Limonadovyjoe komentáře u knih

Mít tahle skupina vědců větší štěstí, mohli v ledu Antarktidy objevit nějakého dalšího kapitána Ameriku… místo toho vykopali Věc.. něco na pohled odporného. Něco co se dokáže na 100 % změnit v kohokoliv a je téměř nemožné rozeznat zda jste to vy nebo věc. A co by tak mohlo infikovat celý svět ..

“Protože pokud by takováhle Věc dokázala číst myšlenky, kopírovat tkáně, tváře, osobité projevy ..jak poznáš, že já..nebo kterýkoliv jiný člověk …že je to vůbec člověk?”

Příběh by si klidně zasloužil mnohem více stran, poznat více hlavní hrdiny, protože se mi pořád pletli.. ale všechno to napětí, narůstající nervozita, odhalování infikovaných spolupracovníků a boj s příšerou jsou skvostné a je až neuvěřitelné, že příběh vznikl v roce 1938.
Přes všechny superlativy mi Carpenterova filmová verze z 80.let přijde lepší. Všechen ten hnus, nechutnosti a děs ve filmu překonávají vlastní fantazii.

7 31.12.2022

Za mě - jako nastávající maminku skvělá kniha. Plná informací a užitečných tipů včetně těch praktických - například jak si natrénovat cestu do porodnice s co všechno zjistit.

Navíc celá ta stránka toho, jak pečovat o ženu v průběhu celého těhotenství a po porodu, čemu se věnovat, jak udělat radost .. kdyby tohle přečetlo více chlapů, bylo by méně nešťastných žen na mateřské.

31.12.2022

Skvělé. Klobouk dolů před autorovou fantazií a láskou k pivu. Už názvy kapitol vyvolávají úsměv a stejně tak celé příběhy - sice se při čtení neřechtáte ale ten potutelný úsměv, tam je celou dobu :)
Výborný dárek pro konzumenty a pijany na dlouhé zimní hospodské večery :)

3 26.12.2022

Dětská klasika a první téma výzvy 2022. Nejraději mám povídku o rozpáraných gaťatech a dešťovce. Ty ilustrace jsou kouzelné. Některé povídky jsou naopak slabší - a z dětství si je absolutně vůbec nevybavuji a při čtení knihy mě překvapily - třeba ta o oslavě 28.října nebo o psaní do Nymburka ..

Jen tak mimochodem, všimli jste si jak často Čapek používá výrazy tak a a tak ? Jen v první povídce 22x .. to by se češtinářům na hodině slohu nelíbilo :)

16 21.12.2022

Víte, ve kterém státě nemůžete přivázat krokodýla k hydrantu? Kde nesmíte mít sex s dikobrazem, nebo kde mají ptáci ve vzduchu přednost před letadly? Všechno se dozvíte v tomhle cestopisu.
Že roadtripy po USA nejsou jen pro mladé vám ukáže @pokgeorge , který s úlevou, že netrpí závažným onemocněním koupil letenky, půjčil auto s vydal se napříč USA.
Cestopisů z USA (jo tu zemi miluju!) jsem četla hodně, a ano ty zážitky, které v nich jsou popisovány jsou nepřenositelné a jedinečné, ale mohou vás nakopnout k tomu taky tu nádheru taky zažít, nebo zavzpomínat máte-li takovou cestu za sebou. Já měla v roce 2017 od Arizony stejnou trasu jako autor a proto mohu říct, ano! Tenhle cestopis by neměl zapadnout! Je autentický, plný rad a tipů co vidět a na co se připravit. Vlastně podobně bych cestu sepsala i já.
Oceňuji krásné fotografie, osobní zážitky - i ty negativní, základní místa co v USA vidět. Co mě bavilo moc je medailonek ke každému z projetých států včetně vtipných zajímavostí. A taky úvod, ve kterém autor apeluje na preventivní prohlídky.

2 20.12.2022

Tři milostné příběhy formou přímé řeči, která dodává čtivost. Příběhy o vyznávání lásky, těžkopádné, neútěšné, jak rychle vzplanuly tak rychle odezní. Ve všech příbězích lásky starších mužů k mladým dívkám, což určitě ovlivňuje prožívání lásky ..

Čteno jen v rámci čtenářské výzvy - autor s oceněním F. Kafky
Můj šálek kávy to není, autora dále vyhledávat nebudu, nebýt kniha tak krátká, nedočetla bych.

17.12.2022

Tuhle love story jazzového věku - New Yorku 20.let miluju. Prohibice, lehkomyslnost, grandiózní večírky u tajemného Jaye Gatsbyho, zvoucího stovky hostů, očekávajíc jedinou osobu.. Love story, kde na nikoho nečeká šťastný konec.
To horké léto jde znát na každé stránce, osudová láska a tíseň celé atmosféry taky.
Je pravda, že obrovský podíl na tom má film s Leonardem Dicapriem, který Gatsbyho trefil přesně. Film dodává knižní předloze všechen ten třpyt a lesk a je živější a barevnější než vlastní fantazie.

“Večírek skončil.”

8 16.12.2022

(SPOILER) 3,5
Vítej v ústavu!
Příběh nadprůměrně inteligentního skoro 12ti letého Luka Ellise, který se jednou probudí kdesi v Maine, tisíce kilometrů od domova ale zároveň ve svém dětském pokoji, akorát bez oken. V ústavu. Zabezpečeném zařízení z padesátých let pro speciálně nadané děti -tzv. TéPéčka a TéKáčka - telepaty a telekinetiky. Ústav podobný zařízení, kde vyrůstala 11 ve Stranger things - máme tady ponorné nádoby, injekce a další trápící metody na rozvoj schopností. Ideální prostředí pro vznik pevných přátelství, která nikdy netrvají příliš dlouho.

“Kdyby lidé zjistili co tady děláme, kolik dětí jsme už zničili, odsuzovali by nás, popravovali po tuctech..”

I přes mé slabší hodnocení, je to pořád King - tedy záruka dobrého příběhu. A i když mi Ústav přišel trochu málo - málo akce, málo strachu, a ke konci jsem se trochu nudila, celkově kniha nebyla špatná. King prostě umí dětské hrdiny. Navíc myšlenka takových ústavů schovaných po světě, které díky nadaným dětem ovládají světový mír, politiku a snižují rizika válečných konfliktů je vysvětlení na jedničku.

“Peklo čeká” znělo na zrcadle triumfálně..

Posloucháno jako audiokniha Martina Preisse, a přiznávám, že skrze množství postav občas náročné na udržení pozornosti.

6 12.12.2022

“Věří, že teď vyhýbka na Emilčině životní dráze konečně přehodí svůj směr na šťastnou kolej a doveze ji do stanice, kde už bude samá radost. Ve skutečnosti si jen přesedla do jiného vozu, kterému v následujících letech selhaly brzdy.”

Emilka - dcera, sestra, manželka, maminka, babička a kniha, která vypráví její život od narození za první republiky po konec.

Tyhle rodinné ságy mám opravdu ráda. Baví mě lidské osudy na pozadí dějin a minulých režimů. A tady mě to bavilo moc. Velice čtivý příběh - minimálně první polovina - Emilčino dětství, dospívání.. Ale musím uznat, že než postava samotné Emilky mě bavily trable rodičů a vynikající postava Anděly. Dospělý život Emilky už je brán tak nějak po lopatě a dočítala jsem, tak jak se stárne - pomalu, unaveně, ale už se to musí vydržet :)

Že se v knize moc umírá, mi až tak nevadilo - ono mezi válkami i po nich bylo celkem běžné, že se umíralo předčasně a alespoň to drželo děj.
“Říká se, že když se rozsvítí stromeček a vytvoří na stěnách lidské stíny, ten jehož stín nemá hlavu, do rok zemře.”

Co mi ale vadí, a to se nepovažuji za puritána :) je množství až moc detailně popisovaných intimností mezi postavami. A není to jen tahle kniha ( z posledních čtených bych mohla jmenovat Rozpůlený dům nebo Bílý pramen). Ano děláme to všichni, ale v knihách z dvacátých let mi čtení o semenných váčcích, pohybech při styku, vyvrcholení, samohaně atd. přijde tak nějak nepatřičně, zvlášť když některé popisky zní jako z gynekologické příručky :) tohle Mornštajnová ani Lednická nemají zapotřebí.

9 04.12.2022

“Vesmír dal rtům za úkol jak mluvit, tak líbat, a proto není nikdy potřeba dělat oboje najednou.”

Po pěti letech jsem si dala rereading. Znovu jsem se s Jakubem vrátila do vesmíru. Tenkrát jsem od knihy čekala úplně něco jiného a zklamala mě. I přesto ve mě ale střípky utkvěly - Hanuš a nutela, železná bota, komunismus.. a chtěla jsem si je spojit zase dohromady.
Teď mě bavila mnohem víc! Bavila mě cesta vesmírem a jeho osamocenost, bavily mě kulisy Prahy, rozbitý vztah Lenky a Jakuba, i postava muže se železnou botou.
Baví mě jinakost knihy. Je to sci-fi? Vztahové drama? Historický nebo snad existencionální román? Takový Spasitel A.Weira zpoza železné opony :) proto Američany tak nadchl.
Kniha nebude bavit každého, bude to buď “ co to sakra je?!” Nebo “wau co to je?” Nic mezi tím ..
A i přesto, že se mi někdy nechtělo pokračovat ve čtení, je to knížka, která svým originálním pojetím zůstane bokem. A to je umění.

A na filmovou adaptaci jsem moc zvědavá.

9 09.11.2022

Jsem cynik! Bože já jsem takový cynik! ..

Knížku jsem si koupila ještě v těhotenství, ale než mi ji pošta doručila stala se ze mě máma - zdravotní sestra - máma. Poučena všemi kolegyněmi jsem ochotně po porodu všem zatajovala, že jsem zdravotník, protože přesně větu “ale to všechno už znáte “ jsem slyšet nechtěla.

A tak ji čtu v šestinedělí. Od knihy psané doktorkou jsem očekávala trochu nadhledu, inteligentního humoru možná, a trošku jinačí pohled na mateřství. Místo toho knížka obsahuje “milé” zážitky novopečené maminky (řekla bych místy s mlíkem místo mozku ale nemám tyhle řeči ráda) jakých je plný internet na maminkovských webech.
Co naopak oceňuji, jsou odborné rady následující za každou kapitolkou k danému tématu. Hezky a stručně napsáno, a jako první knížka, kterou si nastávající maminka koupí, to může opravdu pomoct.

Za každou kapitolou je pak nějaký úryvek rozhovoru z dětské ordinace - opět ne příliš vtipné a zbytečně přidávající další poloprázdné stránky. To jednotahové ilustrace jsou mnohem příjemnější, i když opět uměle navyšující už tak nízký počet stran knihy.

Ale jak říkám, jsem cynik..

28.10.2022

4,5/5
“Je to pochmurné a depresivní, dozvědět se, že se všichni vaši nejbližší kolegové sešli a rozhodli, že máte zemřít.”

Ne sci-fi normálně nečtu, moje poslední sci-fi byl Marťan v roce 2020.. a byl famózní, a to je důvod proč jsem se k Andymu vrátila.
Číst jeho knihy je jako být na koncertě kapely, od které neznáte ani jednu písničku a přece si to naplno užijete. Ne nerozumím všem těm fyzikálním, chemickým ani biologickým záležitostem, ale rozumím touze zachránit svět před zkázou. Bavilo mě tohle intergalaktické dobrodružství a přátelství na život a na smrt mezi Gracem a Rockym.
Líbilo se mi rozdělení vyprávění do dvou časových linií, kdy sledujete co se děje ve vesmíru a zároveň odhalujete jak se tam asi neúspěšný fyzik a středoškolský profesor vůbec dostal. A i když je děj občas trochu naivní (spolupráce Číny, Ruska, USA a tomu všemu velící žena, která má větší pravomoce než všichni dohromady) je to svěží a napínavé. Ale přiznám se, že o kapku více mě bavila bezútěšnost situace Watneyho v Marťanovi.
Ale na filmové zpracování se těším, to jo!

“Astrofágy! Je to prostě nejlepší věc v dějinách ! Bůh nám zase jednou předkládá budoucnost na stříbrném podnose. Nejlepší? Hrozí nám vyhynutí, pokud nám bůh něco předkládá, pak je to apokalypsa.”

“Ty spíš. Já dívám .”

11 02.10.2022

2,5/5
Mám pocit, že s tématem 2.sv války, jejich hrůz, osudů rodin, Sudet a odsunem Němců se v českém beletristickém rybníčku roztrhl pytel. Mám pocit, že už nic jiného ani nečtu, i když tohle téma vyhledávám. A líbí se mi, že tohle téma vyhledávají i mladší autoři. Ale jsou knihy a knihy.
Tady na 170 stranách sledujeme příběh mlaďouké Hedviky (cca od jejich 11 let) a čteme o jejím životě, ve škole, klucích, kamarádkách.. jejím uvažování, které mi bohužel do 20.let minulého století vůbec nesedí a celé je to takové nějaké povrchní. S tímto jsem měla problém už u Rozpůleného domu. Řeší se zde situace a myšlenky hlavní hrdinky, které by se mohly řešit v jakékoliv jiné době. Stejně tak slibovaný génius loci oblasti Ašska tady vůbec nevnímám, opět děj by se mohl odehrávat kdekoliv jinde.
Války se dotýkáme na posledních dvaceti stranách, které jsou velice povedené, ale je to zase celé jen povrchové, aby se neřeklo, a na celou knihu je to žalostně málo.

Je to prvotina autorky. Potenciál tam je, věřím, že další knihy budou propracovanější.

5 12.09.2022

3,5/5
“Překážky se musí překonávat jedna po druhé.”

Takové 6 dní a 7 nocí v zamrzlé americké divočině kdy hlavní hrdina Ben je takový Macgyver, který zvládne úplně vše i když je to občas už trochu nereálné.
Sledujeme dvě dějové linky - hru o přežití Bena a Ashley, a zároveň se pomocí nahraných vzkazů na diktafon brodíme vztahem Bena a jeho manželky Rachel. Jen jedna dějová linka však končí happyendem. Kniha je na míru dělaná pro velký americký film, velká láska, vůle k přežití, srdceryvné scény a kýčovitý konec… Ale co si budem, nejsrdceryvnější mi na tom přišla smrt losího mláděte :).. no nic kniha je čtivá a napínavá a jako oddechovka na vypnutí dobrý. A až narazím někde v TV na film, ráda kouknu.

11 10.09.2022

3,5/5
Další z řady tzv. famílienrománů, tentokrát z drsného Podkrkonoší, kde zimy byly tuhé a léta zde žili česko německá manželství.
Román s autobiografickými prvky vypráví životní osudy rozvětvené rodiny od dob monarchie až po násilný odsun německých obyvatel s koncem druhé světové války.

I přes ke čtení příjemné krátké kapitoly mi čtení na začátku vůbec nešlo a knihu jsem dvakrát odložila.. pravděpodobně vlivem množství ne příliš sympatických postav, střídání děje a jeho neučesanost.
Osudy rodin se začnou propojovat a rozdělovat s příchodem války do Sudet, kdy je třeba vybrat si mezi národností českou a německou.
Plytkost děje i většiny postav drží svou zajímavostí osud rodiny továrníka Hanze Hollmanna, který se uměl otáčet i za války, s ním pak i osud židovské rodiny Steinerů. A postava starého Čejče Honsů.. zbytek postav mi pravděpodobně upadne v zapomnění.
Za nejlepší část knihy považuji posledních sto stran - odsun Němců, tragické osudy postav, rozdělení rodin ale i návraty domů.

Mé hodnocení je pravděpodobně ovlivněno tím, že jsem zároveň četla druhý díl Šikmého kostela a děj byl tak velmi podobný.. ovšem osudy Ženky a dalších postav byly mnohem silnější.. je ale možné, že čtenářům z Podkrkonoší bude bližší právě tato kniha.

Co se nedá vyčíst je grafická podoba knihy, to je čirá radost.. bohužel obálka zde přebila děj.

6 04.09.2022

“Některé věci vydrží člověk jen jednou …třeba krizi.. nebo válku.”

Kostel sv. Petra z Alkantary je i ve druhém díle tichým svědkem historického vývoje na Karvinsku. Osudy rodin z prvního dílu se dále tříští vlivem násilného počešťování a národnostní nenávistí po první světové válce. Dovídáme se ale také o snaze zlepšit podmínky horníků, odborů či založení revírní bratrské pokladny. To vše do doby než Hitler v Čechách v roce 1938 zabere Sudety a na karvinsku si Polsko vezme zpět pohraničí, což má za následek násilný odsun českých občanů a další rozbití vztahů.
Tam, kde všichni mluví česko/polsky si musejí vybírat zda se označit za Poláka a skončit tak v Polenlageru, nebo snad za Němce? A nechat odvézt své děti a muže do Wermachtu? Být Čechem nepřipadá pro mnohé z historického hlediska přípustné.. a být občanem Slezska není řešení. Ve výsledku není žádná volba správná a rodiny se po dobu druhé světové války musí zase rozdělit a bát se o životy své a svých blízkých ať už doma v Karviné či v lágrech.

Opět brilantně zpracovaný kus dějin. I proto, že na Těšínsko se v učebnicích dějepisu zapomíná. Včetně zmínky životické tragédie, která si zasloužila samostatnou publikaci..
A i když hornické reálie musely ustoupit politickému dění a smýšlení, kterého je tady mnohem víc než v prvním díle, nabírá kniha zběsilé tempo a já se nemůžu dočkat co donesou další režimové změny všem hrdinům ve třetím díle.

Čteno jako audiokniha a musím říct, že přednes Jana Szymika je velice podařilý a jsem ráda, že přibylo zase trochu více nářečí, které mě doneslo zpět k babičce do kuchyně.

22 01.09.2022

O problematice “fast fashion” slyšel už asi každý, ne každý si ale ještě teď vybaví zřícení továrny na oblečení Rana Plaza v roce 2013, při kterém zemřelo na tisíc lidí. Ne každý si uvědomuje, že Bangladéš a zejména hlavní město Dháka zajištuje na 20 % světové produkce oblečení, bez ohledu na značku či kvalitu.
To vše autor zpracovává ve své reportáži. Popisuje život pracovníků továren v chudobě, slumech, v podmínkách podobných modernímu otroctví. Ukazuje i management zakázek šití, cenovou politiku či padělky.
I přesto, že je kniha čtivá, jsem ráda, že má jen 160 stran. Oproti jiným absyntovkám mi přijde trochu neucelená, nedotáhnutá. Navíc její české vydání přišlo až dlouhých pět let po originále, takže nevíme jestli se situace nějak mění.
Z knihy mám pocit, že největším problémem jsme my kupující co chceme zaplatit co nejméně. Bohužel v knize jde vidět, že problém je celá politika země, včetně zdravotního a vzdělávacího systému. A i když se už nějakou dobu nehrnu ke všem slevovým stojanům a Primark mě kvantem hader děsí, nemyslím si, že zvednutím prodejní ceny oblečení se zlepší životní situace místních dělníků - ty výdělky totiž skončí v úplně jiných kapsách. A kupovat u lokálních značek ? Bohužel na tričko za 1500 bychom museli mít zase jiné platy my .. A to je poslední vada na knize - chybí mi nějaké návrhy na zlepšení situace.
Přesto po přečtení knihy v obchodě alespoň zapřemýšlím, že triko MADE IN BANGLADESH sešil někdo během minuty na prehistorickém stroji, bez možnosti odskočit si na záchod a za denní mzdu, která pokryje náklady na porci rýže.

4 19.08.2022

Být to samostatná novela Mlha, klidně mnohem delší, dám jasných pět. To je King jak ho mám ráda. Takoví Stranger things pro dospělé. Postapo svět, jedna velká deprese, lidské smýšlení, stres, vyšší moc.. tak jak to miluji ve Svědectví nebo v Pod kupolí.
Jsem ráda, že jsem si tento příběh nechala na konec knihy.
Jenže Mlha je soubor povídek, první který jsem od autora četla, a tady se jednotlivé kousky liší od “wow, tady jsem se fakt bála, po bože tolik stránek pro nic”. Některé povídky prostě dojíždějí na autorův popisný styl a dlouhý úvod, který ve výsledku nemá žádný pořádný závěr.
Z povídek se mi krom Mlhy nejvíce líbily:
▪️Opice - ta o té smrt přinášející hračce
▪️ Prám - něco jako vražedná hmota z chobotniček z druhého patra
▪️ Nezmar - chirurg trosečník s kily heroinu
▪️ Babička - trochu jiná, než ta od Němcové
▪️ Úžina - lehká duchařina k zamyšlení
▪️ Muž, který nepodával pravici
▪️ Obraz smrtky

Mlhu si přečtěte … a koukněte na film.. na pořadí nezáleží, obojí je skvělé.

6 13.08.2022

2,5/5
Autorka ústy Gity Lauschmannové vypráví příběh židovské Němky poznamenaný přežitím koncentračního tábora a návratu do rodné vsi, vyvlastněním, vyhnáním, přežitím. Celý život si sebou táhne nespravedlnost napáchanou na celé rodině a jediné po čem touží, je spravedlnost, alespoň teď, když po 60ti letech byli Lauschmannovi rehabilitováni…

Samotný příběh snahy o návrat domů, poměrů mezi Čechy a Němci po válce, zažitých hrůz a boj o spravedlnost a majetek nebyl špatný. I když Vyhnání Gerty Schnirch to zdaleka není…
Co mi ale nesedlo a co jiní zdvihají do nebes je forma vyprávění. Pro mě příliš mnoho metafor, kudrlinek, vnitřních monologů a vyobrazení, které odvádějí pozornost od děje. Více by mi sedl jasný a přímý styl takové Katalpy. Tady forma kazí jinak zajímavý příběh a i u tak krátké knihy jsem měla problém se začíst a i přesto, že autorka hrdince připravila až příliš krutý osud, nedokázala jsem politovat a za pár dní se mi celý text z hlavy vytratí úplně. Bohužel.

1 29.07.2022

“Napadlo ji, že svatba její dcery je vlastně symbolem toho, co Řekové v Československu prožívají. Bezčasí, čekání na něco, o čem začínají pochybovat, že to přijde, ale za každou cenu si to odmítají připustit. Jsou lidmi bez domova. Lidmi, kteří ztratili své životy. Dostali nové domovy, nové životy a musí za ně být vděčni, i když se jim nežije dobře. Jinou možnost nemají.”

Příběh o pětadvaceti tisících řeckých dětí a dospělých, kteří byli nuceni v padesátých letech opustit svou zemi, rodiny, zvyklosti, utéct před občanskou válkou a začít nový život v Československu. Naše země poskytla azyl tisícům dětí bez rodičů, dětem, které pořádně nevěděly kdy a kde se narodily, jak se jmenují rodiče, kteří zůstali v Řecku. Dětem, které se musely učit novému jazyku, smýšlení a zvyklostem. Celá generace Řeků, jejichž domovem nebylo Řecko a domov nikdy pořádně nepocítili v českém pohraničí. Neuměli žít tady, a po dlouhá léta komunismu u nás se nemohli vrátit zpět.

Výborné neokoukané téma řeckých emigrantů v naší zemi za dob komunismu a politiky, o které si mysleli, že se jich netýká, protože jsou Řekové a ne Češi. O těžkých začátcích a kulturních rozdílech.
Opravdu čtivě zpracovaný příběh Sotirie, Kouly, jejich rodin a vztahů od roku 1948, komunismus, změny které přišly s rokem 89 po současnost.

“Oni si nejspíš myslí, že je v Československu spokojená. V podstatě byla, jestli tedy může být spokojený člověk, který se ocitne v úplně cizí zemi, kde lidé málo zpívají, málo tančí a jedí divná jídla.”
Tleskám a doporučuji.

9 05.07.2022