LordSnape komentáře u knih

Kolorovaná kresba není jediným rozdílem oproti prvnímu dílu. Ubyla i ta příjemně folosofická atmosféra, pořádný protivník a vlastně se tu pořádně nic neděje. Odkaz na Danteho, kdy Bažináč jde pro duši do pekla byl zajímavý, ale přijde mi, že většina scénáristických zvratů je tak trochu vycucaná z prstu. A vlastně i to, jak do Podsvětí sestoupí bylo podivné. Slabší, ale číst se to dá pořád. Uvidím, zdali se k sérii vrátím.

1 06.04.2015

Samotné zrození Bažináče a jeho rozpor v tom, čím vlastně je, byl super. Následný protivník v podobě šíleného mutantního vědce také super. Trocha filosofie i psychotická nálada, společně s pěknou černobílou kresbou dělá z tohodle komiksu fajn čtení.

1 06.04.2015

Kultura určená ke konzumování a teorie masy z pohledu Umberta Eca. Dobře se to čte a i po těch letech vás kniha dokáže ohromit svými informacemi, protože ony teorie jsou dnes platné více než dříve. Bylo by zajímavé, jak by vypadala dnes stať o televizi a cyklické spotřebě, houfně podporované reklamou na internetu anebo o stahování hudby. Osobně se mi líbily eseje o komiksu, který je dnes více než živý, o Supermanovi a strukturách příběhů, kýči anebo fantastické literatuře i když s některými věcmi souhlasit třeba nemohu - nazvat Bradburyho literaturou pro masy mi moc nevoní, musím však uznat onen všeobecný náhled a hloubku, kterou kniha má.

2 06.04.2015

Knížka malého formátu, ale velkého srdce pro planetu i lidstvo.

4 06.04.2015

Uf, uf. Od Eca již mám něco načteno, jsem zvyklý na jeho styl i vědecké vrtání se v deatilech, ale tohle byla vážně síla, kterou jsem musel vzdát po stech stranách. Upřímně si myslím, že se buď o toto vědní téma musíte velmi zajímat, anebo jej studovat, jinak z toho budete mít v hlavě guláš a více jak polovinu věcí zde předložených nepochopíte. Nejde o to, že by se kniha špatně četla, ale když ani po několika desítkách stran stále nevím, co se mi autor snaží říci a po každém odstavci listuji slovníkem z oboru, je to špatně. Úvod do problematiky to možná je, ale spíše pro pokročilé sémiology.

Kniha vlastně čtenáři předkládá přesně to, co slibuje. Nicméně si stále nemyslím, že by se vše dalo tak snadno vyřešit jen bdělou meditací. Za jistými poruchami se spánkem je zkrátka někdy víc, než by si Emet dokázal připustit. Buddhova kniha o spánku je taková šablona, která zkrátka nemusí pasovat úplně na každého.

2 06.04.2015

Dobrá kniha zvláště pro ty, kteří žijí také ve svém světě a holdují fantastice, ať už ve formě knih, larpu anebo RPG. Nicméně je z toho cítit jistá šablonovitá kostra příběhu, což si vysvětluji hlavně tím, že Gotthard je převážně scénárista, ale vlastně na druhou stranu to špatné není, protože tím autor dobře udržuje napětí až do konce. Ale už drahno let si ani nepamatuji, že bych četl tak dobrý debut českého autora.

3 06.04.2015

Zajímavá kresba. Je možná sprosté říci, že se mi tenhle komiks líbil více, než původní Stokerova kniha, ale je to tak...

1 15.03.2015

I přes své stáří, mě Černý pavouk nezaujal. Uvedení do děje s křtinami dítěte bylo pro mě zdlouhavě nudné a ona hrůza v podobě strachu z pomsty a pavouka, který děsí novopečené matky a jejich děti mě nechala chladným. Námět i přesto byl v pohodě, ale z textu je cítit, že Gotthelf velmi sympatizoval s rolníky a odsuzoval šlechtu. Na jednu stranu se to má tvářit jako horor, ale je to spíše taková sociální novela s odhalením tehdejšího, vesnické života ve Švýcarsku. Kdybych se chtěl o dané době a zvycích více dozvědět, asi si přečtu něco naučného, ale takto v příběhu mi to spíše vadilo. Autorovo srovnání s dílem s E. A. Poeho je pro mě naprosto bezpředmětné, protože povídky jako Předčasný pohřeb jsou úplně jinde. O několik levelů výše.

3 15.03.2015

Od Petra Kopla jsem zatím nic nečetl a zaujal mě námět, protože původní dílo mám rád. Je to sice kresleno ve stylu amerického kanálu Cartoon Network a přišlo mi to místy vážně už přeplácané a ujeté, ale jelikož je to pro děti, tak za mě dobrý. Škoda jen těch vlezlých asociací v textu na starší, Koplovu adaptaci Draculy.

1 15.03.2015

Ke komiksu mě ani tak nepřivedl jako věhlas jeho scénáristy, ale spíše jsem si chtěl přečíst předlohu jednoho mého, velmi oblíbeného filmu. Nezklamalo mě to. Je to vážně super. Námět i příběh jsou nezaměnitelné a inteligentní. Atmosféra, jež by se dala krájet. Co mi vlastně jen nesedlo a to není vinou ani tak knihy, jako spíše jejím stářím a samotným kreslířem. Byla to kresba, která na mě působila trochu zastarale, vybledle a málo detailně. Lloyd má zvláštní styl.

9 15.03.2015

Röhr je známý tím, že se specializuje na závislosti, což jsou vlastně stavy, kterými si člověk "léčí" právě ty úzkosti a deprese. Ve svých knihách využívá pohádkové příklady, které pak biblioterapeuticky rozebírá. Tohle je od něj první kniha, kterou jsem četl a zklamaný nejsem. Jen jsem z ní cítil, že by to mohlo být lepší. Je fajn, že někdo dokáže tyto stavy tak dobře vysvětlit a popsat, ale řekl bych, že kniha samotná vám nepomůže na cestě z tohoto bludného kruhu ven. Spíše může člověka popostrčit a uvědomit si, v čem je problém. Líbilo se mi, že se snaží vyhnout léčbě medikamenty, což je jen takové vyzobávání a oddalování problému, ale stojím si za tím, že pokud je náš problém vážnějšího charakteru, měli bychom minimálně podstoupit nějakou terapii. Na druhé straně mi vadilo, a to i přes onen fakt, že to je v 80% případech pravda, jak svádí veškeré vzorce chování a kořeny těchto stavů směrem k dětství a k rodičům, což je dnes už taková šablona řekl bych... Je to stejné, jako když vám psychiatr řekne, že to není ani tak vaší vinou, jako spíše onou nesoustředěností, která z toho problému pramení.

6 15.03.2015

Co se Davidu Deidovi musí uznat je fakt, že jako jeden z mála pochopil hloubku ženského nitra a principy jak funguje, zatímco ostatní radílkové, učitelé a koučové jen klouzají po povrchu. To, jak vysvětluje partnerské vztahy a nebo chování v jednotlivých krizových situacích se mi líbilo, ale pak jsou zde ona, pro mě nepochopitelná cvičení v přemáhání. Když mi navíc říká, že mám mít orgasmus skrz celou páteř, zadržovat při sexu ejakulaci a vůbec nemasturbovat, přišlo mi to jako asketismus, který opět jako většina vydává za tantru. Vážení, tantra je o něčem jiném, než o ovládání rozkoše a požitku ze sexu. Navíc vše je tak nějak zabaleno do poměrně hustého cukrkandlu o věčné, neutuchající a všeobjímající lásce, což se mi ke konci knihy začalo už dost zajídat.

4 15.03.2015

Naprosto zásadní a přínosná kniha! Ukazuje, že i ženy se umí zachovat velmi strašně a že i otcové mají snahu na výchově svých dětí a je jim to - světe div se! znemožněno jak legislativou, tak i soudy. Jednotlivé příběhy jsou místy vážně neskutečné a pojednání z hlediska psychologa a různých taktik žen i matek v poslední části knihy jsou přínosná pro každého muže. Olga Sommerová a celá feministická obec může jít v klidu plakat a blbnout hlavu zas někomu jinému.

2 15.03.2015

Naprosto zbytečná kniha. Kaufman si možná myslí, že objevil Ameriku, ale to, co ve svém díle popsal, je naprosto a do nebe volající manuál z dílny takových knižních mouder, kde vám budou radit, že si máte správně utírat prdel, aby nebyla od hoven a pokud možno toaletním papírem, pokud jej máte zrovna po ruce. Opravdu jsem se na to těšil, ale takhle zklamaný jsem nebyl už hodně dlouho. Autor po okecávacím úvodu a manuálu, jak se rychle něco naučit, prakticky na pár příkladech ukazuje, jak jeho návod funguje v praxi. Ve skutečnosti tedy ukazuje, že pokud se chcete něco naučit, měli byste si o tom něco přečíst nebo si zajistit učitele, pak si sehnat potřebně pomůcky a dané činnosti se opravdu věnovat. Zároveň dodává, že nemusíte v dané věci vynikat a stačí se naučit tak, aby nás prostě bavila. Vážně jo? No, to by mě nenapadlo. :-D

Z příkladů jsem přečetl jógu, programování a hraní Go. To první, kdy se učí asány s manželkou mi přišlo jako vtip, programování jako snůška nesmyslných blábolů s instalací a přednášením manuálů z IT oblasti a jelikož jsem o hře Go slyšel a hrál ji, tak jsem se vlastně nic jiného nedozvěděl, páč Kaufman v pro mě posledním příkladě jen líčí strategii a základy hry. Zbytek jsem vzdal. Pokud máte rozum a normálně vám to myslí, nepotřebujete takové rady pro blbce. Pokud se chcete něčemu věnovat, tak je asi jasné, že tomu musíte věnovat nějaký čas, námahu a nepotřebujete k tomu zbytečnost jako Prvních 20 hodin.

P.S. Knihu jsem nedal do odpadu, protože jsou v ní odkazy na videa, jak se jednotlivé věci autor učí, což mi přijde mnohem užitečnější, než si knihu koupit. Sdílejte odkazy a smějte se dalšímu směšnému lektorovi!

4 15.03.2015

Zatím asi nejméně vhodná kniha o buddhismu pro mou osobu, jakou jsem kdy četl. Neříkám, že jsem v tomto oboru nějaký vzdělanec, či expert, ale přečetl jsem toho už poměrně dost a musím říci, že už zřejmě chápu, proč je Dzongsar Jamyang Khyentse nazýván tak provokativním učitelem. Kniha je kromě úvodu a závěru rozdělena na čtyři hlavní kapitoly, přičemž každá se věnuje vždy jednomu hlavnímu tématu - pomíjivosti složených věcí, emocí, závislého vznikání a nirváně. Je sice na jednu stranu dobré, jak se snaží objasnit některé věci z oblasti života a počátečního učení Buddhy Šakjamuniho, ale v téměř každé straně se čtenář dočká jisté demagogie a řekl bych i pohrdáním západní kulturou a světským stylem života. Netvrdím, že konzumní styl hnaný cyklickou spotřebou, globalizací či tzv. "demokratizací" dle USA anebo pokryteckými soudy dle vzhledu či oblečení je správně, ale být známým buddhistickým lamou, napsat knihu pro nebuddhisty na západě za účelem seznámení se s dharmou, společně s vytyčením její základní filosofie a plivat přitom téměř na vše (i to dobré), co zde lidé dokázali, a jak žijí, mi přijde jako špatný a velmi krátkozraký přístup.

5 18.02.2015

Totální mayhem! *možné spoilery* Všem hrabe, každý někoho ztrácí a začínají se velmi hrotit vztahy mezi jednotlivci, ať už ty příjemné - ve formě lásky, sexu, tak i ty nenávistné, což končí buď rozbitím huby anebo rovnou kulkou do hlavy. Rick totálně ztrácí kontrolu, ryze nechirurgicky odděluje končetiny, začíná se konečně řešit otázka budoucnosti, objevují nové poznatky ohledně nemoci, včetně přeměny v zombie a objevují se i neskutečné scény, jako Tyreeseho rampage v tělocvičně.

3 15.02.2015

Zvykám si pomalu na kresbu a začínám se orientovat mezi jednotlivýma postavama. Děj se dobře posouvá a psychologie hlavních hrdinů je místy velmi vyhrocená a krásně nahnutá. Líbilo se mi i čištění věznice a ten pocit, že tam budou v bezpečí. Jak naivní.

5 15.02.2015

Klasický druhý díl, který víceméně rozvíjí věci nakousnuté z dílu prvního a trochu posouvá děj, tudíž žádná bomba. Nicméně si teprve zvykám na to, že už komiks nekreslí Moore. Nechci tvrdit, že by dva noví kreslíři byli špatní, když já osobně nenakreslím ani kruh, ale tato náhrada rozhodně přidala na nepřehlednosti mezi jednotlivýma postavama a ani zombies už nejsou tak krásně detailní. Je to škoda.

2 15.02.2015

Mám rád zombie žánr a miluji post-apokalypsy, takže mi to rozhodně sedlo. Je z toho hodně cítit, že se psychologie postav bude postupně vyvíjet a střídat, jak jsou vystaveni všudypřítomné smrti. A rozhodně mi velmi sedla Mooreova kresba, která je hlavně u zombies velmi detailní.

4 15.02.2015