočetla. Nesympatický hrdina, věčně lítostivý nad svým životem a věkem. Cestuje si, píše, milenci se mu hrnou do postele a on pořád kňourá. Nějak jsem se do něj nemohla vcítit. Jako chápu, proč byl nespokojen, ale podání v knize bylo pro mne špatné. Navíc to skákáni do minulosti bylo zejména na začátku nesmírně matoucí. A proč kolem něj lidé pořád byli nemocní?
Nic tedy pro mne. Asi se začnu vyhýbat Pulitzerovým cenám :)
První polovina byla hodně vtipná, mnoho mateřských myšlenek i situací člověk poznával a smál se nebo alespoň vědouce usmíval. Pak humoru ubylo, ale ne na čtivosti. Situace byly takové smutnější, citlivější, i slza mi ukápla. S tímto vývojem se trošku bojím Matky v koncích, ale přesto do ní půjdu.
Svého času jsem ráda četla autorčin blog. Pak jsem na něj nějak zapomněla či co... Prostě, když jsem náhodou narazila na tuto knihu, měla jsem opravdovou radost, a pocítila pocit štěstí :) Autorka mi často píše z duše, člověk se při čtení usmívá a říká si, to je úplně přesný! Za mne jasných pět hvězdiček a ráda se ke knize vrátím. A těším se na další autorčinu knihu.