Lenka.Vílka komentáře u knih
Až na konec všech dní...příběh jedné lásky...citlivě napsaný příběh, který mě dojal...od Jodi jsem už ale četla i jiné knihy a snažím se neporovnávat. Takže: dobře napsané, hezký příběh, ale něco mi chybělo (stejně jako u všech ostatních starších knih autorky). Jinak spokojenost.
Kniha je psaná vážně čtivě. Největší její plus. Ale nějak jsem se ztrácela v tom ostatním. Kniha nebyla špatná, ale bohužel mě nijak zvlášť nebrala. Nezakousla jsem se.
Nebudu rozebírat obsah knihy (kdo neví, o co jde, je prostě...nenuťte mě být sprostá!) a rovnou přejdu na formát. Ke knižní verzi Nepříjemné pravdy jsem se dostala až nyní (proč? Proč, bože, ve kterého nevěřím, až teď? Sama nevím...) a pravdou je, že jsem o nic nepřišla. Fakta jsou známá (někomu šumák, někoho zajímá, to záleží na hloubce ignorance či inteligence jedince) a jak s nimi naložíme...je pouze na nás. Tajně jsem doufala, že se dozvím něco víc. Kniha je doslovný přepis filmu (pokud se nemylím, vyšlo současně), ale o nic není horší. Vlastně se jedná o slidy z filmu vytisknuté na papíru a stejné grafy a informace, které byly použity. Ano, ve knize mi chybí charisma Ala Gora, ale pointa je stále stejná. Kdo rád čte, přečtěte si knihu, kdo zvládne jenom koukání, podívejte se na film.
Zmizelá je jenom jedna! Věta, kterou poslední dobou v komentářích používám až moc často! Ale ke knize.
Kniha roku 2015? Pro mě ne.
Kniha se zajímavým příběhem? Částečně.
Kniha, která mě celkově zaujala? Ano.
Přesto mám po dočtení stejné pocity jako po dočtení Hodné holky. Ten pocit lehkého zklamání kvůli možná velkému očekávání. Kniha je pro mě čtenářský průměr, ke kterému se vracet nebudu. A to mě mrzí, opravdu ano. Že bych si počkala na další knihu autorky?
Update 25.12.2016: přidávám hvězdu po opětovném přečtení. Podruhé bylo moje nadšení mnohem větší.
Ok, tahle série mě podle anotací každého dílu zaujala. Obavy, jestli se to povede, byly proto naprosto oprávněné. Po přečtení si nejsem jistá, jestli se mi kniha líbila. Napsána byla krásně (ani se mi nechtělo jít večer spát a dočítala jsem ráno), četlo se mi dobře a stránky mizely před očima (čtivost na 100%), ale nakonec jsem se zamotala v ději (ten byl tak naivní a přeslazený, ale na druhou stranu nebyl špatný). Archer byl dobrá postava, vlastně jediná dobře napsána v téhle knize. Takže jediné, co mi vadilo, bylo až na konci knihy. Nepřišlo mi to napínavé, bylo to silně trapné. Trochu to zabilo předchozí dobré pocity z knihy. Jenom mi vadila obálka, která byla naprosto nevhodná (bohužel je v originálu stejná), ale chápu...asi v regálu knihkupectví prostě zaujme...
Čtení knihy mě nebavilo. Zkusila jsem i tuhle sérii, ale jednotlivé příběhy mě neuchvátily. Kdyby vyšly další díly Virgin River, do těch se pustím (a že jich autorka napsala dost...), ale Thunder Point bych znovu nevyhledala.
Čekala jsem hodně a to byla chyba...knížka na mě působila jako klasický nenaplněný dívčí sen, který se výplní pouze tím, že o něm ona dívčina napíše knihu...škoda...bohužel jsem nečetla knihy od autorky v pořadí, v jakém vyšly v originále (což ani klasický český čtenář nemůže a najednou si nejsem jistá, jestli má smysl načíst její další knihy, protože konkurence autorku nelítostně valcuje)..nejdřív jsem četla Trable (knihu, která mě dostala) a teprve potom tuhle knihu...která mě nezaujala...nic nového, nic originálního, nic...
Knihu jsem začala číst v originále a když na mě v knihovně přišla řada, dočetal jsem česky (už jsem to čekání nevydržela, no...). Upřímně, nestálo to za to čekání. Ta část čtená anglicky docela šla, ale zbytek byl katastrofa. Ten překlad byl hnus. Kdybych zůstala pouze u jednoho jazyka, asi hodnotím výš. Když už si odmyslím neoriginální děj (opak neočekávám, ale pokud je to naopak, jsem vždy mile překvapená), chci alepoň čtivost (ta zmizela překladem). Do dalšího dílu se nejspíš pustím. S pauzou a s originálem.
Nemohu se ubránit, musím srovnávat... příběh se mi libil, ale jinak zvlášť neuchvátil, dobře napsáno, ale...Virgin River se mi líbilo víc... asi bych nedocetla, kdych s autorkou neměla předchozí zkušenosti...po dějové stránce mě nezaujalo vůbec nic...vlastně jsem si ani neoblíbila Coopera...a když už ani tohle, něco je hodně špatně...
Zasněžený expres (***)
-od autorky jsem nic jiného než tuhle povídku nečetla.
Vánoční zázrak (**)
-kniha táhne na jméno Greena, od kterého jsem přečetla už vše, co u nás vyšlo. Problém je v tom, že jeho knihy jsem četla v tom pořadí, jak u nás vycházely (ne jak je původně napsal), takže na něj nemohu mít názor, co se týká vývoje jeho psaní. V téhle sbírce pro mě neslabší...
Archanděl prasátek (***)
-taky jsem nic od autorky nečetla (jenomm povídku z knihy Prokletý maturiťák)
Nejsem na povídky, ale to není tím...když jsou povídky dobré, užiju si je. Ale tahle kniha byla ztráta času.
Kniha se čte dobře, to je kladem. Autorka musela mít příběh dopředu promyšlený. To rozdělení na předtím a potom (a nezapomeňme na Štědrý den) bylo zajímavé. Kdyby ale to rozdělení nebylo, přišel by mi příběh knihy stejný jako další na podobné téma. Jediné, co bylo ve výsledku zajímavé, byl konec (ZAČÁTEK SPOILERU - kdy se ukáže, že v téhle knize sice je "hodná holka", ale k dosažení svého se nebojí použít špinavé metody KONEC SPOILERU). Když si vzpomenu, jak jsem se na knihu těšila od okamžiku, kdy jsem jí uviděla v knihkupectví...jo, jsem trochu zklamaná. Tenká linie mezi inspirací a vykrádáním byla v téhle knize překročena až moc znatelně, ale nuda to nebyla.
Věděla jsem, že po obsahové a příběhové stránce se mi kniha Líbali jsme bude líbit. Zaujala mě a já věděla, že si ji musím jednoznačně přečíst. Ale potom jsem začala číst a bylo to stejné jako u Den co den (zatím jsem od autora četla pouze tyhle dvě). Forma to zabila (to střídání mi nejdřív vadilo, potom jsem ho pochopila, ale stejně mi nesedlo). Na mě moc myšlenek na malém prostoru (tím nemyslím ubrat myšlenky, ale víc rozepsat jednotlivé příběhy). Z toho důvodu mě mrzí, že musím dát tak nízké hodnocení...
Už v prvním díle mě dostala ta přátelská atmosféra. V tomhle mě přejel vlak přátelské atmosféry. Skoro se mi zdálo, že Útěk byl lepší. Pokračoval příběh z dílu prvního a potom ten druhý, ten nový. Kdo by si nezamiloval Johna?! Opět dobře napsané, příběh mě bavil a četlo se dobře, najednou jsem byla na konci a ani nevěděla, jak jsem se tam tak rychle dostala...dokonalý příběh :)
Bez komentáře... to doslova vystihuje tuto knihu. Plýtvání časem nad komentářem? To se mi nechce. Stejně jako do dalšího dílu...
Hmm...knížka se mi četla dobře, o tom žádná, ale nenašla jsem v nic specialniho, kvůli čemu bych četla znovu. Upřímně jsem se do knihy pustila proto, že se mi moc líbilo Topim se v tobě...ale v tomhle příběhu jsem si říkala, že sice to není originální, ale alespoň dobře napsané (čteno v originále), takže po sečtení plusů a minusů, dávám 4*, protože tahle kniha rozhodně patří k tomu lepšímu, co v žánru vyšlo (teda jako u nás...)
Knihu jsem si chtěla přečíst kvůli třem slovům, která jsem o ní věděla. Jody+slon+Picoult. Kniha byla krásná od začátku do konce, pointa mě dostala a byla jsem dojatá, ale chybělo mi to "něco", co udělá z knihy klenot. A opět mi vadila stejná věc. Změna písma podle pohledu vypravěčů. Ale to beru jako detail.
Četlo se mi moc dobře, ale příběhově mě víc bavila kniha Dlouhé stíny...
Hned jak jsem se vrátila s knihou z knihovny, začala jsem číst. Z knihy jsem byla nadšená a nevěděla, jak přestat číst. Ale to už jsem byla na konci. Opravdu jsem byla unesená.
PS: knihu jsem měla pujcenou z knihovny, ale mám v plánu koupi. Tenhle kousek chci mít ve své knihovně...
Ten den jsem šla kolem knihkupectví a uviděla velký poutač. S reklamou na Skleněný trůn a nechápala, proč na fantasy dělají takovou reklamu, jako jestli se jim to vyplatí (to jsem si myslela při pohledu na přebal - že je to klasika fantasy). Během čekání na knihu v knihovně jsem měla ale dost času k přečtení komentářů tady na DK. Proto jsem měla strach, abych nebyla zklamaná. Hunger games jsem četla a v tomhle knihu fakt neviděla. Až na to, že se jedná o stejný žánr, takže jsou spojovací prvky podobné. A tam u mě nastal kámen úrazu. Kniha je napsaná strašně dobře a stránky mizely neskutečně rychle. Jenom nevim, zda jsem knihu četla, že jsem byla zvědavá, co bude dál, nebo protože autorka umí psát tak dobře, abych se rychle posouvala dál. To by mi nevadilo, fakt ne. Když pro mě není děj na 100% OK, spokojim se na čtivost na 100%. Co mi bylo slíbeno, jsem dostala na 50% (když už jsme u těch procent a čísel). Ale další díl si přečtu, o tom žádná. Jsem zvědavá, jestli dostanu i ten slíbený zbytek...
V poslední době jsem narazila na (bohužel) dost špatných knih. Estonský román mezi ně naštěstí nepatří. Právě naopak. Příběh byl zajímavě podaný a děj mě taky bavil. Spokojenost. Absolutní.