Lenka4 komentáře u knih
Nejen že se Ivanka Devátá umí pozorně koukat kolem sebe, ale viděné se jí daří mile a vtipně okomentovat.
Autor si se čtenářem pěkně pohrává, když nechává jednající osoby v anonymitě. K tématu pomoci Indiánům – kdyby měl člověk předem domýšlet, co by svými (nejen dobrými) skutky mohl napáchat, raději nebude konat nic. A když Indiánovi nepomůže, může být popotahován za neposkytnutí pomoci.
Pěkná připomínka života na sklonku socialismu a v počátcích 90. let minulého století, kdy se do podnikání pouštěli i různí podnikavci bez skrupulí.
Studené, nehezké čtení, zahalené v oblacích cigaretového dýmu a neřešeného traumatu. Pokud se člověk necítí dost silný, aby řekl neřádovi pravdu do očí (v bdělém stavu), měl by ho vytěsnit z mysli a zcela se od něj odpoutat. Jinak si zbytečně dál ničí svůj život.
Pěkně spletitý příběh. Vypustit několik pátračů různými směry je těžší na koordinaci, ale děj tím získává spád a svižné tempo.
Silná návnada v podobě první povídky. Kdo se chytí na udičku společně s karasem, dočte až do konce v očekávání dalších soust. Ta už nejsou tak úžasně lahodná, ale pořád se jedná o kvalitní krmi.
Povídky zdají se být poněkud odbyté. Chybí jim napětí, s propracováním psychologie postav se autor také nezdržoval.
K tématu i národnosti hlavních postav by se hodil anglický humor. Škoda pohřbených dobrých nápadů.
Rozhovorům chybí jiskra, některé otázky jsou zbytečně nátlakové.
Jestli autorovým záměrem bylo umístit v příběhu všechna možná strašidla a podivné bytosti, tak se mu to podařilo. Nejsem si však jista, že to příběhu prospělo.
Sen státi se pastevcem ovcí asi moc lidí nemá. Nevím, zda kniha přispěje k rozšíření jejich počtu po zjištění, co všechno tato práce obnáší. Určitě je však inspirací pro každého, kdo chce jít za svým cílem i přes nepohodlí a překážky. I tak může vypadat správná cesta ke spokojenému životu.
Smutné je, že pokud by chtěl někdo sepsat knihu Chudá Praha dnes, našel by také hodně materiálu.
Pasáže ze současnosti jsou čtivé, živé a vzbuzují velké očekávání, jak se autor z nastavené situace vymotá. Vzpomínání na hříchy mládí oproti tomu působí upachtěně a nudně.
Líčení spletitých bojů o knížecí stolec je chytře vkomponované do detektivky. Velice silně působí morální ponaučení, kterého se hlavnímu hrdinovi dostalo v souvislosti s Marií.
Pěkný psychologický román. Hodně zajímavá je linka manželka – milenka/manželka – milenka.
Luděk Sobota je mnohem lepší komik, než pisatel vlastního životopisu. Naštěstí kniha obsahuje i zábavné texty pro vystoupení, které přispívají ke zlepšení celkového dojmu.
Čtení pro dobrou náladu, ideální do autobusu na cestu do práce. Kapitoly jsou krátké a většina historek pobaví, Klívie dojme.
Psychoterapeuta zajímá, co si myslí pacient. Zde je skvělá příležitost dozvědět se, co si myslí psychoterapeut. A navíc i základní pravidla výkonu této profese. Člověk nikdy neví, kdy se mu to může hodit.
S nadsázkou lze říci, že autorka zkouší, kolik se najde idiotů, kteří si tuto knížku koupí, přečtou a budou z ní nadšeni. Hlavní hrdina se vyznačuje podivnými myšlenkovými pochody. Děj nepřináší nic zajímavého, vtipného, napínavého či poučného. Text je stylisticky podprůměrný.
Poučné pro všechny, kteří chtějí někam uniknout a dosud si zachovali zdravý rozum. Ústav pro senilní osoby evidentně není dobrým řešením. I přes autobusovou zastávku na zahradě je to totiž konečná.