Lenka4
komentáře u knih
Koperníkova kletba
Philipp Vandenberg
Toto je spíše autorova pomsta církvi za všechna příkoří, která ve své historii učinila lidem. Některé pasáže jsou nudné, jiné nedotažené či jen lehce nadhozené bez vysvětlení. Samotná zápletka s výpočtem konce světa je velmi chabá. Koperník nebyl jediným hvězdářem své doby, potvrdit či vyvrátit jeho teorii by z pozorování vesmírných těles zvládlo více astronomů.
Husité u Postoloprt
Jan Vávra
Titul i obálka jsou hodně matoucí. Namísto doby husitství čtenáře čekají události mnohem mladší, tak trochu opomíjené. Nečte se o nich dobře vzhledem k obsahu i zpracování. Nestranně hodnotit tehdejší situaci nelze. Měla pochopitelné příčiny. V každé době a v každé společnosti žijí lidé dobří i ti, kteří jdou bezohledně jen za svým prospěchem.
Doteky hněvu
Roman Cílek
Velice zkratkovité příběhy. Občas se jedná jen o výseč událostí, jejíchž pozadí, začátek či konec jsou jen hrubě nastíněny.
Vždycky upřímná Jiřina Bohdalová
Petr Macek
Tato gratulační kniha je dárkem pro paní Bohdalovou. Přispěvatelé neměli příliš prostoru, na pár stránek se vejde jen to nejdůležitější. A v tom se vzácně shodli. Objemná kytice ze samých jiřinek sice není moc pestrá, ale i tak potěší.
Chuť prázdna
Barbora Adamcová
Není lehké hubnout, a jak je vidět, ani s hubnutím včas přestat. Anna si ve své posedlosti ani neuvědomila, kdy přestala být hezky štíhlá a změnila se v ošklivou vyzáblinu, Vlastně se jí posunulo i vnímání krásy, neboť na chodící kostře nic atraktivního není. Uzdravit tělo je zjevně lehčí, než mysl. Soustavné pojídání antidepresiv také není ideální řešení. Příběh se po literární stránce příliš nevydařil, ale je poučný jako ukázka snadnosti státi se anorektičkou a poté obtížnosti návratu do normálního života.
Sama proti času
Radka Červinková
Autorka v závěrečném rozhovoru konstatuje, že má na knížku dost materiálu. To se však mýlí. Poskrovnu informací by vydalo leda na větší článek. Myslím, že mnohem zajímavější by byla kniha zachycující život sportovkyně až po ukončení kariéry, sepsaná s odstupem a nejlépe přímo Martinou Sáblíkovou. Několik setkání nestačí k poznání, zpovídaný zůstává objektem viděným povrchně zvenčí. Teprve vyjádření názorů, pocitů a zkušeností, které pramení ze subjektivního chtění se o ně podělit, může obohatit i čtenáře.
Bůh s tančícími ústy
Otomar Dvořák
V dobrodružných příbězích ze vzdálených zemí se střetává racionální pohled na svět s mýty. Náznaky čehosi zvláštního se stupňují a čekání na vysvětlení je docela napínavé.
Za sklem
Robert Merle
Kde je optimismus mládí? Asi ho těžko hledat v depresivním prostředí novostavby university, kde se sice pohybují tisíce osob, ale každý je v jádru sám. Snad se tam kromě příznivců různě ideologicky zaměřených skupinek a nespokojených asistentů vyskytovali studenti a pedagogové, které zvolené obory zajímaly, a studiu se opravdu věnovali.
Strom života / Meč Damoklův
Jaroslav Vrchlický (p)
Jaká to řemeslně krásně provedená práce veršotepcova. Pečlivě vyvedené rýmy v patřičném rytmu myšlenky nesoucí. Občas stojí za to, sfouknout prach ze starých sbírek a připomenout si díla českých klasiků.
Nový den
Nový den mi ze tmy vstává,
duše zvon se rozhoupává,
k práci volá pták i čmel
Bože! Co jsem včera chtěl?
Dcera na přání
Kateřina Janouchová
Tuto knihu by si pro poučení měly přečíst všechny sebestředné Heleny, které se hrabou v minulosti svých matek a fantazírují o budoucnosti s hypotetickou dcerou, po které umanutě touží. Přitom si nevšímají, jak jim uniká přítomnost.
Nevěsta z Východu
Jindra Tichá
Tak tuto paní bych za přítelkyni nebo sousedku rozhodně nechtěla. Moralizovat a kritizovat jednání lidí z okolí se jí nejspíš zdá správné, ale kde bere jistotu, že je posuzuje a odsuzuje spravedlivě? Pravé pohnutky a příčiny chování bývají skryté, to navenek viditelné může vzbuzovat falešné dojmy.
Las Casas a Karel V.
Reinhold Schneider
Připomínka temné kapitoly španělských dějin. Chování Španělů k domorodému obyvatelstvu líčí disputace i stylově odlišné vyprávěcí části textu. Ty s ještě silnějším dopadem.
Láska za časů StB
Milan Kindl
Děj plyne minutu po minutě, přitom trochu zdlouhavá se zdá být pouze úvodní hodina dějepisu. Detailní pohled do prostředí soudu i na práci soudce je pro neznalé zajímavý, průběh exekuce napínavý a zároveň humorný. Jen scéna s dozimetrem tam nějak nepasuje. Že by měl soudce opravdu strachy tak zatemnělý mozek?
Prosťáček Joše
Israel Joshua Singer
Život a svérázné zvyklosti židovské komunity jsou líčeny s příjemnou nadsázkou.
Ahoj Vlasto
Běla Havránková
Koho zajímá, jak vypadala četba pro děvčata v meziválečném období, může směle sáhnout po tomto prázdninovém, lehce dobrodružném příběhu jako typické ukázce.
Papežská magie: Okultní praktiky v katolické církvi
Simon
Směsice všeho možného, co by se mohlo alespoň vzdáleně dotknout okultismu v církvi v první část knížky by si zasloužila ucelenější studii, vysvětlivky a zařazení do kontextu. Každý rituál nejprve vymyslel člověk a funguje jen tehdy, pokud se ostatní nechají jeho „tajemstvím“ očarovat, či se jim hodí pro vlastní účely. Doufejme, že v Grimoáru papeže Honoria III. nenaleznou inspiraci zdravotní pojišťovny, až jim dojdou peníze na léky: Proti bolení hlavy řekni: Millant, Vah, Vitalot, pak třikráte Pater. Proti každé horečce tři dny za sebou polykej kus papírku, na nějž vpíšeš: Agla, Garnaze, Eglatus, Egla.
Potřeby pro sebevrahy
Jean Teulé
Hodně černý humor. Nebo spíše přehlídka morbidního humoru, jejíž korunou je reklamní taška věnovaná bezdomovci. Slibný začátek se záhy rozplyne v hodně chabý děj, který několik vtipných vět nezachrání. Poslední hřebíček do rakve knize zasadil ne příliš zdařilý překlad.
Miloslav Šimek
Milan Wágner
Popis společných chvil strávených s Miloslavem Šimkem a zajímavé postřehy o lidech v jeho okolí. Škoda, že se panu Wágner nepodařilo předat kouzlo oněch okamžiků i čtenářům.
Můj rok s inženýrem
Barbora Černohlávková Večeřová
Fejetony určitě zaujmou jednotlivě v tisku vedle kuchařské rubriky. Celá sbírka však vyjeví jejich nedostatky. Náměty se často opakují. Stavba útvaru místo gradace k pointě zůstává v monotónním soustavně rádoby vtipném stylu, což nakonec vede k pocitu, že to vlastně humorné není.
Zkouška Sirén
Olga Stehlíková
Spousta slov zdánlivě o ničem. Čestnou výjimkou je V zimě se les stává průkazkou, dokladem sebe sama. Autorka většinou neposkytuje klíč k pochopení své tvorby. Nahodilá spojení neumožňují prožívat děj, nenavodí atmosféru, ve své zdlouhavosti nudí. Veršům se nedostává krásy, zato však patvaru lásy. Když jsem na něj narazila prvně, domnívala jsem se, že se jedná o tiskovou chybu, což by byla snesitelnější varianta.