LBZ komentáře u knih
Knížka se mi hodně líbila - místy je opravdu hodně zábavná. Autor mě překvapil velmi dospělým - tolerantním a přemýšlivým - náhledem na svět. Možná mu k tomu pomáhá i to cestování. :-) Jinak se mi líbil jeho sarkasmus a sebeironie - zjevně se nebere přehnaně vážně.
Nechal jsem se nalákat velmi vysokým hodnocením. Příběh je bohužel zcela nevěrohodná překombinovaná (americká) pohádka, kde rozuzlení bylo jasné od poloviny knihy.:-( Z mého pohledu velmi prvoplánové. Souhlasím s komentářem snimcibdim. Dobře se čte.
Pro Středoevropana hodně smutné čtení. Zejména v první části knihy Rusové neustále vzpomínají na to, jak byli velcí, všichni se jich báli a ovládali spoustu zemí... :-/ Je taky zajímavé, že někdo stráví nespravedlivě 10 let v lágru, ale přesto stále věří, že SSSR byl skvělý.
Z mého pohledu se jasně ukazuje, že izolace a nedostatek informací je zcela zásadní problém + ruské hodnoty jsou opravdu hodně vzdálené evropskému humanismu.
Různé příběhy od buddhistického mnicha, přes několik těžkých kriminálníků až po zastánce strany. Zajímavý pohled na čínskou společnost, kterou asi středoevropan vůbec nemůže pochopit.
Chápu (jistě chválihodný) záměr autora. Z mého pohledu je zpracování hodně násilné, nepravděpodobné a místy dost iracionální (např. nikdo se opravdu nepokusil najít filmaře?).
Knížka je smutná a dojemná, tak jak píší ostatní recenzenti.
Obsahově mi vadilo, že autor vkládá některým osobám do úst komentáře ke světovému dění, které tyto osoby nemohly (třeba v lágru) vědět. To ve mně vzbuzovalo i jisté pochyby o věrohodnosti dalších pasáží. Trošku mi přišlo, že se autor snaží suplovat hodiny dějepisu. Chápu jeho dobrý záměr, ale z mého pohledu tyto pasáže knize spíše škodí.
Ještě trošku drsnější příběh: http://www.databazeknih.cz/knihy/vlci-dite-200699
Způsob zpracování tématu je z mého pohledu nešťastný. Kniha je napsána jako literatura faktu, ale literaturou faktu není. Souběžně má jít o román, ale jde do velké míry o popis událostí. Autor na jedné straně čerpá z řady zdrojů, ale postrádám vystavěný příběh, pro který by byla fakta jen kulisou. Na druhou stranu, ale knížku nelze brát ani jako literaturu faktu, protože čtenář neví, které pasáže si autor vymyslel.
Pokud však šlo primárně o poděkování cizincům, kteří obyvatelům pomohli, pak kniha jistě funguje.
Knížka je fascinující. Neuvěřitelné množství složitých situací, kterým musela paní Otto během svého života řešit. Při čtení mě napadalo, že všichni Ti, kteří si neustále stěžují na "hrozný" život v ČR by si ji měli přečíst, aby získali trochu perspektivu ke svému životu.
Buddhistický náhled na svět, který zahrnuje asi téměř vše. :-) Moc pěkná konkrétní doporučení a návody. Hodně inspirativní. Zájemcům o Buddhismus mohu jen doporučit.
Zajímavý příběh. I pokud by byl jen z poloviny skutečný, tak by to byl velmi náročný život.
Na rozdíl od některých jiných komentátorů mi autorovy vsuvky a komentáře nevadily. Některé mi naopak přišly zajímavé - např.: "Nedělalo mu problém mluvit o tom, co špatného udělal sám, ale hrozně nerad mi vyprávěl, co mu způsobili jiní… Člověk se nejvíce bojí svého ponížení. Jako kdyby ponížení způsobené nám jinými bytostmi bylo Kainovým znamením."
Nejzajímavější mi přišlo, jak se Murakami vypořádává se stárnutím. S tím, že to už tak neběhá... Je dobré si uvědomit, že nás to čeká všechny, bez ohledu na intenzitu tréninku.:-) Jinak je vidět, jak je schopen tvrdě a vytrvale pracovat v každé oblasti svého života.
Asi jsem měl vysoká očekávání.
Knížka je pěkně napsané a dobře se čte. Bohužel zápletka mi přišla příliš banální a děj de facto zjevný. Doufal jsem v nějakou pointu nebo zvrat, ale nic překvapivého se nestalo.
Kniha je nepochybně poetická, bohužel postavy se z mého pohledu chovají zcela nevěrohodně. Japonci jsou tak hloupí, že neprohlédnou loď (+ je otázka, kde se tam vzali). Šest lidí na lodi si nevšimne, že začíná hořet. Strýc se sebevražedně vrací s lodí zpět - není vůbec jasné, proč to dělá. Plachetnice pluje proti proudu bez jakéhokoliv úsilí ... Zvládl jsem 100 stran a pak jsem to vzdal - knihy nedočítám jen zcela výjimečně. :-/
Na tehdejší dobu mimořádně odvážné. Z dnešního pohledu stále zajímavé byť se čtenář musí připravit na lehkou socialistickou rétoriku.
Něco mezi Vonnegutem a Forest Gumpem, také zasazené do historických reálií. Četlo se pěkně, místy zábavné, ale celkově mě moc nebavilo.
Pěkný výklad základních buddhistických náhledů. Místy jsem měl pocit, že to s tím opakováním přeháněl a něčemu - odosobnění - by se zase mohl věnovat více, ale celkově mohu doporučit.
Pana Tigrida jsem vždy obdivoval a Průvodce inteligentní ženy po vlastní osudu je dle mého názoru skvělá kniha. Životopis mě trošku zklamal. Autor má místy potřebu vyjmenovat dlouhou řadu osob, se kterými Tigrid přišel do styku a podobně. Na druhou stranu jsem z doslovu pochopil, že informací o Tigridově životě není zase tak moc. :-) Autor se nepochybně snažil o vyváženost pohledu, ale jeho osobní hodnotové soudy pro mě jako čtenáře nejsou zajímavé.
Kniha obsahuje několik osobních zážitků z Terapie tmou. Pro mě, jako absolventa terapie, bylo zajímavé vidět, jak je zážitek ve tmě velmi individuální - člověk tam může zažít cokoliv. :-)
Skvělé - hlavně pro mladší generaci, která si tu dobu už vůbec neumí přestavit.
Milá oddechovka s pár hlubšími myšlenkami. :-) Pěkně se četlo.