L.Helena
komentáře u knih
Veselí
Radka Třeštíková
Knížka se mi dobře četla, pobavila. Přišlo mi však, že většinu postav (snad až na Hynka a Richarda) autorka vykreslila pouze jako vesnické křupany, alkoholiky a drbny.
Báječné dny
Raphael Montes
Jako první jsem od RM četla Tajnou večeři a vzhledem k tomu, že mě naprosto uchvátila, pátrala jsem po další jeho knize. Byla jsem tudíž již připravená na něco šíleného až morbidního. Pokud bych Báječné dny četla jako první, asi bych byla víc šokovaná. Doporučuji tedy číst jeho knihy v pořadí, v jakém je napsal, protože kvalita (nebo spíš míra šílenosti) se stupňuje. Škoda, že v češtině nevyšly i další jeho knihy. Doufám, že jen prozatím.
Jinak k této knize - dobré čtení, místy trochu zdlouhavé povídání o psychopatovi, kterému kupodivu procházejí všechny jeho zvrácené kousky. Konec knihy - řekla bych, že autor sám nevěděl jak to ukončit, tak z toho vybruslil tímto způsobem.
Štěstí pro lidi
P. Z. Reizin
Podle mě je to taková směsice žánrů, ovšem v dobrém smyslu slova. Je to trochu romantické, trochu sci-fi (na jak dlouho?), lehce apokalyptické, jemně humorné, místy dramatické..., ale ve výsledku velice milé čtení.
Některá místa jsou sice dost zdlouhavá a konec je předvídatelný, ale ani to mi neubralo na čtenářském zážitku.
Manželka mezi námi
Sarah Pekkanen
Na plný počet * to není, ale kniha se četla dobře a nepostrádala dějové zvraty. Dalo by se říct - co manželka, to překvapení. Příjemné odpočinkové čtení, lehce psycho, ale poslední dobou je na toto téma dost podobných knížek, které mě při čtení víc "dráždily".
Spoiler: Mrzí mě, že není vysvětleno, co se stalo s Dukem.
Nezavírej oči
Holly Seddon
Jedna z těch knih, kdy čtete, čtete, přitom celou dobu nevíte, o co vlastně jde a vše se dozvíte až na samém konci.
Kryštof ÁDéHáDě
Pavlína Brzáková
Poněkud strohý styl vyprávění, ani ne tak co se týká samotného Kryštofa, ale spíš ostatních postav a rodinných vztahů. Bez bližšího vysvětlení se tam vyskytuje otec chlapce, dále přítel matky (zřejmě Kosovec?), který je později najednou nazýván manželem, stejně tak jako není vysvětleno, proč rodina mění kulturní a jazykové prostředí.
Na druhou stranu je z knihy dobře patrný rozdílný přístup odborníků a "odborníků" k dítěti se specifickými vzdělávacími potřebami.
Taková normální rodinka
Fan Vavřincová (p)
Musím přiznat, že u televizního seriálu jsem se bavila víc. Knížka je fajn a při čtení mně doslova běžel před očima, ale herecké výkony nezapomenutelných skvělých herců jsou prostě klasika. Přestože jsem seriál viděla již několikrát, určitě si ho nenechám ujít, až jej zase budou opakovat.
Milostné rošády
Roald Dahl
Poprvé jsem četla již před léty a ráda jsem si přečetla znovu. Oceňuji vtipnost, rozmanitost a hlavně překvapivou pointu všech jeho povídek, nejen těchto čtyř.
Zakázané ovoce
Jojo Moyes
Hodně pomalý rozjezd. Do knihy jsem se pořádně začetla teprve asi po 150 stranách, ale ejhle... náhle příběh skončil v místě, kde to začalo být dost zajímavé a napínavé a začal úplně nový příběh, v jiné době, s jinými postavami..., takže jsem se znovu "začítala" a teprve po dalších asi 100 stranách se oba příběhy prolnuly a začalo to být hodně čtivé.
Některé momenty příběhu byly jen naznačené a tak jsem se vracela a četla pasáže znovu, jestli jsem to dobře pochopila. Přitom to byly pro příběh momenty klíčové. A něco vůbec nebylo dovysvětleno, nebo mi to prostě nedošlo.
První půlka tak na 3*, druhá 5*.
Stíny nad zálivem
Lucy Clarke
Velice dobře se čte. Kniha je napínavá, osudy hlavních postav jsou zahaleny tajemstvím. Líbí se mi, jak jednotlivá tajemství autorka odhaluje postupně, i když to hlavní a největší odhalení se čtenář samozřejmě dozví až na konci.
Běsa
Dita Táborská
Skvěle doplňuje Malinku. Autorka opět úžasně dokázala popsat závažné téma a vykreslit tak surový, nemilosrdný příběh hned několika osob.
Trochu mi vadilo, že jsem se v každé z kapitol zpočátku nedokázala orientovat v čase, sice to dřív nebo později vyplynulo z děje, ale prakticky pokaždé jsem zprvu tápala.
Jedna obrovská technická výtka na adresu zodpovědného redaktora: Četla jsem jako e-knihu a rukou psaný deník na konci knihy je v tomto vydání naprosto nečitelný. Zobrazuje se sotva přes polovinu screenu a nijakým způsobem se nedá zvětšit. Musela jsem číst s lupou, ale i tak to bylo velmi problematické. Úplně to degraduje hodnotu knihy.
Moc a moc děkuji paní Ditě Táborské za obě skvělé knihy a velmi bych si přála, aby v psaní pokračovala...
Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
Arnošt Lustig
Vůbec nevím, jak hodnotit. Určitě je to významné dílo, jak závažností tématu, samotným příběhem, tak i jazykem provedení. Ale! Pro mě byl ten styl psaní až moc umělecký, nesedla mi ta šroubovitá souvětí, skladba slov a květnaté popisy, takže jsem se vůbec nemohla začíst. Snad do poloviny knihy jsem vůbec nevěděla o co jde (a to jsem se asi na straně 35 vrátila zpět na začátek a četla znovu, abych pochopila, co mi uniklo). Teprve po přečtení anotace na přebalu, jsem pochopila. Ani popis klíčové závěrečné scény na mě nepůsobil natolik dramaticky, jak by si závažnost situace asi zasloužila.
Promiňte, pane Lustigu, ale bohužel se nepřipojuji k ostatním nadšeným komentářům.
Nejlepší pro všechny
Petra Soukupová
Moje druhá kniha od PS a opět mám stejný problém s jejím stylem psaní, dlouho mi trvá, něž se začtu. Prostě mi vadí, že je to psané hovorovou češtinou (resp. spíš pražským nářečím) a to mě v psaném textu přímo bije do očí a nedovoluje mi to soustředit se na obsah textu. Navíc chybějící uvozovky v přímé řeči to ještě umocňují. Připadá mi, že to ani není psané, ale diktované do nějaké aplikace, která převádí mluvený text na psaný.
Příběh je to pěkný, ze života, ale tím stylem vyprávění mi momenty, které by měly být dramatické, připadají, jako by se děly jen tak mimochodem. Postrádají tu pravou dramatičnost, nevyvolávají emoce.
Žena v okně
A. J. Finn (p)
Ano, je to ve stylu Dívky ve vlaku. Ale tohle je daleko lepší...
Podivuhodný život osamělého pošťáka
Denis Thériault
Krásná knížečka, jak svým designem tak i obsahem. Zajímalo by mě, jestli je v originále taky tak vyvedená.
Pokrevní sestra
Jane Corry
Tak tohle si opravdu plně zaslouží pět hvězdiček. Jak začnete číst, nedá se odložit. Jen škoda, že v anotaci je vyzrazeno to, co se čtenář naplno dozví až v druhé části knihy.
Co bolí, to přebolí
Miroslav Žbirka
Když jsem si z knihovny půjčovala tuto knížku, myslela jsem, že si ji doma prolistuju, přečtu popisky u fotek, sem tam pár úryvků, přezpívám si pár textů... Jak jsem ale vzala knížku do ruky, prostě se nedala jen tak prolistovat, a přečetla jsem ji od začátku až do konce. Je napsaná velmi poutavě, svižně, žádné zbytečné "vykecávání". Ba právě naopak. Např. je tam fotka s britskou královnou, ale nic bližšího k tomuto setkání. Škoda...
Konec léta
Anders de la Motte
Příběh dobrý, ale zpracování postrádalo dramatičnost, napětí... Celou dobu jsem se nemohla začíst, teprve závěr byl lepší.
Každá sedmá vlna
Daniel Glattauer
Měla jsem obavy, že druhý díl nemůže dosáhnout kvality dílu prvního. Ze začátku to bylo jen takové nicneříkající rozebírání citů a pocitů. Ale pak to nabralo spád a děj. A závěr...? Řekla bych, vysloveně šalamounský. Ano je to trochu červená knihovna, ale mně se to líbilo a obě knihy jsem přečetla prakticky na jeden zátah, protože jsem se prostě nedokázala odtrhnout. Oba díly se autorovi moc povedly a rozhodně doporučuji k přečtení.