Lenka4 komentáře u knih

Osvobodit se od konvencí a žít si svůj život podle vlastních představ je těžké, mnohdy nemožné. Člověk je vázán ohledy k blízkým a smyslem pro povinnost. Dnes má žena oproti době, kdy Eva žila, nesrovnatelná práva, možnosti vzdělání a poznávání. Jen ve věcech lásky a vztahů se nic nezměnilo. Sny o domácím štěstí zůstávají iluzemi v realitě všedního dne, se kterou nezbývá, než se smířit, nechce-li člověk zůstat sám. Škoda, že není věnováno více prostoru vztahu Evy k jejímu synovi. City k bratrům a mužům jsou vykresleny dost plasticky, ale o mateřském citu příběh mnoho nevypovídá.

5 06.09.2015

Možná, že dvanáct žen je na jednu publikaci až moc. Spojovala je snaha o zlepšení postavení žen ve společnosti, většinou se potkávaly, spolupracovaly, dopisovaly si. Některá jména se proto objevují i v životních příbězích jiných osobností. Osudy jednotlivých žen v konečném dojmu splývají, ale vyniká jejich společný zájem a cíl. Kniha tak přináší jedinečné shrnutí ženské otázky v kontextu doby a připomíná některé dnes již těžko pochopitelné reálie, např. celibát učitelek.

1 31.08.2015

Autorky se zabývají hlavně extrémy - životem dětí v nejbohatších a nejchudších skupinách obyvatelstva. Opomíjejí nejpočetnější střední vrstvu, rodiny řemeslníků, obchodníků, úředníků. Kvalitní studie na dané téma by neměla postrádat ani přiblížení života dětí na venkově. Kniha je líbivá, čtivá, leč povrchní.

1 26.08.2015

Začtení do příběhu chvilku trvá, napětí narůstá pomalu, leč trvale. Velmi zajímavé je prostředí, kde se odehrává a z něho vyplývající akademické debaty o údělu ženy. Má se vzdělávat, nebo je její místo v kuchyni? V době, kdy román vznikl to byla patrně dost aktuální a palčivá otázka. Netřeba litovat, že se jedná o poslední detektivku s lordem Petrem. Tato postava je tu dovedena až k protivné dokonalosti. Dokonalost naopak chybí nakladatelství, které by mělo více dbát na korekturu textu, než ho pošle do tiskárny. Chyb sice není množství extrémní, ale už takové, že při čtení ruší. Například muž Danver se na jedné straně objeví se správným jménem, vzápětí 2x jako Denver, aby se z něj na následující straně stal opět Danver.

1 24.08.2015

Životní příběh slavné pěvkyně je podán tak svěžím jazykem, že je těžko odtrhnout se od textu a prohlížet si fotografie. Škoda, že v publikaci není více soukromých fotografií, jako je Idyla s Halsbachem nebo S úrodou, na kterých je vidět sympatická živoucí žena. Stylizované civilní portréty a snímky z rolí sice vypovídají o tehdejší módě i operních kostýmech, ale Ema Destinnová na nich působí vážným, nepřístupným dojmem.

2 21.08.2015

Jemná lyrika připomínající poletování motýlů nad loukou. Dojem sice hezký, leč prchavý. Zlatá střední cesta poezie - solidní, neurážející, ničím neprovokující, snadno zapomenutelná. V poklidných verších se občas najde vtipný postřeh či nápad. Předjarní ritornely: "Do marastu a činy jíva si vzala světlé kožíšky, ale sedmikráska vyběhla jen v mini." Salvy: "Rudolfinum poslouchá koncert pro sklářskou píšťalu. Křídlo Petrof se rozletělo a hejno hrdliček unáší zurčící černé klávesy." Moc pěkná je závěrečná část básně Ediční plán: "Ej hory hory hory černé - jen pro mne jedou papírny - koupil jsem tužkárnu v Budějovicích - do stroje buším všemi desetitisíci - s kadencí nadzvukovou - a Klub přátel poezie - i po zániku Mléčné dráhy - v masovém nákladu bude chrlit zpěvy rostlin a kamení a světla." Této sbírky bylo vydáno 4.500 výtisků. O takových masových nákladech si dnešní autoři poezie mohou jen nechat zdát.

19.08.2015

Smrt a pohřbívání ze všech možných úhlů pohledu, v historii, v současnosti i v různých souvislostech. Kniha přináší tak velké množství informací, že ji nelze číst na jeden zátah. To by bylo ostatně obtížné pro citlivější povahy i vzhledem k tématu. Autorka si zaslouží obdiv i poděkování za to, že se do zpracování této látky pustila a že ji probrala opravdu komplexně. Škoda jen, že v textu byly ponechány doslovné přepisy odpovědí informátorů, důvodem bylo patrně zdůraznění jejich autentičnosti. V dané podobě (nesouvislý projev) však působí dost rušivě. Hodnota výzkumu by se nijak nesnížila jejich převyprávěním či stylistickou úpravou.

18.08.2015

Z básně nemám pocit alegorie, spíše se mi zdá, že Josef Hora psal o konkrétním muzikantovi Janovi. Napadl mě Jan Kubelík, ale tuto hypotézu vyvrací manželka pohřbená v Americe a tajemná vdova Katy. Samozřejmě, že se básník nemusí držet skutečnosti. Realita života je však v básni jasně zřetelná: "Co doma, Jene? Jenom bída..." se vrací profesorův hlas, "tu každý druhův úspěch hlídá, tak mnoho, mnoho je tu nás. A z orla za chvíli je plaz. Plaz mistrem zve se. Zvou ho mistrem. A brzy v mozku jeho bystrém umění řídne jako vlas." Jan slyší profesorův hlas i přízvuk, jenž mu napovídá: "Odejdi! Doma je jen bída. Jsem plaz. I z tebe by byl plaz."

1 18.08.2015

Výborně zpracovaný životopis bohatě doplněný výňatky z rodinné korespondence. Je až obdivuhodné, co všechno Teréza Nováková zvládla v náročném veřejném i nelehkém soukromém životě. Hlavní hrdinkou knihy není nepřístupná, na piedestalu stojící spisovatelka z učebnic, ale živoucí, občas lidsky chybující bytost. Na ten piedestal však patřící.

3 17.08.2015

Knize by prospělo méně záhad, ale větší propracovanost. Zvláště její první polovina působí dost chaotickým, těkavým dojmem, kdy je tajemno sice nastíněno, ale dané téma vzápětí opuštěno bez nějakého závěru. Čtivější část začíná od kapitoly Tajemství starých kamenů. Pokud autor publikaci nazval Tajemná místa Čech, měla by být věnována právě jejímu území. Záhadou tedy zůstává zařazení záhad z jiných zemí, které nemají přímou souvislost s děním u nás, stejně tak kapitola věnovaná Arthuru Conanu Doylovi. Očekávala jsem více průzkumů a autentických zážitků z uváděných míst.

2 16.08.2015

Dočíst celou sbírku bylo nad mé síly. Přitom verše nejsou těžké, slova hladce plynou, jejich smysl mi však uniká. Ale jedna báseň mě přesto zaujala -Tys nešla: "Příliš brzy jsem rozsvítil lampy a do váz natrhal kvítí a vůněmi, jež v plamenech šlehají krví, své síně jsem nadech: koberce prostřel jsem, naléval vína, v nichž slunce minulá svítí, jež před lety usínala v chudých mých vinohradech. Tys nešla. Hodiny z dálky se smály, má jara v nich jasmíny kvetla a dýchala na tvůj neznámý obraz ověnčený liliemi; čas vadl, růže mé chřadly, vína má hořkla, rudla má světla, a sny, jež jsem ti naproti vyslal, se vrátily teskny a němy." Jednou jistě souznící duše přijde, Otokare ...

1 14.08.2015

Díky paní Borské za seznámení s jedním neobyčejným obyčejným člověkem. Svěží, lehký styl vyprávění nepostrádá mírné napětí, které čtenáři nedovolí Františka Hodíka na jeho nelehké cestě opustit a knihu odložit. Toto napětí postupně graduje až k samému závěru knihy, kdy se uzavírá život muže, který šel usilovně za svým snem - učitelským povoláním. Kniha je nejenom živým pomníkem Františka Hodíka, ale i nenápadnou učebnicí novodobé historie naší země.

5 13.08.2015

Takřka hororové scény, drama lásky, teologicko-filosofické úvahy, duchařina, psychologické vykreslení postav, sociální tématika, náběh na červenou knihovnu. Kdyby byl příběh převeden do současného jazyka, mohl by patřit mezi bestsellery.

3 09.08.2015

Jméno Přemysla Kočího, které se náhle objeví i v příběhu Karla Högera, zarazí a vzbudí větší pozornost. Náhoda? Herecké osobnosti i jejich osudy jsou jinak zcela odlišné, osobité a očividně mezi nimi není žádná spojitost. Škoda zmarněného mladého života Jany Rybářové.

08.08.2015

Autentické líčení životního stylu aristokracie očima její příslušnice. Události v Mayerlingu tvoří až závěr knihy, která je hlavně autorčiným životopisem. Svěřuje se se svými pocity, názory, vysvětluje své jednání. Zvláště zajímavá je dobová sňatková politika, kdy důvodem k uzavření manželství nebyla láska, ale vypočítavost, což v důsledku znamenalo nepříliš šťastný život. Pozornost si zaslouží také úloha služebnictva v domácnostech. Ženy ocení i pohled do šatníků a šperkovnic urozených dam. Vyprávění má spád, je živé, s narůstající dramatičností.

1 08.08.2015

Václav Kopecký je líčen hodně kriticky. Otázka je, zda se jedná o jednostranný pohled autorky, která na jeho osobě a působení nic pozitivního najít nechtěla, nebo hledala, ale nenašla. Knihu by určitě bylo vhodné doplnit několika Kopeckého projevy v nezkrácené verzi. Jen tak si čtenář může udělat vlastní úsudek o jejich celkovém obsahu a formě. Uvítala bych více informací o politikově rodině a jeho osobním životě. Nepříliš zdařilá je grafická úprava publikace. Drobné písmo je nepohodlné pro čtení, přitom nadmíru široké okraje stránek dokazují, že prostor pro jeho zvětšení o 1-2 velikosti by byl.

2 02.08.2015

Ve vlastenecky a protiválečně zaměřených prózách A. Jirásek nabízí pěkné scény dramatické i dojemné. Závěrečná povídka Na Ostrově však spíše připomíná "červenou knihovnu". Autor zde přemrštěně (abych použila jeho výraz) zdůrazňuje národnostní téma, dobré vlastnosti mají pouze vlastenečtí Češi. Němci a ti, kteří se jim snaží vyrovnat, jsou líčeni jako lidé se špatným charakterem. Co by autor brojící proti továrnám patřícím Němcům na českém území asi říkal dnes, kdy většina podniků má zahraniční majitele? V příběhu je nejvíce nosná milostná linie, kdy je čtenář stále více udržován v napětí, jestli se pan vychovatel ožení se slečnou Evou. Jako autor románků pro paní a dívky by se Alois Jirásek ve své době určitě osvědčil, i když by tento žánr na vyšší úroveň nevynesl.

2 26.07.2015

Příběh Anděly je poučný a pokud se dostane do ruky podobně naivnímu stvoření, mohl by působit jako varování a podnět k vážnému zamyšlení. Ostatním knížka přinese celkem dobré čtení, děj je svižný a pasáže probíhající v aktuálním čase jsou napínavé a dramatické, odehrávají se i v méně obvyklém prostředí (pěkná scéna u Apolináře).

1 24.07.2015

Styl vyprávění koresponduje se smýšlením hlavního hrdiny a s jeho postojem k životu. Zprvu je nevzrušivý, popisný. Poznenáhlu se stává živým a ke konci i dramatickým. Zajímavé jsou poučné citáty z knihy pro vzorné čínské manželky. Pochvalu si rozhodně nezaslouží nakladatel. Zdá se, že text neprošel korekturou. Přemíra chyb působí při čtení rušivě.

18.07.2015

Pobýval Jan Hus na Krakovci před svým odchodem do Kostnice, nebo nepobýval? Vlastně to ani není podstatné. Důležité je, že autor předkládá nové neotřelé téma jako příspěvek k letošnímu výročí Husovy smrti, a to vznik poutí na Krakovec, jejich průběhy i problémy, se kterými se organizátoři museli vypořádávat v různých dobách. Velice zajímavé čtení.

13.07.2015