leny.wood
komentáře u knih
Mlýn
Michal Vaněček
Velmi silný příběh dvou bratrů, kteří se nevzdali svého slibu. Zobrazení nástupu socialismu a komunismu v naší zemi a především na vesnici, to, že to bylo svinstvo a jakákoliv obhajoba té doby je zavrženíhodná. Navíc je to postaveno na skutečné události, doporučuji si najít - rodina Harantů a mlýn Hoslovice, který je zpřístupněn pro veřejnost jako historická památka s dobovým zařízením.
Vila v Itálii
Julie Caplin
Dala bych 3,5. Neuvěřitelně mi vadilo, že 30letá ženská pořád fňuká, jak jí zradila vlastní máma. Ok, je to velká životní změna, zjistit, že máte jiného otce, ale taková nedospělá reakce byla na mě moc a docela to zastínilo romantickou linku. Popisy krajiny a vaření byly fajn, vykreslení postav rovněž, nechybí klasický vztahový zvrat v závěru, o tom žádná. Ale nějak mi to nestačilo. No a taky je dost možný, že jsem přehlcená romantikou, takže si dám pauzu.
Na východ od ráje
John Steinbeck
Naprostá dokonalost, ani se mi k tomu nechce nic psát, to si prostě musíte přečíst. Timšel!
Dostihová vražda
Frances Evesham
Jak detektivky normálně nečtu, tak jak první, rovněž druhý díl byl příjemným zpestřením. Žádné drama, děj plynul pozvolna, četlo se to samo. U téhle série zůstanu, zobrazení anglického venkova je fajn.
Venkovská vražda
Frances Evesham
Detektivky čtu velmi výjimečně a tahle byla docela příjemná. Děj plynul svižně, kapitoly jsou krátké, odhalení postupná. Líbilo se mi zobrazení anglického venkova, který je pro detektivky typický. Určitě svou pozornost věnuju dalším dílům.
Pomocnice
Freida McFadden
Velice, ale skutečně velice příjemný počin. Moje předpoklady autorka dokázala rozmetat v prach, důležité informace odkrývala v příhodný čas a i ten aha moment přišel. K dokonalosti mi chyběly zástavy dechu z napětí a strachu, co bude dál.
Na ledě
Hannah Grace
Laciné porno, asi tak bych to shrnula. Jmenuje se to "Na ledě" a led aby jeden pohledal. Spoustu stereotypních dějových linek a ten kýčovitý epilog to dodělal. Pokud vytěsním ty otřesné sexuální scény (ono se dá udělat i hezky), příběh je takový příjemně "ňoumovitý" a na tu jednu hvězdu se dostanu.
Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie
Karin Lednická
Naprosto skvěle zpracované události, které se staly v Životicích. Ohledně 2. sv. války se hovoří neustále dokola o nejznámějších tragédiích, ale na ty jiné, neméně tragické, se zapomnělo. Nemělo by se a za tuhle knihu jsem nesmírně vděčná.
Četla jsem knihu, nevím, jak odstranit ta sluchátka, jiné vydání mi to nenašlo.
Hrad ve Skotsku
Julie Caplin
Oddechovky od Julie Caplin mám moc ráda, protože i když je děj předvídatelný, je to napsané skvěle a sem tam vás něco málo překvapí. Tady mi ale něco chybělo, možná právě ono drobné překvapení. De facto skoro všechno bylo přímočaré, kde jsou tajemné safíry by došlo podle jediné věty snad každému, až na Izzy. Prostě to tentokrát nestačilo. Dala bych 3,5, protože o kousek lepší než Vinice ve Francii to bylo.
Neviditelní
Vlastimil Vondruška
Jedna z nejhorších knížek, co jsem kdy četla. Pan Vondruška by se měl držet svých historických románů, ty mají alespoň lepší hodnocení. Tohle je prachsprostá vykrádačka Orwella a odkaz na jeho fenomenální dílo 1984 je urážka. V příběhu je očividný výsměch jakémukoliv jinému pohlaví krom mužského a ženského; máme tu využití dezinformací u očkování, které se objevily v době covidu (očkování = očipují nás všechny a je to zlo, neočkovaní jsou hrozbou pro stát, který je ten zlý). Spousta věcí nesouhlasí, slova jako láska a heterosexuální sex jsou tabu, takže hlavní postava neví, co a jak, ale jakmile se dostane do určité životní situace, najednou rozumí všemu. Je to předvídatelné, prostoduché a vlastně nechápu, že jsem to dotáhla do konce. Z autora je cítit jakási forma nenávisti vůči volnomyšlenkářství a je poměrně zajímavé, že člověk (rozuměje tím autora), který v minulém režimu zastával propagandu, na to ve svém díle poukazuje a svým způsobem se tomu vysmívá.
Byl jednou jeden svět
Ivan Wernisch
Nemůžu jinak, než dát pět z pěti. Je to úplně něco jiného, než běžně čtu a nebýt tipu v diskuzi u čtenářské výzvy, nedostala bych se k tomu. Každá fotografie (a mnohdy pěkně peprné) má originální popisek jednoho z autorů a nejednou jsem se zasmála. Osvěžující, příjemné, díky za to. :)
Kavárna na konci ulice
Clare Pooley
Čtení téhle knížky mi přišlo jako proplouvání klidnou řekou, všechno se hezky protínalo, navazovalo na sebe. Vytvořila jsem si určitou teorii, jak to bude dál a postupně se vše potvrzovalo, objevilo se jen málo nečekaných zvratů. A pak to přišlo, to místo, kde se ze tří hvězd mého hodnocení staly čtyři.
Líbí se mi, že de facto každý si mezi řádky najde to své a svým způsobem si může uvědomit, že to není skutečnost, že jen předstírá a chtěl by pro sebe jinou realitu. A že každý jí můžeme dosáhnout, pokud fakt chceme. Protože o tomhle podle mě tahle knížka je. Nebát se a jít svému štěstí naproti.
Poslední rodina v Anglii
Matt Haig
Utrpení. Příběhy vyprávěné zvířaty jsem dávno přestala mít ráda, tohle navíc bylo tak naivní s přízemními dialogy mezi psy. Přílišná personifikace škodí, tečka.
Pověz mi
Anne Frasier (p)
Thriller jsem četla po hodně dlouhé době, což přispělo k tomu, že jsem si čtení užila (první díl mám v paměti matně). Přesto bylo pár věcí, které mi vadily, byly zbytečné a mnohdy na sílu, ději nijak neprospěly.
Domek v Irsku
Julie Caplin
Tohle je prostě fajn oddechové čtení, u kterého víte kdo, jak a s kým. Fakt nic hlubokomyslného,o tom tyhle knihy jsou. Některé vás baví víc, jiné míň. Tady se mi líbila záhada Murphyho od sousedů, bylo to něco jiného než v jiných dílech.
Taková, jaká jsi
Beth Moran
Příjemná oddechovka, u které si odpočinete a zrelaxujete. Žádné obrovské drama, mezi řádky najdete i určité poselství do života (např. soužití a vzájemný vztah matky s dcerou).
Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem
Martin Moravec
Brilantní, a to bez výjimek! Víc nemám co dodat. Marek Dvořák je sympaťák a pan Moravec z něj dostal ještě víc, než jsem čekala.
Zůstat s Lucy
Tammy Greenwood
Knížku jsem četla velmi dlouho, protože jsem vždycky dospěla do bodu, ve kterém jsem se bála číst dál (očekávala jsem katastrofu). Ano, je to místy pohádkové, ale autorka píše čtivě, napínavě, flashbacky dokreslují situaci a dávají pochopit, proč se která postava jak chová.
Že tu někteří píšou, že nechápou, že se Ginny dva roky nezajímala o svou dceru, že to je nesmysl. Ta doba, ve které se to odehrává, vliv tchána a mnoho dalších faktorů... Není těžké se zacyklit v rutině a upozadit reálné pocity a pohřbít je v sobě. Těžké je se vrátit k vlastním touhám. A přesně o tom to je, vydrápat se, najít se a bojovat nejen za sebe, ale i za to, co milujete.
Šach a mat
Ali Hazelwood
Možná trochu pomalejší rozjezd, ale pak už to byla jízda. Je to sice v kategorii YA, ale i dospělák si to užije, dokonce si myslím, že víc pochopí některé části příběhu. A taky hlavně ty šachy! Neumím je, nerozumím jim a přesto jsem si připadala jako profík.
Vladimír Beneš: Mé cesty do hlubin mozku
Martin Moravec
Po četbě rozhovoru s p. Heclem a p. Marešem byl tohle pro mě docela sešup. Což o to, rozhovor byl veden skvěle, i se dozvíte mnoho zajímavého z oblasti neurochirurgie, ale mnohé názory pana doktora... Možná mlčeti zlato, to ego je přebujelé, sympatie vůči jeho osobě klesaly. Může za to fakt, že své názory např. na rodinné soužití, výchovu dětí apod. podával jako jedině správné a vše ostatní je špatně. Nezlobte se na mě, ale říct, že když dítě do ničeho nenutím a je samo sebou, tak je to ohavnost první kategorie... Tak a teď si určitě spravím chuť p. Dvořákem.
