laura komentáře u knih

Tak teda!

Poprvé jsem při čtení knihy této autorky měla knedlík v krku. Krásné! To, čemu v jiných jejích knihách tak moc nevěříte, je tu snadno uvěřitelné, živé. Bolavé. Osud je někdy krutý. Ale vždy bývá i laskavý. Nabídne vám možnosti a je na vás, jestli je využijete...

Ariana prožívá manželství bez lásky a čím dál víc se jí zajídá být poslušnou ženuškou. A pak přichází nečekaně možnost změnit svůj život. Ariana váhá jen okamžik. Vlastně nemá co ztratit...

Nebo ano?

Uvěřitelný, silný a hodně bolavý příběh lásky, která k člověku přichází vždy ve chvílích, kdy to nečekáte. Hodně vám toho dá, ale zároveň vám i něco vezme.

Někdy zkrátka i láska bolí...

16 02.08.2021

Postavy nejdou do hloubky, vše je až příliš snadné, černobílé. Přesto se mi příběh Agáty líbil. Tak trošku jiný náhled do života jedné dívky a posléze ženy, které osud dává do rukou vlastně jen dobré karty - ačkoli to tak někdy nevypadá.

Osud se nás neptá. Prostě přijde. A my ho buď přijmeme, nebo proti němu můžeme bojovat. Ale vlastně nikdy nezvítězíme. Osud už totiž od začátku ví, jak to vlastně dopadne. Takže je to marné.

Ale proč to nezkusit? ;)

Agáta se s osudem pere s odhodláním, které bychom jí na jednu stranu mohli závidět a na tu druhou ho tak úplně nechápeme. Proč se vlastně tak brání - když ani nechce? ;)

Jo, tohle mě bavilo.

13 02.08.2021

Čtivé, vtipné, předvídatelné - ale já se bavila. Kovboj byl na zabití :) Ale Sandra občas taky. U takového příběhu prostě chcete ten šťastný konec, ať je jak chce sladký. No a co si budeme - všechny knihy této autorky jsou si podobné. Přesto, čas od času, po nich prostě sáhnete - ačkoli už dopředu víte, jak to dopadne.

Ach jo :)

11 25.07.2021

Ach jo... Chlapi jsou neřádi :) Teda, alespoň někteří. Ale my ženské jsme zase někdy tak pitomé :) A paličaté! A... Ale kdyby ne, nebylo by o čem psát ...

Čtivé, oddechové čtení, které vám dá přesně to, co od takového příběhu očekáváte.

10 25.07.2021

Čtivé, oddechové, nenáročné čtení, když potřebujete vypnout a moc u čtení nepřemýšlet.

Za chyby se platí - a vždycky to bolí. Jenže člověk chyby dělá a nikdy se nepoučí... Nebo jo? ;)

Stella, zmítaná matčinou diktaturou, se nechá vmanévrovat do modelingu, ačkoli by mnohem raději pracovala s koňmi... Jenže srdci neporučíš - a tak se Stella poprvé vzepře matce. Najdou k sobě ještě někdy cestu? A stojí láska za všechny oběti, které jí člověk přináší?

12 25.07.2021

Příběh o hledání sebe sama, o zvratech osudu, náhodách, o bolesti i nečekaném štěstí. Za mě až moc předvídatelné, místy naivní, přesto čtivé a svým způsobem podmanivé. Líbilo se mi to, ale některé knihy této autorky se mi líbily o moc víc...

8 04.07.2021

O tom, že život vám někdy podrazí nohy v tu nejméně očekávanou chvíli. Že štěstí někdy čeká právě tam, kde byste ho nečekali. Že o něj leckdy musíte doslova zakopnout, abyste si uvědomili, že tohle je ono. To něco. To, co vám schází, aby váš život byl úplný...

Krásné. Čtivé. Romantické. Plné intrik, vášně, zloby, ale i obětavosti, lásky a přátelství. Plné naděje, odvahy a odhodlání. Život, jak ho neznáme. Maličko předvídatelné, ale přesto příjemně milé. Jo, tohle se mi moc líbilo!

14 28.06.2021

A karty se obrátily - a to doslova. Myslíte si, že už ten svět dokonale znáte, že víte, co můžete čekat - a najednou je všechno zase jinak. Trošku mi to pokazilo dojem z předchozího dílu. Jako bych najednou četla úplně jiný příběh. A taky že jo.

Nové postavy zamíchaly kartami stejně jako osud. A pak už to jelo. Napínavé, opět velmi čtivé, vůbec ne předvídatelné. Zhruba od poloviny jsem jela na jeden nádech. Překvapivé! Skvěle vygradované. Šokující.

Jo, tohle se mi líbilo snad ještě víc než první díl... Ale do úplného ach tomu přece jen něco scházelo...

11 28.06.2021

Už jsem četla lepší, ale i horší. Čtivé, napínavé, trošku předvídatelné, ale vlastně vám to nevadí. Příběh, který už tady byl mockrát, přesto vás baví. Příběh o lásce, zradě, přátelství, o odvaze, bolesti i vině. O tom, že stojí za to bojovat, nevzdávat se a snít.

O vášni, intrikách a zlobě. O lžích, které vám nakonec podrazí nohy. O pravdě, která zabolí.

O rozhodnutích, která se nedají vzít zpátky, o jizvách, které se nikdy nezacelí. Jo, tenhle příběh měl v sobě velký potenciál. Jen mi přišlo, že ho autorka nevyužila...

15 28.06.2021

Když už na třetí straně brečíte, víte, že to bude nářez. A taky byl. Přesto mi tahle kniha tak úplně nedala to, co jsem od ní očekávala - asi díky zavádějící anotaci. Protože tohle není kniha o sourozenecké lásce. Není to příběh Abdulláha a Parí. Tohle je příběh mnoha tváří lásky. Takový kaleidoskop osudů, které se různě přeskupují, vytvářejí zajímavé obrazce a pak zase mizí, aniž byste se dozvěděli to, po čem prahnete...

A tak namísto odpovědí, které jsem očekávala, mi zůstalo spoustu nezodpovězených otázek. Jako by příběh neskončil. Jako by dál trval. Příběh utkaný z tenkých, neviditelných vláken, které dokáže narušit jediné fouknutí větru...

Bylo to zajímavé, bylo to bolavé. Bylo to kruté. A hory mi neodpověděly a asi nikdy neodpoví. I tak to ale bylo - krásné...

A ta obálka je nádherná. Abdulláh, sám s trýznivými vzpomínkami, a Parí, běžící za něčím, co jí v životě chybí...

Proč?

21 19.06.2021

Drsné, surové, kruté. Bolavé. Vím, proč tohle nechci číst. A přece, jednou za čas, podlehnu. A čtu. A brečím a brečím.

Beznaděj, bezútěšnost, neúprosnost osudu, bez možnosti odvolání. To je život žen v Afghánistánu. To je realita. Drsná, surová a krutá. Bolavá. A neměnná... Bohužel.

Možná, že na začátku byla láska. A možná tam nikdy nebyla. Možná, že tam byla naděje. A spoustu víry, odhodlání a vnitřní síly. Na konci jsou jen slzy. Ztracené sny. Ztracená víra. Zbitá naděje.

A přece se nevzdávají. Bojují. Věří. I po tom všem...

Můžeme bojovat taky. I tím, že o takových příbězích budeme číst. Že o nich budeme mluvit. Že nám nebude lhostejné, že někde, někdo, právě teď...

...trpí...

Emotivní, burcující, plné násilí, krve a válečných zmatků. Šokující. A někde v troskách lidské důstojnosti se narodí láska...

48 28.05.2021

Děti nejsou omalovánky. Nemůžeš je vybarvit, jak se ti zlíbí...

Příběh o lásce, o vině, o bolesti. Drsný a krutý - stejně jako život v Afghánistánu. Zároveň však i příběh o odvaze a věrnosti, o přátelství, o snech, které se nesplnily - i o těch, které se plní...

Příběh neochvějné lásky, nepochopitelné zrady a nenávisti. O tom, že stejně neutečeme dost daleko, abychom dokázali zapomenout... O jizvách, které se nikdy nezahojí. O bolesti, která nikdy nepřebolí...

O chybách, které nejdou napravit, o vině, které se nedokážeme podívat do očí, o klamání sebe sama, o osamění, nepochopení, touze a lásce. O lásce především.

O nevyřčených citech, o nevyřčených slovech. Neobyčejný příběh, který ve vás zanechá spoustu bolesti, slz, ale i naděje. Dokud budou žít chlapci jako Hasan - pak ještě máme naději...

Pro mě trýznivé a hodně bolavé. A přesto, svým způsobem, neopakovatelné a dojemné...

...pro tebe třeba tisíckrát...

46 28.05.2021

Smutné, bolavé, drsné. Beznadějnost osudu, nesmiřitelná nenávist a někde mezi tím - láska... Zoufale bojující, nevzdávající se, doufající...

Na mě už moc intrik a zbytečně moc vedlejších postav, ve kterých jsem se ztrácela. I když k dotvoření atmosféry příběhu by se bez nich autorka nejspíš neobešla...

10 18.05.2021

Příběh lásky, zrady a nenávisti. Promísený čáry a kouzly středověku, prosycený násilím, nespoutanou vášní, čirým zlem i čistou láskou a oddaností...

Intriky, zášť, nemilosrdnost osudu i naděje, zcela zmatená, ubitá a na pokraji svých sil. Ale nevzdávající se. Příběh o tom, kam vás může zavést láska - a kam nenávist. Příběh jedné lásky a mnoha zbytečných smrtí. Příběh nenávisti, která sahá až za hrob...

Kruté, drsné, bolavé. Nepředvídatelné a tím zajímavé. Postavy, které nejdřív nechápete a možná je odsuzujete, posléze chápat začnete. Nezapomenutelný příběh, který vás zaskočí až skoro hmatatelnou syrovou bolestí...

13 18.05.2021

Román o věčném hledání sebe sama. O nenaplněné touze, o nedostatku lásky, o zklamání, o snech, které se nikdy nesplnily.

Příběh, který jste četli už mockrát a který vám nic moc nového nepřinese. Nejhlubší dojem, který ve mně kniha zanechala, byl pocit beznadějnosti a bezútěšnosti. To, že cesta z tohoto bludného kruhu vlastně nikam nevede...

Nemyslím, že bych se k příběhu chtěla někdy vracet...

10 18.05.2021

Kdo chce kam, pomůže si sám :)

Těžko soudit někoho, koho boty nenosíme, přesto... Nějak jsem nedokázala pochopit, co vlastně Klára hledala. Co měla, nechtěla, co neměla, chtěla. Možná hledala lásku, možná sama sebe. Hledala - a nenacházela...

Čtivé, oddechové, nenáročné - a bolestně pravdivé: Srdci neporučíš...

18 14.05.2021

Jedna z těch lepších. Poměrně zajímavý děj, čtivé, zabydlené spoustou rozmanitých postav. Je to sice jako většina knih této autorky předvídatelné, ale vlastně vám to nevadí.

O tom, že někdy stačí málo a váš život se stane noční můrou, ze které se nedokážete probudit. O lásce, zradě, pomstě. O odmítnutí, osamělosti, i o touze vymanit se osudu, který vás svírá železnými okovy. O naději, křehkosti přátelství a zrazené důvěře.

Jo, tohle se mi líbilo.

15 11.05.2021

...sice jsem čekala něco úplně jiného, ale co už :) Anotace je tu zcela mimo mísu...

Příběh o první lásce, zklamání, vrtkavém osudu, o vůli žít a plnit si své sny, jakkoli je to těžké. Čtivý příběh, který přečtete za jedno odpoledne - a stejně tak rychle na něj zapomenete...

Nakonec se mi to celkem líbilo...

13 06.05.2021

Čtivé, oddechové, nenáročné. Kdo už pár knih od Aleny Jakoubkové přečetl, ví, že píše podle stejného, stále se opakujícího schématu. Ale vlastně vám to nevadí. Některé knihy jsou výborné, jiné už tolik ne - tahle je někde mezi tím. Průměrný, stokrát vyprávěný příběh o zlaté kleci, ve které se po čase začnete dusit a toužíte po jediném - uletět...

U jejích knih nemusíte přemýšlet - a o to asi jde. Čtou se snadno a stejně snadno na ně za pár dní zapomenete. Jsou jako jemný dotek vánku, který právě teď cuchá vlasy někde jinde někomu jinému. Je to příjemné, ale když to skončí, nechybí vám to.

13 05.05.2021

Za mě jedna z těch slabších. Ačkoli knihy této autorky hltám, tahle mě nudila.

10 04.05.2021