laura komentáře u knih
Průměrné, čtivé. Nicméně jsem od toho čekala mnohem víc.
Četla jsem vůbec stejnou knihu? Za mě velké zklamání. A ačkoli knihy této autorky miluju, tuhle jako by psal někdo úplně jiný...
Tohle se vážně nepovedlo...
Průměrné, čtivé, zapadané prachem mých vzpomínek. Autorka má určitě mnohem lepší knihy. Rozuzlení mě nepřekvapilo, nějak jsem to předpokládala...
Čtivé, napínavé, strašidelné. Intriky, láska, nenávist. Přesto mě nedokázala tak uchvátit jako jiné příběhy této autorky.
Strašidelné, manipulativní, kruté. Člověk by se měl nejvíc bát zase jen člověka...
Já nevím. Čtivé, napínavé, ale ... Mně to prostě neuchvátilo. Průměrný příběh, ke kterému se už určitě nevrátím...
... co říct. Přečteno za dva večery, tahle autorka se prostě dobře čte. Nicméně jsem jediná, kdo si všiml nápadné podobnosti s knihou "Kdo musí jít z kola ven"?
Já nevím. Mě to přišlo strašně předvídatelné a nedotažené. Příběh, který mohl být excelentní, ale nebyl. Za mě prostě ne...
Čtivá, napínavá a originální. Mrazivá. Krutá. Přesto jako by tomu něco chybělo...
Dobrá, ale ne skvělá. Napínavá, ale zdála se mi předvídatelná. Možná kdybych ji četla znovu, budu to vidět jinak. Takhle ale spíš průměr...
Zajímavý příběh, ale nic extra. Trošku nuda, ačkoli ty zvonky... Každopádně jsem asi čekala víc...
Dost předvídatelné, ale stále čtivé. Konec překvapivý a akční. Patří k průměru, ale i tak se mi to líbilo.
Láska, nenávist, lži a přetvářka. Vina, bolest, smrt a zrada. Pravda nás dokáže zaskočit a vždycky zabolí. Zejména, pokud tne do živého...
Na začátku se ztrácíte. Pak se konečně začne něco dít a napětí se stupňuje. A konec, to je excelentní jízda. Ale i tak spíš průměrné. Postavy zahalené závojem nepochopení, smutku, odcizení i nedůvěry.
Kam až člověka může zavést láska... A kam nenávist... Co dokáže způsobit závist, zloba a strach. A pod tím vším se schovává neskutečná odvaha, víra a odhodlání zjistit, co se vlastně stalo...
Čtivé, ale trošku nuda. Napínavé, ale maličko předvídatelné. Jako bych věděla, co přijde, jak to skončí. Příběh mě ničím nepřekvapil a nezanechal ve mě žádnou hlubší stopu. Ale četlo se to hezky.
Povídkové knihy nemám zrovna v oblibě. Vyhýbám se jim. Ale sem tam mi některá v náruči přistane.
Tohle bylo nečekaně dobré. Mrazivé. Temné. Zvrácené. Kruté. Kola osudu jsou nevyzpytatelná. Náhody přicházejí, když to nečekáte. Láska vyprchá. A smrt je věčná...
Ještě teď mám husí kůži, když si vzpomenu na tu bezmoc, se kterou kráčíte vstříc svému osudu, víte, co vás čeká - a nemůžete tomu zabránit...
Geniální!
... tuhle knihu jsem dlouho odkládala, nemám prostě ráda knihy o unesených dětech :/ A že tam vystupovala Alvirah mě z nějakého důvodu také odrazovalo... Nakonec jsem zjistila, že je to jedna z nejlepších knih této autorky, adrenalinová jízda, kde nic není takové, jak se zdá...
Jo, tohle se mi moc líbilo!
Tak tohle bylo něco. Neskutečná adrenalinová jízda, kdy netušíte komu máte věřit. Jedna z nejlepších knih Mary Higgins-Clarkové. Napínavá, nabitá nečekanými zvraty, ještě nečekanějšími odhaleními, utkaná z pavoučích sítí tak jemně, že stačí špatně šlápnout...
Lauru litujete, fandíte jí, nedůvěřujete jí, podezíráte ji, bojíte se o ni, bojíte se, že vám celou dobu lže a zároveň doufáte, že mluví pravdu. Jenže co je vlastně pravda? Kde je ukrytá? V Lauřiných vzpomínkách, které si ona sama nevybavuje?
Co je lež a co už přetvářka?
Skvělá!
Za mě dobré. Maličko předvídatelné, nicméně napínavé, čtivé - jako všechny autorčiny knihy. Krátké kapitoly mi vyhovují, příběh krásně plyne. Pavučina lživých obvinění, intrik a nespočetných slepých uliček vás pohltí a spoutá. Jako když jdete nepřehledným, tajemným bludištěm, kde za každým rohem číhá zlo...
Čtivá, překvapivá, napínavá. A přesto trošku jiná než ostatní příběhy této autorky. Lži, přetvářka, pochybnosti, zklamaná důvěra, pošlapaná čest. Bolavé a nepředvídatelné...
Bolavý, smutný příběh, kde naděje umírá poslední. Příběh o lásce, hledání, víře. O tom, že mrtví svá tajemství nevydají. Nebo jen s přispěním těch živých. O vůli nevzdat to, vytrvalosti, náhodách i nečekaných odhaleních.
Někdy bývá pravda krutá. Co je horší - vědět, ačkoli vás to zlomí, nebo nevědět, doufat, a pomalu ztrácet sami sebe?
Zajímavý příběh, od kterého jsem asi čekala trošku víc. Čtivé, ale hodně předvídatelné. I tak se mi to ale líbilo.