Lenka.Vílka komentáře u knih

(Tommy, třeba to jednou přijde: Find My Way - Nine Inch Nails)

Ty kráso! Tohle jsem nečekala. Příběh ze začátku skočí a vy koukáte. A možná si řeknete, že je to zbytečné a děj nikam nepoposune. Ale vydržte. Já na konci koukala a jenom se blbě usmívala. Ne kvůli jednorožci, který byl fakt borec, ale celkově kvůli příběhu, který nás dostane v další knize dál. Ano, podle názvu dalšího dílu je jasné, kam půjdeme. No, a doufám, že je jasné, pro koho půjdeme. Fakt mi chyběla. Možná proto jsem ráda, že děj byl kde byl a ... sakra, napsat víc, tak to všechno vykecám! Já si nemohu pomoct, ale za mě nejlepší díl. Kvůli tomu na začátku, ve uprostřed, jednorožci, tomu na konci. Kvůli té naději. Tohle se mi fakt ku&€=#sky líbilo.

7 21.04.2019

(Looking For A Tornado - Chiodos)

Tohle byla pecka. Celou knihou se táhnou dvě časové linky a těžko si vybrat, která je lepší. Jenom se těšíte, až se spojí, a jestli to bude jenom velký průšvih nebo extra velký průšvih. Souhlas, v ději se moc nepohneme, ale tohle buduje do dalšího děje. A když je budování dobrý, je za mě i díl dobrej. Já jsem tedy spokojená. A snad bude příště mela roku. Temný o sobě hodně vykecal, Ambrož, co každého rád vidí, Baba Jaga. Prostě mňam...teda Mýty (vsuvka na konci byla prostě fakt moc milá).

11 20.04.2019

(Držím ti palce, kámo, ať to vyjde: Salvation Never Found - Bleeding Through)

Říkám si skoro: "To se snad nikdo nepoučí?"
K pravidlu numero uno: "Nezačínej si s Harrym, zařveš!", ještě jedno pravidlo: "Čtěte sérii postupně!" Taky jste si všimli, že s přibývajícími díly je těžké napsat komentář, aby tam nebyl spoiler? Protože pokud čtete postupně, vidíte základní vzorec knih a postupně odhadnete jeho obměny (což se ale nedá říct o pachateli...tedy, kdo četl ví, jak to slovo pachatel v rámci Spasitele myslím...možná proto jsou knihy Nesba (nebo Nesbøa?)...) takový hitovky. Ale pokud začnete třeba od Spasitele nebo Sněhuláka, čumíte na text jako na zjevení. Takže s tím spojené: "Nečtěte komentáře ke knihám dřív, než jste je četli sami, navíc pokud nečtete postupně, ale v tom případě si za to můžete sami, protože nečíst tuhle sérii postupně je největšího chyba vašeho života."
Je to jaksi série.

Chápeme základní pojmy? Známe základní pravidla? Dejte mi sem Spasitele! Oteplilo se, takže je nejlepší čas na trochu promrzlého čtení! Knihu jsem měla doma půl roku a nemohla se začíst. Vylezlo sluníčko a hned to jde lépe. Zajímavé.

Nesnáším Nesba (nebo Nesbøa?)! A to jako vážně. Než se dostaneme k vraždě z anotace, Harry má ještě jeden případ (taky se dost táhne ještě z minula...čtěte sérii postupně!). Takže si hned říkáte, jestli se na konci najednou zázračně nezjistí, že i tohle mělo souvislost, přestože nevíte ještě nic, jenom, že tam je mrtvola. Hele, já už jsem snad pro všechny konspirace slepá a nevidím les přes strom.

Ve Spasiteli má spasitel dost prostoru. A taky trocha historie (to Nesbø rád) kvůli vrahovi (i když, kdo je v téhle knize horší. Vrah nebo (žádný spoiler) nebo dokonce (ne, ne, tady žádný spoiler). Ale že to bylo pořádně zamotaný, že jo?

Ale teď už fakt
POZOR ZAČÍNÁ SPOILER ZONE Kdo četl, moc dobře ví, že hledání alternativního konce (a to jak jste s koncem spokojení) asi dost záleží přímo na vás. Protože já to vážně netušila. Celou dobu mě nenapadlo, "kdo" dal peníze na stůl, proč je tam tedy dal a proč to chtěl na něj tak chytře hodit. Nic! Nesbø píše tak, že zpochybňíte to, jak by jste se v té situaci zachovali vy. Celé to mistrně přetočí. Já se přiznám. Nechala bych ho taky jít. Proto mu snáz odpustíte, že místy vykrádá sám sebe, ba dokonce i jiné. Čtete jeho knihy, protože vás to vtáhne. Jeho knihy vás baví. A není to to hlavní a podstatné? Takže keci o jeho neoriginálnosti se mi zdají fakt směšné. Prostě musíte přistoupit na hru autora místo věčnýho remcání. Neberte Nesba (tady asi spíš Nesba než Nesbøa) moc vážně. A neberte moc vážně sebe. Furt je to literatura "zábavného charakteru". Až mě přejde chuť na zábavu, dejte mi kulku. Děkuji předem ;)
JO, A PRÁVĚ TEĎ KONČÍ SPOILER ZONE.

Nemohu se ale zbavit dojmu, že tahle kniha byla trochu lehčí na čtení, než ta předchozí. Děj dokonalý, ale lépe stravitelnější, řekla bych.

19 20.04.2019

Chcete si užít tuhle knihu? Takže fantazii, dětskou hravost, tužku a papír do ruky, a jdeme na to!

(I'm Just A Kid - Simple Plan)

Začátek je dost "skákavý", ale neztratíte se v tom, ani kdyby jste cíleně chtěli. Billy je správný tvrdohlavý kluk, který se sice o sebe umí postarat, ale když si ho vyžádá čaroděj a chce po něm, aby to řekl (pst, nechci to zakřiknout, ať se taky neproměnim), a potom se hodně věcí změní. Pan Mozek chce zničit lidstvo (nebo je to trochu jinak?!) a tomu chceme rozhodně zabránit! Bavila jsem se, smála. Je tam i morální poučení. Ale hlavně ta zábava, na to se nesmí zapomínat.

("Ty máš schopnost vycítit životní sílu? To je dar bohyně Athény! Takovou moc nemám!"..."Jasně že ne. Jsi kluk."

Co však bije do očí je kresba. Od Jeffa Smithe jsem ještě nic nečetla. Je to celý moc hezký. Kresba je čistá a tak dětsky roztomilá. Ale ne hloupá. Celou dobu mě bavila. Akorát jsem si potvrdila, že si chci přečíst Kůstka. To bylo v pořádku. Ta dětská roztomilá srdíčka směrem k Shazamovi mě dostala a přesto nepůsobila infantilně. Ale pohled na Billyho? A celkově na děcka a všechny lidi? Jako kdyby utekl někdo z party z Plutony. Což je kresba, která se líbí. Mocinky moc!

Moc mě pobavil úvod od Alexe Rosse. A on měl pravdu. Najděte tu hravost a dítě v sobě. Nebuďte věčně napruzený. Potom si užijete víc věcí. Včetně tohohle komiksu.

SPOILER...Proč je na konci v šifře to, co tam je? Měla by to být jednorázovka. Že by nám Jeff Smith připravil ještě nějaké překvapko? :O ...SPOILER

11 17.04.2019

(Když už, tak pořádně a se vším všudy: The Golden Age - Bush)

Komiks jsem začala číst a někde v třetině ho musela na chvíli odložit. Bylo to na mě pořádně těžké a hodně depresivní. Jako je pro mě vždy tenhle "Strážcovský feeling" vždy dobrý, a který byl využit už tolikrát a v tolika formách, že i kdyby to někdo neměl rád, prostě musí začít. Takže dík za info, že: "Tohle si musíš přečíst!"

Celý příběh perfektně sedí do doby, kdy se odehrává. Ten pocit zmaru a zbytečnosti hrdinů, je nádherně zpracovaný. Ale jde to vůbec? Přestat být ze dne na den hrdinou? Někdo to zvládne. Někomu se možná i uleví, než mu dojde pravda, že to nejde. A někdo to ví hned. Že to prostě nejde. A někdo se prostě nesmíří s tím, že by měl začít čas nových hrdinů. Válka ničí lidi, ideály i superhrdiny. Pravda je, že mě ke koupi navnadilo ono JSA a čekala jsem trochu jiný příběh, ale i tak to bylo neskutečně dobrý.

Ano, je tam ten děsně do očí bijící skok, který se do tempa tak nějak nehodí. Ale ve výsledku je to krásný přechod, který začne dávat smysl. Stydím se a kaju, až na konci mi došel název. A že tedy nejde od komiksu očekávat nic jiného. Protřelat a potom zapnout ;)

A ještě vsuvka, hlavní komiks vycházel v letech 1993-1994, ne jak je chybně na knize uváděno.

U starého komiksu jsem se upřímně od srdce zasmála. Ale méďa, kterému dal Punisher pěstí vyhrává. Čili Marvel:DC 1:0.

11 16.04.2019

(K dokreslení dokonalé atmosféry, ale jenom některých povídek: Counting Bodies Like Sheep To The Rhythm Of The War Drums - A Perfect Circle)

Asi jsem divná, ale já jsem na ty hubený knihy se žlutýma stránkama. Protože mám doma Noční směnu (fajn, to je taky babička, Mustang), přesto jsem neodolala a půjčila jsem si Mrtví se někdy vracejí. Obsahem zbytečná kniha, když mám Noční směnu, já vim. Jenže...asi jsem fakt divná.

Po dočtení jsem našla vztyčné body všech povídek a celkově se mi jejich výběr v knize líbil (jo, až na něco, sorry, výběr chápu, já ale zůstala neoslovena). Asi měl autor v těch letech zajímavé období. Ale to neznamená, že mě to všechno extra bavilo. No, já jdu teď napsat povídku o tom, co dělá moje žehlička, když se nikdo nekouká.

Komentáře k povídkám u jednotlivých povídek a jejich hodnocení taky tam.

Hodnocení knihy je průměr hodnocení jednotlivých povídek.

10 16.04.2019

(Těmhle holkám to věřím mnohem víc než nějaký Amo Jones: I Need A Cowboy From Hell - Crucified Barbara)

Začnu úryvkem: "Do hajzlu! Co musí holka udělat, aby si tady vrzla. No vážně, obklopuje mě desítka nejrajcovnějších mužských exemplářů - no, vlastně teď osm, protože dva jsou moji bratři - některé z nich už přitahuju..."..."Každýho z nás přitahuješ..."..."A ani si nemůžu vrznout. Můj bejvalej je ulhanej hajzl, moje rodina jsou nepříčetní šílenci, můj brácha..."..."nevlastní, jestli hodláš mluvit o mě..."

Jako ten nevlastní bracha je mezi stehnama, jeden týpek zezadu a mluví se směrem k tomu třetímu, kdo dál přišel do místnosti (jo, to je ten druhej brácha). Jako chápete? Já jo, já chápu. Chápu, proč tolik lidí dá pět hvězdiček. Evidentně je to první scifi/fantasy série oněch lidiček. Ale zase to hází špatný stín na scifi/fantasy kvalitní literaturu (a s tím mám potom velkej problém). Ale co čekám od autorky z Nového Zélandu. Asi místním ten čistej vzduch dává zabrat. (No, snad byla poslední věta politicky korektní, teď jsou na to všichni nějak citlivý.)

Chtěla jsem něco napsat o ději, ale nevím, kde co vyškrábnout. Kdybych měla napsat obsah, tak mi to moderátor smaže kvůli vulgaritám. A ten ostatní "děj", který je vlastně vata, aby si tam všichni mohli hrát se svejma...fuj, to nebudu psát. Tady a dnes ne, jdu si blinknout. A vždy si vzpomenu, jak u dílu bylo původně u žánrů, ne "pro ženy", ale "dívčí romány". Chce se mi blinknout znovu.

Je to teda poslední díl? Děsí mě, že možná není. Vyřazená scéna byla...WTF. A na další stránce poděkuje svým dětem za inspiraci? WTF? No jo, pokud v posteli není míň lidí jak pět, kozel a tři koně, tak to není vončo. Vždyť říkám, Nový Zéland a jeho čerstvý vzduch ;)

(K tanci a poslechu: Dream: Before Their Eyes)

Dejte stranou ten fotbal, tak je tam všechno přesně tak, jak má být v podobných knihách. Jediný důvod, proč mám chuť dát vyšší hodnocení, je Sal. Většina hrdinek by v jejím případě byla nadrbaná a slintala od prvního momentu. Ale ne, ona si to nechala až na potom (a i tak mi to prostě nepřišlo trapný).
Respekt, sestro!

Protože ona ta holka jinak nebyla úplná blbka! A protože moje apka mi ukazovala 43% knihy přečteno a ona ještě furt myslela jenom na fotbal. Už jenom za tohle si kniha zaslouží palec nahoru.

Ale jako vždy. První polovina třetí třetiny se fakt táhla, protože to vždy bývá slepej bod. Ale s tím už čtenář tak nějak počítá, že? A nebudu lhát. Za věk postav jsem byla moc vděčná. Jinak bych knihu ani nevzala do ruky. A pokud čekáte trapnou romanci pro holčičky, kde je fotbal na vedlejší koleji, tak tahle kniha nebude pro vás to pravé ořechové. Píše holka, která nechápe pointu tohohle divného sportu...

(Jenom ten epilog si mohla autorka odpustit. Tohle fakt nemám ráda. Žádný prostor pro fantazii :( ...)

(Doneslo se ke mně, že je blázen, kterému chybí Rádio Lenka.Vílka 102,5 FM. V pohodě, po rekonstrukci studia se vrací v plné parádě!)

19 09.04.2019

Kniha nudná asi jako nedělní souhrn zpráv. Furt se jenom mele. Hlavní hrdinka (já jí tak beru, přestože jsou kapitoly rozdělené podle třech postav a ještě linka v minulosti) není vyšetřovatel, je novinářka. Našla mrvolu, a sama má nějakou bu bu minulost, kvůli které se vrátila tam, kde vyrostla. Možná jenom moc srovnávám s mojí poslední čtenou knihou. Tam se sice taky dost mlelo, ale je rozdíl mezi mletím k ději a nudným mletím. Měla jsem problém se začíst a nebyla jsem vtažená do děje.

Nejspíš mi nesedla kniha jako celek. Detektivní román? Já nevím. Něco mezi detektivním románem a psychologických románem s tím, že obojí je takové odfláknuté.

Jedna hvězda za linku minulosti (bez toho bych dala odpad). Jinak bych možná odložila na stránce sto, protože na sté straně ze tří set ví čtenář jenom to, jak se mrtvá jmenuje, a že si jich na ostrově už "šlo zaplavat", trochu víc. Což není výsledkem pátrání policie, ale novinářky. Od všeho prostě málo.

A ono rozdělení podle jmen postav, byť strašně módní si mohla auorka odpustit. Stejně je tam většinu času novinářka, ten policajt míň a ten mladej? Aha. Minulost je oddělená kurzívou. Kapitoly nejsou ultra krátké a nestřídají se podle jmen za sebou. Kdyby byly číslované, mělo by to stejný efekt. Vždycky víte, kdo je na řadě, poznáte to podle textu. To by se mělo používat jako berlička, pokud je krátký úsek kapitol napsán tak, že se tam třeba jméno ani nezmíní. Takhle to působí zbytečně. "A proč to tam máte? Protože proto!"

Knihu jsem přečetla za dvě hodiny jako kdyby to nebyla detektivka, ale nějaký to čtení pro holky. Je to prostě lehčí čtení, hluboké myšlenky nečekejte. Jestli na to máte náladu, asi se vám kniha bude líbit. Námět byl dobrý, prostředí super, jenom to zpracování špatné, nezáživné a strašně nudné. Viz druhý odstavec ohledně zpracování onoho námětu.

17 03.04.2019

Víte, co je fajn na tom, že mám rozečných tolik sérií, a většinu knih čtu až hódně dlouho po tom, co vyjdou? Že jsen tuhle sérii mohla číst od prvního dílu. A že to byl dobrý díl!

Už jenom začátek mě dostal. "Tohle je Vermont, my nezamykáme." No právě, sice Vermont, který je jedna velká díra, ale v tom nezamčeném domě dostala holka políbení na čelo kladivem, a jak je nám v anotaci podsunováno, má to něco společného s prací majitele domu.
Jestli to vážně spojitost má, v knize.
A co všechno za vším stojí, v knize.

Celá kniha je taková klidná. Po dlouhé době hrdinka, která je prostě normální. Nepije, nemá trauma z dětství, ani práce (no, možná to ještě přijde) Jenom trochu zanedbává manžela, který jí to nevyčíta, ale láskyplně chápe. Vyšetřovatelka je sympatická a svou ukvapeností zase trochu jiná. Protože ona je prostě jenom ukvapená, ale během toho se nechová jako hlupačka, jak to staví jiní autoři (třeba někam rychle vlítnu a teprve potom si vzpomenu, že bouchačku mám doma, aby to bylo jako by napínavé. Zdravím Roberta a jeho Eriku! Sonja jí vytahuje často a ráda.). Sonja chce prostě pomoct. A to je rozdíl.

Krátké kapitoly, svižné vypravování, ve kterém jde víc než o potoky krve a popis nechuťáren (na to mám taky občas chuť), ale o vhled do lidí, jejich příběhu, vyšetřování formou výslechu. Na tuhle knihu nejspíš musíte mít náladu, řekla bych. A když nálada dorazí, čekejte dobrou jízdu.

MOŽNÝ SPOILER Autor to napsal dobře. Moc dobře. Vlastně nám dá hned několik podezřelých a lehce naznačí možný motiv. Ale zároveň buduje atmosféru, že neustále skáčete z jednoho na druhého. Žádné: psal jsem, došla mi motivace, tak jsem si na posledních dvaceti stranách vymyslel novou postavu, abych z toho vybruslil, a z té jsem udělal vraha. MOŽNÝ SPOILER

Poslední kapitolu jsem četla se zatajeným dechem a zaklapla se slovy: "Ty, kráso!" A došlo mi, jak moc chci číst další knihu autora! Protože ten podraz, který Metla zmiňuje ve svém komentáři, nic podobného jsem v žádné knize ještě nečetla. Na to musel mít autor hodně odvahy, aby kvůli tomu čtenáři nebyli naštvaní. Ale mě se to líbilo.

18 02.04.2019

Napoprvé jsem knihu nedočetla.

Napodruhé už ano. Viděla jsem pilot seriálove adaptace a dala knize druhou šanci.

U mě nešlo o formu. Ta mi vyhovuje. Za mě též super, že chlapec dělá v knihkupectví. Na tuhle věc, sledování lidí a dohadování co jsou zač, a co asi čtou na základě vnějších faktorů, to mi prostě chybí. Ale nejsem psychopat. Vadil mi (předtím jako i jako na druhé čtení) úvod. Hele, není mi padesát, ale i tak nechápu tu posedlo sociálníma sítěma. Vybuduj si jiný život, když ten skutečný stojí za houby! Trochu mi to vadilo. A kdo nechce, ten v tom ten zvednutý prst neuvidí. Ale je to podstatná část. Jinak by obětí nešlo tolik manipulivat. Děj mě dál nijak zvlášť na svým směrováním nepřekvapil. Jenom ten konec. Ten potěšil. Přestože má kniha pár hluchých míst a pár pasáží, které byly až moc ukecané, celek byl docela dobrý. Pokračování si přesto přečtu.

Asi jsem jenom potřebovala něco depresívního. Mimochodem, zmiňovala jsem, že mám poslední dobou problém se čtením beletrie? Tohle jsem přečetla za dvě odpoledne. Asi jsem vážně potřebovala nějaký budíček. Něco vážně divného. Pro někoho fascinujícího. Za mě jenom divného. A trochu jiného. Po dlouhé době kniha, kde jsem si říkala: "Sakra, vždyť tohle by se klidně mohlo vážně stát!" A to je na tom to nejděsivější....a zároveň neskutečnějšího.

17 28.03.2019

Bylo přede mnou dilema. Přečíst si Nadaného žáka nebo Čtyři roční doby. Nadaný žák a Tělo jsou ve sbírce Čtyři roční doby, takže potom vlastně polovinu nové sbírky budu tahat znovu? Vlastně ta volba byla snadná. Nová kniha (sice celá sbírka vyšla v osmdesátkách, u nás poprvé mnohem později, proto je nová) nebo stará kniha? Nadaný žák je z roku 1991, ale kniha musela někde celou dobu ležet na skladu, protože je v naší knihovně od roku 2018, ale voní nádherně a má nažloutlý papír. Knihovní systém mi řekl, že jsem už knihu měla půjčenou. Ale to bylo daleko zpátky (takže důkaz, že vážně koupili další vydání), v dobách temnoty a zmatení, protože jsem knihu nedočetla (to se mi vybavilo během nakouknutí do prvních stran). Ale teď je období "Hele, von ten King není tak špatnej." takže jsem se do knihy zakousla. Jo, a ta obálka? Už jenom z toho mrazí. Za to nenápadné plus, kdybych v hodnocení byla mezi hvězdami (toto je psáno pochopitelně před čtením knihy).

King je označován jako mistr hororu. Já mu budu říkat "Pan King" (to king překladem sedí), protože tahle kniha mě rozhodila zase o něco víc. Skoro mám od autora raději věci podobné těm téhle knize. Mrazivá psychologická plíživka.

Hodnocení a komentář ke každé novele u povídek. Odmítám slovně hodnotit knihu jako celek, jako to zde dělají někteří, přestože si myslím, že to je blbost. Maximálně mohu napsat pocit, protože jsou obě povídky v podobném pocitovém duchu (jedna přesto bavila víc). Hodnocení knihy je průměr obou, ale v tomhle případě to nebyla zase tak těžká matematika (pomohla ta obálka z prvního odstavce, takže je jasné, že tohle jsem psala už po čtení, narozdíl od prvního odstavce).

21 26.03.2019

Pecka!!!!!!!!!! Nekecám. Takže...

Začátek byl rána do hrudníku. Co dělat Peter, když "zmizel" není flashback. Je to vyprávění Petera a možná proto to bylo prostě zajímavější. Je to plný hlubokejch (!) pocitů a zamyšlení. No, ono ti ani nejde. Tady se v minulosti moc mezi postavama nemluví. Není čas. Kluci rubou Thanose. Revengers rubou Thanose. Revengers rubou kluky. A Thanos? Ten rube všechny. A všude svítí ta debilní kostka! Úvod byl tedy luxusní. Vlastně jsem to během čtení četla třikrát. Text, kresba, potom text a kresba. Shit, chce se mi říct. Tohle bylo prostě žrádlo! Jestli jste byly trochu zklamaný z minulého dílu, protože vám nesedl, znovu se namlsáte. A Nova? Ten proslov? Bez komentáře. To si musíte přečíst.
(Zpomal, holka, trochu naspídovaná, ne?)

("Já jsem Venom."...Groot)

Druhá polovina knihy je možná ještě lepší. Flash potřebuje pomoct a všude kolem má mejdan jeho symbiont (trochu zavzpomínejte, pojistka od Tonyho konečně využita). Já jsem Venom... :D

("Ale nebudeme přece mlátit prcka bez nohou jenom proto, že z toho nemáme dobrý pocit.")

Linka Venoma pro mě byla v tomhle díle nejsilnější. A historie Klyntarů. A on sám dostal větší prostor...
A co vymysleli pro budoucnost Petera? Aj karamba...
A Gamora? Aj ta krajta...

Kresba dechberoucí. Hlavně z rakorversa. A potom na domovské planetě Klyntarů. Já nevěděla, kam koukat dřív. Oči mě přecházeli a přesně, "wow" a "ach".

("Tohle...je moje snoubenka."..."Tak jí zaplaťte a půjdeme."..."Ne, to je pozemský výraz. Znamená to, že se budeme brát.")

15 24.03.2019

Vítejte v Lize spravedlnosti! Nekrč se tam jako debil, Lobo! Mluvím přece i s tebou!

Začalo to dobře. Tak moc dobře. Úvodní bytka je skvělá. Akce, barvy, budete spokojený. Mě ovšem vadil komentář u hvězdičky: "To si piš Supermane! Na stránkách Supergirl!" Proč to tam dávají? Blbý otrocký překlad! Mají vůbec v plánu vydat i Supergirl? Asi má rande s Nightwingem, tak voba nemaj čas! Prudaaáá. Je nám vysvětleno všechno a konečně dává smysl ta cesta předchozími knihami. Co jsem nepochopila je: Proč se všude v hlavní bitce rubou před Bílým domem? Jako metafora svovody? Přenesení podstaty svobody? Asi. Na každý pád to bylo dokonalý, barevný, akční, brutální.

V polovině knihy na scénu přijde Steve. Ach. No, co dodat. Vždy mi zlepší náladu. Trochu civilna se do zatím buch buch konceptu hodilo a potěšilo. Stejně jako první volba, za kým půjde, když se blíží ten konec světa. Přesto cover sešitu, kde nastoupí je epicky luxusní. Pod krkem ho může držet jenom jedna prdelka z celého vesmíru (vtipné je, že v ději se to nestane...).

A konec? Zničení "vedlejšího" záporáka bylo dojemné. Jak z dojemné romantiky. A záporák původní? Škopková, byste čuměla na plot, jak z toho budete vystrčená! Killer Frost na hrad. Jak jsem si původně nebyla jistá jejím přínosem oddílu, už o něm nepochybuju.

Bomba děj, super kresba, zábava celou knihu. Jo, je to na "ach" i "wow" (kresba i děj), takže všechny vílky tancovaly a krásných pět hvězd na konci mejdnanu nadělily. Mňam. A potom mlask!

14 24.03.2019

První linka:
Thanos nemá dobrý den. Vrací se domů, kde na jeho trůnu sedí někdo jiný. Thanos je rozladěn. Ale bude dobrý. Prostě ho zabije a vezme si moc zpátky. Škoda jenom, že umírá.

Druhá linka:
Na druhé straně jsou ti, kteří chtějí jeho obnovené vládě zabránit tak, že Thanose zabíjí, v čele s Thanem..Tak snad to bude lehčí, když umírá.

Docela jednoduchej základ, že jo? Ale proč to teda bylo tak dobrý? Na jedné straně máme Thanose, což je padouch, je nám jasno. Ale tady je podaný jako někdo, kdo chce jenom přežít (viz co řekne gardě, když odchází od svého otce). No, holt by cestou někoho sejmul, no to je tóho, vy citlivky. Strana klaďasů je vykreslena oproti Thanosovi dost povrchně. "Je zpátky, sejmeme ho" jako jediná motivace? Vzhledem ke konci prvního dílu by to v druhém mohlo být zajímavé, protože teprve tam se dozvíte, že...(šuš, ticho bude). Protože tohle byl teprve rozjezd. Čekám to na plný pecky. Tady je jenom dost věcí naznačeno a vy si pokračování musíte přečíst. Takže za mě dobře zvládnutý scénář. Nažhavý na příště. Přesto mě v něco naštvalo.

Mrzela mě jedna věc. Že v moment, co se vrátí Thanos, hned dává dohromady bandu Thane. A to, že je zpátky na trůnu a všechny opičky opět poslušně poslouchají se dozvíme z jednom okně formou vyprávění. Chtěla jsem něco z toho vidět. Proudy krve, akce a násilí (nejlepší akce byla Thahos proti gardě a vlastně jediná pořádná, jó, to jsem čvachtala). Ale zase se toho dozvíme hodně o Thaneovi. Což bylo za mě plus. Takže mě to částečně mrzelo, ale částečně jsem byla ráda za ty ostatní věci. Zmatek, tenhle komentář, samý zmatek! :D

Líbilo se mi, že ty dvě linky byly odděleny i vizuálně. Kdo četl, ví (okna, okraje). Škoda jen, že občas to nevyšlo a text skončil hluboko ve vazbě. Ale tak na to je český čtenář už zvyklý, ne? Tak co to měnit, že...
Kresba samotná byla taky hezká. Kdo už ty moje výšplechty čte pravidelněji, ví, jak myslím to svoje "hezká". Bylo to dobrý, ale nic speciálního, kvůli čemu bych četla znovu (znovu budu číst kvůli příběhu) nebo si řekla: "Pecka, tohohle kreslíře si dohledám". Nejkrásnější momenty byly výbuchy a hned první dvojstrana s názvem knihy, kde byla galaxie.

Navíc komiks vyšel v dokonalou dobu. Je tam nějakej spoiler? Hrajou si s náma? Proč by nám to dělali? Jdu brečet do rohu...

ZAČÁTEK SPOILERU Král je mrtvý, ať žije král. Pokud je plánu, že Thanos zachrání zbytek galaxie, který nezničil předtím, aby jí vlastně zachránil před svým synem, a Thanos se stane "hrdina", protože i přes to všechno nebyl tak krutý, jak bude Thane, tak to si přečtu ráda...KONEC SPOILERU

22 22.03.2019

Máte rádi Breakfast club? Nebo vám učarovali Krysí královny? Budete milovat Plutonu! Protože tohle je sebranka, kde si vyberete....

Nejdřív ale malé představení hrdinů. Víte, jak to myslím. Jako ne hrdinů v pláštěnce, ale hrdinů jako postav. A že je to skvadra! Já se při jejich úvodních stránkách už dost nasmála, tak jsem byla zvědavá, co bude dál. Protože oni netáhnou za jeden provaz. To až potom. Až najdou Plutonu. A kdo ví, možná se z nich ti hrdinové nakonec i stanou. A nebo že by to bylo trochu jinak? Banda je přece jenom v té pubertě...

Na konci každé kapitoly je něco z dobrodružství Plutony. Takže se o ní dozvíme trochu víc, a o tom, jak se dostala do lesa. Tyhle části mě zase tak moc nebrali. Ale dostali jsme se k tomu, kdo je, takže mi to trochu potom nesedělo s...(huš, bez spoileru, lidi!)

Kresba mě bavila. Roztomile přidrzlé. Jako hrdinové příběhu. Žádný veselý barvy, nejsou přece superhrdinové! Ale kresba jako celek mě dostala. Tak snad se mi do rukou dostanou další práce ilustrátorky.

Děj kolem a kolem nebyl zase tak moc originální a moc nepřekvapil (ale bacha na to, je to Lemire, viz následující odstavec). Tedy až na děj a osud hrdinů v poslední třetině. To jsem hltala a konec nečekala. Měla jsem? Kdyby jo, jsem dostatečný nedr, ale takhle nejsem?

Jo, málem bych zapomněla. Doporučuju!!! Protože tohle není "jenom příběh pěti děcek". Možná proto se vám budou příběhy Jeffa Lemira zdát jednoduché. Nebo že už tohle někde bylo. A že jenom vykrádá. A budete mít částečně pravdu. Jenže on to umí všechno zrecyklovat a předělat do nové podoby a hloubky. Buď vám dojde, že to není "jenom příběh pěti děcek" a je v tom mnohem víc, budete hodnotit stejně jako já. Pokud to tam nenajdete, vaše hodnocení a názor na autora budu respektovat. Ale zároveň budu vědět, že tím o hodně přijdete. Ale je to vážně moje starost?

Přidávám autora do oblíbených. Největší objev za poslední dobu :) posílám srdíčko.

18 22.03.2019

Už mi dávno není -náct, takže příběhy o hrdinech tohohle věku koušu vážně špatně. A taky jsem si už o Percym říkala, jestli na to nejsem moc stará. Ale je pravda, že jsem viděla alespoň první film. A jelikož to tady všichni vychvalovali, tak jsem si řekla, proč ne. A půjčila jsem si sérii, kterou taky jeden kulihlášek moc chválil a zároveň to byla série zatím ne o tolik dílech (nedej, kdyby se mi to zalíbilo, takže další nová série?!). Tady mě kniha dostala od první kapitoly. Autorovi jsem se původně bránila i z dalšího důvodu. Propojení jeho sérií. To je potom moc knih a já už mám rozečtených sérií na můj vkus až až. Takže po zjištění, že bohové Ásgardu nejsou propojení s ničím, ulevilo se mi a do knihy jsem se pustila.

Prastarý meč. Vtipné a napínavé čtení. Prostě takové lážo když potřebuje vypnout. Přestože to je taková bichle (opticky...ne stránkami a písmena jsou taky velká, takže pro mě ideální). Rychle to uteče, ale čím víc jsem  měla v sobě stránek, nemohla jsem se zabavit dojmu, jestli jsem se nepřejedla. Dějově jsem se bavila. Jenom...něco tam trčelo jako bolavej palec a já nepřišla na to, co to bylo. Že by v příštím díle?

Moje první kniha od autora přinesla neskutečné překvapení. Je to dobrá kniha, Magnus je fakt super a celé čtení bylo fakt příjemné. Přesto si raději dám s autorem pauzu. Další díl až za chvíli.

16 18.03.2019

Bohužel se mi druhý díl dostal do rukou až teď. Asi to je způsobeno filmem. Protože mě motorball moc nebavil. Ale bylo to dobře natočené, tak jsem skousla, že tam nebyl jenom děj z první knihy. Jenže Smrtící anděl by měl mít podtitul: Vítejte v aréně motorballu. Chápu, proč je Alita nešťastná a dělá věci, které dělá. Ale musí to dělat na takovém prostoru knihy? Jasně, musí se s tím vyrovnat. Po svém. Ale proč tak dlouho? Aby se do knihy moc věcí nedostalo, děj se neposunul a bylo do dalšího dílu? Jo. To zkazí náladu.
Co se však nezměnilo, je kresba. Krásná. Alita je dokonalá, jak jsme u ní zvyklí. A nápady světa jsou na jedničku. V tomhle autor (opět) nešetří. Přesto jsem nebyla tak chycena jako v prvním dílu. Škoda. Věčná škoda. Nemohu říct, že jsem se nudila. Jenom děj nebyl tak zajímavý jako v prvním dílu. Vylepšil to až konec, když...(ne, ne, ne, přečtěte si to).

19 14.03.2019

Nějak teď od Kinga čtu víc povídky, přestože na ně moc nejsem (že nikdy nezačnu?! Asi už bylo na čase...). Jenže co jsem zatím četla, byly trochu delší útvary povídek. Tahle sbírka na mě ale působila jinak. Povídky jsou dost krátké a ve stylu "nápad, který jsem rozepsal jenom proto, abych mohl něco vydat, ale ne moc dlouze, ať se nenadřu". Některé povídky jsou lepší, některé jsou horší, takže průměr. Ale raději bych si užila povídky čtyři na stejném prostoru, než takové krátké a v takovém množství. Nemohu se zbavit dojmu, že (i přes ty emotivní řeči před každou povídkou autorem) je tady pár zamýšlených dobrých povídek a zbytek "něco aby to bylo na knihu".

Četla jsem po večerech, prokládané jinými knihami. Asi bych to najednou nedala.

Víc o jednotlivých povídkách u jednotlivých povídek. Logicky.

Hodnocení je matematický průměr jednotlivých povídek. Hodnotím tedy jednotlivé povídky, ne knihu jako celek, ale nějaké "asi tak hodnocení" tady mít chci.

21 11.03.2019

Pokračování jedničky, která mě nijak zvlášť nepohltila, je o chloupek lepší. Ale přiznám to. Kdyby kniha nebyla v knihovně, tak si jí stejně jako jedničku nepřečtu, protože bych neinvestovala peníze do koupě. Ale Noc nestvůr mě bavila. Tak jsem asi psycho :D
Ale nějak stále nemohu najít důvod, proč si tenhle fragment rebirthu přečíst znovu. Dobré (tady a teď), ale nevidím šanci na zlepšení místa (příběhu) v mému srdci.

15 10.03.2019