Literarytwins komentáře u knih
Dlouho očekávaná a celosvětově hajpovaná harémová romance, která tu povězme si opravdu ještě nebyla! Hned v první řadě bych chtěla vyjádřit své znechucení zpracováním v "našem" podání. Obálka a samotný název se opravdu, ale opravdu nepovedly a je to tak spíš do knihoven našich babiček a rozhodně ne pro současnou literaturu. Co se cz překladu týče, nechci být sprostá, ale ta osoba, co to měla pod palcem by měla jít na hodinu, děs a hrůza, chyby, nesmysly, šílené názvy. Hlásek jako konipásek a volky-nevolky? Ne díky, babi.
U této recenze začnu netradičně hned hodnocením a pak se rozepíšu a určitě se nevejdu s textem, takže pokračování hledejte v komentářích.
Této touch of taboo harémové romanci nebudu asi udělovat hvězdičkové hodnocení, protože se to ve mně hodně pere ( kdybych však jo musela, dala bych kolem nějakých 3,5/5).
Naprosto jedinečná obálka, do které jsem se ihned zamilovala a naprosto jedinečný název z hlubším a pro mě skvělým významem. Dlouho jsem si knihu šetřila na krásné podzimní počasí a o to víc jsem si užila atmosféru příběhu. Credence je přesně tím druhem knihy, která své čtenáře rozděluje na dva tábory, buď ji zbožňujete, nebo vám nesedne. Já jsem přesně někde na pomezí. Miluju obálku, název, myšlenku, kterou autorka chtěla předat, miluju svým způsobem i příběh. Miluju tam to téma rodinného zklamání, zlomené duše a to kolem.
Zajímavé na této knize je, že každému i vadí něco jiného :D. Někomu vadí dlouhé popisy, někomu pomalejší rozjezd. Já třeba nemohla překousnout velkou část knihy samotnou hlavní hrdinku. Tiernan byla za mě tak max. 2/10 a rozhodně pro mě byla nejslabší ženskou hrdinkou, kterou jsem od autorky četla. Hrozně mě vytáčela svým spratkovským chováním a místy se chovala fakt, že bych jí frazila takovou, až by druhou chytla o futra. Ne, nesedla mi a vadilo mi její totálně místy hysterické a hodně nelogické uvažování. Opravdu jako kdyby měla bipolárku.
Kdo mě z hlavních hrdinů ještě trochu zklamal tak byl Jake. Sice super, co se snažil dělat pro Tiernan za to palec nahoru a chápu i jeho osamělou zlomenou duši, jenže jako rodič u mě tedy naprosto selhal. A to od momentu, kdy ho konfrontoval Noah a za to, jak se i po dané konfrontaci zachoval, jeho sobeckost mi tady opravdu vadila. Za mě jedno velké NE. Naštěstí se pak on i Tiernan ke konci srovnali a příběh vytáhli nahoru.
Já bych trochu zpomalila i konec, který byl celkem unáhlený a na poslední chvíli. Ale líbilo se mi, kterým směrem je všechny autorka nakonec posunula.
Na závěr si pojďme říct, že zde je opravdu důležité přečíst si, o čem kniha pojednává, než se do ní čtenář pustí, protože rozhodně není pro každého a určitě ne pro konzervativní čtenáře. Mně nevadilo téma, ani harém, bohužel pro mě ale nebyl úplně dobře zpracovaný, tam byly rezervy pro zlepšení a doladění chyb.
A koho bych si vybrala já? Já jsem rozhodně tým Kaleb. Mně jeho persona učarovala od samotného začátku a byť byl místy lehce psychopatický, já mu plně rozuměla a fakt se mi líbilo zpracování jeho postavy.
Takže abych to shrnula, Knihu svým způsobem miluju a z knihovny rozhodně originál nepůjde, určitě si ji někdy znovu i přečtu, ale také s rukou na srdci říkám, že jsem od ní čekala asi mnohem víc. Za mě si to rozhodně přečtěte, ale v originále (samozřejmě kdo můžete).
V první řadě bych moc chtěla poděkovat @knihydobrovsky za poskytnutí knihy k recenzi.
A teď k samotné knize. Nebudu lhát, tenhle kousek mě zaujal nejen anotací, ale také obálkou. Zpětně si však říkám, jak hodně mimo mísu ten přebal knihy je. V tomto případě bych určitě volila původní originální verzi. Pro mě cca 35 letý borec v bundě s cvočky, který spíš vypadá, jako by se toulal měsíce po ulici, rozhodně nesedí na hlavního hrdinu tohoto příběhu.
Pojďme se ale podívat i na samotný příběh. Asher Black je autorčinou první knihou, tudíž jsem od ní neměla vysoká očekávání. Koncept děje i zápletka za mě byly super, mně se ten nápad prostě líbil. Předstírané zásnuby? Já říkám proč ne. Jenže u toho skoro i skončíme. Kdyby tam nebylo zabíjení tak za mě tedy vůbec nejde o dark romanci, byť je zde zmiňované mafiánské prostředí. Samotný Asher byl pro mě spíš takový medvídek s výhružným pohledem a drsnou pověstí. On sám byl prostě super a nic mi na něm, co se jeho charakteru týče nevadilo. S Lucy už to bylo bohužel o poznání horší. U ní jsem to měla jako na horské dráze, místy super a pobavila jsem se, místy jsem zase protáčela oči a přišla mi opravdu velmi dětinská a chvílemi i jednoduchá. Dost tu pokulhávala i vzájemná chemie mezi hlavními protagonisty. Ano, jde sice o slow-burn romanci, ale já jim to prostě nevěřila. Nebýt nadržené Lucy, tak by se snad nic ani nestalo.
Hřebíčkem do rakve pak byla přehnanost až absurdita některých scén a věcí. Chvílemi jsem si připadala jako při sledování Johna Wicka šmrncnutého s Brucem Waynem a možná i oni by se proti Asherovi styděli a byli chudí příbuzní. Autorka v mnoha věcech dost ustřelila a zde bych se rozhodně řídila heslem "méně, je někdy více".
V sérii určitě neplánuji pokračovat, nicméně autorce jako takové určitě šanci dám, přece jen šlo o prvotinu, takže spousta věcí je pochopitelná. Takže hurá na Darling Venoma!
3/5 s odřenýma ušima
K návratu za Handlířem jsem se poměrně dost dlouho dokopávala, nicméně jsem vážně ráda, že už mám přečteno a nelituji. Nebudu vám ale mazat med kolem pusy, dost dlouho mi trvalo, než jsem se dokázala pořádně začíst. Asi za to může má averze k dlouhým popisům čehokoliv. Popis Jinosvěta mě úplně dvakrát nebavil, alespoň v první třetině knihy rozhodně ne.
Co mě ale čtenářsky rozpumpovalo, byl příchod Temperance na scénu. Ten mě bavil moc a ihned i podmanil mou pozornost, miluju její hlášky a celkově její působení v knize. Další, kdo tomuhle dílu dodal na kouzlu hodnocení, byl samotný Desmond. Já ho prostě miluju, navíc ty jeho "touch her and die" vibes naprosto žeru! Co se týče samotné Callypso, říkám si, kolik by vždy ubylo v knihách problémů, kdyby spolu hlavní hrdinové uměli adekvátně komunikovat a nezatajovat si věci...
Celkově knihu hodnotím dost vysoko, byť byl rozjezd celkem pomalý a kostrbatý, druhá polovina nabitá napětím a zvraty to rozhodně zachránila a nemálo mě navnadila na "velké finále" série. V tomhle případě mi ani nevadilo, že onen "padouch" nebo alespoň jeden z nich byl dost lehce prokouknutelný.
4,5/5
Skye Warren vtrhla svou knihou Pěšec na náš trh erotické literatury a zaujala poměrně veliké množství zdejších čtenářů, mě nevyjímaje. Její příběh byl poměrně originální a krásně ho osvěžovalo zakomponování řecké mytologie a šachové tematiky. Jenže jak jsme prvním dílem vyjeli na horské dráze vzhůru, Jezdec mě zase hodně rychle vrátil nohami na zem. Byla to pro mě prudká jízda kvalitou dolů. Opravdu jsem doufala, že věží bychom se mohli na této cestě opět dostat vzhůru na vrchol a zachránit tak celkový dojem z celé série. Bohužel se však velké finále nekonalo. Naopak vozík z dráhy tentokrát zcela vykolejil.
Hlavní hrdinka Avery mi přišla, že je opravdu blázen. Nebylo tomu však z důvodů, kterých se sama obávala. V jednu chvíli tvrdila A a vzápětí konala B. Ze závěru Jezdce jsme čekali velkou zápletku a tajemství. Zhruba do dvou třetin knihy však čteme pouze myšlenkové pochody Avery doplněné o pokusy filozofování. Nic neříkající omáčka, která vás sune slimáčím tempem do konce. V momentě, kdy se tam konečně začne něco dít a my lapíme padoucha a odhalíme podivné a záhadné hlasy, Avery zasáhne a její srdce by s tím nedokázalo žít. A já se ptám, to jako vážně? Opravdu jsme celou knihu čekali na tohle? Zápletka měla poměrně slušná potenciál a celkově i nápad této série. Bohužel však zůstal absolutně nevyužitý. Autorka to podle mě ne úplně šťastně uchopila a výsledné zpracování tomu značně odpovídalo.
Největší korunu tomu už pak dodalo neustále omílané oslovení "Malá Panno". Ne už opravdu ne, děkuji, Gabrieli. A vzhledem k tomu, že jde o erotickou literaturu, vyjádřím se ještě k erotickým scénám, a to krátce. To bylo strašné. No, posuďte sami.
Tu druhou část rozptyluje jeho ruka, kterou mi sjíždí dolů po bříšku. Níž a níž, až k chumáčku chloupků, které mi narostly, co jsem ležela v posteli. Každodenní hygiena nezahrnovala holení a já si najednou plně uvědomím ten přirozený stav mého těla. Nezdá se, že by se mu to hnusilo. Jeho pták se mi opírá zespodu do zadečku, když mezi prsty probírá ty jemné kudrliny. Hladí mě bez naléhavosti, skoro jako nějaké zvířátko, jako by to mohl dělat celé hodiny, nebo dokonce dny.
Jediná škoda, že tato série má tak nádherné obálky. Za ni a za celkový prvotní nápad zápletky dávám body do hodnocení, zbytek pro mě bylo bohužel zklamání.
Že Danielle Lori umí psát a její příběhy jsou velmi čtivé, o tom se tu snad ani bavit nemusíme. Na díl Christiana a Gianny jsem se velmi těšila. Bohužel jsem ale byla poměrně zklamaná. Ano četlo se mi to dobře, místy jsem se dokonce i dost nasmála. Chemie a přitažlivost mezi hlavními hrdiny doslova srší v každé jejich vzájemné interakci. Jenže bohužel mně tohle v knize asi nestačí. Christian Allister, potetovaný skvěle stavěný federál s mrazivě ledovýma očima a sexy vzhledem opředeným aurou nebezpečí? No kdo by ho nemiloval! Ano i já jsem si ho velmi oblíbila, kdo mi v příběhu ale moc nesedl, byla samotná hlavní hrdinka. Ano chápu, že (skvělé mafiánské) prostředí Cosa Nostry není procházkou růžovým sadem, ale za mě ji to neopravňuje k jejím činům. Její ostrý jazyk a humor byly super, ale její způsob, jakým se vypořádávala se svými "problémy" a to tak, že si dala lajnu, ne díky. Dobrovolné užívání drog mě v knihách fakt nebere a Gianna tak v mých očích celkem klesla. Nelíbil se mi ani v závěru knihy zbytečný nátlak na Christiana kvůli jeho poslednímu "tajemství". Dostat se k němu citovým vydíráním mi přišlo zbytečně, asi by se prd stalo, kdyby jí to řekl později sám, až by na to byl připravený. V mých očích byla celá kniha vystavěna pouze na temných minulostech hlavních protagonistů a jejich postupném odhalování. Co jsem v knize velmi postrádala byla nějaká větší akce a zvrat či zápletka. Do posledních stran jsem čekala, kdy už se něco stane, a ono vlastně nic nepřišlo. Příběh Nica a Eleny mě bavil tedy mnohem víc. Alespoň ne nic překvapivého. Nicméně s autorkou nekončím a na další díl, který je podstatně více vychvalován se velmi těším. Myslím si, že nám bude Christianův bratr mát rozhodně co nabídnout.
P.S.: V tomto díle trošku pokulhávala i korektura ...
Také se vám stává, že když se ke knize vrátíte s odstupem času, vnímáte ji zase trochu jinak? Já to tak měla u Habibiho. Měla jsem možnost v rámci ambasadorství si tento cz překlad přečíst s předstihem a jsem za to velmi ráda. Možná k tomu přispělo i to, že mám ve slovenštině přečteného i Candyho a vím zase o chlup více, nicméně to byla znovu parádní jízda.
,,Ukážu ti svět bez cenzury" - Jak velmi pravdivé a absolutně trefné toto je. Máte rádi dark romance a nebaví vás otřepaná klišé ve stylu hrdinka potká hrdinu, jiskření, erotika, zápletka, bum happy ending, svatba, děti, stáří důchod a tak dále? Tak směle doporučuji sáhnout právě po Habibim.
Autorka vnesla na cz/sk trh svěží průvan. Tato její dark romance je absolutně nevyzpytatelná, plná napětí, humoru a originálních zápletek a dějových zvratů, které si s vaší myslí pohrají hned několikrát. Nečekejte žádný pocukrovaný a přikrášlený příběh o mafiánech. Habibi je všechno jen ne tímto druhem příběhu. Harry (alias HABIBI) je absolutně skvěle napsaná postava a neskutečný zmetek, který vás nejednou zvedne ze židle, ALE já vám garantuji, že si ho prostě zamilujete a propadnete jeho kouzlu. Není to žádný cukroušek, ale muž s temnou minulostí, která z něj vytesala nemilosrdného chlapa, jímž je dnes. Chlapa, který nemá zkreslené představy o světě a již dávno zahodil růžové brýle. Jeho temným zkaženým rájem totálně otřese hurikán ve formě Cassie, která se stane jeho literární svěřenkyní. Na oko byste nemohli najít větší protiklady, ale jak se to už říká, protiklady se přitahují, že?
Já vám ještě povím, co přesně na téhle knize tolik miluju. Miluju styl, jakým je celý příběh napsaný, bez kudrlinek, s naprosto precizně použitým ostrým jazykem a adekvátním množstvím vulgarismů, které tento příběh jen perfektně podkreslily.
Miluju postavu Habibiho, která je opravdu drsná a místy hnusná, ale líbí se mi, že zůstává přese vše věrný sám sobě. Líbí se mi jak u něj není typický přechod z Big bad bosse na podpantofláka, ale jeho city jsou opravdu velmi postupné.
Miluju zápletku a zvraty knihy, které pro mě byly absolutně osvěžující a v neposlední řadě absolutně zbožňuji, že nejde jen o klasické protiklady. Miluju to, jakým stylem Baja poukázala na to, že na světě není vše jen černobílé a tak, jak se na první pohled zdá. To, že na oko slušný člověk v sobě může skrývat neskutečné monstrum a naopak lidé, kteří vypadají jako vyvrhelové z pekla mohou být ti nejmilejší a nelaskavější lidi. Snaha oprostit se od stereotypů a o tom to přeci je.
Tuto knihu nebudu bodovat. Samozřejmě nic není absolutně bez chybičky, to není žádná kniha. Ale tenhle příběh rozhodně je a měl by být jedním z těch, které si chcete přečíst a "prožít si ho".
Lauren píše své příběhy z pohledu hlavního hrdiny a ne ženy, což se mi u ní opravdu líbí. Tato romance situovaná do pracovního prostředí celkem ušla, řadím ji však spíš mezi průměrné knihy. Na odpočinek dobré čtení, bohužel z trenek vás to ale nevystřelí... Jak já říkám taková kniha, která neurazí, ale ani vysloveně nenadchne. Za mě je to asi zatím nejslabší díl ze série Můj klenot. Přišlo mi, že se autorka v mnoha pasážích snažila být vtipná a bylo to už na sílu. Myslím si, že kdyby se zde Lauren více zaměřila na dějovou linku a ne na sáhodlouhé popisy pikantních scén, tak by to knize velmi prospělo. Naštěstí zde byli sympatičtí hlavní hrdinové, kteří to vyvážili, ale zachránilo to až posledních pár kapitol. Za mě zde bohužel i celkem zbytečné epilogy, takové "o ničem", samotný příběh skončil sám o sobě pěkně.
A nakonec bych snad jen dodala, že doufám, že už si nikdy v popisu erotické scény nepřečtu slova jako "pahrbek" a "chlemtat"...
Přijde vám už téma bratrova nejlepšího kamaráda ohrané? Měla jsem to dost podobně a opravdu jsem se bála, že Twisted Love nebude mít nic navíc, byla jsem tak při jejím čtení trochu skeptická. Díky bohu to bylo zbytečné! Ana Huang mě svou první knihou velmi mile překvapila. Za mě z tématu vytřískala totální maximum a moc se mi kniha líbila. Četlo se to samo, velmi čtivě napsané, zajímavé dialogy a poutavé příběhy obou hrdinů. To vše ve Twisted Love naleznete. Trochu byly předvídatelné Alexovy pohnutky, ale i tak si kniha našla něco, čím mě totálně překvapila a rozsekala... Opravdu smekám klobouk před touto autorkou, že napsala ve svém věku takto kvalitní a zejména propracovaný příběh. Skvělý na tom byl i závěr, který nebyl "katalogový". *SPOILER* Nekončí svatbou nebo dětmi jako drtivá většina knih v tomto žánru. *KONEC SPOILERU* Líbilo se mi i to, jak se k tomu Ava postavila a nedala Alexovi nic zadarmo a dala mu to doslova vyžrat v plné polní. Nicméně za to zároveň i strhávám nějaký bodík dolů, protože to čekání bylo za mě až nereálné. V reálu by šli dávno od sebe nebo se po sobě vrhli, můj názor! :) A hodnocení dál trošičku dolů i za to, že na mě Ava místy působila spíše jako naivní středoškolačka než jako dospělá žena na univerzitě a děj mi to trošku kazilo. Nicméně určitě knihu doporučuji všem! To, že mi nesedly některé části by vás nemělo určitě odradit od jejího přečtení, protože to prostě ve výsledku bylo super a já se těším moc na další díly, které mají být dle ohlasů ještě daleko lepší!
Ne nadarmo se u nás autorka přestane vydávat, nedivím se a bohužel jako jedna z jejích dřívějších skalních fanynek jsem velmi zklamaná, kam svou tvorbu posunula a jakým způsobem degradovala dvě absolutně fantasticky vymyšlené série (alespoň zpočátku), než je začala zbytečně přeplácávat, překombinovávat a dělat v nich tolik chyb až to hezké není. Hlavní hrdinky předchozích dílů si prošly doslova peklem, každá pomalu znásilněná, psychický teror apod. a Saint? To je co jako? Jako kdyby svatému ze zadku vypadla, všechno umí, všechno zná, je dokonalá....bože bože. Brantley je asi tak jediná dobrá věc na tomto posledním dvojdíle EKK. Za mě jedno velké mínus za degradaci ostatních postav. Z velkého mocného Bishopa je spíš malá čivava do Saintiny kabelky, z Natea je pomalu děvkař a bohém, z Tillie neskutečná hysterka...proč? Proč autorka ničí hlavní postavy...za mě prostě ne....Bohužel tohle je ještě ten lepší ze dvou dílů Ďábel a světice :/
Já asi ani upřímně nevím, zda se k této knize chci vyjadřovat. No něco málo přeci napíšu a snad tím zkrátím případné utrpení čtenářů, kteří by se do tohoto "příběhu" přece jen rozhodli pustit. Nechápejte mě špatně jo, jsem velká fanynka tvorby Pauliny Świst a její první kniha v této sérii ,,Dohoda", kterou s Lilkou napsaly společně, mě i bavila. Jo rozhodně to nebyl literární skvost, ale bylo to docela vtipné a za mě celkem zajímavý děj. O to zvědavější jsem byla na druhý díl ze tří (nevím, proč je označováno mylně za druhý díl ze 2), který už Lilka psala sama. Ještě, že jsem v prosinci četla Tenebris, jinak bych měla takovou čtenářskou depku, až by to hezké nebylo. Na útěku je za mě bohužel jedna z nejhorších knih, které jsem četla. Děj? Nulový, kromě jednoho momentu na hřbitově a tří přesunů hlavní hrdinky se tam v podstatě nestalo absolutně nic. Chcete si užít hrdiny z prvního dílu? Nemyslím si, skoro tam totiž nejsou. A o čem na útěku vlastně je? Víceméně o tom, že je hlavní hrdinka neustále v lihu a dělá ostudu a chová se jako *****. Opravdu dlouho se mi nestalo, že by mi hlavní hrdinka tak nesedla a nejraději bych jí propleskla, protože její existence jako taková je absolutně zbytečná. ,,Vzpamatuj se, ty krávo"...jo tak v tom jediném jsme se s hlavní hrdinkou shodly, v jejím pojmenování a v reakcích na její chování. Potkala jsem na na internetu recenzi hodnotící tuto knihu jako 5/5*. Jako já chápu, že každému to sedne jinak jo, ale tohle hodnocení je za mě totálně mimo mísu a kdo tak hodnotil ji musel mít jako z praku stejně jako hlavní hrdinka Mala. Jediné co se mi na této knize líbilo byla obálka a asi 2 vtipná přirovnání, toť vše. Bohužel zbytek je jen omáčka plná chlastu, sáhodlouhých popisů absolutně všeho a milionů rádoby vtipných přirovnání, která už asi na straně 25 ztratila své kouzlo. Bohužel za mě tvorba samotné Lilky prostě jedno velké NE. Tímto končím i s celou sérií.
Tohle byla opravdu taková rychlojízda a jednohubka! Troufám si dopředu říct, že jako celek bude série opravdu super. Pokud mám však hodnotit pouze tuto knihu, tak v podstatě kromě dovysvětlení situace, kterou končí první díl a závěru se v knize nic podstatného nestalo. Spíše jsme od autorky dostali eskalaci vztahu mezi hlavními hrdiny, přičemž k postavě Temperance bych měla pár výhrad. Série Mount Trilogy byla super a bavila mě. Stejně tak postava Mounta. Jenže Savage Trilogy je trochu někde jinde. Kane je za mě ještě o level výš. Pro mě je hlavní mužská postava této série prostě naprostá TOP strop pecka. Kanea jsem si zamilovala ihned a žádné námitky se nepřipouští! :) On vás nutí urvat se ze řetězu a obětovat mu vše. Bohužel v porovnání hrdinek je to horší, tam bych se víc přiklonila ke Keiře. Ta byla zajímavější. U Temperance mi vadí její občasná naivita a přehnaná důvěřivost dle mého v nesprávné lidi. Nejvíc se mi ale nelíbil její tzv. dvojí metr. U bratra a ostatních lidí má přimhouřená očka až to bolí, a je to v pořádku. Naopak na Kaneovi mi občas přišlo, že si hledá každý prd, který by mohla soudit, rozebírat apod. Celkově byl tento díl spíš takovou přípravou na závěr série a snaha navnadit čtenáře. A závěr? Klasika! Šokující překvapení, které nutí čtenáře zamyslet se nad možnými konspiračními teoriemi, jak by se vše mohlo vysvětlit a vyvrbit. A opět musím pochválit obálku knihy! Strhávám tedy bodíky za dějovou linii v tomto příběhu a za postavu Temperance.
Tato recenze bude asi z těch stručnějších a údernějších. Jak jsem Cizí dluh ještě jakž takž zkousla, tak Nová zkouška byla doslova četbou za trest. Začnu těmi pár věcmi co byly pozitivní a to krásná obálka knihy a její čtivost. Myslíme tím styl psaní autorky, která dokáže nic napsat tak, že vám slova krásně ubíhají před očima. Tím ale končíme. S Klárkou jsme se do knihy pustily s nadějí, že druhý díl bude o něco lepší. Bohužel po obsahové stránce se až na jednu scénu v závěru knihy v podstatě vůbec nic nestalo. Příběh byl v podstatě kombinací neustálé hygieny (stále chodili do vany/sprchy), sexu a fňukání. Mně osobně z dvojice hlavních hrdinů o něco méně vadil Liam, který stále mlel to samé dokola, konkrétně jak je v šoku, že je schopen lásky a neustálé omílání jeho uvědomění citů k Jessice. Ta na druhou stranu pro mě byla absolutně na pěst a vknize mi dost vadila. Fňukala, že něco chce a když už to dostala tak se chovala jako rozmazlený spratek a taky kvůli všemu vyváděla a fňukala. Další vlastností, kterou mi pila krev bylo to, jak neustále strkala čumák do věcí, do kterých jí nic nebylo a vyvolávala tak zbytečné dusno a konflikty. Její vztah s Joaquinem nekomentuju raději vůbec...Za mě tato série byla neskutečné zklamání bez pořádného příběhu a děje, když už něco bylo bylo to za mě buď převzaté a nebo zcela nezajímavé. Další knize v této sérii s největší pravděpodobností už šanci nedám. Promarněný potenciál...
Lauren Blakely pro mě byla zcela novou autorkou. Přiznám se, že jsem od knihy neměla příliš vysoká očekávání, byla jsem ale velmi mile překvapena! Tato kniha je skvělá oddechovka, u které se zasmějete. Velmi se mi líbilo, že kniha je psaná z pohledu muže jakožto hlavní postavy, což bylo tak osvěžující. Spencer byl namachrovaný mladík, u kterého mě překvapivě jeho až moc vysoké ago vůbec nevadilo a naopak jsem se jeho prupovídkami a přirovnáními velmi bavila. Samotný rozjezd celé knihy byl vtipný a myslím si, že pokud by se našel někdo kdo by mohl sepsat knihu chvalozpěvů o svém , byl by to rozhodně Spencer. :) Charlotte byla také fajn. Opravdu často jsem se smála. Po dlouhé době se mi stalo to, že mi na knize vyloženě nic nevadilo. Jediné za co strhávám bodík byl velmi přeslazený happyend a velká předvídatelnost děje. Celkově však knihu doporučuji jde o svižné a zábavné čtení. :)
Tato série mě vtáhla zpět do mých mladých let a totálně jsem jí propadla. Příběh Sary jsem si hned zamilovala a to prostředí, kde se příběh naší hrdinky odehrává, je prostě boží. Originální nápad, YA upířina s okořeněná nepřeberným množstvím dalších tvorů, pout a zajímavých osudů.
Já jsem se tak moc těšila na tohle velké finále a do Samotářky jsem šla po hlavě užít si neskonalé velkolepé finále. Jenže bohužel jsem si natloukla čumák. Ne, že by příběh byl vyloženě špatný. Bohužel za mě zde bylo ale hrozně moc věcí špatně. Vadilo mi, že se téměř 75% knihy v podstatě nic prostě nedělo, Sara pouze objevovala blíže svou moc a hrála si trošku na Buffy šmrncnutého s Johnem Wickem.
Celé drama, na kterém bylo postavené celé napětí bych rozdělila na tři části. Část s Madeline byla pro mě naprosto brutálním zklamáním, to jsem si říkala, to jako vážně? A pak tu máme část se samotným pánem. Pokud vezmu v potaz opravdu až samotný závěr knihy, kde se vše honem rychle dohánělo, řekněme, tady se to celkem povedlo a zvrat a rozuzlení bylo super. I tak bych mu ale rozhodně dala v knize podstatně více prostoru. A poslední částí bylo samotné pouto "druh&družka". Opět zde, jsem čekala podstatně více a ne, že dostaneme v jedné scéně toto prostě odbyté. Celé to podtrhla už i samotná hlavní hrdinka, která mi místy už celkem dost lezla na nervy. Bohužel, tento díl u mě převážil váhy v rozhodnutí, že tato série nakonec do knihovny v tištěné formě nepoputuje. Sem tam pár nelogičností a já mám ve výsledku opravdu pocit, že jsem asi četla jinou knihu než všichni ostatní.
Jsem ráda, že mám dočteno, příběh série super, této knize však bohužel větší hodnocení dát nemohu.
3,5/5
Nejednoho čtenáře zaujme hned svou úžasnou obálkou. A čí pozornost neupoutá vizuál knihy, ten by se měl rozhodně nechat nalákat samotnou anotací.
Velmi originální fantasy příběh, kdy se mladá Avery společně se svým bratrancem Twainem dostanou pomocí tajemného klíče do samotného jádra příběhu knihy a míst, o kterých se jim ani nesnilo. Kdo bychom takovou možnost nebrali? Nejeden z nás snil o tom, jaké by to bylo stát se pro jednou hlavní hrdinkou a zažít tak svou epickou cestu.
Pokud si myslíte, že jde jen o nevinné young adult romantasy, tak vás všechny vyvedu ihned z omylu. V určitých pasážích narazíte na opravdu drsná a nemilosrdná místa v knize, která Vás přinejmenším šokují. Já osobně danou krutost určitě nečekala až v takové míře a zůstala jsem celkem překvapená.
V průběhu čtení dostanete možnost nahlédnou do hlavy mnohým postavám, jejiž pohledy se v příběhu střídají. Některé postavy se možná zdají slabší, ovšem pro mě zatím zůstávají opředené závojem tajemství s velmi vysokým skrytým potenciálem. Co se hlavních hrdinů Avery a Sullivana týče, ty jsem si oblíbila na hned! A ano sedla mi i krutost a hajzlíkovství Sullivana, krásně to bylo v kontrastu s nevinností naší hlavní protagonistky.
V této knize jsou však velmi silné i některé vedlejší charaktery, já si třeba naprosto zamilovala Caymana. (nesuďte mě!)
Pohled Twaina pro mě, přiznám se, nebyl až tak úplně zajímavý a v závěru knihy mi solidně zvedl tlak svým rozhodnutím. Osobně bych zde uvítala asi více interakcí mezi Avery a Sullivanem. Nicméně jsem velmi zvědavá, kam nás nitky osudu zavedou dál v tomto vyprávění, protože už teď se nemůžu dočkat dalšího dílu a věřím, že ten bude ještě mega pompéznější.
Knihu jsem si neskutečně užila. To, že autorka má v sobě nepopiratelný talent, je prostý fakt. Z čeho jsem si však ale sedla na zadek byla ta neuvěřitelná slovní zásoba a výrazy, které nám tato autorka naservírovala.
Celkově knihu hodnotím velmi pozitivně a až na pár drobností smekám imaginární klobouk.
4,5/5
Nastal čas navrátit se zpátky do fantasy světa a okusit zase nový příběh, tentokrát z pera kanadské autorky Karen Lynch. Velmi neotřelé obálky zaujmou oko nejednoho čtenáře.
Neuvěřitelně vystavěný svět plný nespočtu druhů různých stvoření, nebojácná mladá hrdinka Sara, měšec plný tajemství...to vše vám tato série dá.
Nebudu lhát, opravdu mi trvalo několik kapitol, než jsem se pořádně začetla, protože popravdě...je to asi spíš pro mladší čtenáře. Chvílemi jsem měla takové deja vu...stejné pocity a náročnost příběhu jako naleznete například ve Vampýrské akademii. (Tu jsem milovala!)
Nicméně jakmile jsem se prokousala začátkem, chytla jsem tu správnou čtenářskou slinu a už to jelo. Sice na mě Sara působila často neuváženě a místy až naivně, budiž ji to odpuštěno, přece jen je jí 17. Jenže jakmile se na scéně objevuje Nikolas a jedno nebezpečí střídá druhé, už se jen vezete.
Sara sice tak trochu utíká před svou pravou podstatou a snaží se ji ignorovat, věřím, že tomuto tématu se více pověnujeme v nadcházejících dílech.
Body strhnu za ten hodně pomalý a košatý začátek. Za vše ostatní dávám palce nahoru! Hlavní hrdinové skvělí, velmi zajímavý hlavní dějová linka, zajímavý zvrat a spousta úžasných druhů stvoření. I když jsou některé věci okaté a předvídatelné, pevně věřím, že i vy zde naleznete stejně jako já také ten svůj moment překvapení. A já si po dlouhé době nesmírně užívám to slow-burn jiskření mezi Nikolasem a Sarou.
4,2/5
Marco bylo mé první čtenářské randezvous s touto českou autorkou a bylo velmi, ale velmi milým překvapením. Začnu ale spíš negativy a pak už budu jen chválit. Pro mě byl samotný Marco nejslabší postavou z bratrů. Nebyl špatný, ale pro mě ani ničím výjimečný. Někdo nadával na povrchnost Brooke, já se jí však musím zastat. Já naopak její materiální zameření, vzhledem k jejímu dosavadnímu životu, celkem dost chápu a rozumím i Marcově nedůvěřivosti. Co bych ale v této knize ocenila a trochu víc na to přitlačila, byla samotná interakce mezi hlavními hrdiny. Jejich vývoj vztahu byl trošku jako na horské dráze a od chtíče jsme se dostali poměrně rychle k instalove, která sice byla popírána, ale my víme, že tam byla. Víc bych si užila jejich interakci a lépe pak pochopila, proč se do něj vlastně tak zamilovala. Za mě bych ocenila i malinko víc toho mafiánského prostředí.
Pojďme teď ale do té kladné části. A to bylo téměř vše ostatní. Miluju abuelu, miluju interakce mezi bratry a jejich pošťuchování, miluju styl autorky, která píše, jak nám zobák narostl a nepáře se s tím a je to tak neuvěřitelně osvěžující! Já, která chodím spát se slepicema, jsem tuhle knihu doslova vdechla za jeden večer a šla spát rozbitá až ve 2 ráno.
A na závěr tleskám i za nový styl psaní erotických scén, to bylo naprosto skvěle vyvážené, nebylo toho moc a do přílišných detailů (nepotřebujeme znát každý cm zásunu) a naopak ani málo. Prostě tak dostatečně pro to, co si děj vyžadoval. A teď už hurá na Lucase. A vy šup, koukejte si tuhle knihu také přečíst.
Formulista se mihl několika profily IG a mě ihned zaujal svojí zajímavou obálkou. Začala jsem se tedy po ní trochu více pídit. Když jsem si přečetla anotaci a zjistila, že jde o příběh z prostředí F1, nezaváhala jsem a dala hned šanci další české autorce.
A jsem za to moc ráda! Formulista je prostě boží. Autorčin styl psaní je poutavý, není nudný a děj se netáhne, naopak vám budou stránky svižně utíkat. Prostředí F1 je velmi dobře zpracované a autorka nám dává nahlédnout zase do něčeho nového. Na knize je vidět, že Míša rozhodně ví, o čem píše a nevaří jen tak z vody nějaké nesmysly. Zahlédla jsem totiž recenzi ve stylu, že je to snůška nesmyslů a vůbec nic o formulích neví. Tak já vám za sebe říkám, že je sleduji dost a je to nesmyslný názor. Míša rozhodně ví a ode mě má oba palce nahoru! Nejen za sportovní prostředí, ale i za samotného Anthonyho, ze kterého neudělala nesmyslně nařachaného sexy obra, zůstala realistka.
Samotná Vanessa byla pro mě neotřela a jedinečná hlavní hrdinka, která si mě ihned získala svou originalitou. Body k dobru jí připisuji i za její neskonalou trpělivost s matkou.
Tahle slow-burn sportovní romance okořeněná o seriózní témata jako je například ADHD mě rozhodně moc bavila a velice příjemně mě překvapila. Navíc to grafické zpracování knihy je prostě nádherné. A já vám příběh Elfky a Formulisty doporučuji všemi deseti, protože za mě je to super pohodové a příjemné čtení!
Hned v úvodu recenze bych chtěla moc poděkovat samotnému autorovi za to, že mě oslovil na spolupráci, za poskytnutí knihy moc děkuji! Normálně bych nabídky mimo svůj typický žánr nepřijala, ale řekla jsem si pro jednou proč ne. Téma duševního zdraví je navíc zejména v poslední době velmi rozšířené.
Že bylo čtení této novely totálním vystoupením z mé komfortní zóny, o tom se ani nemusíme bavit. Chvíli jsem i přemýšlela, zda mi přísluší hodnotit tuto novelu. Jak jste se jistě již v mnohých recenzích dočetli, děj je veden jako dialog mezi hlavní postavou Petrem a hlasem v jeho hlavě. Učitel Petr totiž trpí obsedantně-kompulzivní poruchou.
Daniel má podle má podle mě osobitý styl psaní, novela mi krásně utekla. Jediná věc, která na ní byla "špatně", byl možná počet stran. Já bych se klidně ještě o něco více rozepsala a věnovala o chlup více prostoru zejména závěru, který byl za mě šokující a lehce uspěchaný. Dala bych rozhodně víc prostoru pasážím o Elišce.
Tím ale také končím a jdu jen chválit. Za mě na začátek rozhodně zdařilé dílo s brutální a tak trefnou obálkou! Během čtení mi šel mráz po zádech a lidé trpící touto poruchou mají můj obdiv. Novela mě totálně vtáhla do pocitů hlavního hrdiny a přiznám se, že já bych si to asi hodila nebo bych rozhodně zešílela. Je to prostě neskutečný masakr. Po dočtení jsem zůstala v šoku s pusou dokořán a rozhodně vím, že tento příběh ve mně bude rezonovat opravdu velmi dlouho. Danielovi touto cestou vysekávám poklonu a obdivuji ho za to, že se nebál s vervou uchopit toto nelehké téma.
Poselství nakonec...lidi, dbejte prosím o své duševní zdraví, opravdu to není sranda a umět si říct o pomoc je znak síly, ne slabosti!
4,5/5
Nezkrotná říše...Já se rozhodně budu řadit do té části fanoušků, kteří jsou z této série naprosto a jednoznačně odvaření. Tento díl pouze potvrdil to, jak moc jsem tomuto příběhu propadla. V úvodní části rovnou vyseknu poklonu ilustrátorce @adela.stopka za tu neskutečnou obálku, je skvělá!
Ale pojďme si zhodnotit děj. Nezkrotná říše vás vtáhne do samotného víru tajemství, intrik a lží. Brexley se sotva stihla vzpamatovat z Warwickovy zrady, čas klidu je však luxusem, který jí nenáleží. Brzy zjišťuje, že nic není tak, jak se zdálo a celý její dosavadní život byla jedna velká lež. Třesničkou na dortu pak je zjištění, že vlastně ani netuší, kým ona sama je. Navíc se mi neskutečně líbil její posun osobnosti. Z naivní schovanky se stává žena s vlastním rozumem, která poznává svou sílu a jde si tvrdě za svým.
Warwick je přesně tím důvodem, proč by se tento příběh měl číst ideálně ve vaně plné ledu, protože to, jak to mezi ním a Brexley jiskří, je naprosto neskutečné a dodává to celé sérii na žhavosti. Kéž bych jen u čtení neprodělala několik infarktů, když jim samotnou vášnivou jízdu vždy něco překazilo. Ale já si počkám! (Snad ne další rok :D) Těším se až se oba vzpamatují a přiznají si spoustu věcí.
Co je u zatím každého dílu třešničkou na dortu je duo Opie&Mrňouska. Já je prostě miluju a vždy se hrozně směju u jejich scén. Nejen nad jeho outfity, jejími prostředníčky, ale i nad jejich konverzacemi ve stylu "to bylo nedorozumění".
Samotný závěr vás opět totálně dostane a donutí vás ihned hledat datum vydání dalšího pokračování série.
Za zaslání knihy v rámci spolupráce moc děkuji @humbook