lexikon_tf
komentáře u knih
Varhaník z mrtvé vesnice
Danuta Chlupová
(SPOILER) Příběh o venkovském učiteli a varhaníkovi Teodorovi jsem si hned zamilovala, i když jsem tušila, že to bude nelehké čtení. Vyprávění nás zavede do Karvinska 50. let, kdy byla v tehdejší společnosti silně zakořeněná víra v komunismus, kdy se hledaly záminky pro odstranění nepohodlných osob a cokoli bylo jiné, bylo nepřípustné.
Teodor miluje hudbu a často sám rád chodí do kostela nejen jako varhaník. To se však straníkům nehodilo, aby Teodor hrál v kostele a k tomu učil jejich malé pionýry. Navíc se Teodor potýká i se žárlivým sousedem-opilcem, a když jednoho dne jejich hádka skončí tragickou nehodou, Teodor, který byl už tak pro soudruhy trnem v oku, je díky vykonstruovaným důkazům a svědectvím odsouzen na 20 let vězení.
Ve vězení se Teodor setkává s řeholníky, díky kterým je jeho víra posílena a pobyt za mřížemi se stává o něco méně hrozným.
Po propuštění z věznice se Teodor vrací do rodné vsi, která je odsouzena k zániku - v okolí probíhá těžba uhlí, proto musí vesnice ustoupit zájmům socialistického státu.
Teodor se po návratu do bežného života nesnadno začleňuje zpět do společnosti, proto se často vydává na procházky do lesa. V lese se setkává s 12letým chlapcem, který vykazuje známky geniální paměti a zároveň se chová zvláštně. Z jejich lesních setkání se stane přátelství a nakonec Teodor chlapce začne učit hře na klavír.
Krásné a poutavé čtení o těžkých časech, o přátelství a lásce k hudbě. Líbil se mi popis charakterů všech postav, které dostávaly dost prostoru pro vlastní příběhy. Velmi oceňuji, že hlavní postava Teodora nebyla jen dokonalým románovým hrdinou bez poskvrnky, ale naopak čtenáři dovolovala se ztotožnit s Teodorovými pocity, které byly velmi pěkně vykresleny. Příběh byl pro mě nesmírně lidský a emotivní. Moc doporučuji k přečtení.
Život si se mnou zahrává
David Grossman
Devadesátiletá Vera se zetěm, svou dcerou a vnučkou, podnikají podivnou cestu na Goli otok, kde byla v 50. letech za Titova režimu Vera tři roky vězněna za to, že odmítla přiznat něco, co neudělala ani ona, ani její zesnulý manžel.
Celá jejich cesta je zvláštní tím, že ji cestovatelé pojali jako dokumentární film, kdy každý účinkující předává kameře a budoucím divákům své svědectví. A mnohdy je toto svědectví plné bolesti nebo nevyřešených záležitostí, které se táhnou napříč generacemi.
Příběh je to velice silný, navíc inspirovyný skutečnou osobností, jugoslávskou hrdinkou Evou Panić-Nahir. Jako celek na mě příběh silně zapůsobil, jen jsem se trochu prala s postavou Niny, dcerou Very, která mi navzdory pohnutému životu nijak k srdci nepřirostla, spíš mě její chování dost iritovalo.
Určitě tento román stojí za přečtení, o paní Panić-Nahir jsem doteď nic nevěděla, dohledávala jsem i informace o vězení na Golom otoku, což byla taky dost síla. Doporučuji!
Jarní oběť
Anders de la Motte
Již čtvrtý díl ze série Roční období (pro mě druhá přečtená kniha z této řady), a líbila se mi zas o kus víc než předchozí díl! Hezky si je šetřím a pro umocnění zážitku si je čtu vždy v dané sezóně.
V roce 1986, o Valpuržině noci, kdy v jednom jihošvédském městečku probíhají bujaré oslavy nadcházejícího jara doprovázené legendou o bájném lesním muži Lesoňovi, je nalezena mrtvá šestnáctiletá dívka, jejíž smrt vypadá na první pohled jako rituál. Rodina dívky má mezi místními nevalnou pověst, proto ani nikomu nechybí, když všichni její příbuzní pár dní po dívčině pohřbu zmizí.
Po třech desítkách let od této nešťastné události se do stejného městečka přistěhuje doktorka Thea s manželem Davidem, který se po letech vrací do svého rodiště. Mladí manželé hodlají v místním zámku otevřít novou restauraci. David má spoustu starostí s přípravami restaurace a na manželku nemá moc času. Thea má však sama svých starostí dost, a postupně před námi odhaluje svoji minulost a svá tajemství. A možná i proto, že se sama potýká s démony minulosti, ji tolik zajímá, co se tehdy skutečně stalo s tou mladou dívkou a proč jí ohledně dívčiny smrti nechce nikdo nic říct? Rozhodne se zjistit starou pravdu na vlastní pěst.
Moc pěkný napínavý thriller ze severského prostředí! Opět krásně popsané prostředí a atmosféra - tajemný les i nepřístupní sousedé, kteří zarytě mlčí o dávné tragédii v jejich městě. Příběh měl pěkný spád od začátku do konce a četl se úplně sám, byla jsem velmi napnutá jak to všechno dopadne! Moc doporučuji ke čtení nejen na jaře.
Dům v blankytně modrém moři
TJ Klune (p)
Tak toto mě opravdu dostalo! Nevěděla jsem, co mám čekat (anotaci jsem nečetla a dala jsem na osobní doporučení od @marketa_kom_books - za což nesmírně děkuji!), ale že dostanu takovou nálož emocí a nádherného fantastického světa, to jsem opravdu nečekala.
Já u knih obvykle slzím, většinou v závěru. Ale tady jsem řvala skoro od půlky příběhu jako profesionální plačka. To bylo tak nádherný, že si to prostě musíte přečíst!
Linus Baker je spořádaný sociální pracovník, který má rád svou rutinu. Stará se o přidělené sirotčince s magickou mládeží a pečlivě kontroluje, zda je všechno jak má být. Jednou dostane tajný úkol - vydat se na vzdálený ostrov Marsyas, kde se nachází 6 podivných a různorodých stvoření.
Linus se úkolu zhostí s precizností sobě vlastní. Jenomže. Člověk míní a pak je všechno jinak, jak to tak bývá. Co ho na ostrově potká?
Tohle! Prostě! Byla! Nádhera! Úchvatné, velice čtivé, dojemné, prostě skvělé. Nádherný příběh o přátelství, o strachu z neznámého, o zlobě, lásce i tajemstvích. Doporučuji! Hodně moc!
Zimní oheň
Anders de la Motte
Začala jsem 3. dílem ze série s ročními obdobími, ale nijak to nevadilo, díly prý na sebe dějově nenavazují. A musím říct, že se mi kniha moc líbila!
V příběhu se střídá vyprávění ze současnosti s minulostí, každou druhou kapitolou se tedy dostáváme hlouběji do minulosti. Hlavní hrdinkou je Laura, které teta odkázala svůj domek u jezera, kde Laura jako malá ráda trávila prázdniny.
Na svátek sv. Lucie se tam však kdysi stalo neštěstí - hořela tančírna, kde se mladí scházeli a nešťastnou náhodou tam uhořela jejich kamarádka.
Laura má na ten osudný večer otřesné vzpomínky a nejraději by je vymazala z paměti, ale kvůli dědictví se musí vrátit na místo, které tolik milovala, ale které jí přineslo velikou bolest.
Vypadá to, že ani 30 let starý případ není zdaleka vyřešený, ale s Laurou postupně odhalujeme děsivá tajemství jejích dávných přátel a dočkáme se překvapivého rozuzlení!
Knihu moc doporučuji, já osobně jsem si opět vychutnala báječně mrazivou atmosféru severu, sněhu a ledového jezera!
Kodaňská Píseň písní
Annette Bjergfeldt
Na tuto knihu mě samozřejmě nalákal @zanicenyknihkupec, i když sama bych ji nejspíš taky nenechala bez povšimnutí, i obálka je pro mne poutavá.
Na anotace naštěstí moc nedám, tak jsem se rovnou pustila do příběhu.
A co jsem dostala? Neobyčejné vyprávění o jedné neobyčejné rodině napříč generacemi, příběhy plné zpívajících barev, fantazie a emocí, podávané s osobitým humorem, který byl někdy trochu na hraně, ale příběhu to vůbec neublíží, naopak jej posouvá až na hranici bláznovství.
O ději knihy se mi nechce psát, to se musí prožít. Kdybych napsala, že je to rodinná sága, mohlo by to vyznít třeba nudně, ale tady se rozhodně nudit nebudete.
Když se totiž začtete do vyprávění, kde se vyskytuje ruská cirkusová umělkyně, kterou si do Kodaně odveze dánský obchodník, mají spolu dceru, která se stane letuškou a zamiluje se do cvičitele holubů a pak spolu mají 3 dcery, z nichž jedna bude operní pěvkyní, druhá malířkou a třetí se touží stát kosmonautkou, tak věřte, že je na co se těšit.
Každopádně všechny postavy byly tak hezky divně sympatické (nebo sympaticky divné), že si je nešlo neoblíbit. Nejlepší hlášky měla pro mě babi Varinka, její mantra “ser na to hovado” je velmi výmluvná, odzbrojující a nadčasová.
Jestli máte rádi trochu toho podivna, knihu určitě doporučuji. A nezapomeňte, že “čas zázraků ještě neskončil”!
Děti nade vše
Delphine de Vigan
Pro své první setkání s autorkou jsem si vybrala velmi dobře. Napínavý, společensky angažovaný román Děti nade vše mne zaujal tématem, které je velice silné a aktuální: konzum, sociální sítě, influenceři, youtubeři - a jakou roli v tomto kolotoči hrají děti?
První část knihy ukazuje dění ze současnosti, píše se rok 2019. Malá Kimmy, jejíž maminka je “hvězdou” sociálních sítí a své děti dennodenně natáčí při všech možných i nemožných situacích, jednoho dne zmizí. Začíná vyšetřování, kde se seznamujeme s pečlivou vyšetřovatelkou Clarou.
Ve druhé části nahlédneme do nedaleké budoucnosti, kde se setkáváme s Kimmy jako dospělou ženou a dozvídáme se, co si ona i její bratr odnesli z dětství “před kamerou”.
Obě části knihy se mi líbily, bylo to silné, napínavé, alarmující. Byla jsem nadšená z pedantské vyšetřovatelky Clary (proceduristka - to se mi moc líbí). Ale nejvíc se mnou zacloumalo téma jako takové.
Kniha je čtivá, nechybí zde drama a aktuálnost tématu mi co chvíli připomínala současnou českou scénu na sociálních sítích, která je mimochodem hezky shrnuta i v doslovu knihy (včetně termínu sharenting- teď už vím, co to je).
Moc doporučuji, opravdu moc!
Poslední léto ve městě
Gianfranco Calligarich
Na zakončení léta jsem si vybrala ideální čtení, kdy jsem se přenesla do svého milovaného Říma. Do kouzelného města, ze kterého dýchá historie a sálá teplo z rozpálených uliček.
O knize od Gianfanca Calligariche jsem slyšela poutavé povídání v podcastu Záložka a kniha mě nadchla svou melancholií a italskou rozmáchlostí.
V příběhu poznáváme třicetiletého Lea, který se potlouká městem a protlouká životem. I když se kniha může jevit jako návod na klasický sladký život a nicnedělání, dlouhodobě by mě osobně toto nejspíš nebavilo. Ale hlavní hrdina si vysloveně libuje v četných a nekonečných večírcích, posedávání a klábosení v kavárnách na náměstí, v záplavě alkoholu, vášně i hysterie. O to horší pak bývá Leovo vystřízlivění do reality všedních dní, kdy jeho existenciální letargie a neukotvenost začínají nanovo.
Krásně je v knize popsán i samotný Řím - nejen jeho statická podoba architektonických skvostů, ale i vyzdvižení genia loci. Moc se mi líbilo přirovnání města ke skryté šelmě - Řím jako město, které je jako tajná součást každého, kdo jej navštíví.
Příběh tak pěkně líně plyne a kdo (stejně jako já) čeká, až se něco stane - tak nechť čeká trpělivě, ale jistě nebude zklamán tím, co od knihy dostane. Já zklamaná rozhodně nebyla a knihu doporučuji nejen milovníkům italské kultury.
Zhubni
Richard Bachman (p)
Díky společnému čtení na IG s @marketa_kom_books a dalšimi, jsem se s chutí vrhla do této chuťovky od mého velkého oblíbence Stephena Kinga (knihu napsal pod pseudonymem Richard Bachman). A byla jsem nadšená!
Advokát Billy Haleck je úspěšný, má ženu a dceru a taky velkou nadváhu. Jednou, při chvilce nepozornosti v autě, přejede starou cikánku. Ale jelikož má dobré konexe a zavedenou právnickou praxi, soudce jej záhy osvobodí. Otec zesnulé cikánky nad Billym pak vysloví zvláštní kletbu - řekne mu prostě “zhubni”.
A Billy skutečně začíná pozvolna hubnout, má z toho radost, která ale netrvá dlouho - jeho hubnutí totiž stále pokračuje. Jak to zastavit? Kdo mu pomůže?
Perfektně zpracované, svižné a velmi čtivé, příběh nabízí pěknou dávku tajemna, místy jsou popisy dosti brutální, ale to ke Kingovi už patří. Zápletka je velmi jednoduchá, o to zajímavější je pak konečné rozřešení, na které jsem pak ještě dlouho musela myslet.
Velice doporučuji! Pokud Kinga náhodou ještě neznáte, mohlo by se líbit. A kdo jste Kingův fanoušek, tak neváhejte.
Černá smrt
Franck Thilliez
Teda - tak tohle bylo něco! Opět velké díky za tip mé drahé @marketa_kom_books!
Po dlouhé době perfektní mysteriózní thriller, u kterého jsem měla husí kůži, četla s pusou dokořán, hltala strany a byla netrpělivá, jak to všechno dopadne!
V jednom horském městečku v roce 2008 záhadně zmizí sedmnáctiletá Julie, dcera náčelníka četnictva Gabriela Moscata. Tento případ vyšetřuje sám Gabriel, ovšem bez valného úspěchu, po jeho dceři se slehla zem. V jeho zoufalém pátrání nastane zvrat, když se zmatený Gabriel jedné noci probudí v místním hotelu a za okny padají mrtví ptáci. Na hotelové recepci se pak dozvídá, že se píše rok 2020 a jeho dcera je pohřešována už přes dvanáct let.
Skvěle vykonstruované, napínavé a pěkně zvrácené. Moc se mi líbilo prolínání vyšetřování Paula a Gabriela, kdy každý pátrá z jednoho konce, aby se dobrali společné pravdy.
A jak to dopadne? Přečtěte si! Jestli máte tenhle žánr rádi jako já, bude se vám kniha určitě líbit.
Muž, který spadl na Zemi
Walter Tevis
Krásný a smutný příběh o mimozemšťanovi, který na Zemi hledá spásu pro svůj lid z planety Anthea, avšak místo toho přichází spíše zklamání a deziluze.
Kniha je geniální v tom, jak je prostá všech příkras. A velmi nadčasová! Ač jde o sci-fi žánr, nebojte se žádných přetechnizovaných ani jinak mimozemských zvláštností. Příběh je víc poetický a promlouvá skrze pocity osamělosti a marnosti.
K příběhu není třeba dodávat víc, přečtěte si knihu sami, ten zážitek opravdu stojí za to, i když je příběh trochu melancholický.
Díky společnému čtení na Instagramu jsem si knihu pořídila a jsem za to moc ráda, patří k těm, které mě chytly a už nepustí.
Na motivy knihy je natočen i film z roku 1976 s mým velkým oblíbencem Davidem Bowiem. Musím se na něj brzy zase podívat.
Nejlepší víkend
Patrik Hartl
Parta kamarádů, kolegů a známých si jednou na Silvestra dají každý své novoroční předsevzetí. A je jen na nich, zda a jak si jej během následujícího roku vyplní.
Oddechové čtení na víkend, v příběhu je sice hodně postav, ale zajímavě se prolínají. Knížku jsem si užila, líbí se mi jak pan Hartl píše.
Doporučuji každému, kdo si chce přečíst něco odpočinkového, ideální knížka na dovolenou.
Mrazivé vyhlídky
Wendy Dranfield
Další napínavé pokračování této skvělé detektivní série nás tentokrát zavede do minulosti Wendyina otce.
V předvánočním městečku Lost Creek, kde se na svátky se svými blízkými těší i detektiv Madison Harper, není bohužel ani před Vánocemi chvilka klidu. Sváteční náladu pokazí nález mrtvé ženy v autě, zatímco v autosedačce pláče její malý synek. Další mrtvá matka nalezená o pár dní později ukazuje na možnou spojitost se starými případy sériového vraha, které vyšetřoval právě otec Madison, když dříve působil jako zvláštní agent FBI.
V tomto, již pátém pokračování téhle čtivé detektivní série, se dozvíme více o minulosti Madison, o jejím otci a jejich vztahu. Současné vyšetřování zločinů se totiž nápadně podobá starým případům, s jejichž pachatelem má Madisonin otec léta nevyřešené účty. Není snad právě teď v ohrožení Madison a její nejbližší?
Opět skvěle napsané, nešlo přestat číst, protože jsem byla děsně zvědavá, jak se to všechno vyvine a dopadne - ostatně jako u každého dílu této série, kterou jsem si moc oblíbila a už se těším na další díl! Vřele doporučuji!
Někdo blízký
Cara Hunter
Další můj objev na poli detektivních sérií, za jehož doporučení moc děkuji mé milé @marketa_kom_books! A tolik se mi to líbilo, že jsem si dala hned 3 díly po sobě!
Při rodinné oslavě se ztratí osmiletá Daisy. Rodiče ani hosté si ničeho nevšimli, a tak má inspektor Adam Fawley co dělat, aby co nejdříve zachytil stopu pachatele.
Celá Daisyina rodina je tak trochu zvláštní, evidentně každý z nich skrývá nějaké tajemství. K nalezení holčičky však žádná stopa nevede.
Inspektor Fawley je velký sympaťák, který se potýká s vlastním rodinným dramatem. Postupně se čtenář dozvídá, jakému traumatu chudák inspektor ve svém životě čelí.
Napínavé a čtivé psychologické drama, s překvapivým koncem - musela jsem hned zhltnout i další 2 díly. Moc doporučuji!
Hrob
Yrsa Sigurðardóttir
Druhý díl nové mrazivé série od mé oblíbené autorky mi nemohl uniknout!
Parta vysokoškolských přátel přijíždí na Vestmannské ostrovy na poslední rozloučení se zemřelou kamarádkou. Jejich setkání po letech se však rázem promění v boj o holý život.
Výhrůžné telefonáty uprostřed noci, záhadná smrt na pobřeží a tajemství dávného mejdanu, to je velice slibná kombinace pro další thriller od této skvělé autorky!
Mrazivá atmosféra tu pokrývá každou stránku a napětí by se dalo sekat sekáčkem na led! I zde opět potkáváme sympatický vyšetřovatelský tým v čele s Týrem, Karó a Idunn, s nimiž jsme se setkali v prvním díle s názvem Není úniku. Velice doporučuji a netrpělivě čekám na další díly!
Kořist
Darcy Coates
Tak trochu (pro mě) jiná kniha od autorky, oproti domům s duchy (které mám ráda) byla tohle velice příjemná změna.
Mladá dívka Eileen se sama vydává za dobrodružstvím do divočiny. Záhy se však ztratí ve spletitém lese přírodní rezervace, když sejde z vyznačené stezky. Proč se schovávala v noci ve křoví? A co to bylo za zvuky?
Jejího zmizení si všimne kamarád z party, ale ostatní přátelé mu nevěnují moc pozornosti, myslí si, že se na Eileen moc upnul a nezdravě ji stíhá. Mladíkovi se to nezdá a vypraví se po kamarádce pátrat na vlastní pěst.
Mezitím se už vyburcovala i rodina zmizelé a její bratr s dalšími třema přáteli se ji také vydávají hledat, nezávisle na policejních složkách.
Policie totiž zatím objevila jeden důkaz - fotoaparát, který patřil Eileen. A v něm prapodivné fotky lesa. Proč je Eileen vyfotila? Čeho se obávala?
Moc pěkně vystavěný příběh, ve kterém jsem čekala příšeru na každém rohu. A moc daleko od pravdy jsem nebyla, avšak rozuzlení uklidnilo moji racionální stránku a o to víc jsem byla z knihy nadšená. Mrazení v zádech a hltání stran si zde užije každý hororový fanoušek. Moc doporučuji!
Bál šílených žen
Victoria Mas
Pařížská společnost, konec 19. století a kontroverzní masopustní bál v ústavu pro choromyslné - zajímavé téma i poutavá obálka. A po přečtení jsem byla také velice spokojená!
Do hospitálu Salpêtrière se nechce dostat z vlastní vůle snad nikdo. Tento pařížský ústav je totiž nechvalně proslulý díky svým chovankám - ženám nejenom duševně nemocným, na kterých věhlasní neurologové prováděli nejrůznější pokusy a pořádali veřejné ukázky hypnózy na hysterických pacientkách, ale také se sem umisťovaly takové ženy, které se například provinily tím, že mají nějaký vlastní názor. Což tehdy, obzvlášť u žen, nebylo příliš žádoucí.
Do spárů tohoto vězení pro nepohodlné ženy se dostane i mladá Eugénie. Ta se doma babičce svěří s tím, že vidí duchy zemřelých lidí a ti s ní komunikují. Babička, ta, které Eugénie nejvíce důvěřovala z celé rodiny, si však toto tajemství bohužel nenechá pro sebe, a tak Eugéniin otec ihned předá dceru do péče ústavu Salpêtrière. To se přece nehodí, aby dcera tak váženého pařížského občana blábolila o tom, že vidí duchy!
V ústavu Eugénie hledá podporu a pomoc u vrchní sestry Geneviève, která se dlouhodobě nemůže vyrovnat se ztrátou své vlastní sestry. Když jí ale Eugénie prozradí některé věci o zesnulé, které nemůže nikdo jiný vědět, začne i sama Geneviève pochybovat o správnosti umístění Eugénie do ústavu.
Každoročně se v Salpêtrière pořádá masopustní bál, na který má přístup i široká veřejnost. Mezi pařížskou smetánkou je tento ples vzrušující událostí. Přípravy na bál vrcholí a každá chovanka se na něj nesmírně těší. Pro většinu pacientek je to jediná příležitost v roce, kdy se setkají s někým mimo zdi ústavu. A také jedinečná šance pro Eugénii, kdy by se teoreticky dalo uprchnout!
Moc se mi líbil popis prostředí i téma ústavu jakožto odkladiště pro ženy, které narušují zavedené společenské pořádky. Nechybělo ani napětí a pocit bezmoci nad nespravedlivými osudy žen internovaných v ústavu. Klidně bych snesla i větší počet stran, ale i tak se na těchto necelých 200 stranách rozehrál pěkný příběh. Moc doporučuji!
Velké léto
Ewald Arenz
Touto kouzelnou knihou jsem si krásně prodloužila léto, bylo to přesně ono - ta nádherná atmosféra, kdy večery voní po dešti, skvěle mi to sedlo do nálady a já jsem byla nadšená, stejně jako u autorovy předchozí knihy Staré odrůdy. I když tady asi o maličko víc!
Skvostný příběh o dospívajícím chlapci Friedrichovi, který se má o prázdninách, namísto letní dovolené s rodiči, připravovat na reparát v domě prarodičů. Z dědy čišel vždy velký respekt, ale Friedrich postupně poznává, že děda není zas takový mrzout.
Navíc na koupališti potká krásnou Beate, která mu zaměstnává myšlenky natolik, že nějaké učení nepřipadá v úvahu.
Do toho ještě nejlepší kamarád Johann, zdánlivý pohodář a kliďas, se začíná ukazovat v úplně novém světle - zkrátka velké léto se vším všudy, na jednoho puberťáka až moc. Ale i tak je to skvělé léto, kdy se z kluka stává mladý muž a nejen proto je tohle léto velké a nezapomenutelné.
Autor umí tak perfektně vystihnout atmosféru, o čemž jsem se přesvědčila i v jeho předchozí knize. Psáno s lehkostí o obyčejných věcech, a přece to tak jednoduché ani obyčejné není. Velice doporučuji!
Našeptávač
Donato Carrisi
Od autora jsem zatím nic nečetla, sáhla jsem proto namátkou po thrilleru Našeptávač, prvním dílu ze série s vyšetřovatelkou Milou Vasquez. A určitě se ještě do dalších knih od @donatocarrisi pustím, byla jsem totiž velice spokojena!
Když je náhodou objeveno lesní pohřebiště, kde je zakopáno pouze šest useknutých dívčích rukou, vyšetřovatelé jsou ihned v pohotovosti a pouští se do nesnadného pátrání po obětech. V čele pátrání stojí kriminolog Goran Gavila. K ruce mu je i mladá policistka Mila Vasquez, která je odbornicí na hledání ztracených dětí.
Jak se v příběhu, který je čím dál víc spletitý a napínavý, dále dozvídáme, Mila má totiž z dětství otřesnou zkušenost, která narušila její empatii, a proto se může ostatním kolegům zdát chladná a odtažitá. To však bravurně dohání v intuici a zatvrzelosti v nacházení pohřešovaných.
Příběh mě strhl a hltala jsem stránky napjatá, jak to celé dopadne. Užila jsem si akční scény i dějové zvraty, kterých bylo v knize opravdu hodně, ale i tak jsem se v příběhu dokázala stále orientovat. Autor mě hnal do finále, které, pravda, mohlo být více rozvinuté, ale můj celkový dojem z knihy to naštěstí nezkazilo. Doporučuji všem milovníkům akčních thrillerů!
Martin Eden
Jack London
Klasický román o mladém námořnickém rošťákovi, který byl uveden do společnosti a našel tam lásku, knihy a umění.
Bez aktuálního kola #klasikomilove bych sama po této knize nesáhla, ale tím bych se ochudila o krásný literární zážitek.
Zprvu jsem se prokousávala filosofickými úvahami, podobně jako u Doriana Graye. A i tady, v Martinovi Edenovi, jsem byla na konci v šoku.
Hrdina Martin Eden má vrozenou zvídavost a selský rozum a postupně, jak získává jistotu a je přijímán ve vyšších kruzích, podivuje se čím dál víc nad stádními stvořeními a jejich neschopností stát se individualitami.
Sám svou pílí a vůlí putoval nesmírnou říší intelektu, přesvědčen, že dosáhne úspěchu jako spisovatel. Ale z té započaté cesty už se nešlo vrátit zpět.
Překvapivý závěr, který mi vyrazil dech, umocnil pocit z celého příběhu, který rozhodně stojí za to si přečíst. Jedna z knih, nad kterou člověk ještě dlouho přemítá. Určitě vřele doporučuji!