Kytiii
komentáře u knih
Zvedá se vítr
Kateřina Surmanová
Kateřina Surmanová je moje nová oblíbená česká spisovatelka. U Šepotu z lesa jsem jen kroutila hlavou, kde se taková mystika v českých vodách vzala a když jsem viděla Zvedá se vítr na pultech, už jsem po něm chňapla jako po jistotě. Čtivé, tajemné... ten správný koktejl nejlepších mrazivých ingrediencí. Myslíte na příběh při usínání a těšíte se na další nálož...
A navíc to drobné spojení s Šepotem mi udělalo radost! Jen tak dál.
Paměti kata Mydláře
Josef Svátek
Už jsem četla podruhé. Mám ráda českou historii a toto období obzvlášť. Čte se dobře a zanechá stopu.
Cilčina cesta
Heather Morris
Nevím, proč mě tato část moderních dějin tak přitahuje. Čím to, že i po přečtení další knihy s tématikou války, mučení, táborů smrti, beznaděje, ztrát, toho stále nemám dost. Každopádně 5 hvězd tady je úplně jiných 5 hvězd než u jiných knih. Příběh fascinuje svou až reportážní přesností ale i emočním nábojem. Víc takových.
Panský dům
Anne Jacobs
Když hledáte oddechovku na dovolenou nebo nenáročné čtení do metra, je ideální. Určitě mě ale ničím neobohatila. Čte se dobře, děj utíká a hlavní hrdinka je vcelku sympatická. Čtu druhý díl a vypadá to, že je opravdu lepší než tento...
Sběratel sněhu
Jan Štifter
Jsem ráda za Výzvu. Díky ní jsem objevila Sběratele sněhu. A mohla si naplno vychutnat lehce mrazivé kamarádství těch tří... prolnutí časových linií bylo skvěle vypointované a hrdinové byli sympatičtí... i když ne tradičním způsobem...
Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka
Evžen Boček
Ani 4.díl mě nezklamal. Uměl rozesmát, byť na první díl nemá. Odpočinkové čtení. Do metra nebo před usnutím ideální.
Městečko Pines
Blake Crouch
Tohle byla pro mě totál haluz. Neuvěřitelná pecka. Nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Jít spát. Vystoupit z metra. Jednoznačně doporučuji!
Omyl
Elle Kennedy
Také se mi Návrh líbil více, ale jako oddychovka super čtení... měla jsem ji během dvou večerů přečtenou. A jsou v ní opravdu vtipné momenty...
Ta zrzavá
Sára Saudková
Já ji četla na doporučení. Vlastně bych si ji nikdy nevybrala. A jsem moc ráda, že jsem ji mohla číst... tak překvapená jsem dlouho nebyla... dětství jako to moje... ty pocity - úplně stejně jsem vyrůstání i dospívání prožívala... "Prosimtěmaminko..." :-) Neskutečně věrně popsané emoce, vnitřní napětí i osobní tajné ujetinky... a ten konec... beznaděj, bolest, ztráta, marnost... anebo ne... ? :D jo - všech pět...
Aristokratka ve varu
Evžen Boček
Kromě super psycho výbuchů smíchu doufám ve 3.díl, aby se konečně rozseklo, jak to má Marie s Maxem ☺
Stín noci
Deborah Harkness
Čtu ji už podruhé... a zdá se, že ještě lepší, než poprvé :D - snad nikdy se mi nestalo, že bych sáhla po knize podruhé během jednoho roku... Je pravda, že čekání na třetí díl je doslova nekonečné... ale troufám si tvrdit, že u této série to bude stát za to... Miluju její dialogy. Někdy si čtu celé pasáže třeba dvakrát, abych si je pořádně "užila"... Jsem s nimi na audienci u královny, procházím se Nerudovkou, sdílím obavy i radost... Je to neuvěřitelná kniha...
Dítě číslo 44
Tom Rob Smith
Málokdy hodnotím knihu ještě před dočtením, ale tahle je tak silná, tak skvěle psaná, že nemůžu jinak... Za mě plný počet!
Divergence
Veronica Roth
Zdravím zde přítomné. Má kritika určitě nebude konstruktivní, ale člověk je tvor žadonící po pozornosti, tudíž ji napíšu. Právě jsem dočetla Rezistenci a nemohu se dočkat cesty z práce potažmo večera, až se hltavě zaberu do posledního dílu... Jsem z knihy obyčejně nadšená... Pořád čekám na pokračování Písně ledu a ohně a hledám, čím vyplnit "prázdnotu"... po asi deseti románcích (na doporučení), ze kterých jsem měla až pocity znechucení při stodvacáté souloži, se mi dostala do rukou tato svěží, rychlečtivá knížka... Nevím, proč se kritik Messiአtak podivuje nad jednáním hlavní hrdinky (vlastně vím, nikdy nebyl šestnáctiletá puberťačka... a... holky se takto fakt chovají... je jim jedno, že kolem kolabuje finanční trh, zuří záplavy, lidé přicházejí o domovy... jsou povrchní, zbývají se svých vzhledem, hledají svou "identitu" a "pravou" lásku, a na pozadí toho se snaží očůrat školu, brigádu i vlastní rodiče)... Je mi dvakrát tolik co hlavní hrdince, ale moc dobře si to pamatuji, možná proto nebyl problém hrdinku pochopit...
Určitě knížku doporučím! A nejen náctiletým :D
Gazely
Patrik Hartl
Dvoudenní jízda... gazely potřebovaly týden, já jen dva dny... Líbí se mi, jak autor dokáže smíchat soudobá témata (od přijetí vlastních chlupů a jiných estetických nedostatečností, přes vyjádřený souhlas při sexu a řešení rozdílného apetitu, až po souzení jiných lidí dle prvního dojmu nebo vzhledu). Za mě čtivá generační výpověď o stavu pražské střední třídy...
Vzpomínky na něj
Colleen Hoover
Kniha chytne a nepustí. Opravdu velmi čtivé. Přečteno za jeden večer/noc a následující dopoledne. Velkou přidanou hodnotu bohužel nemá, je to prostě odpočinková romance, u které předpokládám, že za pár týdnů zapomenu, o čem byla.
Dítě, které v noci našlo slunce
Luca Di Fulvio
Jsem trochu rozpolcená ohledně komentáře. Kniha je skvěle napsaná. Čte se v podstatě sama. Hlavnímu hrdinovi od začátku fandíte. O Eloisu, Agnett i Emöke se bojíte. S dalšími soucítíte. I přes potoky krve a jiných tělesných tekutin ale vnímáte, že se jedná opravdu jen o pohádku... a to knize asi nakonec uškodí nejvíc. To nadšení z happyendu vyprchá. I po letech si člověk vzpomene na popravu lorda ze Zimohradu. Ale když pohádka skončí až natolik dobře, že zlo je spravedlivě potrestáno a všichni dojdou smíření a naplní smysluplně své životy (nebo umírání), nutně to přinese pachuť nedůvěry. Ale třeba se mýlím. Taky si každé Vánoce pustím Tři oříšky pro Popelku. A třeba opravdu potřebujeme ty dobré konce, abychom neztráceli naději.
Milé dítě
Romy Hausmann
(SPOILER) Opravdu čtivý, napínavý thriller, který zatěžko budete odkládat. Postupně gradované napětí, postupně rozkrývaná děsivá skutečnost. Konec jsem možná rozkryla o trochu dřív, než bylo nutné, ale stejně jsem se zájmem hltala vše až do poslední stránky. Za mě plných 5.
Spoiler: Asi mi nějak uniklo, ale proč "jezdila" Lena na výlety jen s Hannah?
Krev prvorozených
Juraj Červenák
Hrdinové se mi zaryli hluboko pod kůži... těším se na další díl...
Vězni svobody
Petr Němec
Nejdřív jsem chtěla dát plných pět... ale konec mě rozladil... Spousta myšlenek, které nakonec vyšuměly do ztracena... Na můj vkus příliš sociálně vyhrocené a emočně černo-bílé.
Kniha stojí za přečtení i zamyšlení a byla zdrojem několika pěkných debat.
