Local_Bunny komentáře u knih
3.5
-
Se světem Lovců stínů jsem zatím byla seznámená skrze film, seriál a jednu knihu. Mohu vám tedy říct, že i jako nezkušení se do knih můžete pustit, pokud máte alespoň nějaký přehled a nevadí vám, že se nebudete napoprvé úplně orientovat. Postav je velké množství, já sama jsem se v nich pořádně neorientovala, ale vůbec se neděste, jelikož časem stejně zůstanou jen důležitá jména.
Co se týče stylu psaní, tak Cassandra píše neuvěřitelně čtivě. Knihy nejsou nejkratší, ale i tak mi čtení rychle uběhlo. Bohužel mi místy chyběla akce, některé pasáže mi přišly zbytečně natažené. Líbí se mi, jak příběh postupně nabíral na intenzitě, z nevinně začínajícího příběhu se vyloupla spousta intrik. Autorka nic neuspěchá a postupně dávkuje. Pozorný čtenář možná během čtení odhalí, jaké úmysly zde byly, ale tohle mi vůbec nevadilo, jelikož je fajn detail, jak si hezky nachystala půdu pro pozdější události.
I přes to, že ženské postavy mi zprvu vůbec nesedly, jsem si k nim dokázala najít cestu. Přišlo mi, že Lucia i Kordélie se zajímají jen o šaty a bály, každopádně se ukázalo, že stejně dobře se umí ohánět mečem a nebojí se zapojit do boje. Mými oblíbenci se stali Matthew s Annou. Žádná postava nemá úplně jednoduchý život, každý se s něčím potýká a nikdo není dokonalý, k těmto dvěma jsem si ale vypěstovala speciální pouto. Hodně jsem si užila také části s démoní části obyvatelstva a doufám, že v pokračování nebudeme ochuzeni o jejich přítomnost.
Nemohu ovšem nepodotknout podobný vzorec, který u autorky vidím. Kniha i její postavy mi dost připomínají Mortal Instruments. Teď nemyslím postavy, které můžeme znát i z této série, ale obecně to, s čím se potýkají a taky, jak jsou napsané. Jsem nicméně ráda, že autorce konečně dávám šanci, jelikož její svět mě baví a věřím, že se náš vztah bude jen zlepšovat.
-
za knihu děkuji booklab
Knihy od Alžběty mám moc ráda. Mají takový temnější vibe, který se postupně stupňuje a Balada teda jede až na hororové vlně. Zatím i obsadila první místo ze tří knih, které u nás prozatím vyšly.
Robin je tvrdohlavá a nebojí se jít za svým. I když jejím osudem je sedět nás čajíkem v krásných šatech, ona raději oblékne kalhoty a jde prozkoumávat nebezpečný svět, který je od toho jejich oddělen magickou hranicí. Kai, nejmladší kapitán Strážců, bojuje se svými vnitřními démony, do kterých Robin tak trošku zapadá. Co se ovšem stane, když se za hranicí ocitnou oba?
Příběh možná může mít pomalejší start, ale mě hrozně bavilo, co všechno postupně odkrýval. Miluju tajemství a intriky, tady ani o jedno není nouze a i když akce možná není tolik, jako jinde, parádně to vyrovná fakt, že vážně stojí za to. Svět mi přišel možná trošku inspirován severskou tématikou, máme zde různá monstra či bohy, kteří nám jsou představení a do Starého světa perfektně zapadají. Knize nechybí správná dávka sarkasmu, občas zahraje na emoce, je to pořádně temný, místy až děsivý, je tady slow burn a taky enemies to lovers.
Kniha se nicméně primárně zaměřuje na putování spojené s pátráním po pravdě. Narazí tady na sebe dva světy, kdy každý dostával jiné informace a oba zjistí, že pravda je ještě horší, než očekávali. Závěr jsem si trošku poskládala, jelikož pár vodítek tady je, nicméně i tak jsem byla zvratem příjemně překvapená. Hlavně tedy tím otevřeným koncem, jelikož jsem myslela, že kniha bude stand alone
-
za knihu v rámci spolupráce děkuji Albatros Media
Detektiv Kostlivec je velmi příjemné middle grade překvapení. Kniha se čte svižně, nechybí zde hromada akce, vtipné pasáže, nějaký ten zvrat a příjemné postavy. Svět mě hodně okouzlil, i když mi místy pro mladé čtenáře přišel dost creepy, ale kdo jsem já, abych soudila, když jsem v mládí četla knihy o upírech Jako další plus musím uvést překlad skvělých jmen, které mě fakt bavily.
Co mi možná trošku nesedlo, pak věk hlavní hrdinky v poměru s tím, jak se chová. Takovou rozvahu a chladnou hlavu bych čekala spíš u někoho staršího, nicméně i tak dělá spoustu hloupostí, ale celkově se mi postava Štěpánky zamlouvala. Zábavné byly hlavně slovní přestřelky mezi ní a detektivem. Postavy jsou poměrně pestré, ale určitě se v nich nebudete ztrácet. Děj příjemně plyne, neustále se něco děje a i klidnější části jsou vyplněné, aby stále měly pozornost čtenáře. Určitě se nejedná o žádné mistrovské dílo, je zde pár nejasností, ale mě kniha hrozně bavila a na jedno odpoledne skvěle zabavila. Co mě i tak dokázalo překvapit, pak jak se některé postavy vybarvily.
Jsem moc ráda, že tato série u nás vyšla a doufám, že bude pokračovat a zaujme širší publikum, jelikož by podle mě bylo škoda, aby zbytečně zapadla.
-
za knihu v rámci spolupráce děkuji Booklab
Trnitá kletba mě opět přesvědčila o tom, že čeští autoři prostě umí psát a hlavně, dokáží vytvořit skvělý a originální svět. Obyvatelstvo je zde rozdělené na ty, kteří jsou obdaření magií a ovládají ji dokonale, poté tak středně a nakonec na ty, kteří ji neovládají vůbec. Každý zde umí něco - ovládat stromy, květiny, léčit, zabít. Vše navíc souvisí s vaší spřízněnou květinou. Autorka navíc různě do děje zapojuje mýty a legendy, takže co se týče budování světa, to bylo vážně na jedničku.
Hlavní hrdinka mi byla velmi sympatická, jelikož je to takové trdlo, které si jen chce splnit svůj sen. Byla možná až moc odhodlána jít si za svým a její tvrdohlavost byla na škodu, ale zase bychom bez toho neměli zápletku. Nicméně není dokonalá, spoustu věcí se musí naučit a osud jí moc nepřeje. Konečně kniha, kde hrdinka neumí ihned vše, není překrásná a další věci. Naopak, je nemotorná, nemá moc štěstí a často se dostane do nepříjemných situací. Děj zbytečně nebrzdí žádná romantika a jsou tedy otevřené dveře pro akci. Ne, že by jí kniha úplně oplývala, ale není o ní nouze. Spíše zde máme pátrání, při kterém odhalujeme, jak je ta květinková společnost uvnitř zhnilá. Convalleria měla o světě nějakou představu, ve které žila, ovšem její sen se záhy rozplyne, když zjistí pravdu. Svět venku je zlý a přírody si neváží. Lidé bez schopností musí pracovat pro ty bohaté a jakmile nemohou, prostě je odhodí jako nepotřebnou věc. Postavení určuje bohatství a s ním přichází moc. Hodně se mi líbí ten přesah, který kniha má i do dnešní společnosti, kde lidstvo zbytečně hubí rostliny i zvířata. Autorka zde navíc zapojila aztéckou kulturu, o které já doteď nevěděla zhola nic. Máme zde tedy střet dvou kultur, kdy každá žije úplně jinak a mají naprosto rozdílné hodnoty. Vše ale dokáže vysvětlit, odůvodnit a popsat. Celkově právě popisy jsou hodně barvité a já neměla problém si cokoliv představit.
Co mě ovšem překvapilo, pak to, že kniha skončí velkým cliffhangerem, jelikož jsem myslela, že se jedná o stand alone. Doufám, že se autorce podaří i pokračovat, jelikož do Plantei bych se moc ráda vrátila.
Možná trošku můj osobní poznatek je, že bych slovníček přidala na začátek, jelikož mě nenapadne se podívat na konec knihy a místy jsem tápala, co které fráze znamenají, ale člověk si to dokáže odvodit
-
za knihu děkuji autorce
Kdybych nedostala Pořád jsme to my, asi by mi to vůbec nevadilo. Co když jsme to my byla boží a já byla prostě smířená s tím, jak kniha skončila, jelikož to tak přirozeně vyplynulo a navíc to působilo i hrozně lidsky. Prostě reálná situace ze života. Tohle pokračování mi přišlo skoro až na sílu a už pro mě nemělo ten příjemný feel good pocit, jako kniha první.
Ben a Arthur jsou nicméně pořád zlatíčka, svým způsobem. Máme zde i staré známe tváře, kdy knihu za mě hodně táhnula Dylanova dynamika a když už, klidně bych pokračování napsala ještě víc zaměřené právě na vedlejší postavy. Krom toho je ale kniha jedno obrovské a hlavně zbytečné drama, pořád se dokola omývá ta stejná věc a to se mi hrozně nelíbilo. Vázne tady komunikace, kluci byli místy až toxičtí, což mi k jejich postavám prostě absolutně nesedlo. Možná tady byl i trošku jejich vývoj, ale úplně minimální a týkal se spíš toho, že si konečně uvědomili, co od života chtějí.
Ovšem právě Dylan, Samantha, Mario, Mikey, ti všichni knize přinesli něco nového a to se mi moc líbilo. Bavily mě scény s nimi, užívala jsem si je a fandila. Pokračování pro mě nemělo ten správný náboj, který jsem dostala v první knize, ale za tyhle vedlejší postavy jsem moc ráda a potěšilo mě, jaký konec jim autoři nachystali. No, sice ne všem, ale některým určitě. Asi jsem si, když už, tak další knihu představovala jinak, protože takhle je od začátku jasné, s jakým záměrem příběh vznikl, což je prostě hrozná škoda.
-
za knihu děkuji Knižní Klub a Knihkupectví Luxor
Osudové pouto začíná přesně tam, kde Třinácté znamení končí. Pokud si první díl moc nepamatujete, během děje se plynule dozvíte sled událostí. Pokračování si bohužel drží podobnou šablonu, jako první kniha, což pro mě bylo trošku zklamání. Čekala jsem více akce, místo toho byl spíš vývoj hlavní hrdinky. Ta mi začíná být více sympatická, jde vidět, že má za sebou složité věci a postupně se s tím ve své hlavě pere. Fajn detail byl, že i vztah mezi Aylou a Kadenem se vyvíjí, už mi nepřijde tak vynucený. Trošku jsem měla strach, jak se autorka popere s partnerským poutem, které v knize hraje velmi velkou roli, ale zvládla to na výbornou.
O co není nouze, pak opět o zvraty, kterými se zde nešetří. To mě na knize baví nejvíc. Ráda jsem si přečetla o dalších znameních a jejich smečkách. I když neměla druhá kniha stejný efekt, jako ta první a ani mě tolik nebavila, určitě jsem zvědavá na pokračování, jelikož svět je skvělý a ráda se dozvídám další věci, které se zde skrývají.
-
za knihu děkuji Cosmopolis a Grada
No.. Já nejsem fanynka romantiky. Ani erotických románu. Ale tohle. TOHLE! Tak to teda jo. Hodně pro mě asi přispělo, že si autorka svůj svět přizpůsobili dle Petera Pana. Určitě se nejedná o retelling, jen si vzala například jména, názvy a některé rysy postav. Světě div se, ono to ale skvěle fungovalo.
Kapitoly se střídají z pohledu Jamese a Wendy, samozřejmě mě více zaujal James. Jasně, klasika, nějaké trauma z minulosti, zjistíme co, ale ta temnota se fakt povedla. Asi se nemůžu vyhnout srovnání toho, že se autorka úplně zbytečně inspirovala (opět) u 50 Shades, ale budiž. Ve výsledku aspoň toho sexuálního kontentu není tolik a já si hrozně vychutnávala hlavně všechny ty věci okolo, které vám ale prozrazovat nebudu, ať se neochudíte o skvělý zážitek. Každopádně jo, James je zlá postava, ví to o sobě a nebojí se to ukázat i ostatním.
Wendy.. No, to je prostě typická hlavní hrdinka, která mu padne k nohám, tu vám nemusím ani představovat. Ale! Projde si neskutečným vývojem, nezůstane z ní hloupá pipinka, což je skvělý detail. I když mám nějaké výtky, jako třeba nulovou komunikaci, tak chápu, že bez ní by nebylo o čem psát a neměli bychom zápletku, ehm.
Krom chemie jsem si užívala hlavně to, jak má autorka vymyšlený svět. Gangy, drogy, zbraně, únosy, výslechy.. To já prostě můžu. Ani nechápu, jak skvěle to zapadlo do takhle přebraného pohádkového světa, ale vždy to sedělo a já viděla podobnost, proč je vybráno zrovna tohle. O co není v knize nouze, pak o akci a podvody. Bohužel jsem docela brzy odhalila, kdo asi v tomhle podsvětí tahá za nitky, ale ani tak jsem nebyla zklamaná. Děj je poutavý, neustále mě držel napjatou a já se nemohla dočkat, co bude dál. Bez mučení se přiznám, že většinu postelových scén jsem prostě přeskočila, protože mě hrozně bavilo to všechno okolo.
Možná bych si trošku jinak představila konec, což je u důvod, proč knihu nehodnotím plným počtem. Jsem ale hrozně zvědavá na další knihy, které se budou zaměřovat zase na jiné pohádky, jelikož jestli autorka něco umí, tak vytvořit pěkně twisted verzi pro dospělé.
-
za knihu děkuji Knihy Dobrovský
Hotel Magnifique má skvělou atmosféru, perfektní záporáky, zamotanou zápletku a velmi zajímavý magický systém. Přesto se mi ale kniha bohužel nelíbila tak moc, jak jsem doufala. I tak jsem si ale čtení užila, příběh je čtivý a dokáže překvapit, což je jistě velmi příjemný bonus.
Co se týče hlavní hrdinky Jani, ani za nic jsem si k ní nemohla najít cestu. I když měla působit jako silná a obětavá dívka, pro mě byla spíš naivní a protivná. Daleko více mě bavily postavy kolem ní, hlavně ty záporné zde byly vážně skvěle napsané a bavilo mě postupně objevovat tajemno, které je halí. Romantická linka za mě taky příliš nefungovala a moc mě nezaujala. Bel byl sice skvělý, bavil mě humor, který mezi sebou hlavní hrdinové měli, ale to bylo tak vše.
Celkově právě ty intriky a tajemství byly moje nejoblíbenější část z knihy, jelikož v Hotelu není nic tak, jak se zdá. Z počátku může mít čtenář pocit, že se jedná až o pohádkový příběh, ale postupně začne objevovat povlak tajemna a nebezpečí. Taková správná dávka zvrácenosti. Upřímně jsem místy až koukala, co dokázala autorka vymyslet.
Další povedená věc byla magie. Ta z knihy vyloženě sálá, jelikož vše je založeno na ní. Celé to její fungování a druhy byly fascinující a mě prostě baví, jak i v dnešní době dokáží autoři zapojit originální prvky a vymyslet si něco svého. Společně s Jani se budeme pokoušet přijít všemu na kloub a odhalit záhadu, takže přijde i trošku detektivní pátrání. To nebylo vůbec špatné, ale celá ta honba za něčím se mi ve finále příliš nelíbila, když čtenář odhalí celou pravdu. Nicméně cesta k cíli byla super.
Co mi trošku přijde, tak to, že ze samotného Hotelu či jeho hostů toho až tak moc nepoznáme. Stejně tak Hotel cestuje po celém světě, ale z prostředí toho taky moc není. Za mě se mohla autorka klidně více rozepsat, dát čtenáři hlouběji nahlédnout a pohrát si s detaily kolem, než se stále zaměřovat jen na hlavní dějovou linku.
Věřím ale, že i přes mé výtky kniha spoustu knihomolů zaujme, jelikož má určitě co nabídnout. Mi se sice nelíbilo zpracování, ale věci okolo ano, jen to bylo poměrně nešťastně uchopeno.
-
za knihu děkuji Knihy Dobrovský
Čepel tajemství je naprosto unikátní díky své hlavní hrdinky Zivy. Ta je sice skvělá kovářka, která navíc ovládá magii, ovšem trpí sociální úzkostí, což její práci dělá o to těžší. Naštěstí má svojí sestru Temru, která ji právě v tomto pomáhá a stará se o zakázky. Fakt, že zde nemáme mocnou hrdinku, ale naopak někoho, kdo se lidem vyhýbá a neustále mu hlavou běží úzkostné myšlenky, dělá knihu o to lepší. Samotné stavy zde navíc byly popsány velmi dobře a já jsem ráda, že se podobné problémy začínají promítat i do dalších žánrů.
Jelikož Ziva vyrobila na zakázku velmi zbraň, která přesahuje její schopnosti a padla by do nesprávných rukou, musí spolu se svojí sestrou uprchnout. Tohle není spoiler, je to i v anotaci, ale upřímně by pro čtenáře bylo lepší, kdyby tato část zůstala tajemstvím Postavy zde máme celkem čtyři a já si opět zamilovala všechny. Postupně se jejich vztah mění, stává se vřelejší a poznáváme více jejich životy. Dynamika funguje skvěle a hlavně jsou zde vtipné slovní přestřelky, které tíživou atmosféru útěku krásně odlehčují. Kniha se příjemně čte, autorka má fajn styl psaní a nechybí ani správná dávka akce. Možná si řeknete, že vás moc nemá co překvapit, jelikož děj je relativně přímočarý, ale o zvraty rozhodně nebude nouze. Naše hrdiny potká během cesty pořádná nálož neštěstí, která jejich putování pěkně zkomplikuje. Postavy nejsou nepřemožitelné, postupně na svých schopnostech pracují a někam se posouvají. Hodně se zde pracuje i s jejich vnitřními potřebami a s tím, co by od života chtěli, popřípadě, co se od nich očekává, ale oni touto cestou jít nechtějí. Navíc je zde totálně roztomilá romantická linka, která je nenásilně slow burn a to já prostě můžu!
Co se týče samotného závěru knihy, za mě osobně by bylo lepší, kdyby skončila asi o tři kapitoly dříve. Nechala by po sobě obrovský pocit napětí, který sice přijde i tak, ale takhle by ve čtenáři mohl zanechat více otázek k pokračování. Kniha má mít ještě druhý díl, na který jsem moc zvědavá a těším se, co pro nás autorka dále nachystá.
-
za knihu děkuji Albatros Media
4.5
-
Syn podsvětí mě ihned pohltil svojí atmosférou. Ještě jsem nic zaměřené přímo na slovanskou mytologii nečetla, i když například ze světa Zaklínače toho dost znám. Tvorové mě hrozně bavili a všechny jsem si zamilovala, stejně, jako svět, který autorka ve svých knihách využívá. I když vyšla ještě autorčina prvotina Dcera zimy, můžete číst bez předchozí znalosti, ale já se teď určitě pustím i do té.
Postavy mi byly velmi sympatické a ihned jsem si k nim našla cestu. Jsou rozdílné, ale spojuje je dobré srdce a nepřízeň osudu. Matthew je tedy možná až moc důvěřivý, i když zaklepat mi na dveřích magická bytost, asi s ní taky půjdu na dobrodružství a na nic se neptám
Hrozně mě bavilo, jak autorka postupně během děje odkrývá i věci z minulosti, takže máme možnost každému lépe porozumět a zjistit, co je vede k této cestě. Moc mi nesedla jedna romantická linka, která by za mě fungovala lépe jako přátelství, nicméně druhá byla úžasná a miluju, jaký vztah mezi sebou tyto postavy mají.
V samotném podsvětí jsem se trošku ztrácela a měla jsem problém se orientovat. V poděkování se dočteme, že byla ke knize i vytvořena mapka, která mi osobně vážně chyběla, ale toto nezahrnuji do hodnocení, jen osobní dodatek. Nechybí zde akce, která je nenásilně zasazená do děje a čtenář se nemusí bát, že by něčím byl přehlcen. Díky rozdělení kapitol mezi postavy máme náhled na všechny linky.
I přes možná trošku předvídatelný konec se mi kniha moc líbila, dlouho se mi nestalo, aby mi takhle na první dobrou sedly všechny postavy i vytvořený svět. Autorka je podle mě takový skrytý klenot, jelikož mi přijde, že se o ní příliš nemluví.
-
za knihu děkuji Albatros Media
Každé další léto se odehrává ve dvou časových osách - máme zde současnost a minulost. Ústřední trojice jsou Percy, která s rodiči během prázdnin jezdí na chatu k jezeru a bratři Sam s Charliem, kteří zde bydlí. Tohle rozdělení linek bylo skvělé, jelikož měl čtenář přehled, co se kdy dělo a mohl si hezky postupně skládat obrázek. Díky kapitolám z minulosti vidíme, jak se postupně vztah Percy a Sama prohlubuje, což je velmi důležitý detail, díky kterému můžeme vztahu mezi nimi více porozumět a hlavně vidíme celou cestu, jak se přátelství mění v lásku.
Může se zdát, že se jedná o romantické letní čtení, ale kniha zpracovává také složitá témata a obsahuje hluboké myšlenky. Máme zde třeba úzkosti, pochybnosti, různé lži.. Je skvělé, že to autorka nepodala pouze jako zamilovaný příběh. Postavy mají své chyby, uvědomují si je a jsou ochotní s nimi něco dělat. Bohužel, místy tady vázne komunikace mezi hlavními hrdiny, která by vyřešila spoustu problémů. Jako další minus vidím vyústění celé situace, která Sama a Percy rozdělila. Bohužel jsem během čtení odhadla, co se mezi nimi asi mohlo stát a proto to pro mě nebylo úplně překvapení. Na základě toho se mi ani moc nelíbil samotný závěr knihy. Zde si čtenář sám určí, jaký typ osobnosti je a může usoudit, jestli se pár dočkal zaslouženého konce.
Nicméně se kniha čte dobře, příjemné mi čtení ubíhalo a i přes odhadovaný konec mě bavilo zkoumat cestu a různá rozhodnutí, která k tomu všemu vedla. Každé další léto si určitě vysoké hodnocení zaslouží.
-
za knihu děkuji Knihy Dobrovský
Thrillery moc nečtu. Spíš skoro vůbec. Proč? Protože mi přijde, že mě nedokážou ničím překvapit. Ovšem Pomocnice? Ta byla psycho.
Kniha začíná fakt nevinně. Máme zde Millie, která se uchází o místo pomocné síly v domě zbohatlické rodinky. Znáte to, bohatý manža, dokonalá manželka, rozmazlené děťátko. Je ovšem vše tak, jak se může zdát? Na úvod musím vyzdvihnout, že kniha se čte hrozně rychle a stránky ubíhají pod rukama. Neustále mě poháněla vpřed potřeba vědět, co bude dál. Jakmile ten zvrat přišel, nebyla jsem vůbec zklamaná, naopak jsem koukala s otevřenou pusou a říkala si, kde přesně se tohle zlomilo a jak to, že jsem to neviděla?
Hrozně ráda bych vám o knize povyprávěla víc, jenže vás nechci připravit o ten skvělý zážitek a boom pocit.
Nicméně pokud máte rádi hodně zvrácené příběhy, kde zlou postavu nebudete do poslední chvíle podezřívat, pak Pomocnice má v tomto vážně oprávněný hype. Jako bonus je příjemný styl vyprávění a hlavně velmi silně napsané charaktery. Autorka dokázala jejich pocity skrze stránky přenést i na mě, takže jsem jim celou knihu fandila, ale zároveň s nimi prožívala i jejich hrůzy. Hrozně se mi líbil taky samotný závěr knihy, hodně to ve mně vyvolalo podobný pocit, jako některé filmy, což byl fajn detail. Knize bych vytkla jen jednu malou věc a to fakt, že bych klidně celé to vyústění ještě malinko více okořenila. Ovšem poslední věta předposlední kapitoly spolu s poslední kapitolou tomu daly korunku a přesně proto si to teď budete muset taky přečíst
-
za knihu děkuji Knižní Klub a Knihkupectví Luxor
4.5*
-
Dcera měsíční bohyně si vás opět získá svou boží atmosférou, která pramení z asijské mytologie. Já si ji díky této a podobným knihám velmi oblíbila. Autorky zde hodně zmiňují i různé příběhy a legendy, což je moje úplně nejoblíbenější část těchto knih. Co jim taky nemohu upřít je čtivost a skvěle napsané romantické linky.
Tento příběh je rozdělen do tří částí. Některé pro mě byly trošku pomalejší a přišlo mi, že se nic neděje, ale jsem hrozně ráda, že třeba na vztahy se zde vůbec nespěchá. Vidíme hezky seznámení hlavních hrdinů a jak si k sobě postupně hledají cestu. Hlavní hrdinka Sing-jin je neuvěřitelně sympatická, má svůj životní cíl a jde si pevně za ním. Její cesta mě bavila, jelikož není od začátku nepřemožitelná, naopak se musí se vším poprat a postupně se vypracovat. I když je zde můj neoblíbený milostný trojúhelník, byl podán nenásilně a já sama jsem kolikrát měla problém se rozhodnout, na či stranu se přikláním. Magický systém je skvělý, hrozně se mi líbilo, jak je vymyšlený a uzpůsobeny každé postavě 'na míru'. Co bych určitě uvítala, pak víc magických tvorů. Mluví se o nich spíš okrajově, než, že by byli přímo zapojení do děje.
Naopak musím ještě vyzdvihnout zápletku, která mě překvapila. Upřímně jsem si říkala, kam se bude kniha ubírat, ale tento směr jsem nečekala. Čtení jsem si užila, není nouze o zvraty a člověk si kolikrát říká, že už ho nic nemůže překvapit, dokud se autorka nevytasí s dalším esem. Pro mě osobně se jedná o milý a zajímavý příběh, který nemá nouze o intriky, obsahuje velmi sympatické postavy a já jsem hrozně ráda, že se u nás začínají čím dál více vyskytovat i příběhy z této mytologie. Zatím se mi nestalo, že bych sáhla po knize s asijskou tématikou, která by se mi nelíbila. Jsou pravda trošku pomalejší, ale autorky méně akční děj vynahrazují skvělým příběhem, krásným světem a roztomilou romantikou.
-
za knihu moc děkuji MegaKnihám
Mladokrevní jsou velmi zvláštní kniha. První polovina je vlastně dost nicneříkající. Máme zde Kat, jejíž život je opravdu nešťastný, ale její šancí je vidina stipendia na prestižní upíři škole. Ta je plná teenagerů, kteří se narodili důležitým lidem pro upíří svět a vše jim padá k nohám. Zde mě hodně bavilo dozvídat se, jakým způsobem si autorka postavila svůj vampyrismus. Jelikož lidstvo napadl smrtící vir, musí se všichni spokojit s krevní náhražkou. Také způsob proměny je velmi zajímavý, stejně, jako samotná hierarchie. Jednoduše je to zase svět, který je úplně jinak postaven, ale tato část mě na podobných knihách dokáže zaujmout nejvíce. Nejlepší bylo poté začít postupně pronikat vrstvou korupce a zjistit, jak moc jsou místní upíři zkažení.
S knihou jsem ale měla obrovský problém - řeší se zde spousta důležitých témat, jenže všechny naprosto povrchově. Rasismus, sexismus, homofobie, globální oteplování, otročení. Vše bylo nakousnuto, ale už se tomu autorka nevěnovala do hloubky, což mi přijde jako obrovský problém. Kdyby tato témata pořádně rozebrala, kniha mohla mít vážně silné téma a působit na čtenáře lépe, než jen jako upíří teen drama ze střední školy. Společnost je zde velmi povrchní a i když si připadají nadřazení, do lidské tolerance mají velmi daleko. Postavy podle mě nedostávaly příliš prostoru, vše bylo hrozně rychlé a nic nebylo pořádně rozebrané. Kat i její enemies to friends to lovers interest Taylor jsou obě relativně sympatické, ale jejich neschopnost komunikovat mi drásala nervy. Krom toho byly velmi zajímavé hlavně postavy v pozadí, které se ve finále staly nejdůležitějšími figurkami.
Na knize mě celkově asi nejvíce bavila právě ta skrytá zápletka a postupné pátrání, které k ní vedlo. I když si během čtení pár vodítek poskládate, tohle bylo fajn. Krom toho se kniha i příjemně a rychle čte.
-
za knihu děkuji Humbook bloggerům
3.5
-
Čarodějka: Šepot kouzel není vůbec špatná kniha, jen nesmíte mít vysoká očekávání. Je zde cítit inspirace různými světy, hlavní hrdinka je taková klasická Mary Sue a zápletka taky příliš nepřekvapí. Nicméně zde autorka vytvořila skvělý magický systém a zajímavý styl národů, který mě bavil. Politické intriky mě nikdy neomrzí a zde byly šikovně podány.
Eirou všichni opovrhují, jelikož má schopnosti, které ostatní ne a to je děsí, protože při nehodě zabila jiného učně. Během turnaje se rozhodne ukázat, co v ní je, že není tak neschopná, jak se může zdát a hlavně ukázat své rodině, jak se dokáže vyrovnat svému bratrovi. Nic ovšem není, jak se zdá.
Bohužel, už ze startu knihy jsem tušila, jaký směrem se to bude ubírat, tudíž jsem nebyla moc překvapená, ale nemůžu knize upřít čtivost. Autorčin styl psaní se čte vážně rychle a příběh příjemně plyne. Nemůžu ani říct, že by mě kniha nebavila, naštěstí se zde jde vždy rovnou k věci.
Postavy si mě bohužel moc nezískaly, jsou spíš nesympatické, ploché, měla jsem problém jim fandit a nebo s nimi soucítit. Nejzajímavější zde bylo elfí zastoupení, na které jsem hodně zvědavá hlavně v pokračování. Samotný průběh turnaje byl zábava, stejně tak příprava na něj. Moc se mi líbí, jak zde učni využívají svojí magii a co s ní dokáží.
Na pokračování se i přes ne moc skvělý začátek těším, jelikož mě start série nahlodal a věřím, že by se autorka postupem času mohla v některých věcech i trošku zlepšit.
-
za knihu děkuji Albatros Media
Mé srdce je motorová pila potěší všechny, kteří tento hororový žánr vyhledávají a užívají si ho. Obsahuje přes 160 různých odkazů na různá díla, takže vám rovnou mohu říct, že jestli mezi fanoušky nepatříte, asi budete dost tápat. Každopádně do knihy můžete jít s tím, že si nějaké nové znalosti osvojíte a nahlédnete do toho, jak takový slasher funguje. Jenže to je tak vše, co si z knihy můžete odnést..
I když příběh samotný začal docela fajn, autor se až moc věnoval pomalému budování zápletky. Čtenář po čase ztratí přehled, co se odehrává doopravdy a co je jen v hlavě hlavní hrdinky. Jako celek mi to prostě nefungovalo. Možná, kdyby měla kniha poloviční počet stran. Takhle jsme čekali na velké finále, které skončilo během pár stran a navíc dost možná i úplně jinak, než čtenář očekával. Asi jsem od knihy měla úplně jiná očekávání, která se bohužel nenaplnila. Začátek byl slibný, někdy po sto stranách ze mě ale nadšení opadlo a až do konce mě čtení spíš trápilo.
Co se týče postav, tak mi všechny přišly dost ploché a i když se Jade potýká s nějakým vnitřním traumatem, nedokázala jsem se do ní vžít. Žije ve svém světě, který je tvořený slashery a vlastně nemluví o ničem jiném. Ve finále tak působí až otravným dojmem malého dítěte, které se stále opakuje. I když zde byla snaha o to ukázat nám, jak si někoho pustila k tělu a celkově nějaký pokus o emoční scénu, nedokázaly mě emoce v příběhu zasáhnout a spíš mi to přišlo až vynucené.
Kniha je nicméně zajímavá, odkazy mě potěšily, našla jsem i trošku inspirace a je fajn, že Jade kouká na slashery trošku jinak. Každopádně znova bych knihu číst nechtěla a jsem ráda, že je příběh za mnou.
-
kniha v rámci spolupráce s Knihy Dobrovský
První díl nasadil laťku velmi vysoko a druhý díl nepolevil, naopak ještě přidal. Série je od začátku nabitá akcí, skoro každá kapitola obsahuje střípek, který postupně složí obrovský obraz, kterým je promyšlená zápletka a věřte mi, že ta je fakt mistrovská. To, co na úvodu byly jen nepodstatné informace, dostaly v pokračování větší formu a já se nestačila divit, jak to má autorka promyšlené. Postav je zde trošku více, ale neskutečně mě baví interakce se všemi a nemůžu říct, že bych si k někomu nenašla cestu. Postupně se dozvídáme i jejich backstory, což je můj oblíbený detail, jelikož odbalujeme skryté minulosti a můžeme postavám ještě více porozumět.
Nechybí zde ani originální zpracování světa, ke kterému se pojí třeba mimozemské rasy a samotná politika. S tím souvisí také intriky a pasti, se kterými se naši hrdinové setkají. Tyto části byly upřímně asi moje nejoblíbenější, jelikož jsem si pořád říkala, s čím ještě autorka přijde a jak jim může víc podkopávat nohy proboha? Nebojí se pořádně zavařit a hnát postavy až na samotný okraj jejich sil. Druhý díl jsem si každopádně užila snad ještě víc, než první, jelikož napětí stoupá a já se nemůžu dočkat, k čemu celé vyústění povede. Pokud vás odrazuje délka, tak věřte, že budete milovat každou stránku a zaručuji vám, že stejně tak se nebudete nudit. Myslíte si, že už se chytáte a nic vás nepřekvapí? Jo, tak ve výsledku to ale bude úplně jinak. Tato série si mě instantně získala a já nevím, jak sakra vydržím čekat na finále, které ještě ani není dopsané v aj, takže jak se řeší podobná krize, prosím?
-
kniha v rámci spolupráce s Knihy Dobrovský
1.5*
-
Do Zmrzlinářek jsem šla s tím, že to bude parádní feel good čtení obohacené o road trip a zmrzlinu. Ty poslední dva body to splňuje, ale feel good to tedy vůbec nebylo.
Fallon s Chloe byly nejlepší kamarádky, potom něco víc a teď nejsou vůbec nic. Spojí je až fakt, že jejich mamky, vlastnící zmrzlinářský vůz, potřebují jejich pomoc. Závisí na tom jejich živobytí, takže se holky rozhodnou jakž takž spolupracovat. Nicméně i tak celou knihu uslyšíme, jak je Chloe špatná a sobecká, ale taaak úžasná a krásná. Trvá skoro půl knihy, než se čtenář vůbec dozví, co přesně vedlo k této rozepři a budete koukat, že za to může špatná komunikace. Děvčata se i přes svůj věk chovají spíše na třináct a to mi kazilo jinak skvělý nápad knihy. Fallon často jedna vážně dětinsky a skoro až na truc, díky čemuž jsem k ní nedokázala mít absolutně žádné sympatie.
Samotný road trip i food festivaly byly super a autorka by udělala daleko lépe, kdyby knihu více soustředila na tyhle dvě věci. Naštěstí je příběh krátký, ale i tak mě moc mrzí, že tato zápletka pokazila jinak skvělý námět na knihu. Kdyby se pořád dokola neomývalo, kdo je tady oběť a jak se kdo zachoval, ale místo toho by si holky hned promluvily, zůstalo by místo na plno dalších věcí. Tato zápletka o nekomunikaci by možná i fungovala, kdyby zde od začátku byly kapitoly z obou pohledů.
-
za knihu děkuji @humbook_blogeri
Bailey přijde během tragické nehody o svojí nejlepší kamarádku Vanessu. S tou si byla velmi blízká, milovala ji jako sestru a se vším se jí svěřovala. Jenže co když to Vanessa nevnímala stejně? Pomocí útržků konverzací si zoufalá kamarádka vytvoří chatbota, aby ji pomohl zaplnit prázdné místo. Trošku jako Black Mirror díl. Hádáte správně, že se to pěkně zvrtne, jelikož Vanessina smrt se skrývá za obláčkem tajemna.
Tento nenápadný thrillerový prvek mě moc bavil a příběh jsem si díky němu více užila. Nechybí ani trošku detektivní pátrání, ohledně toho, jaké byly okolností Vanessiny smrti a kdo vše do ní byl i jen okrajově zapojený. Stále se ale jedná o silný a emotivní příběh o ztrátě, hledání pravdy a tak trošku i nalezení sebe sama. Jako bonus je knížka neuvěřitelně krásně zpracovaná, krátké kapitoly prokládají konverzace a díky tomu je čtenář postavám ještě blíže. Jedinou výtku bych měla k hlavní hrdince Bailey, která mi občas přišla neuvěřitelně sobecká. Myslela si, že o Vanesse ví vše a nikdo jiný neměl právo s ní kamarádit, jenže ruku na srdce, kdo doopravdy o někom ví vše?
-
za knihu v rámci spolupráce děkuji @nakladatelstvijota
Já osobně mám moc ráda Sedmero krkavců, takže tento asijský retelling jsem si prostě musela přečíst. Navíc je ta knížka neskutečně nádherná
Atmosféra je skvělá a hned mě pohltila. Autorka umí krásně zpracovat popisy a já neměla sebemenší problém si cokoliv představit. Hodně se mi také líbilo, že si zde postavy neustále vypráví nějaké příběhy, které souvisí s různými mýty.
Hlavní hrdinka Shiori je příjemná a projde si obrovským vývojem. Celý příběh jsem ji fandila a obdivovala odvahu, kterou v sobě princeznička z paláce objevila. Trošku jsem na začátku myslela, že postava Seryu bude mnohem důležitější, ale ve výsledku se poté už moc neobjevil, což mě mrzí, jelikož jsem si ho ihned oblíbila. Možná v pokračování? Romantická zápletka je dost slow burn a postavy se poznávají, což je něco přesně pro mě, když už to musí být. Nečekejte žádnou insta love, spíše od nenávisti k přátelství a lásce.
Prostředek knihy mi už místy přišel možná zbytečně zdlouhavý. Začátek a konec jsou nicméně vážně boží. Nejvíce mě bavil ten počet zvratů, které se začaly vynořovat a Shiori si začala celý příběh skládat tak, jak byl. Mě osobně celé rozuzlení překvapilo, i když bych si konec asi představovala jinak. Nicméně doufám, že se u nás kniha dočká dalších dílů, jelikož ve výsledku se mi příběh moc líbil a jsem zvědavá, co nás čeká dál.
-
za knihu v rámci #spoluprace moc děkuji @megaknihy_cz