Leusee komentáře u knih
Rozhodně žádný světoborný příběh, ale vcelku příjemná oddechovka. Jediné co ale bylo vážně tragické byl ten erotický slovník. Namísto toho, aby vás to nějak nažhavilo, tak nevíte jestli se máte smát nebo být znechuceni. Nedokážu si představit žádnou mladou, moderní holku, která by řekla "zajel do mě jako nůž do másla". To zní jak od nějakého staršího traktoristy, který nemá moc obohacený slovník.
Knihu sem si zamilovala téměř okamžitě a nechtěla jsem aby skončila. Milovala jsem Franka, milovala jsem Cleo a milovala jsem všechny vedlejší postavy. Příběh byl takový jednoduchý ale zároveň přímo ze života. Bylo to vtipné, nadějné, romantické a taky srdcervoucí. Styl psaní mi vážně sedl a nemůžu se dočkat až si toho od autorky přečtu více. Dlouho jsem se takhle nezamilovala do knihy.
Oh, Daisy Jones, jaká to neskutečná žena jsi! Seriál jsem viděla jako první před přečtením knihy a milovala jsem ho! A teď po přečtení dokážu ještě více ocenit celé to obsazení! Nedokážu si představit lepší Daisy Jones než Riley Keough. Jak spousta lidí řeklo - Ona nehrála Daisy Jones. ONA JE Daisy Jones!
Knihu jsem si taky užila. Jsem milovník 70. let a hudby celkově, takže takový druh příběhu je pro mě nejlepší. Pořád mám problém přijmout, že ta kapela je jen vymyšlená!
Mám pocit, že se toho ve skutečnosti moc nestalo, nic nebylo vysvětleno, hlavní postava nebyla pořádně představena (jako její minulost atd.), ale nějak to bylo takové pohodlné, snadné čtení o dívce, která si dala hodně dlouhého šlofíka, lol.
Rozhodně zajímavá kniha, ale mám pocit že všechny ty zmíněné traumatické příběhy na mě zanechaly trauma. Nebylo to zrovna jednoduché čtení.
Můj druhý Murakami a můžu říct, že se do něho pomalu ale jistě zamilovávám. Některé povídky byly slabší, ale i přesto mě všechny bavily. Moje nejoblíbenější byly Drive My Car a Yesterday.
Jakožto člověk co žije v Londýně čtení této knihy bylo jako vzpomínání na svoje vlastní storky a zážitky. Tolik věcí a tolik myšlenek se zdálo jak kdyby pocházely z mojí vlastní hlavy.
Nádherný, skutečný memoir o vyrůstání, překážkách a o snaze zvládnout to v jednom z nejskvělejších měst na světě. Zamilovala jsem si všechna přátelství co Dolly měla a připomnělo mi to Sex ve městě. Skvělá upomínka toho, že tu lásku kterou se všichni tak snažíme najít už možná vlastně dávno máme.
Svým způsobem mi kniha přišla velice jednoduchá. Moc se toho nedělo a spousta věcí se opakovala, ale můžu říct, že jsem se nenudila ani sekundu. Příběh se lehce četl, snadno jsem se vcítila do postav a i konec mě celkem překvapil. Tohle byl můj první Murakami a můžu říct, že určitě ne poslední.
To byl takový zvláštní divno-příběh a proto mě to asi bavilo. Dělo se tam toho hrozně moc a zároveň nic a většina osob v příběhu nejsou příliš sympatická ale Třeštíková se prostě čte sama a je lehké se díky tomu do knihy vážně ponořit.
Patti Smith je asi jediný člověk, který může napsat knihu o čtení knih a pití kávy a stále vás to bude po 275 stránkách bavit.
Začátek mi přišel trochu až moc opakující se ale hned jak se dali dohromady tak mě to opět začalo bavit. Celkově to byl další naprosto nádherný, ale srdcervoucí milostný příběh u kterého jsem na konci vzlykala a ptala se sama sebe proč je láska všechno, jen ne snadná. Těším se teď až se podívám na film.
Naprosto vynikající knížka, kterou by si měla přečíst každá žena i muž. Je to taková bible rozkoše a co si budeme povídat - všichni milujeme a potřebujeme rozkoš v našich životech. 10/10
Detektivka nebo ne, knížka mě vážně bavila. Ještě by se nestalo, že by mě Třeštíková zklamala a nestalo se tak ani tady. Všechny postavy byly něčím zajímavé, nechyběly ani zvraty a i trocha napětí.
Nepamatuji si kdy naposledy jsem pociťovala tolik různých emocí během jedné knížky. Jednu chvíli se smějete a za dvě stránky přijde deprese. Pak brečíte a příští stránku už zase pociťujete tu lásku. Stejně jako "Normal People" je tahle knížka jednoduchá a právě proto je tak krásná a dostane se vám pod kůži. Protože je ze života. V těch postavách se sami najdete. Možná je nemáte rádi, ale to spíš protože kdysi dávno jste vy sami udělali něco co bylo stejně tak krutého a nebo to prostě nedávalo smysl. Za mě rozhodně pět hvězdiček.
Těžko říct, jestli bych si knihu užila, kdybych nejdříve neviděla seriál. Přišlo mi, že jsem v knize měla ráda postavy jen proto, že už je znám ze seriálu. Z knížky šlo těžce někoho poznat a všechny ty flashbacky byly celkem chaotické. Ten příběh samotný je naprosto geniální a děsivý zároveň, ale ta kniha prostě podle mě nemá na seriál.
Film jsem viděla několikrát před přečtením knihy a tak jsem si myslela, že to nebude pro mě až tak napínavé, ale dost jsem se spletla! Jelikož se příběhy od sebe trochu liší, tak čtení knihy pro mě bylo úplně stejné, jako když jsem poprvé viděla film. Při spoustě pasáží jsem doslova zadržovala dech a často jsem knihu musela i odložit, abych se z toho vzpamatovala. Bird Box mě nikdy nepřestane bavit! Jak kniha tak film. Naprosto bezchybné story, které je taky ale dost děsivé a nahání husí kůži.
Wow, tohle je rozhodně knížka, díky které jsem se po přečtení cítila méně sama a rozhodně by si ji měl každý přečíst. Ani nezáleží na tom, jestli chcete být v otevřeném vztahu nebo ne. Každý by měl vědět svoje možnosti a že se dá žít i jinak a není na tom vůbec nic špatného. Pomohla mi si uvědomit, proč moje předchozí vztahy nefungovaly a taky mi pomohla porozumět více své žárlivosti, což je něco s čím bojuji asi tak nejvíce. Tohle teď bude TA knížka, kterou prostě budu doporučovat všem.
Musím říct, že jsem při čtení měla doopravdy husí kůži. Je těžké si představit jaké to musí být, vyrůstat v takovéhle rodině. Je dokonce těžké si představit, že venku takové rodiny vůbec existují! Výtečná kniha, která se občas těžce četla. Ale jsem neskutečně šťastná za Taru, která se zvládla dá se říct osvobodit a žít svůj vlastní život podle sebe.
Knížku, kterou rozhodně můžu doporučit zvlášť novým veganům, jelikož vím z vlastní zkušenosti , že být nový vegan v neveganském světě vám může tak trochu přerůst přes hlavu. Dozvěděli jste se všechny tyhle hrozné věci, co se dějí denně zvířatům a tak se to snažíte říct světu a lidem okolo vám, ale pouze zjišťujete, že velkou většinu to nezajímá a nehodlá se změnit. Jsou tam rozhodně dobré tipy na to být více pozitivním aktivistou a celkově vám to rozšíří rozhled o vzrůstu veganství.
Wow. Ani jsem nečekala, že mě tenhle příběh až natolik zasáhne, jelikož k horám prakticky žádný vztah nemám. Celkově mi to přišlo jako jeden velký horror a nedokázala jsem a stále nedokážu pochopit, že lidé prakticky jdou a hazardují takhle se svým životem dobrovolně. Zvlášť ti, co mají doma ženu a děti. Knížku 100% doporučuji, výlet na Everest ale ne.